Agatha84 komentáře u knih

Rozhodně to není zlé, pokud vám nevadí pomalejší tempo, občasné povrchní dialogy a nikterak důmyslně vystavěné postavy. Každopádně dávám autorům ještě jednu šanci, i když mě vážně, ale vážně schází atmosféra předchozích knih de la Motty.
Jo a s Agathou Christie to prosím pěkně srovnávat vážně nelze.

44 20.06.2022

Pokud by tímto série Sila začínala oficiálně, pak by mne nejen úspěšně minula, ale navíc bych s s tímto příběhem skončila ještě v první třetině knihy. Nevím, jestli trpím úbytkem inteligence, ale příliš dobře jsem se neorientovala... vadily mi přítomné náznaky toho, co se asi děje nebo bude dít, do poslední stránky jsem tedy nebyla schopna pochopit, jakéže konkrétní úmysly s jednotlivými sily to slavné vedení vlastně má. Jednotliví přítomní mi nikterak k srdci nepřirostli a čas s nimi nepovažuji za příjemně strávený.
Dávám si pauzu a moc bych si přála, aby závěrečný díl vše uzavřel více důstojně, čtivě a v mém případě nejspíše i více polopaticky :-)

43 07.03.2024

Asi bych hodnotila jako prozatím nejslabší díl (ten závěr byl fakticky přehnaně splácaný). Potíže jsem vnímala i v tempu vyprávění, kde se vlastně po celou dobu nic moc nedělo, aby se nakonec vše vyřešilo pro mě zcela neakceptovatelně.
Těším, že to příště bude lepší!

43 31.05.2023

Od autorky jsem měla možnost již zhltnout V šedých tónech, a tak nalákána na podobný čtenářský zážitek, rezervovala jsem si v knihovně její další titul - na dětském oddělení, již toto mi mělo být "varováním". Já totiž vlastně vůbec nevím, o čem to mělo být... Možná že děvčata v nelehkých pubertálních fázích naleznou nějaké poselství, které mi unikalo. Pro mě osobně to bylo jen nudně lineární vyprávění bez napětí, souznění, emočního prolnutí s postavami. Po otočení poslední stránky zůstávám knihou zcela nedotčena. A to je mi vážně líto.

43 20.04.2023

Omlouvám se všem příznivcům, ale mně se žádnou přidanou hodnotu najít nepodařilo. Podobných příběhů tu již bylo spousta a občas nabízely i něco navíc, cokoli, co jsem zde postrádala. Postavy jsou unilé, celé vyšetřování nahodilé, chybí mi jakákoli chemie mezi postavami, mezi mnou a postavami, "záporák" tu opět zastává roli "chudáka", stylisticky je to nudné a přesmyky mezi realitou a deníkem působí spíše rušivě (a ten deník je navíc fakticky ujetý, nesmyslný, snad jen na efekt rádoby hrůzy).
Takže ani s panem Barkerem se podruhé nesetkáme.
Jdu hledat dál.

43 11.02.2023

Kapitoly jsou krátké, čtivé, příběh rychle ubývá. Problémem ovšem zůstává absence děje, bezduchost rozhovorů a celkově podivný nápad s výběrem hlavních vyšetřujících.
Moc dobře vím, že bývám hyperkritická a sama bych nedokázala napsat ani dost dobrou slohovou práci, nicméně pokud chci strávit čas s knihou, jistá očekávání prostě mám. A tady opět naplněna nebyla. Vše plyne jen po povrchu, občas mě hrozně štvou ty prostoduché dialogy a zcela tu chybí jakákoli chemie mezi zúčastněnými či samotná esence příběhu.
Bohužel, já už se s autorkou nepotkám.

43 12.12.2022

(SPOILER) Moc jsem se těšila, že si společně s autorkou zopakuji jedinečný zážitek prvotiny Sucho. A i když to u Ztraceného v pustině vypadalo zpočátku nadějně, očekávání se nenaplnilo. Atmosféra tíživého napětí vydržela pouze chvíli, po čase jsem měla pocit, že se jen otáčíme ve smyčce. Moc mě mrzí i velký odstup mezi mnou a postavami,myslím, že by z nic bylo možné vytěžit o tolik více, nicméně autorka nás k nim bohužel nepustila blíž. Nejhorší byl ten přerůžovělý závěr, ten zajistil pouze slabě průměrné hodnocení. A fakt je mi to líto.

