Adapa komentáře u knih

Román z dalekého Čukotského poloostrova, který se ale tak nějak ani nesnaží být románem. Knížka v podstatě nemá žádný začátek ani konec. Nahlížíme do odlehlé čukotské osady, postupně se seznamujeme s jednotlivými lidmi v osadě. Sledujeme jejich příběhy na lovu, povídání o čukotské historii, kontakty s ruskými obchodníky, zanesení jejich lodě do Aljašky, příchod sovětských úřadů… Je to psáno již zastaralejší češtinou, je poznat, že to vyšlo v roce 1936.
Autor asi chtěl, aby čtenář poznal život v domorodé osadě, přikládá spoustu čukčských slov a zvyků. Je to tak něco mezi cestopisem a románem.
Nečetlo se to dobře ani špatně. Chybělo tomu jakékoliv napětí, jakýkoliv děj.
V dnešní době si bohužel asi další čtenáře nezíská a kniha nově vydána už nebude.

2 02.10.2021

Dokonalý agitační sovětský román, plný bezchybných sovětsky smýšlejících lidí, kteří myslí jen na dobro své sovětské vlasti a na svého milovaného vůdce Stalina. Román byl napsán krátce po válce, v době největšího kultu Stalina, což je zde poznat.
Sledujeme život mladého, dokonalého Alexandra Matrasova. V sedmi letech přišel o rodiče, potuloval se, skončil v dětském domově a tam se změnil v dokonalého žáka, dokonalého komsomolce. Všem byl vzorem, všem pomáhal a pak odešel dobrovolně do války, kde všechny podporoval, motivoval a v 19 letech nalehl na kulometné hnízdo a tak se obětoval pro záchranu ostatních vojáků.
Čte se to snadno a je nutno se na to dívat s nadhledem.
A snad jen závěrem zmíním realitu. Krásný dokonalý modrooký Rus Matrasov byl ve skutečnosti šikmooký Baškir, neustále problémový, uprchlý z továrny, vymyslel si, že se narodil v Dnětropetrovsku, kde nikdy nebyl. Snad jen jeho hrdinská smrt je to jediné pravdivé a propaganda to dovedla dokonale zúročit.
Za přečtení ale knížka stojí.

2 26.09.2021

Skvěle napsaný historický román výborného spisovatele Alexeje Pludka. Na stránkách knížky se dostáváme do exotické Indie, krátce po smrti Alexandra Velikého. Sledujeme vzestup šlechtice Rádhapurty v jeho čtyřech životních etapách, kdy po celou dobu Rádhapurta bojuje s Čánakijou, šedou eminencí v pozadí.
Na prvních stranách knížky Rádhapurta končí svá bráhmanská studia a přidává se k povstání proti právoplatnému králi. Po vítězství povstalců získává první moc a přitom zjišťuje sílu intrik, klamu a lží. Každý dialog je jak osobní souboj s druhým, kdy se musí odhalit, co si kdo myslí, proč si to myslí a co tím chce udělat. Rádhapurta se stává guvernérem pohraniční oblasti, zakládá rodinu a chce jen sloužit králi. Během let se mu podaří stát prvním rádcem vládce, dalo by se říci „premiérem“. Na vrcholu moci se všeho vzdává a odchází do dvacetiletého bezdomoví, kdy se stává poutníkem a asketou. Řízením osudu se pak vrací do královského paláce, opět se stává královským rádcem a změní volbu následníka z neschopného prince na Ašóku, který se stal největším indickým vládcem.
Kniha je podobná Faraonovu písaři a Nepříteli z Atlantidy. Stále zde vidíme naivního čestného dobráka, který má vliv, ale bojuje s temnými silami na pozadí. Je smutné, že Alexej Pludek byl tak skvělý spisovatel, mistr intrik, mistr dialogu, ale ve skutečném životě byl smutnou postavou, neschopným komunistickým poslancem, který nepochopil pád režimu v roce 1989.
Bez obav všem knihu doporučuji k přečtení. Rozhodně to stojí za to.

