adriane9 komentáře u knih
Dylan byl úžasnej, jako tady se smějete i kdybyste nechtěli těm naprosto tragikomickým situacím :) ... Nejsem si jistá jestli s Dylanovým specifickým přemýšlením neměl přidruženou ještě další diagnózu, každopádně Tourett jak vyšitej a kniha byla fajn. Nechám ji doma pro syna až povyroste a poslední rada nakonec - pár uživatelů si zde "nevidí do huby" a vyzrazuje zásadní info ke knize, takže nečíst komenty před čtením.
O knize vím už léta, ale až kniha Milion malých střípků mě ke knize přivedla blíž. A nelituju, některé verše mi mluví z duše, některé mi mluví do duše přesně tak jak bylo zamýšleno. Za mě malá bible, ke které se budu vracet už navždycky ..
Mám ráda Jamese, miluju jeho styl psaní a miluju Leonarda. Kniha, co se usídlila v mojí duši ♥️
Povídka Iluzionista naprostá bomba, tohle by bylo na slušnou knihu byla jsem nadšená. Ostatní povídky lehce čtivé, nenudily, nezaujaly však hloubkou tolik, jako právě Iluzionista.
Oddychovka, co neurazí. Četla se hezky, děj plynul, ale toho umírání a věcné únavy je tam strašně moc a přitom to za srdce ani extra nechytí. Příběh o tom, že nezáleží jak dlouho, ale jak moc člověka milujete a o léčení zlomeného srdce. Osobně mě nejvíc zaujal příběh Annieny matky, ale prostor nedostala, škoda.
Upřímně, kde není Eva, jakoby příběh byl neúplný, poloviční a.. vlastně mě štve jak moc mi tady chyběla i když smrt neznamená nutně konec a ta její už vůbec ne. Tady totiž Eva žila svůj příběh dál ať už vzpomínkou nebo prokletím těch kteří zbyli. Ester svou hloupost jen potvrdila a i když měla taky těžký začátek já ji prostě omluvit nedokážu. Protože krev není voda a nikdy nebude a matka je vždycky jen jedna. Vinu hodnotím jako dokonalé zakončení tohoto příběhu. Víc není co říct, víc není co dodat.. Bylo mi ctí Evo a ať je ti lehká zem..
Skvěle napsaný psycho román. Já jen hledím jak se spousta skvělých začínajících autorů někde zašije náhodně je objevím a vesměs pokaždý je to pecka. Naprosto strhující příběh Evy s kterou jsem se absolutně sžila, jakoby seděla zhmotněná vedle mě a bolestně líčila svůj životní příběh. Osobně si myslím, že drogová zavislost fyzická je sice strašná, ale ta psychická, kdy vám to doslova sežere duši, přesahuje absolutní možnost bytí. Ano, obojí si člověk zvolil sám. Ano, soudit můžeme všichni a všechny. Ale kdo se zajímá o příběh člověka co ho zlomili už jako dítě? Kdo se zeptá proč vlastně?
A ještě.. je hrozný když je pro vás chlap nadějí a zároveň totálním prokletím.
Skvělej knižní počin doporučuji a těším se na další knihu!
"Zlato se pozná v ohni a stateční lidé v neštěstí". /Seneca
Naprosto úžasná, místy vtipná a místy zoufale smutná Eleanor. Nejdřív jsem myslela, že má El aspergera, ovšem tohle důvodem jejího chování opravdu nebylo. Takže shrnuto, Raymond úžasnej kámoš a tuhle knihu psanou přímo pro mou čtenářskou duši, jsem milovala od začátku do konce.
Málo stránek, ale hodně silný příběh. Nevěřila jsem, soucítila a fandila zároveň. Skvělá prvotina spisovatelky a těším se na další!
To je tak když začnu něco číst z nudy a hele ono je to docela fajn, Vic mě bavil šíleně, o trochu míň naivní Em, ty ženský jsou snad všude stejně popsaný škoda. Celkově to hrálo na příjemnou strunu, bavilo mě to až do konce a světe div se chlap si tu zachoval temnou stránku až do konce žádná trapná změna na romantickýho pablba. Barva půlnoci nuda, ale tohle se autorce povedlo !
