adela2035 komentáře u knih
Asi nejsem cílovka, pro život měnící knihy plné hlubokých myšlenek. Rozhovory jsou naprosto stupidní, postavy nijak zajímavé, příběhy jak ze slohové práce žáků šesté třídy na téma Moje vysněné povolání. Jedna hvězda za docela lákavé téma a druhá za skvělý marketing ke knize.
Občas jsem se smála a taky trochu brečela.
Věřím, že spoustu špatných hodnocení je motivováno jen tím, že to napsala "ta Třeštíková". Ale dejte jí šanci. Tahle je skvělá. Podle mě skvostně budovana atmosféra a perfektní vykreslení hlavních postav. Štvát vás budou asi všichni... budete na ně v duchu řvát, cloumat s nimi a tukat si an čelo. A to je známka toho, že je to prostě dobře napsaný.
P.S. pro ty, na které je to prý příliš vulgární - Stačilo by vystrcit hlavu ze své sociální bubliny a zjistit, že ano, Jakubové existují a není jich málo, mr*ky.
Rozvleklé popisy prostředí, zbytečně hluboké sondy do minulosti, nikam nevedoucí dějové linky a nebo až příliš "náhodných náhod" z této knihy dělají velmi průměrnou (občas i podprůměrnou) detektivku. Uvítala bych rychlejší spád příběhu a musím souhlasit s ostatními komentáři, že postavy se často chovají úplně nelogicky a ani jejich emoční vývoj není uvěřitelný. Bohužel.
Tahle kniha je unikátní. Po zhruba 3/4 jsem knihu zavřela a už se k ní nikdy nehodlám vrátit... a to se mi nestalo už roky.
Kdyby autorka místo popisů každého stébla trávy a vymýšlení nechutnosti tu energii proměnila na svižnější děj, akčnější zápletku a méně předvídatelny děj, možná by se dalo dočíst.
Pokud máte vkus a soudnost, tak nedoporučuji
Ve zkratce - prvních 200 stran se neděje nic (pokud nepočítáme popis špíny na ulicích Paříže), pak se na 20 stránkách něco děje, potom dalších 50 stran dělají lidé naprosto nelogické věci, pak se na 2 stranách dozvíme jak to vlastně celé bylo, a pak šťastný konec pro všechny. Pokud jsem nějaké strany zapomněla zmínit, tak asi proto, že se na nich opět nic neděje.
Dlouho jsem uvažovala o tom, jaké hodnocení knize dám.
Pokud bych knihu hodnotila bez emocí a sympatií (či nesympatií) ke Gabine, tak je to vcelku čtivé, poutavý lidský příběh. Knihu hodnotím poměrně kladně, jako odpocinkove nenáročné čtení.
Na druhé straně je ale fakt, že kniha je napsána velmi subjektivně (není se ale co divit, kniha ani nic jiného neslibovala), některé informace v jedné kapitole nezapadaji k informacím z kapitoly další, rozhodně bych nenazyvala literaturou faktu.
Ke knize se vracet znovu nepotřebuji, ale jako oddychova jednorazovka uspokojivé.
Velké očekávání, velké zklamání. Velmi zajímavé téma, které však autorka promrhala.
Příběhy na sílu poslepované, bez logiky, hlavní hrdinové se chovají naprosto nepřirozeně, dialogy podprůměrné, děj uměle natahovaný a předvídatelný.
Trochu mám pocit, že jsem četla úplně jinou knihu než ostatní, kteří jsou z ní naprosto nadšení.
I přes docela slibný začátek kniha nenaplnila mé představy o kvalitní detektivce.
Spoustu šťourání v minulosti, které nikam nevede. Obsahlé kňourání hlavní vyšetřovatelky, které taky k ničemu není.
Hlavně že víme, že její syn chce být pilot a matku jedné z hlavních postav nechali rodiče před 30 lety samotnou doma. Díky za nic. Pokud to hraje v roli ve zbytku série, tak já už se to nedozvím, protože dalším dílům šanci nedám.
Jo a buď je to jen hrozným překladem nebo je stavba vět a slovní zásoba opravdu otřesná.