2 18.08.2021

Drobná knížka s autobiografickými rysy. Sledujeme osudy tři generací německo-židovsko-české rodiny na venkově v Sudetech. Je to nezvyklý pohled na spokojený život za Rakouska, nedůvěra vůči Československu, vítání německých osvoboditelů, procitnutí za války a konec sudetských Němců v roce 1945.
Netradičně sledujeme vše z pohledu německého mladíka, který se stává vyhnancem a nikde nenachází domov…
Všem doporučuji přečíst si, aby poznali, že není jen náš český pohled na Sudety.

2 17.08.2021

Tento druhý díl Alenčiných dobrodružství mi v dětství unikl, četl jsem ho až po čtyřicítce své dceři na pokračování po večerech před spaním. Je to druhá knížka, která ji chytla. Místo toulání po vesmíru a setkávání se se spoustou mimozemských ras cestuje v této knize šesťačka Alenka časem. Nejdříve na jiné planetě a později se přesouvá do Moskvy 80. let 20. století a pátrá po ukradeném „mielofonu“, zatímco ji pronásledují dobře známí vesmírní piráti z prvního dílu.
Osobně mi přišel druhý díl méně záživný než první, ale osmiletá dcera mi tvrdí, že se nedá poznat, jestli první díl je lepší než lepší a chce po mně, ať rychle seženu třetí díl Alenčiných dobrodružství.
Jeden malý poznatek, v roce 2081 se Kolja zmiňuje v Moskvě o telefonní budce a v roce 2021 se moje dcera při čtení ptá, co to je telefonní budka. Je to zvláštní, že Kir Bulyčov si nedovedl představit, že v roce 2081 nebudou potřeba v budoucnosti telefonní budky.
Knížku doporučuji, snad se podaří i dnešní děti na ni nalákat… A já jdu shánět třetí díl ať mohu po večerech před spaním opět něco číst.

2 04.08.2021

Velice zajímavě napsaná kniha, která ukazuje, že kořeny křesťanství jsou v Egyptě mnohem více, než by nás napadlo. Je to čtivě napsané, podložené důkazy a dobře argumentované. Nikde zde nejsou hledáni mimozemšťané nebo cestovatelé časem, vše co například Daniken nebo Sitchin vidí jako důkazy mimozemšťanů vidí Gilbert jako odraz postavení hvězd, souhvězdí, planet.
Po dočtení knížky si asi navždy budu pamatovat, že Ježíš Kristus se narodil 29. července roku 7 před naším letopočtem…
Všem doporučuji. Pár zajímavých střípků do velkého puzzle naší zapomenuté historie se zde najde.

2 31.07.2021

Nejslabší díl trilogie, už jsem se ke konci těšil až budu mít dočteno. Všechny postavy se mi nějak vzdálily a jejich osudy přestaly zajímat. Dost se zde už objevuje rudá propaganda a nikdo z protibolševiků nemá snad jedinou dobrou vlastnost.
Vše se zde příliš tříští a přeskakuje se v místech a na postavách.
Jako celek mohu trilogii rozhodně doporučit.

2 26.07.2021

Deset motivačních životopisů jedněch z nejbohatších lidí světa od 19. století po 80. léta 20. století a k tomu ještě motivační část mezi životopisy, jak se chovat, jak myslet, jak se nevdávat, jak plánovat apod. Celkem dobře napsaná knížka, kde se mi líbí, že vznikla už v roce 1985 a vynechává tak moderní internetové milionáře a rady jak vydělávat na internetu.
Čte se to dobře, na druhou stranu jsou to takové medailonky, že to nenutí ani přečíst si to rychle vcelku.
Kdo hledá inspiraci, kdo se chce nechat namotivovat, neměl by tuto knížku vynechat.

