Alena.Listakova
komentáře u knih

Kniha mě velmi zaujala. Hlavní postava Carrie mě nadchla svými nadpřirozenými schopnostmi, které sama postupně v knize odhaluje. Její vztah s vlastní matkou byl smutný a dokázal probudit soucit. Konečný masakr školy a následně i města mě donutil se zamyslet nad šikanou a jejími vážnými a hlubokými následky v lidském životě.


Četla jsem knihu a viděla i film. Ovšem kniha mnou opravdu surově otřásla. Nejen že vám předhodí tvrdou realitu užívání drog, ale také popisuje podmínky, které mnozí narkomani mají. Jak jsem řekla, příběh mnou velmi otřásl.
Nejvíc mě mrzel život hlavní hrdinky, která se kvůli narkotikům musela uchýlit k těm nejostudnějším věcem. Také mě velmi mrzelo, že po tak dlouhé a strastiplné cestě odvykáním do toho spadla opět. Velmi mrazivá kniha, která se vám zavrtá až do morku kostí.


Tuto knihu jsem četla právě jako teenager, protože o tom v té době mluvili úplně všichni, především tedy o filmu než o knize. Já jako správná puberťačka jsem si tedy koupila spíše knihu. V té době se mi hodně líbila a příběhově se mi líbí stále, avšak musím souhlasit s výrokem, že mi hrdinové přijdou místy prostě nereální. Nemyslím to ve špatném, ale ačkoliv jsem žena, vždy si musím u románu říct ,,No tak tohle by se v reálném životě nestalo" A ano, vím, že kniha je fikce, ale mám tendenci to porovnávat se skutečným životem. Ovšem nikomu neberu názor, pokud kniha někoho ohromila.


Ke čtení Deníku Anne Frankové jsem se dostala v prvním ročníku střední školy. Byla na mém seznamu maturitní četby a mě hned podle názvu zaujala. Přečetla jsem ji snad na jeden zátah a nemohla se od ní odtrhnout. Příběh Anne mě velmi zasáhl u srdce a musím říct, že přímo obdivuji to, jakým způsobem takto mladá dívka psala svůj deník a zaznamenávala v něm své myšlenky. Krásné a smutné čtení.


Velmi smutný příběh, který mě osobně velmi dojal. Po celou dobu, kdy jsem příběh četla, jsem se velmi vžila do pocitů hlavní hrdinky. Velmi smutno mi bylo, jak popisovala ten ohromný stesk po své rodině.
Také mě velmi zasáhl její milostný život (i když v té době mít nějaký byl opravdový luxus). Na jedné straně velmi nonšalantní mladík, který je elegantní a každá se do něj snadno zamiluje a na té druhé muž, kterého znala a vážila si ho již od útlého mládí. Chvíli jsem doufala, že elegán si ji získá, ale zranilo mě, když ji tam nechal napospas osudu, i když vypadal, že ji opravdu miluje.
Velmi dojemný a srdceryvný příběh, který by měl určitě přečíst každý alespoň jednou za život.


Tak jako všechny knihy na téma holocaustu, i tato ve mě zanechala hluboký smutek nad osudy lidí, které kniha zmínila. Velmi jsem obdivovala povahu hlavní hrdinky. Ta touha žít, ta nespoutanost a ta hrdost na svůj původ a svou rodinu. Obdivuji všechny lidi, kteří byli silní (a že silní byli v té době opravdu všichni!). Velmi doufám, že literatura o tomto tématu zamezí tomu, aby se taková hrůza již neopakovala.


Kniha se mi líbila, budovala dobře napětí, některé pasáže měla zbytečně dlouhé a nudné. Zakončení díla bylo chaotické, avšak nebylo špatné.


