Advy
komentáře u knih
Jeskyně sněžné čarodějnice
Ian Livingstone
Mrazivé dobrodružství v ledových horách s mocnou čarodějnicí navrch. Livingstone nápady na zajímavé prostředí má, horší je jeho styl vyprávění, který je stále stejně lineární. Jeskyně je dlouhé putování s minimem odboček, zato s hromadou mimořádně silných monster.
Nutno však zmínit, že Čarodějnice poprvé vyšla jako podstatně kratší 190-odkazový příběh v časopisu Warlock. A možná škoda, že ve stejné podobě nevyšla i knižně. Její následné rozšíření do klasické "čtyřstovky" se bohužel projevuje na podivně nekonzistentním členění děje (samotná jeskyně i s "bossem" čarodějky překvapivě zaobírá jen 1/2 příběhu). Místy to někdy vypadá, jakoby se Livingstone snažil do příběhu narychlo něco nacpat, aby počet odkazů konečně vyskočil na požadované číslo 400!
Přesto je tu plno perliček, které činí příběh zajímavým. Za prvé, hlavní cíl vašeho putování se často mění. Když vykonáte co potřebujete a zdá se, že je vítězství vaše, objeví se další problém. Ono to asi tak překvapivé nebude, protože po zkušenostech z předchozích knih Livingstonea odhadnete, jak bude příběh dlouhý, ale přesto je příjemné nevědět, co je vlastně vaším hlavním cílem. Za druhé, v polovině knihy seženete dva přátelé, kteří s vámi budou na dlouhou dobu putovat. A za třetí, během příběhu několikrát navštívíte lokace známé z předešlých knih. Budete blízko Fangu (6. Labyrint smrti), dostanete se k Ohňové hoře (1. Čaroděj z Ohňové hory) i do Stonebridge (3. Prokletý hvozd), kde navíc zjistíte, že trpaslicí teprve ztratili své kladivo nad Černolesem, takže je jasné, že děj Čarodějnice se odehrává ještě před Prokletým hvozdem. Livingstone cihlu po cihle buduje celý fantasy svět a poprvé dostává i jméno - Allansie.
Co se náročnosti týče, Sněžná čarodějnice je asi tak vražedná jako Labyrint smrti. Bojů je tu mnoho, silných potvor požehnaně, klíčových hodů kostkou také a chybějící předmět vás může stát život, nicméně dá se najít i řádka posilujících artefaktů, zákeřné pasti nejsou tak smrtící a i když je šance na vítězství malá, díky linearitě příběhu není tak těžké po několika pokusech nalézt správnou cestu. Jenomže obtížnost soubojů je v některých úsecích opravdu obří a tak velmi často hrozí předčasná smrt v boji. Jestliže nemáte UB alespoň na úrovni 11, je vaše šance na výhru téměř nulová.
Hodnocení příběhu - 50%
Obtížnost - 9/10
Délka - 400 odkazů
Ostrov ještěřího krále
Ian Livingstone
Po smrtonosném Labyrintu smrti přichází vyklusávání. Takové to, kdy s horkem po těle vyhlížíte místo k odpočinku a říkáte si, jestli tam doběhnete dřív než to s vámi sekne. Ostrov ještěřího krále není žádná švanda. Livingstone sice ubral, ale tohle žhavé dobrodružství na exotickém ostrově skrývá plejádu zatraceně silných potvor. Cesta je víceméně lineární (občas se větví ale vzápětí znovu spojuje), zato soubojů si užijete až až. Zoufalé vyhlížení cíle a pozorování nebezpečně se snižujících statistik (a zásob jídla) je protentokrát charakteristickým prvkem.
Příběh je vystavěn vcelku jednoduše a staví na schématu najdi a zachraň vězně a najdi a zabij hlavního záporáka. Záporákem je už od počátku mocný ještěrčí král (jak obálka napovídá, má i mazlíčka).
