Aghatte komentáře u knih
Jednalo se o takové komorní drama mezi manžely, nebýt těch překlepů a divného překladu, dala bych i vyšší hodnocení.
(SPOILER) Celé to je pošahané. Začíná to zajímavě, ale pak se do toho autorka sama zapletla, a konec náhle utnula, vybruslila z toho naprosto nesmyslně, takže se vlastně nikomu nic nestalo.
Hvězdičku za první část příběhu.
Množství překlepů, celkem zajímavá zápletka, zdejší anotace je vytržena z konceptu, o žádné mrtvoly tam nejde, docela se to dalo, až na zoufalý překlad, některá slovní spojeni vyloženě z překladače, vyzní to pak komicky, stejně jako romantická nitka. Nicméně v této edici jednoduchého čteníčka ta lepší.
(SPOILER) Líbila se mi méně než Zásnuby, ale i tak byla dobrá. Je lehké si stěžovat na despotického otce a při tom se celý život hřát v odlesku jeho financí. Všechny dívky vedly zajímavý a nákladný život, spíš to byla taková exkurze do světa horních x- tisíc. Letadla, večírky, domy, dovolené, společnosti, trusty, dostihy, nic pro našince. Nejčastější slovo bylo kašmír. Popisy interiérů, oblečení, módní návrháři, časopisy, pomalu mě to přestávalo bavit. Michael a María byli správně záporní, rozuzlení trochu krkolomné, a po skoro 500 stranách telegrafický závěr. Možná chtělo ubrat popisy, a přidat děj.
Našla jsem tam i nějaký překlep a občas se ztrácela v postavách. Jade byl na jedné stránce syn, na další dcera…
Serena byla rozmazlenej fracek, Venetia vyvázla nejlépe - obávám se, že zde byl konec téměř pohádkový, nevhodný manžel odstraněn dosti nevěrohodným způsobem, v reálném životě by jí na nevěru přišel a udělal ze života peklo. Také “ náhoda” v New Yorku potká na ulici bývalého, a chtět letět z Londýna do Las Vegas vrtulníkem, to je možné? Mělo to dost mušek, ale nezatracuji, pohádka pro velké holky. Nevím, proč na obálce jsou 3, když byly 4, a mohly být hezčí. Jedna sestra vyvázla ze zločinu bez potrestání, to taky není fér, jen proto, že je hodná a že by jí to člověk nepřál…
(SPOILER) Oidipovský komplex vyšponovaný do absurdity. Opět jsem to přečetla se sebezapřením, v podstatě o ničem, umělý školní sloh (či mizerný překlad), množství přídavných jmen. Jedna sestra blázen a druhá zamilovaná, končí to blázincem a hromadou dětí.
:-D
Tato docela šla, proti jiným z této edice se to dalo i docela číst, ale nic světoborného, do vlaku ucházejíci.
Kniha stála 5kč, nenechte se zmást šílenou obálkou a zavádějícím názvem, obojí je zvoleno naprosto nevhodně. Příběh je velmi laskavý a překvapivě i chytrý, rozhodně jsem mile překvapena. Autorku neznám, ale přijdu-li na její další knihu, otevřu ji bez obav. Na konci jsem i slzy uronila a celé dobrodružství a nezvyklé přátelství tak rozdílných žen mě bavilo.
Množství překlepů, přiblblá zápletka s pojišťovacím podvodem, divný popisný sloh…, prostě to vůbec nečtěte.
"Cesta vedla úzkými, klikatými uličkami, dlážděnými kluzkými kamennými kostkami mezi starými, obílenými domy, vysokými nanejvýš dvě poschodí...
Vystoupil z nich velmi elegantně oblečený, vysoký, urostlý muž s kudrnatými, smolně černými vlasy..
Vše nasvědčovalo tomu, že tento vysoký, urostlý, elegantně a podle poslední mody oblečený muž s černýma očima a hustými, černými, kudrnatými vlasy, ji stále dokola přísahal věčnou lásku. Dva týdny po té, co se seznámili, už byli zasnoubeni a tento muž, vysoký, elegantní......"
"Stačilo jen vytáhnout tulák z koupelny..."
Vážně to nečtěte, nikdo.