43 12.05.2022

Les, ztracená holčička, baseball a King na 180ti stránkách opět rozehrává něco nezapomenutelně jedinečného. Jsem nadmíru spokojená. Už se nemůžu dočkat, až se dostanu ke knihám v červených číslech :-)

43 15.10.2021

Může mi někdo poradit, jak to sakra ten Martin dělá, že dokáže stvořit tak bohatý svět plný zajímavých hlavních, vedlejších, super vedlejších a pouze epizodních postav a pořád se v tom dokonale orientovat?
Připouštím, že se chytám jen díky seriálu, který jsem zhlédla 2x. Jasně, dějově jsme už opravdu jinde, ale občas mi to u nějaké postavy trochu blikne a pomáhá to zase naskočit do příběhu.... Nevím, jestli bych to zvládala stejně obstojně nebýt té předešlé vizuální zkušenosti, to bych si musela kreslit myšlenkové mapy, spoustu myšlenkových map...
Tentokrát nejsem příběhem tolik upoutána, politikaření mě příliš nebaví, ale jen kvůli tomu přeci nebudu strhávat hodnocení, no ne? Vždyť je to bezesporu brilantní...

42 01.07.2024

Nevím, jestli bych kdy po Johnu Greenovi sáhla dobrovolně, což by zjevně byla značná chyba...
"Želvy" jsem dostala vypůjčené od jedné své náctileté klientky, a i když mě příběh samotný nikterak více neoslovil, neb působil opravdu dosti jednoduše a přímočaře (chápu, že cílovka je jiná), jsem naprosto ohromená a nadšená z toho, jak dokonale mi autor dokázal zprostředkovat úzkostné přemítání dospívajícího v pekle OCD.
Říkám si tedy, že jsme se panem Greenem asi neviděli naposledy :-)

42 16.01.2024

Celkové pojetí knihy jako dílčích příběhů, závěrečný rozhovor s autorkou a Olive, náměty k diskusi/hloubání jsou rozhodně originální, přesto však mi k větší spokojenost nestačily.
Nejsem povídkový typ, potřebuji více omáčky a času k poznání a pochopení, čehož se mi tu nedostávalo. A i když mi Olive bylo hodně líto, blíže k srdci mi nepřirostla.
Doporučím k přečtení těm, kteří mají chuť na trochu toho obyčejného, každodenního lidství.

42 17.12.2023

Nebudu hodnotit, protože vážně netuším kolik hvězd je v tomto případě namístě...
Jako odosobněný deník přiložený přílohou dipomové/disertační práce je to hodně dobré. Věcný, stručný, snad i objektivní popis chování a prožívané trýzně jedince s PAS.
Pokud bych však očekávala dílko, které mi přiblíží vztah mezi sourozenci, vztahy v rámci rodiny, záplavu emocí (a to nejen těch pozitivních, kterým se mi nechtělo místy ani věřit), pak hodnotit opravdu nemohu, neboť jsem v tomto duchu neobdržela takřka nic.

Celkem příjemné překvapení. Ono se sice dalo očekávat, co se bude dít, nicméně čtivost a atmosféra se knize upřít nedá, a to i vzhledem k tomu, že byla přečtena během jediného dne :-)
Jen se obávám, že je to pouze kniha na jedno použití. Ač většinou (a hodně rychle) zapomínám obsahy, zdejší zápletka je tak trochu jednoduchá a nezapomenutelná, a tak si já i má selektivní ztráta paměti myslíme, že podruhé by to už rozhodně nebylo ono (asi jako když opakovaně sledujete Šestý smysl od M.N.Shyamalana).
K přečtení ovšem rozhodně doporučím!

