Aghatte komentáře u knih
(SPOILER) Pěkný detektivní příběh z divadelního prostředí, trochu připomínající Ngaio Marsh. Vadí mi ale, když pachatel zůstane nepotrestán, a nic na tom nezmění, že oběť byla mrcha a nic jiného si nezasloužila. Obálka a název naprosto mimo mísu, stejně jako anotace vytržená z konceptu.
Moc mě to nebavilo, Hazel stále ječela, pes se moc neosvědčil a bojovat s duchy jednou bílou kuličkou… Moc tu duchařinu nemusím.
Romantika z drsného Skotska, pěkně napsáno, dobře vystihnuté napětí, kapka historie úvodem, příběh mě bavil.
Bezva, hezky napsáno, a vážně jsem se bála, dobře popsané prostředí podzemní laboratoře i historické události, dobře popsáno šílenství a bludy. Super čtenícko.
Solidní příběh, jeden z lepších v této edici.
Bohužel zdejší anotace vše prozradí, takže překvapení se nekoná,
i tak dobré.
Neznám jiná dílka autorky, líbilo se mi to, málo omáčky okolo, hodně nápaditého a příjemně popsaného sexu, bez úchyláren, přečteno za chvilenku,
určitě nezavrhuji, dobré čtení, každá žena by si zasloužila být obdivována, uctívána a milována a pomilována takto :-)
Tento díl jsem nedokázala dočíst. A kdybych měla říci, o čem to bylo, tak nemůžu sloužit.
vyhněte se tomu.
Poněkud jednoduchý příběh dívky, která bojuje za svou lásku. Nic nadpřirozeného, obálka i název zcela mimo obsah. Nepochopila jsem ale, proč o něj tak usilovala, když to byl nepoužitelný ňouma, který nedokázal dát dokupy souvislou větu. Inu, láska je opravdu někdy slepá. Ale šlo to.
Celkem čitelný jednoduchý detektivní přiběh, plný gangsterů, pašování, drog a alkoholu. Konec opět rychle useknutý, ale docela dobré.
Překvapivě svižné, vtipné a napinavé čtení, bezva, v této edici unikát! Moc mě to bavilo a příběh se mi velmi líbil. Škoda, že autorka má u nás jen jeden. Tak bych si Plynové lucerny uměla představit, bohužel, ze zatím 17 přečtených, první, který byl skutečně dobrý.
Velmi moudré a laskavé čtení.
Pár vskutku vtipných postřehů.
Nevadí mi, že v "detektivce" netečou proudy krve a nikdo si neušije kabátek z kůží svých obětí, naopak.
Milé a sympatické osoby, prostředí pro mě neznámé, laskavě a s pokorou vykreslené.
Knihu jsem si koupila domů, budu se k ní vracet a pořídím si všechny díly. Jsou k mání tak za 30-40kč.
"...Podle ní to byly dost podivné kalendáře plné podvyživených ženských, posedávajících na kapotách vozů nebo opírající se o pneumatiky. Na první pohled se k ničemu nehodily. Určitě to nebyly typy na rození dětí a maturitní vysvědčení zřejmě taky neměly... Podle ní to byly naprosto neužitečné holky, jaké se na chlapa nalepí, když se mu daří, a on je pak celý vedle a má starosti, což nikomu neprospěje. Kdyby tak chlapi věděli, jaké hlupáky z nich tyhle holky dělají..."
"...Četla jsem o tom knížku, nějaký doktor Freud napsal spoustu knih o rodičích a dětech.
Je z Johannesburgu?
To těžko, tu knihu mám z Londýna. Ale je moc zajímavá, píše v ní, že chlapci milují své matky.
To je samo sebou, samozřejmě, že milují své matky. A proč by neměli?
Taky si to myslím, není nic špatného na tom, když syn miluje svoji mámu.
Tak o co tomu Freudovi jde? Spíš by ho mělo trápit, kdyby chlapci své matky NEMILOVALI!
Ale stejně se o ty kluky zajímá, a chce jim v tom zabránit.
To jsou mi novoty! To si nemůže najít nic lepšího na práci?
Člověk by řekl, že by měl..."
Bezkonkurenční perly, doporučuji.
Ta ženská Louise mi tak pije krev... Jedna z nejvíce nesympatických hlavních postav.
(SPOILER) Ta ženská Louise mi tak pije krev... Jedna z nejvíce nesympatických hlavních postav.
Rádoby historická romance z roku 1666... (666 Satan! )
Podřezaná hrdla dívčin, pomazání krví.
"Tvůj snoubenec je pěkný ptáček!
Co udělal?