Laskavý příběh,
četlo se to lehce,
líbil se mi jazyk autorky. připadala jsem si trochu jako šmírák, když rozvíjela příběh lásky, tolik hezkých slov a popisů, ale upřímně jsem nepochopila, že došli až tak daleko, přišlo mi to jako skotačení dvou štěňat.... Advokát byl sympatický, příběh měl slabší místa, trochu krkolomná a méně uvěřitelná, ale to ničemu nevadilo. Nebaví mě zdlouhavé popisy přípravy jídla, ale život se točí jen kolem obživy- ulovit, připravit, sníst - takže do příběhu zapadlo i to vaření. Rádoby pozvednuto na vyšší úroveň, něco jako tmelící článek celého společenství.
Obálka by byla hezčí bez té osoby.
Šílená slátanina psána jazykem, který zřejmě někdo hodil do překladače.
Četla jsem to - jelikož jsem nečetla zdejší anotaci - abych zjistila, co je to tajemství dlouhověkosti, ovšem následná smrt a znovuoživení bylo jako parodie na všechny duchařiny světa.
Joyce byla velmi protivná a sebestředná, příliš si jista sama sebou a své krásy,
lásku jsem ji nevěřila ani minutu, a když pak chudák její milovaný manžel byl ve věku 55 let a ona se na něj nemohla ani podívat, a bylo-li mu 60, byla šťastná, že se o nic v noci nepokusil... Ještěže aspoň o svatební noci ji ukázal, o čem to je :-D
Její kriminální epizody s napadením a znásilněním..., trapas.
Prostě se tomu vyhněte obrovským obloukem. Přečetla jsem to díky Českým drahám a jejich každodenní mimořádné události na trati.
Historická romance, kde hlavní hrdinka neustále omdlévá nebo ji někdo přitiskne kapesníček s omamnou látkou na ústa, případně majzne po hlavě, takže je nonstop v mdlobách.
Pokud v nich není, dělá vše proto, aby zase byla...
Stále si myslí, že je chudá, ale nakonec se ukáže, že je bohatá.
Miluje toho nesprávného, ale naštěstí to včas pochopí a zamiluje se do toho správného.
Tím, že se i do ni zamiluje ten nesprávný, všechno pokazí (on), a tím pádem může všechno dobře dopadnout, a zachránit ji za 5 minut 12 ten správný. A ejhle i policie už je na cestě...
BOže, bože, mínění o ženách nemá lidstvo vysoké...
Ale, přečetla jsem to a dokonce jsem chtěla vědět, jak to dopadne, tudíž hvězda bude.
Toto zmatečné dílko předčila má nejděsivější očekáváni. Bezdětný pár neurčitého věku. Ona se etablovala jako módní návrhářka ve významných obch.domech v Londýně i Paříži. On je hudební skladatel. Dům má 15 místnosti a deset tisíc čtverečních metrů pozemku. Vystavěn byl před 10 ti lety, tedy v roce 1884! Všichni jezdí autama, maji telefony… najdou sirotečka, který jim v minutě začne říkat maminko, zatímco nový tatínek JI koupe nahatou ve vaně. Je ji asi 14-16 let! Pak dojde k zápletce, je tam sicilská mafie, krevní msta, hadi, pověry, tajemný hrabě, a policie…
Můj imunitní systém volá o pomoc! Co to jako bylo?
(SPOILER) S každou přečtenou stránkou cítím, jak mi klesá IQ ( tedy ne, že by to moje bylo nějak závratně vysoké ).
Je tady vše, ztráta paměti, kráska v nebezpečí, tajemný dům za plotem, obřady, orgie, drogy, úplněk, psychiatrie, sanatorium daleko od civilizace, živly, hypnóza, čtení a ovládání mysli… a nakonec přiskotačí malinký psík a všechny zachrání.
Je léto a teplo a i mozek potřebuje dovolenou, ale je to vážně zoufalé :-€
První případ byl docela povedený, smutný uvěřitelný příběh, sympatičtí hrdinové, letni atmosféra.
Druhý byl už horší, celkově působil trochu kostrbatě, moc věcí nedávalo smysl, a Vendulka byla zralá na ránu. Ta její půvabná tvářička a infantilní projevy, kladné vlastnosti a “tatínkování”, lezlo mi to na nervy.
Jak se to autorka snažila dát dokupy, aby to vůbec dávalo nějaký smysl, čím dál více se do toho sama zamotávala.
A když jde vyděšená osamělá slabá dívčina v jednu ráno otevřít vrahovi, a ten ještě zazvoní na zvonek u dveří, měla jsem chuť knihu zahodit.