42 16.08.2022

Plusy: čte se to dobře a rychle, líbí se mi zapracování rádoby diskusí ze sociálních sítí
Mínusy: nepříliš propracované postavy (vyšetřujících i vyšetřovaných) - karty jsou rozdány od začátku jasně (dobrý je dobrý; zlý nemá šanci), přílišné přeskakování v ději škodí (rozhodně se nedaří vzbuzovat pocit většího napětí), ke konci již postupujeme tak rychle, že autorka asi zapomněla napsat, jak to všechno vlastně bylo :-)

Tak jako k relaxaci vhodné, ale kupovat si jí rozhodně nehodlám.

42 23.05.2021

Tematicky mimořádně trefné, úzkost vzbuzující, neboť takováto realita přesně je. Nerozumím oblibě technologií, online sdílení sebe všude a děkuji tímto autorce za poskytnutí vhledu.....
Nicméně samotnou formou jsem zasažena nebyla, vadila mi jakási přílišná odosobněnost, nepodařilo se mi přiblížit ani k jedné z postav, a to mě mrzí.
Nebo to byl záměr??

41 30.10.2023

Úplně se mi nedařilo s autorem souznít. Poněkud mi u něho splývaly pojmy úzkosti a panické poruchy, z jeho podání mám pocit, že všichni ostatní terapeuti jsou nemožní a hloupí, protože nepochopili to, čemu on sám (novinář) dávno porozuměl. Nebudu zpochybňovat jeho způsoby pomoci, k tomu kompetentní nejsem, a některé z nich v praxi určitě vyzkouším.
Pokud by autor nevystupoval jako egocentrický "odborník na úzkosti", zpochybňující veškeré doposud platné a účinné metody (např. zakázat dechové techniky při pociťované panice/úzkosti, i když jsou na tom založeny veškeré svépomocné manuály, aplikace), možná bych jeho myšlenky dokázala akceptovat snadněji.

41 22.08.2023

Rozhodně zajímavá myšlenka, kterou se však ne zcela poutavě podařilo přenést do slov. Po přečtení poslední stránky si říkám, co by mělo být oním nezapomenutelným (natož pak mysteriózním).... Vše působilo tak bezbarvě, bezmocně, nevýrazně, až se mi zdá, že to možná přeci jen byla ztráta času.

41 23.10.2022

Nerozumím tomu, co to vlastně mělo být... Společenský román upozorňující na přetrvávající potíže jedinců s odlišnou sex. orientací? Román o bigotnosti soukromé školy? Detektivka? Já můžu jen s klidným svědomím říci, že toto bych dále nedoporučovala, za mě to byla ztráta času, kterou jsem mohla věnovat jiným knihám a ne se jen každý večer přemlouvat k tomu, abych znovu kousek "ukrojila".
Nadměrná zdlouhavost, nijakost, strohý popis nepůsobil pozitivně ani na gradaci děje, ani na prožívané napětí (či jakékoli jiné emoce), ani na budování vztahu s postavami (to snad ani nejde).
Bohužel jsem si měla jako první knihu od autorky raději zvolit něco jiného. Takto se obávám, že se dlouho nepotkáme (jestli ještě vůbec).

41 03.10.2022

Začínám rozumět občasným výtkám vůči 'ukecanosti" pana Kinga. V případě Pytle kostí jsem tento nedostatek pociťovala především na samém počátku, kdy se nedařilo mne přesvědčit, že se vůbec něco děje, nebo že je možné se na něco těšit... S otočením poslední stránky však veškeré mé připomínky mizí a zůstává jen hluboká spokojenost a chuť pustit se do dalších Kingových světů. Připouštím však, že hodnotím možná více nekriticky jen proto, že horory či duchoviny běžně nečtu, neb se hodně bojím a je pak vážně celkem snadné mě "dostat" :-)

41 27.12.2021

Jsem rozpolcena. Ústřední motiv je bezesporu fascinující a originální, nicméně tempo vyprávění je opravdu vražedně pomalé a vážně v tomto ohledu nemá co dočinění s budováním napětí. Váhám, hodně, chci dát jenom za 3*, jenže je to King, sakra...

41 16.11.2021