2 24.07.2021

Ve druhém díle trilogie je vidět pokles kvality, nárůst sovětské propagandy a střípkovitost děje. Skvěle okomentovali knihu Marbo a zipporah pod mým komentářem.
Druhý díl se zaměřuje na rok 1918, Ivan Tělegin je rudým důstojníkem a jeho žena Dáša hledá sama sebe, nechává se ovlivnit, zaplétá se do dětsky prostého pokusu o atentát. Dášina sestra Káťa se odcizuje svému muži, bezcílně putuje chaotickým Ruskem. Její muž Vadim Roščin je bílým důstojníkem, ale má čím dál více pochyb o tom, zda je na správné straně.
Bělogvardějci, kozáci a jiné bojující proti bolševikům jsou zde popsaní skoro až směšně. Nemyslí na nic jiného než na alkohol, jak zbičovat mužiky, jak dostat nějakou hezkou ženu do postele, jak někoho podvést a okrást. A rudí naopak chtějí konec války, spravedlnost… Jen naši českoslovenští legionáři nejsou popsáni zase tak zle, jak by se dalo předpokládat.
Jak níže poznamenal Marbo, jedná se o jakousi rudou verzi Vojny a míru. Rozhodně stojí ale ta trilogie za přečtení. Dopíši tyto řádky a jdu na třetí závěrečný díl.

2 17.07.2021

Něco podobného jsem zatím nečetl, humoristické romány mne doposud míjely. Tak nějak nevím, pro koho tento román je určen. Je psán humorně, vtipně, jednoduchou formou jazyka – četl jsem verzi v tzv. KODovce, ale pro dnešní děti mi přijde knížka nepoužitelná, nečitelná.
Je to krátká novela, čte se dobře a rychle. Žvanilkin je dokonalým ruským baronem Prášilem, jen vypadá tak trochu uvěřitelněji a moderněji. Procestovává na plavbě kolem světa některé země, vtipně je popisuje a u toho zažívá on a jeho dva členové posádky neuvěřitelná dobrodružství.

2 13.06.2021

Knížku jsem objevil zcela náhodně díky této databázi knih. Nevěděl jsem, co od ní očekávat. Když jsem po ni sáhl, nepustil jsem ji ale z ruky. Knížka je psána hodně vědecky, s odstupem a netouží po nějaké popularizaci. Je vidět, že autor je vědec. Přesto je to napsané čtivě a všechny fakta a hypotézy zaujmou. Jen je smutné, že knížka byla napsána začátkem 70. let a ani nyní v roce 2021 neznáme na většinu z těch věcí odpovědi.
Škoda, že takových knížek v dnešní době nevychází více. Dnes o záhadách píše každý, kdo si něco našel na internetu a zvládne najít písmena na klávesnici počítače.
Rozhodně všem doporučuji a od autora se pokusím sehnat více jeho knih a rozšířit si o ně knihovnu.

2 08.04.2021

Naprosto něco jiného než jsem čekal. Čekal jsem historii a záhady Brna, ale knížka je soubor historických střípků z různych období, které mají něco společného s Brnem. Dočítáme se zde například o italských karbonářích, Elišce Rejčce, Přemyslovcích, Tatarech u Olomouce... Čte se to dobře, jen název by měl být jiný.

2 10.02.2021

Mám rád motivační knížky, přečetl jsem jich snad desítky. A tak mohu s klidným srdcem prohlásit, že Jeden metr od zlata je zklamání. Nepřináší nic nového, opakuje již dávno napsané a vyřčené a zaštiťuje se geniální knížkou Myšlením k bohatství. V knížce sledujeme podnikatele Grega, kterému se bortí život – firma je zadlužená a krachuje, odchází od něho přítelkyně, jeho bratr je alkoholik. Greg se potkává s úspěšným podnikatelem, který mu převrátí život, půjčí mu knížku Myšlením k bohatství a Greg se rozhodne sám napsat motivační knihu. Zbavuje se firmy, cestuje po světě, vyzpovídává úspěšné podnikatele a píše o tom knížku. Prostě, když se vám nedaří v podnikání, nechte toho a živte se tím, že jiným budete radit, jak vše mají dělat správně… Za mě průměr a jedno velké zklamání.