Nikdy jsem neměla valné mínění o podobné literatuře, ale libí se mi ta myšlenka, koncept a obálky, a jsem ujetá na série a řady a edice. Tudíž vlastním spoustu výtisků z edice Plynové lucerny. Rozhodla jsem se je přečíst, ale mám obavy, že to nepůjde. Něco tak pitomoučkého přece nikdo nemohl napsat a někdo mu to vydat! Nelze to brát jako pokleslou nenáročnou literaturu k vodě, jelikož na každém řádku mě něco rozčílí… kdo to s chutí čte??? Hvězdičku za obálku a koncept.
Zvládla jsem to přelouskat, ale pocity jsou rozporuplné. Vadí mi vydání od Joty, kde sebemenší pitomost má hvězdičku a dole musí čtenáře uvést do obrazu. Dva z odkazů mě zaujaly, a ty jsem pro změnu nikde jinde nenašla… Jsem zvyklá číst SH a bavit se, být napjatá a čekat, jak to dopadne, zde jsem se i nudila, nebo se přistihla, že neudržím pozornost. Často jsem nechápala, kdo je vypravěč… Má krásnou obálku a místo v knihovně vedle dalších SH, ale přečetla jsem ji jen díky dlouhé cestě vlakem z nedostatku jiné literatury.
Nikdy jsem nepochopila, co na něm je.
Všichni ho znají, jeho sláva se hvězd dotýká,
ale já nejsem schopna dočíst ani stránku, a už se ztrácím, co tím chtěl básník říct...
Nehodnotím, chyba je zřejmě na mé straně.
Jelikož jsem viděla film, a byla naprosto uchvácena, musela jsem si hned půjčit to, co stálo za jeho vznikem. Zmiňovaná Pustina od T.S.Eliota mě naprosto minula, neviděla jsem ani milimetr podobnosti, kdyžto toto dílko je uhrančivé. Nádherný jazyk a hloubka myšlenek, téměř v každé větičce je "něco".
Nevím, zda bych to cítila stejně, kdybych knihu dostala do ruky před filmem...
Velmi zajímavý a pro mě objevný byl také doslov. (Vydání Dokořán 2010 ).
Ztrácela jsem se v postavách, nebavilo mě to, a pokus o ponurost, napětí, či snad tajemno vyzněl trochu trapně.
Nebála jsem se, postavy mi byly celkem ukradené, divné vztahy v rodinách i v partnerství, děti jako něco nechtěného a obtěžujícího, zato ze psů a zvířat všichni na větvi...
Myšlenka dobrá, potenciál ale nevyužitý a úplně zničený. Hledání deníků a "pravdy" mě obecně nebaví, zde jeden vyhodí k popelnici, druhý je "v tom šuplíku nahoře"....
Všechny ty ženy jsou jak přes kopírák, stejná mluva, stejné uvažování, mužské elementy si hraji na drsňáky, ale v jádru mají laskavé srdce...
Ke konci už jsem přeskakovala, vracím do knihovny s radostí, že jsem si ji nekoupila, vyhozené peníze. Vlastně jedno světlé místo tam bylo - impulsivní nakupování :-)
Originální, trefné a moc dobře popsané. Někdo chlastá, někdo se přežírá a někdo nakupuje. Čtete o ponuré historii, násilném vysídlení, násilném osídlení, a do to přijíždí PPL s další várkou zbytečných hadříků či kozaček....Tak to si hvězdičku zaslouží.
(SPOILER) Příjemná civilní detektivka,
zajímavý námět k zamyšlení, co všechno znudění boháči dokážou vymyslet, aby se vůbec "pobavili". Rozhořčení státní zástupkyně bylo v závěru namístě. U nějakého polovičního negramota s nulovou tolerancí pravidel a zákonů, bez emocí a s narušeným vývojem už od dětství, by to člověk ještě pochopil, ale čistě jen z nudy a proto, že můžu...!
Kupodivu mi zde ani moc nevadila manželka soukromého detektiva, mateřství a zájem o umění ji dalo trochu příjemnější tvář, i když zase nechápu, jak zvládne odjet od půlročního dítěte na týden, ale nebudu hnidopich...
Smutný příběh, dobře se to četlo, autor mě zatím nikdy nezklamal, vyloženě letní čtení do vlaku, k vodě, či do čekárny.