Putování po tropickém ostrově je zajímavé. Fantasy příběhy se tropům věnují jen zřídkakdy, takže po stránce prostředí je kniha zase něco nového. Během cest si akorát občas vyberete, jestli to vzít pravou nebo levou cestou. To znamená, že už během druhého hraní byste měli mít herní svět zmapovaný tak, že napotřetí budete vědět kam jít, co vzít a čemu se vyhnout. Jenomže to má jedno výrazné ALE. Jde totiž o to, že vaše putování bude končit velice často předčasně a to ve chřtánu nějaké bestie. Hodně závisí na počátečních statistikách a pak také na tom, abyste získali co nejvíce užitečných předmětů ale vyhnuli se zbytečným ztrátám statistik.
Příběh opět obsahuje vítané odkazy na předchozí Město zlodějů a Labyrint smrti, akorát český překlad je nějaký odlišný a tak je Zápas mistrů uváděn jako "Zkouška šampiónů" a město Fang je překládáno jako "Tesák."
Hodnocení příběhu - 40%
Obtížnost - 7/10
Délka - 400 odkazů
Labyrint smrti
Ian Livingstone
Labyrint smrti není dobrá volba pro začátečníky. Vlastně je to volba hodně špatná, protože by se mohlo stát, že budete gamebooky považovat za týrání nebohých hráčů krutými spisovateli. :)
Livingstone zřejmě naznal, že jeho dosavadní knihy byly moc snadné a vytáhl se s knihou, která v rámci první desítky patří k nejobtížnějším. Labyrint smrti je drsný, krutý, tvrdý a jedinou chybku, ať už je to špatné odbočení, špatné rozhodnutí nebo špatný hod, trestá bolestivou smrtí.
Kniha sice tak jako obvykle hrdě hlásá, že při volbě ideální cesty je příběh snadno dohratelný i s nejnižšími statistikami, ale když si to schválně vyzkoušíte, zjistíte, že za průměrné Staminy potřebujete statistiky Umění boje a Štěstí na hodnotě 11, abyste měli zhruba čtvrtinovou šanci na vítězství. Labyrint je určen hardcore hráčům, kteří jsou připravení rozehrát knihu třeba 15x. Žádné obecné doporučení pro Labyrint smrti neexistuje. Když budete hrát opatrně, párkrát vám to vyjde a pak vinou opatrnosti zemřete. Když zkusíte agresivní hru, občas to klapne a vzápětí na to doplatíte. Zkusit vše prozkoumávat je dobré ale ne dokonalé řešení, protože i průzkum v nesprávný moment vás zabije. A snažit se dojít co nejdál bez zkoumání okolí zase způsobí, že nenajdete klíčové předměty. Smrt může přijít na každém rohu a nikdy dopředu nevíte, zda úkon který chcete provézt, nebude váš poslední.
Ještě jsem nic neřekl o příběhu. Byla by chyba ho opomenout. Skupina odvážných hrdinů se snaží proklestit si cestu proslulým labyrintem Fang a zvítězit na slavném Turnaji mistrů pořádaném baronem Sukumvitem. Turnaj, který je plný pastí, nástrah, nebezpečí a prakticky není možné v něm vyhrát. Zatraceně lákavé pro pravého hrdinu... Zkrátka taková fantasy verze soutěže Ninja Warrior.
Potěší různé logické hádanky a spolupráce s jedním konkurentem, což je vůbec první případ putování s vedlejší postavou v rámci FF série. Drobné odkazy na předchozí Město zlodějů zase stvrzují, že knihy FF se odehrávají v jednom univerzu.
Hodnocení příběhu - 40%
Obtížnost - 9/10
Délka - 400 odkazů
Město zlodějů
Ian Livingstone
Město zlodějů se vrací zpátky do fantasy prostředí a míří rovnou do místa, které je plné života a nabízí nemalý potenciál. Všechny dosavadní knihy byly situované do prostředí, kde to s lidskou civilizací moc slavné není, ale Město zlodějů je jiné. Díky mnoha ulicím, domkům, obchodům a lidem, je prostředí originální a posunuje možnosti gamebooků zase o kus dál. Příběh vás tentokrát staví do role dobrodruha zachránce a vaším úkolem je porazit mocného kostlivého mága Zanbara Boneho, který terorizuje město Silverton. Titulní obrázek je se svým kostlivcem s kosou docela výmluvný. Děj se ale odehrává v Blacksandu, přístavním městě přezdívaném Město zlodějů.
