Agatha84
komentáře u knih
Introvertka chodí na terapii
Deborah Tung
Takové milé, povzbuzující, sebe motivační dílko ve smyslu "pojďme si říct, že na to nejsi sám" a "že to co prožíváš, prožívají i mnozí další".
Asi jsem čekala trochu více té terapie a návodnosti, co si s těmi příšernými úzkostmi počít, nicméně i tak dočítám s velmi pozitivními pocity.
Rozhodně musím pořídit děvčatům (a vybraným chlapcům) do školy. Některé věty od nich slýchávám doslovně velmi pravidelně.
Rozhodně doporučím jako prima svépomocnou příručku s průběžnými ujištěními, že bude zase lépe.
A rozhodně bych ráda zase nějaké to pokračování :-)
"Knihomolka" už na mě čeká na stolku :-)
Zapomeňte na neděli
Valérie Perrin
Možná jsem se tentokrát ztratila v překladu, možná jsem jen nebyla úplně připravená příběh pojmout.
Jistá jsem si, kromě současných 3,5 * tím, že si knihu přečtu znovu a že v ní příště objevím mnoho nového ...
Vlaštovčí kopec
Donna Everhart
Achjo, začátek byl hodně slibný, stagnaci střední části bych přežila, ale ten příliš přeslazený závěr to prostě "zabil".
Asi už by se k přečtení podruhé nevracela, ale co já vím, třeba jednou opustím svůj negativistický cynismus a trocha té sladkobolnosti mi přijde k chuti.
Prokletí Salemu
Stephen King
Tak takhle přesně jsem si v době své nepolíbenosti jakýmkoli dílem Kinga představovala jeho díla.... Jsem děsný strašpytel, dlouho jsem se bála, že u jeho příběhů budu jenom děsit a nebude mi dobře. A už je to tady :-) Dobře mi tedy rozhodně nebylo, venčení zvířete musí na chvíli obstarat ten druhý doma, nicméně výsledek stál za to!!!
A už se těším na příště :-)
Špatná láska
Jonathan Kellerman
Rozhodně je to tentokrát pochybení na mém přijímači...
Přílišná únava a neochota chápat ty spletité linky, které tak snadno zapomínám a nepůsobí příliš uvěřitelně...
Tak zase příště.
Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
Já vám nevím....
Už je to delší dobu, co jsem dočetla, a pořád přetrvává stejný dojem.
Podlehla jsem všeobecnému tlaku vysokého hodnocení zde na databázi, zlevněné ceny na nejmenovaném webu :-) Takže má očekávání byla opravdu velká a přesto zůstala nenaplněná.
Jako jo, jako pohádka to funguje skvěle, ale vlastní sdělení postrádám (ne, že by bylo nějak komplikovaně skryté, ale to, že je zřejmé od druhé kapitoly je více než otravné).
Ta prvoplánovitost, předvídatelnost, růžovost a vymáhání citového pohnutí automaticky sráží všechny možné dosažitelné body. Maximálně za 3*
Modrá
Maja Lunde
Obdobně jako u Historie včel....
Podtext klimatických změn a budoucího/již přítomného environmentálního ohrožení je zneklidňující a nepříjemně rezonuje s mou už tak napjatou strunou existenciální úzkosti. Co však značně pokulhává, jsou přítomné příběhy. A v případě Modré je to opravdu slabota. Snad i proto, že dějové linky jsou "jen" dvě, postavy dosti rozporuplné a nesympatické, těžko vyvolávající jakékoli souznění (a k tomu ten opravdu příšerný, vnucující se překlad, např: "Blå - Modrá" - jako kdyby byl čtenář idiot a tak je potřeba to na každé stránce použít aspoň 2x).
Velká škoda, byl-li by příběh jen trochu více chytlavý, třeba by se chytilo i více čtenářů, a vlastní záměr autorky tak získal na naléhavosti.
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Pokračuji na nostalgické vlně :-)
Annu jsem četla v dětství a bůh ví proč jsem si knihu jako jednu z mála schovala.
Sice si neumím představit, co by Anna s její éterickou povahou, ulítlou fantazií a vysoce bohatou slovní zásobou nabídla čtenářům současné generace, mně však obohatila několik večerů.
