Addie komentáře u knih

Kniha nepopisující africkou krajinu o nic víc než Hemingwayův vztah k lovu a požívání alkoholu etc. Tato autobiografičnost byla v důsledku přínosem, protože samotné "cestopisno" by použitým stylem asi jen těžko udrželo moji čtenářskou pozornost.
Moje dojmy z knihy tedy nejsou žádná sláva, bylo už i lépe v tomto ohledu...

1 27.03.2011

Nostalgie kouzelnického světa funguje, ale nemůžu se ubránit pocitu, že to autoři se svými hrátkami s časem v příběhu už poněkud překombinovali. Prvotní nadšení návratu potterománie rychle vystřídal pocit, že je tento díl (nabízí se otázka, zda scénář hozený na papír počítat jako osmý díl) vlastně vesměs zbytečný a nic výrazného ve mně nezanechal.

17.03.2017

Riley a jeho klasika. Kdo zná, ten ví.
A kdybych byla v příštím životě králíčkem, kterého nebaví žít, vím, po jakém návodu k sebevraždě mám sáhnout.:-)

17.07.2013

Jedna z nejpozoruhodnějších knih série, která se nějakým nedopatřením stala předlohou pro jedno z nejslabších filmových zpracování série. Ona i celková atmosféra knihy je něco, co se filmu nějak nepovedlo zachytit. Otázkou je, zda by to vůbec bylo možné... O důvod víc si Prince dvojí krve přečíst.

17.07.2013

Kniha se tehdy dostala ve správnou dobu do správných rukou, dnes už jsou surrealistické knihy čtené účelně.
Osobně proti takovým myšlenkovým proudům nic nemám, ale občas jich na mě v knize bylo moc...

13.06.2013

Čapka obdivuji, ale tady mám pocit, že vše důležité řekl na poslední straně, což takto řečeno poněkud haní Hordubala jako celek, jak jistě uznáte...
Pragmatismus je zajímavý směr, ale ne každý se s relativitou pravdy smíří.

13.06.2013

Tato kniha má poněkud výmluvný (populismem zavánějící) název, ale dobrou průpravu ke zkouškám ze ZSV v rámci NSZ opravdu poskytuje.

13.02.2013

Některé vtipy jsou k popukání, některé jen tak k pousmání a u některých volám: ,,Vtipe, vylez!"

05.01.2013

V úvodu jsem se několikrát byla postavena před otázku, zda knihu dočíst. Jsem však ráda, že jsem to nevzdala, protože (co do zajímavosti) byla předposlední a poslední část knihy mnohem lepší než ty předchozí. A vůbec - konečně se mi zdálo, že šlo o Orwellova takového, jakého ho znám.

09.04.2012

Pan MALÍŘ. Jakožto impresionista nezanechá lhostejnost.
Není na škodu si obstarat dílo v tištěné podobě, než se člověk dostane k originálům, kde jich je všude po světě.
Užitečná pomůcka pro obdivovatele.

16.11.2011

Odnikud nikam...
Absurdní drama má něco do sebe, ale od knížky očekávám víc, než (zdánlivě?) nesmyslný ráz, který se (byť vtipně) neustále opakuje. A člověk se může dohadovat, jestli je dílo až tak beze smyslu, jak bylo asi původně míněno, ale to je asi vše.
Uznávám, že jakožto hra by mohlo být Čekání na Godota velmi oslovující, knižně mě ale neuchvátilo.

11.08.2011

Oscara naprosto uznávám a nikdy mě ještě svojí tvorbou nezklamal (až na dílo Intence, kde však nešlo o zklamání v pravém slova smyslu). Dílo asi věrohodně opisuje dobu, líbí se mi ona vznešenost, ale na to, že pochází z pera pána jménem Wilde, mě pro svoji předvídavost kdovíjak neoslovilo.

17.07.2011

Nebudu dílo samozřejmě srovnávat s filozofií a jejími zástupci, ale myslím si, že by tato malá rozkošná knížečka mohla kdejaké dítko podnítit k zamyšlení. :o)

07.06.2011

Po tomto dramatu jsem sáhla ve snaze přiblížit si onoho slavného muže. V zásadě mi nic nevadilo, ale předvídatelný konec a málo dramatičnosti se na mém hodnocení zkrátka nutně muselo odrazit...

06.06.2011

Napadlo mě učinit "návrat" do dětství a přečíst si muminí Čarovnou zimu, kterou jsem tehdy opomněla. Musím říct, že setkání s muminky bylo milé i po letech, navíc mě knížka jakožto milovníka zimy chytila za srdce.

09.04.2011

Nemohla jsem z nostalgických důvodů nepřidat jednu z mých dětských "biblí".
To bylo tehdy krásně, s medvídky v lese...
Doporučuji i všem dnešním špuntům! :o)

09.04.2011

Což o to, přebásněno je to vskutku hezky, jen nejsem příliš fandou básnických povídek.
Jako milovník "nehappyendů" jsem si tedy aspoň částečně přišla na své.

08.04.2011

Pár povídek jsem četla už dřív, aniž bych si je pamatovala, ale tím, že jsem se ke knize vrátila, jsem si víceméně od povídky Hanspaul City Limits dál připomněla (jako už tolikrát) Šabachovo umění vtipu, které nemá obdoby.

05.04.2011

Babičky jsem četla už před lety, výborně mě pobavily i přes částečnou vážnost tématu.

03.04.2011

Nějak na mě ti dva nezapůsobili, po celý čas četby jsem zaujímala neutrální stanovisko čtenáře a příběh šel zcela mimo mě...

01.04.2011