Snad žádný jiný díl neklade takový důraz na nakupování a snad žádný jiný díl neobsahuje tolik předmětů, které můžete získat. Město zlodějů je prostě bohaté. Pro postup do poslední třetiny příběhu navíc potřebujete hned pětici klíčových předmětů. Naštěstí není zase tak těžké je získat a stačí jen prozkoumávat vše co potkáte, dávat pozor na rady měšťanů a mít trochu štěstí.
Město zlodějů se pro pozorného zkoumavého hráče nezdá být těžkou knihou. Jenomže v závěru příběhu město opustíte a obtížnost povážlivě vzroste. Z průměrných nepřátel se stanou nepřátelé nadprůměrní, špatné rozhodnutí může způsobit smrt a souboj s bossem navíc vyžaduje správnou kombinaci předmětů (správný tip) v níž je šance na vítězství jen 1:3.
Navíc Město je také první knihou, která porušuje své obligátní pravidlo: "Při volbě správné cesty se i s nejnižšími statistikami dá kniha bez problémů dohrát." Nedá! Na solidní šanci na vítězství to chce krom ideální trasy ještě Umění boje alespoň 9.
Hodnocení příběhu - 50%
Obtížnost - 6/10
Délka - 400 odkazů
V bažinách škorpiónů
Ian Livingstone
Bažiny škorpionů patří v rámci série k nejpohodovějším dobrodružstvím. Jde o dobrodružství veskrze logické, kdy jen s trochou přemýšlení víte zda bojovat nebo utéct, víte jaké kouzlo přijde vhod a díky vašemu kouzelnému prstenu odhadnete i to, kdo je nepřítel a kdo přítel. Žádné chytáky typu slepá cesta nebo náhlá smrt tady nečekejte. Mapa je opět nezbytná a dokonce na ni sami autoři upozorňují více než kdy jindy.
Bažiny svým venkovním prostředím docela přípomínají Prokletý hvozd. Dokonce i tentokrát se v herním světě hledají nějaké předměty, avšak jaké to budou, to záleží na zadavateli vašeho úkolu. Na počátku si vyberete, zda v bažině hodláte plnit úkol dobrého, neutrálního anebo zlého čaroděje a odtud se pak odvíjí váš cíl a závěr. Kniha tedy nabízí hned tři různé konce a tři různé herní styly.
Bažiny škorpiónů lze doporučit začátečníkům, kteří nechtějí hrát knihy postupně, ale touží nejprve vyzkoušet, zda je vůbec může Game book bavit.
Bažina škorpiónů je navzdory zlověstnému názvu a uslintané potvoře na obálce ideální pro toho, kdo nehledá výzvu, ale zajímavé prostředí ke zkoumání.
Hodnocení příběhu – 40%
Obtížnost – 1/10
Délka – 400 odkazů
Čaroděj z Ohňové hory
Steve Jackson
První legendární gamebook z FF série. Držet tohle v ruce je zážitek, tedy pokud jde o jedno z těch původních vydání (1994 / 1999), jelikož nové vydání od Mytaga už je v pevné vazbě a u gamebooků je pro mě spíše žádoucí, aby se knihou dalo snadno listovat tam a zpět a aby byla dostatečné lehká a ohebná na držení v jedné ruce (zatímco druhou svádíte lítý souboj s monstry na meče a kostky).
Ohňová hora je vlastně jeden obří knižní dungeon. Někomu to sedne, protože představovat si síť chodeb a kreslit si mapu bludiště ho láká, ale další knihu zavrhne právě kvůli nezáživnému prostředí a lacinému ději.
Příběh je víceméně okrajový. Čaroděj si v hoře chrání velký poklad a vy si jej chcete přivlastnit. Jednoduchá zápletka.
Ač je Ohňová hora první, není jednoduchá co se obtížnosti týče. Jednak se často bojuje s více nepřáteli najednou, ale také druhá polovina knihy patří spletitému labyrintu, který se bez podrobné mapy snad ani nedá projít.
Obtížnost je na vrcholu až po čaroději, protože v případě zapomenutí nějakého klíče sice můžete dojít na konec, ale už nedokážete otevřít hledaný poklad. Hodně FF gamebooků je tímto chytákem známá. Můžete překonat celý příběh a zabít bosse, ale nemáte-li správný předmět nebo potřebnou znalost, musíte začít zase od začátku.