Nevím, jestli se pustím do dalších dílů, přeci jen se jedná o velmi pozvolné, popisné, obrazotvorné vyprávění než o nějaký výraznější dějový posun.
Pokud však chcete strávit pár chvil se ztřeštěnou malou dívkou, trošku přihlouple se usmívat při sdílení jejích zážitků, pak směle do toho :-)
Svědkyně
Jonathan Kellerman
Letní výprodej v místní knihovně mě vrátil zpět asi o 20 let a připomenul, jak jsem kdysi dávno ujížděla na Kellermanovi, především pak na jeho sérii s Alexem D.
Tak jsem vzala, co bylo k dispozici, propátrala zásoby na půdě, dokoupila chybějící díly po antikvariátech (a že jich bylo :-) a mám před sebou vizi mnoha relaxačních chvil.
Ona to není žádná velká literatura, Alex je vtipně ve svých 33ti letech rentiérem, dokonalým psychologem a nesmrtelným hrdinou. Ne vše je uvěřitelné bez výhrad, někdy se zbytečně hrotí akční záběry, někdy se dost tlačí na různé patologie a nechutnosti, ale co už....
Cílem bylo si odpočinout, vypnout hlavu a užívat si společných chvil.
A tohle mi série s Alexem splňovala již dříve, doufám tedy ve stejné terapeutické účinky i nyní!
Sběratelka sirotků
Ellen Marie Wiseman
Ve srovnání s předchozími dvěma knihami byl příběh Pii velkým zklamáním. Vlastně tu ani o příběhu jako takovém hovořit nelze. Děj prakticky neexistuje, je tu jen sled na sebe nalepených scén, v nichž se opakují stále tytéž obrazy, myšlenky, slova. Je to únavné a otravné. Příliš tomu nepomáhá ani všudypřítomné sladkobolné klišé.
Snad se s autorkou sladíme v příštím díle lépe.
Billy Summers
Stephen King
S Billym jsme si k srdci nikterak nepřirostli. Nejsem žádný znalec Kinga, přesto mi připadalo, jako bych tentokrát četla jiného autora. Chyběla mi ponurost, mrazení, očekávání, těšení se. Billy Summers byl pro mě cizincem od začátku do konce, nedařilo se mi si jej více představit, ani s ním sympatizovat, nebo ho naopak nemít ráda. A tuhle plochost a absenci emocí já u knih prostě ráda nemám.
Staré odrůdy
Ewald Arenz
Dokonalé!
I když je znatelné občasné citové vydírání čtenáře, někomu, kdo kouzlí s vyprávěním tak, že můžete cítit vůni podzimu, vidět barevné listí, slyšet šustění kukuřice a ochutnávat staré odrůdy hrušek toto všechno s radostí odpouštím.
A ta obálka je taky kouzelná.
Řbitov zviřátek
Stephen King
Tentokrát jsem našla více "hluchých" míst a hůře stravitelných myšlenek hlavního hrdiny, které mi přišly tak trochu (dosti) ezo. Trochu jsem postrádala i nějakou větší kompaktnost příběhu, nicméně samotný závěr mě přesvědčil o tom, že méně než 4* dát nemůžu.
Kognitivně behaviorální terapie - Základy a něco navíc
Judith S. Beck
Byť mám něco z KBT za sebou, s knihou úplně nesouzním.
Nabízené techniky cílí z naprosté většiny jen na práci s kognicí, a to navíc pouze v souvislosti s depresivně úzkostnou problematikou. Jiné techniky práce nehledejte.
Popisovaný styl spolupráce s terapeutem je "tvrdě" kábéťácký - hodně strukturovaný, hodně direktivní, neposkytující příliš prostoru pro klienta samého. S tím se mi srovává fakt těžko (to je ale můj problém :-).
Takže chcete-li příručku, jak se naučit ovlivňovat myšlení své či ostatních, jděte směle do toho.