Devět dobrých z toho dvě nejsou jeho :-) ... Ale jo graficky je to hezké, vidím to na hezká volná místa vlastních popisků, proč ne..
Četla jsem dlouho, četla jsem slovo od slova, k určitým částem jsem se vracela a tak moc se to dotklo mojí duše, že nevím co říct. Knihy o drogách a fetkách mě nebaví právě pro tu bezduchost a hledání ničeho. Ale tohle je snad první kniha o tomto tématu, a taky první chlap/spisovatel, který mě sejmul pohledem na svět, na to jak žít pořádně a nebo prostě umřít. Pro mě ne střípky, ale přímo střepy zaryté do zpovědi každého z nás. Pecka Pecka Pecka při každým tlukotu mého srdce.
184 stran totálního zoufalství. Víc stran a pokračování bych nezvládla, až tolik to bolelo mou mateřskou duši. Spisovatelka umí a ne že ne.
"Duše má perutěmi vznesla se v oblohu, letěla tichou zemí jakoby k domovu "
Miluju poezii, miluju snění a z duše nenávidím ubožáky, co ublíží dítěti. Nechtěla jsem to číst ale četla a bylo to ještě horší než jsem čekala. Na Dannyho nikdy, nikdy nezapomenu.
Brečela jsem.. šíleně a je mi to jedno.
Kolik takovejch Davidů na světě je? Kolika s prominutím sráčům tohle prochází? Kolik matek a otců svoje dítě blbě vychová a ještě cítí hrdost? Mateřská láska je mnohdy slepá, ale neměla by být bezduchá..
Je šílený postupovat touhle knihou, myslet si že horší to bejt nemůže, ale ono může, ten konec to rozhřešení a vše kolem, to vás musí jednoznačně zlomit a je jedno kým jste, stačí mít srdce.
Naprostá bomba a tím nemyslím jen obálku, nádherný ilustrace v knize a kompletní australskou květomluvu.... ale ten příběh neobyčejný a tak bolavý. Četla jsem to doslova se zlomeným srdcem a do poslední stránky si to prožila s hlavní hrdinkou. Nečetlo se to lehce, ale prostě jsou knihy, který si člověk musí nechat v knihovně i kdyby je už nikdy nezvládl číst znovu..
Když člověk zemře je to konec. Když člověk zemře v cizí zemi, je to konec bez tečky."
Kniha, kterou jsem vzala naslepo a rozhodně nelituji. Několik párů, několik vztahových rozepří a vše se nakonec promíchá. Trochu mi vadilo to skákání od jednoho k druhému, kapitoly oddělené odstavci a ne třeba jménem osoby o které kapitola bude a jedna záměna jména. To však nic nemění na tom, že se nad knihou v hloubce zamýšlím, téma rasismu tu máme dnes a denně a tohle bylo velice slušně podané. A ač se spisovatelka v hloubce nedotkne žádné postavy, stačí to na to, aby kniha zůstala v hlavě.. Líbilo!
Bylo to fajn, četlo se to skvěle, odstíny mě moc nebavily takže opravdu je tohle jiný styl a navíc miluju hudbu tím spíš tu klavírní, a všechny části s názvem skladby jsem si musela přehrát. Bavilo!
"Vezmi mě a ponoř mě na dno moře, abych mohla žít, modlit se a tkát..."
Moje poslední letošní přečtená kniha a rozhodně to byl zážitek. Obě dějové roviny úžasné, jediny problém mám s rozvleklým popisem míst, ale to je můj osobní problém, že mě dané lokality nezaujaly. Rozhodně však doporučím k přečtení.
Skvělá kniha, čte se dobře i laikovi. Rozsáhlý výběr případů, krásné vsuvky tvorby dětí. Myslím, že pro zachování zdravého přístupu k těmto lidem, by se tahle kniha měla dávat číst zároveň s odbornou literaturou :-)
Můj svět je tvůj
Můj svět je tvůj
Tvářičku si odmontuj
Vytrhám ti kleštičkama vlásky
A to všechno z lásky
Můj svět je tvůj
(Floriánek 7let)