Podřezal hrdlo jedné mladé dívce.
Aha, tak toho si asi nevezmu, co jeho bratr?"
"Myslíš, že došlo k ďábelskému ztělesnění?
Ano, ovšem,
V tom případě je třeba ďábla vypudit"
Běžná konverzace u večeře...
Katastrofa :-D Fakt trapný.
Množství gramatických chyb, příšerný překlad, nesmyslně volená slovní spojení, absence odstavců, přímá řeč nalepená jedna na druhou, takže nevíte, kdo s kým o čem mluví....
Četla jsem jen, abych se dozvěděla, co se na dívčinu chystá, ale byla to taková slátanina, že to se tedy vůbec nedá...
Jedna vůbec z nejhorších v celé edici.
Myslela jsem, že to bude snesitelné, ale opravdu takový paskvil jsem už dlouho nečetla. A že jich v této edici bylo dost, tento se dostává na první místo.
“Ďábel” a jeho rodiče, již dávno mrtví, se producíruji po zámku, naivní dívčina neustále vypíjí pohár do dna a následně upadá do hlubokého spánku, na každé stránce tak 5 x, občas někoho podříznou, ale “ jen, aby se rána zacelila…”, síra je cítit z kdekoho a předčasně vyspělé 13 leté dívky někdo vraždí jak na běžícím pásu, ony přesto nepřestanou chodit trhat květy na vřesoviště… “Miluji, Tě, Roberte!”, řekla Vincentovi… ponaučení, které z toho plyne? - pomocí pahorku Venušina změní krásná dívka i ďábla v téměř lidskou bytost
Musím se divit sama sobě, zda už také nemám nějakou duševní poruchu, proč to vůbec čtu? A dala jsem za to i peníz, sice malý, ale škoda každého halíře :-(
Nemyslím si, že skutečné štěstí přijde jednou za život, život se skládá ze šťastných chvil i chvil smutných... Jednou za život je spousta věcí, ale spousta jich je tisíckrát a pokaždé je to krásné...
Bohužel na předsádce knihy je uvedeno vše podstatné, tudíž víte, kdo zemře a kdo se zamiluje, šok a překvapení se nekoná.
Nicméně, kniha se mi líbila, všech 389 stran jsem si užila, bylo to laskavé čtení vyloženě pro ženy ( nemyslím, že by se našel muž, který by to přečetl ), s jasným cílem zlepšit jakoukoliv mizerii života do snesitelné meze. Některé až moc "vysluníčkované" pasáže mi trochu vadily, ale ne až tak moc. Několikrát jsme slzu uronila a více se zamýšlela i sama nad sebou.
Intuici je dobře poslouchat, ale nejde se na ni chtít naladit, přijde vždy jen tak mimochodem, jen takový dotek někde hluboko v mozku. Když se zeptám, co na to intuice, vím, že se nedozvím vůbec nic.
Trochu mi bylo divné, že dívka s dyslexii pracovala v bance v kartotéce...
Pravda, že příběhů bylo více, každý by vydal za samostatný román, ale autorka toho asi má hodně co říci, i její další knihy jsou dost obsáhlé.
Určitě sáhnu s chutí po další.
(SPOILER) První půlka byla vážně dobrá, s příletem do Portorika se to začalo lepit. Moudrá vědma, milenec, sladké zážitky… Škoda.
Ale celkově samozřejmě dobré, nutí to člověka přemýšlet, co by dělal on.
Všichni umřeme, ještě se nestalo, že by to dopadlo jinak. Chováme se, jako bychom měli žít navždy, prokrastinujeme, odkládáme, nežijeme, promarníme šance, ničíme si zdraví, žijeme v nefunkčních svazcích, vyčerpáváme se prací.., nemusíme uslyšet smrtelnou diagnózu, abychom to změnili.
Ale to není nic nového. Žij každý den, jakoby byl poslední, zní to vznešeně a moudře, ale hůř se to koná.
Šance, že potkáte nezadaného krásného muže, kterému se bude líbit vaše rakovina, špeky i celulitida, šance, že máte dostatek prostředků i bez práce, že máte kde být, máte milující rodinu, přivedete na svět zdravé děti… trochu sci- fi, ale člověk si to rád přečte.
Celé to vyznělo trochu staropanensky, upjatý spisovný jazyk a četná rčení či přirovnáni typu “nechval dne před večerem”, nicméně příběh docela ušel, neustále se někdo někde plížil, tak člověk čeká, co z toho vyleze.
Jak je ovšem zvykem u těchto románků, dojdou normované stránky a k rozuzleni musí stačit pár řádků…
Ale šlo to.