Okamžitá pomoc proti úzkosti pomocí KBT, mindfulness a relaxace
Rick Hanson
Nikterak nadšená nejsem. Soubor různých rad a strategií se mi zdá příliš zjednodušený a povrchní, určený spíše pro ty, jejichž potíže nejsou akutní a mají již nějakou hlubší zkušenost s KBT či mindfulness. Jinak jsou nabízené způsoby vyrovnávání se s nepříjemným jen kusé a někdy i ztěží pochopitelné (množství používaných metafor tomu fakt nepomáhá).
Takže jsem si zaškrtla jen pár nápadů k použití s klienty a ostatním čtenářů zrovna tuto publikaci spíše nedoporučím.
Střet králů
George R. R. Martin
Může mi někdo poradit, jak to sakra ten Martin dělá, že dokáže stvořit tak bohatý svět plný zajímavých hlavních, vedlejších, super vedlejších a pouze epizodních postav a pořád se v tom dokonale orientovat?
Připouštím, že se chytám jen díky seriálu, který jsem zhlédla 2x. Jasně, dějově jsme už opravdu jinde, ale občas mi to u nějaké postavy trochu blikne a pomáhá to zase naskočit do příběhu.... Nevím, jestli bych to zvládala stejně obstojně nebýt té předešlé vizuální zkušenosti, to bych si musela kreslit myšlenkové mapy, spoustu myšlenkových map...
Tentokrát nejsem příběhem tolik upoutána, politikaření mě příliš nebaví, ale jen kvůli tomu přeci nebudu strhávat hodnocení, no ne? Vždyť je to bezesporu brilantní...
Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe
Fannie Flagg (p)
Žádné velké nadšení se v mém případě po dočtení nekoná. Naopak, přemýšlím, o čem že to vlastně mělo být...
Rozhodně je to příběh milý, nostalgický a opravdu hódně naivní (z pohledu dějin Ameriky rozhodně). Nikterak více mi ani nevadilo někdy až chaotické přebíhání v ději, změny prostředí, časové linie, ovšem zcela neprakticky se jeví přehrešel postav, u nichž byl rozhodně kladen důraz na kvantitu nikoli kvalitu.
Takže už v průběhu čtení jsem se ztrácela, kdo je vlastně koho bratr, sestřenice nebo švagrová, k nikomu nebylo možné udržet si nějaké hlubší pouto, zvlášť když už bylo potřeba se v příští kapitole seznamovat s jinou rodinnou / sousedskou / přátelskou větví.
Takže jsem největší kamarádkou s Dot Weemsovou, redaktorkou místního plátku, dávám jen slabé 2,5 * a k přečtení (pokud očekáváte něco nezapomenutelného) spíše nedoporučím.
Blaze
Richard Bachman (p)
Přesně jak píšou ostatní...
"Prosím Vás, pane K., tohle rozhodně není příběh do šuplíku, krabice, sklepa či kamkoli jinam. Tam (a ještě hlouběji) bych schovávala jiné poklady (ne ty Vaše, samozřejmě)."
Pokud ve mně někdo vyvolá sympatie k antihrdinovi , kvůli kterému po nocích zadržuji slzy, zaslouží si mých 5 hvězdiček.
Hra o trůny
George R. R. Martin
Sice jsem trošku doufala v jakési dějové obohacení oproti seriálu, k čemuž jsem se (prozatím) rozhodně nedostala, nicméně nic to nemění na tom, že jsem maximálně spokojená a plnými doušky si vychutnávám již třetí společnou jízdu - tentokrát s bonusem šustících stránek knihy.
George R. R. Martin je fakt dobrej...
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
Samotný příběh není nikterak složitý, co je ovšem významně spletilé, jsou vzájemné vztahy, pocity, motivy, povahy, .... Autorka je jednou z mála, která (aspoň dle mého skromného názoru) nevyzdvihuje samotný děj, jako spíše klade důraz právě na přítomné osoby a jejich vazby. A ty teda jsou!
Perrin je jednou ze spisovatelů, kterou považuji za kouzelnici se slovy. S knihou není potřeba spěchat, je to spíše kochání se tím, co je sdělováno, předestíráno, co je za samotným sdělením skryto.
Rozhodně jsem tento skvost nečetla naposledy!
PS: co mě ovšem neskutečně iritovalo, byl český překlad jediných tří příjmení... nemyslím, že bychom se bez toho neobešli ;-)