2 07.02.2021

Knihu jsem poprvé četl jako kluk, někdy koncem 80. let. Od té doby jsem si z toho jen pamatoval, že Bering nebyl, že na druhé lodi se plavil ještě Čirikov, který byl sympatičtější a schopnější. Při druhém čtení o třicet let později mně kniha celkem nudila, zdálo se mi, že na román je to moc nudné a občas se to snaží být literaturou faktu. Základem děje je Velká severní expedice, kdy se Rusové rozhodli objevit Ameriku přes Tichý oceán. Po letech příprav konečně z Ochotsku vyráží dvě lodě, jedna pod vedením Beringa a druhá pod Čirikovem. Dorazí na Kamčatku a vše se jen zdržuje, oba velitelé si navzájem nerozumí a trvá dlouho než konečně zase vyrazí. Mezi řádky je tak nějak vidět autorova nechuť k čemukoliv zahraničnímu, všichni méně schopní námořníci a jsou neRusové. Naopak ruští námořníci jsou až idealizování – nejen Čirikov ale například i Ovcyn. Po dočtení knížky ale nezbývá než souhlasit s Kolokolovem, že by oslavován neměl být jen Bering, že více se o objevy zasloužil téměř zapomenutý Čirikov.

Celkově je to zajímavé čtení, ale chtělo by to více oživit děj. A nebo nepsat to jako román, ale vyloženě jako literaturu faktu. Takto dlouho váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nakonec dávám jen tři. Knížku ale rád doporučím a kdo má rád objevné plavby, měl by si k ní najít cestu.

2 02.02.2021

Přes dvacet let jsem měl tuto knížku doma, tak jsem si při nostalgii po KODovkách řekl, že si ji konečně také mohu přečíst. A je poznat, že je už z naprosto jiné doby a že nejsem ten správný cílový čtenář. Ideálním čtenářem by byl asi kluk tak do patnácti let ve 30. letech SSSR…
Po několika stránkách čtení mám pocit, že jsem už něco podobného četl, pátrám v paměti a u sebe v knihovně a nacházím knížku Trosečníci na Grumantu. Naprosto stejný děj a zjišťuji, že dva sovětští spisovatelé si vybrali stejný námět – čtyři lidé ztroskotají na Grumantu / Špicberkách a stráví tam šest let. Až nyní zjišťuji, že se to opravdu stalo.
Jak níže zmiňuje chlo0opek, kniha je opravdu až moc „slohově barvitá“. Postavy nejsou do hloubky propracované, skáče se sem tam někdy do vzpomínek. Autor má neustále potřebu mezi řádky vysvětlit, že Angličané, kupci, šlechtici a mniši jsou špatní, neužiteční a pouze obyčejný ruský mužik je ten skutečný správný dobrák a ušlechtilá duše.
První polovina knížky se dala ještě celkem číst, ale když se trosečníci dostali zpět do Ruska a skončili jako atrakce v carevnině zoologické zahradě, byla to už nuda a pospíchal jsem, abych to měl dočteno.
V době, kdy knížka byla napsaná, mohla mít úspěch a své čtenáře, dnes už se ale dalšího vydání nedočká.

2 11.01.2021

Nuda a zase nuda… Naprosto nevyužité téma. Knížku mám roky v knihovně a při googlování o Nové zemi jsem se rozhodl, že zkusím přečíst i tento starší román. Do čtení jsem se ale musel nutit. Knížce chybí hlavní hrdina, autor tak nějak skáče od jedné postavy ke druhé, jak se mu to hodí. S nikým jsem se tam nedokázal „sblížit“ a fandit mu, chtít více číst, jak to dopadne. I události, které mohly být zajímavé, jsou podány nudně, zkratkovitě. Naprosto nevyužitý potenciál.