Hodnocení příběhu – 10%
Obtížnost – 5/10
Délka – 400 odkazů
Raketoplán Poutník
Steve Jackson
Tentokrát velká žánrová změna. Raketoplán Poutník je první knihou z řady, která se pouští do Sci-fi a to rovnou klasické meziplanetární. Z knihy je cítit zatraceně silná inspirace Star Trekem. Protože jsme zase u Jacksona, očekávejte, že to bude drsné aneb jedna chybička, kdy minete důležitou informaci a je to v háji. Kreslení mapy je opět nutností, akorát budete muset trochu inovovat její styl, jelikož se pohybujete ve dvou rovinách – lodí mezi planetami a přímo na planetách.
Nový žánr pochopitelně obnáší celou řadu nových prvků. Rozhodování hraje větší roli než boj a při návštěvách planet musíte zvažovat, který z důstojníků bude pro výsadek nejvhodnější. Souboje se liší na tři skupiny – klasické, střelecké a mezi loděmi.
Závěr tentokrát neočekávejte na obligátní stránce 400, ale už na straně 340, přičemž zbylé tři strany obsahují pravidla pro souboje
Hodnocení příběhu – 60%
Obtížnost – 7/10
Délka – 343 odkazů
Prokletý hvozd
Ian Livingstone
Třetí díl si vzal na starosti Livingstone. Příběh hvozdu se věnuje pohodářskému lovci, který přijde k dobrodružství jako slepý k houslím. Ukáže se, že trpaslící bytostně potřebují vzácné kladivo, které je ale rozdělené na dvě části a tak musíte hvozdem projít a obě najít. Oproti předchozím knihám vás nečeká žádný děsivý dungeon, ale normální příroda, husté lesy, řeka a samozřejmě odpovídající příšery. Nicméně nenechte se zmást, protože způsob putování se nezměnil a hvozd představuje bludiště s mnoha odbočkami, křižovatkami a slepými stezkami. Pouze je z něj cítit venkovní atmosféra a to knize prospívá.
Správná cesta je opět jen jedna a pokud projdete na konec, aniž byste měli oba kusy kladiva v rukách, víte, že příště to chce postupovat jinak. Platí ale, že oba kusy se dají získat během jediného průchodu lesem. Unikátní v této knize je, že když se vydáte špatnou cestou a během toulky hvozdem kladivo nenajdete, můžete se vrátit zase na záčatek. Sice riskujete smrt, ale když máte štěstí, můžete si dát další kolečko lesem s ponechanými předměty.
Hodnocení příběhu – 40%
Obtížnost – 4/10
Délka – 400 odkazů
Citadela chaosu
Steve Jackson
Druhý gamebook už je čistě v režii Jacksona. Citadela není tak velký dungeon jako první díl, ale kreslení mapy je i tentokrát základ, protože pokud nenavštívíte ty správné místnosti a komnaty, nenajdete věci potřebné k poražení čaroděje.
Příběh působí podobně jako u Ohňové hory, ale jsou tu jisté odlišnosti. Hráč už není jen bohatství chtivý dobrodruh, ale žák mistra magie, který bojuje proti temnému čaroději z citadely, aby ochránil říši. Hlavní záporák, čaroděj Balthus Dire zase není obyčejný tajemný čáryfuk, ale namyšlený zmetek chystající se na válku.
Hratelnost se výrazně změnila. Nový prvek kouzel nabízí mnohem větší variabilitu možností, neboť hráč si může na počátku hry vybrat hned z dvanácti různých druhů kouzel, které pak v praxi slouží pro usnadnění některých situací anebo jako poslední záchrana v momentě, kdy uděláte chybu.
Obtížnost knihy je vyšší než u Ohňové hory. V druhé polovině (od jídelny) už čelíte takovým protivníkům, že pouhý meč nestačí a tak musíte buď vlastnit to správné kouzlo (což ale také ne vždy zabere) anebo vlastnit správný předmět. Protože ale tyto předměty často mají postavy, které nejsou vyloženě agresivní, platí pravidlo být drsný a likvidovat vše, co se zdá být lehce přemožitelné mečem.
Hodnocení příběhu – 40%
Obtížnost – 6/10
Délka – 400 odkazů