2 02.01.2021

Skvěle napsaná mozaika cestovatelů, mořeplavců a objevitelů. Očarovala mě kdysi jako malého kluka na druhém stupni základní školy, toulal jsem se prstem na mapách, kde všude objevitelé byli. Ve zralém věku jsem se k ní nyní vrátil a všechna ta hesla objevitelů pročetl znovu. Občas jsem u toho použil wikipedii, podíval se, jak moc stručně to všechno zní a říkám si, jak moc nám internetová doba toho vzala. Dnes by taková knížka neměla šanci vyjít, vše si naťukáme na telefonu, hned o každém mořeplavci vše zjistíme. Jsem rád, že tu knihu mám doma a určitě se k ní budu i nadále čas od času vracet...

2 20.12.2020

Velmi dobře napsaný historický román i když je zde na můj vkus až příliš historické romantiky, která dává poznat, že knížka byla napsána v 19. století. Román má svižný děj, během chvilky jsme vtaženi do víru událostí Chmelnického povstání a sledujeme romantickou lásku Jana Skrzetuského ke kněžně Heleně Kurcewiczówně, o kterou usiluje kozák Bohun. Povstání přináší krvavé střety, zmatek a chaos. A tím vším se krásně prolíná zábavný pan Zagloba. Svým způsobem mi román připomněl Zaklínačův svět od Sapkowského – snad to bude polskou mentalitou autorů. Mezi řádky románu je vidět Sienkiewiczův romantizující pohled na tehdejší Polsko – téměř všichni Poláci jsou tam kladní hrdinové, romantičtí čistí, vzorní katolíci. Ukrajinci jsou popisováni jako podřadnější sedláci. A o Tatarech píše jako o „zakrslých“ lidech, kteří chtějí jen válčit. Napsat román dnes, byl by obviněn z xenofobie. Knížku rozhodně všem doporučuji, je to skvěle napsaný historický román.

2 22.11.2020

Zatím nejslabší díl ze série o Cottonu Malone. Steve Berry zde zapadl do přílišné akčnosti. Příliš často volí jednoduché věty o pár slovech. Někdy jedna věta je celý odstavec. Po pár odstavcích přechází dramaticky na jiné místo s jinými postavami a pak zase zpět. Podle mě si při psaní představoval laciný béčkový akční film. Škoda. Chtělo by to ubrat na akčnosti a zaměřit se na samotný příběh. Samotná zápletka je také příliš kostrbatá. Cotton ví, že bývalý agent KGB chystá něco šíleného oproti USA a nenechá ho sestřelit stíhačkou, dovolí mu vstoupit na území USA, aby ho mohl sledovat. Když se na scéně objeví Rusové, kteří ho agenta Zorina chtějí zabít, tak nejdříve střílí po Rusech, aby sám pak Zorina pronásledoval a snažil se zabít. Zorina může zastavit tolikrát, ale to by nebylo ono, takže nakonec ho v rámci akčnosti zastavuje až pár vteřin před výbuchem bomby… Váhal jsem při hodnocení mezi třemi nebo čtyřmi hvězdami, přikláním se nakonec jen ke třem, protože je to opravdu až moc průměr. Číst od Berryho tuto knihu jako jeho první, tak po dalších už nesáhnu.

2 10.10.2020

Zajímavé téma, zajímavé detaily. Ale je poznat, že autoři nejsou spisovatelé, ale agenti FBI, kteří poprvé a naposledy napsali knihu. Svým způsobem mi tato kniha připomíná v Česku známější „Kmotr Mrázek“, ale není tak obsáhlá a některé detaily nejsou nám Čechům tak zřejmé. A přeci jen uběhlo od jejích napsání již cca tři desetiletí.
Ději knížky ubližuje to, že hned v úvodu víme, že Velký Paul bude zastřelen ve svém autě a také to, že hned v úvodu se odkryjí všechny hlavní postavy i jejich osudy. Pak se zabývají autoři cca pěti lety svého sledování mafiánů, odposlouchávání, provokování (RF Faktor – super agentův nápad).
Těm, kdo mají rádi mafiánskou tématiku, rozhodně mohu doporučit. Kdo hledá oddechový román s mafiánskou tematikou (například ve stylu od Maria Puzo), raději doporučuji sáhnout po něčem jiném.

2 19.09.2020