Další kniha od Kinga, která má v sobě plno skvělých příběhů. Příběhová rovina, která na sebe nijak nenavazovala, mě velmi bavila, protože dává čtenáři možnost mezi jednotlivými kapitolami přeskakovat a přímo láká k tomu si přečíst hlavně povídky s úderným názvem. Povídky jsou krátké i dlouhé a především napsané, jak kdyby k nám promlouval samotný autor.


Další dojemná kniha o hrůzách holocaustu. Není co moc dodat, kniha mě velmi dojala. Se svou matkou mám také velmi hluboký vztah, protože jsem měla vždy jen ji a tak mě toto téma opravdu dostalo. Příběh, krásný a smutný, vyvolává velkou dávku sympatie k hlavní dvojici hrdinek. Vyprávění o krásné zahradě v době té největší temnoty bylo opravdu dojemné a holčička nadaná hudbou? Úplně mi to připomnělo film Pianista. Velmi dojemné, velmi hluboké, ale především také laskyplné.


Mě se kniha upřímně líbila. Byla sice velmi smutná a emotivní, ale byla jsem ráda za každý provedený porod, který byl v knize popsán. Chápu, ne každému se kniha líbila a jak se to tak říká - sto lidí, sto chutí.
Příběhy z Osvětimského pekla mě však zajímají a na zrůdnosti, které se děly v těchto místech by se nemělo nikdy zapomínat.


Rozhodně souhlasím s názorem, který jsem zde četla, že se jedná o takové jednodušší dílo spíše na oddechové čtení, kniha nemá moc stran, je velmi čtivá a konec mě upřímně úplně dostal. Líbil se mi pokus autora udržet napětí až do konce, ale musím souhlasit s dalším názorem z komentářové sekce, že některé pasáže byly opravdu táhlé a nudné.


Toto vydání knihy jsem sice nečetla, ale četla jsem novější verzi, příběh je, myslím, stejný. Také jsem jej četla jako puberťačka a od začátku se mi zdál Zdenčin osud docela nefér, přeci jen jsem si nikdy nedovedla představit, že bych třeba já měla žít v penzionátu. Postupem času jsem si však uvědomila, že to z ní udělalo lepšího člověka, protože i když byla vychována v dámu, pořád si zanechala to své rošťáctví a svou svéhlavost. Název knihy je tedy hodně příhodný a kniha se mi líbí do dnešních dní.


Příběh byl velmi mrazivý. Při koupi knihy jsem to absolutně nečekala a můžu říct, že mě příběh opravdu dostal. Když se na to podíváte z pohledu člověka žijícího v reálném světě, tak i tohle se může stát a nejen v zemích jakou je Rumunsko.
Dost mě pak mrzel vztah hlavních hrdinů po té události, která se jim stala. Chápu to, ale i tak to zamrzí.
Kniha se četla velmi dobře, děj krásně rychle plynul a to napětí, osobně můžu říct že až do rozuzlení jsem vůbec neměla ponětí jak to celé dopadne.


Ani neurazí, ani nenadchne. Souhlasím s výrokem, že tato kniha je bezpochyby pro někoho, kdo s podobným žánrem teprve začíná. Já ji četla také v době, kdy jsem se žánrem thrillerů začínala a upřímně mě nadchla. S odstupem času a znovupřečtením knihy mi přijde zkrátka průměrná, protože jsem se v četbě posunula o kousek jinam.


Tato kniha mě ani neurazila, ale bohužel ani nenadchla. Děj plynul tak nějak sám od sebe, žádné obrovské zvraty tam nebyly, až na vyvrcholení samotné knihy. Velmi mě zaujal příběh, protože když si to tak vezmete, téma sledování pomocí průmyslových kamer je v dnešní době prostě více než fikce, je to zkrátka mrazivá realita. Velmi mile mě překvapil děj zasazený do Prahy.


Velmi se omlouvám všem obdivovatelům této krátké povídkové knížky, ale mě bohužel nenadchla. Neberte to špatně, povídky mám ráda. Ale tato mi zrovna nesedla, i když mám ráda i horory i povídky.
Možná jsem třeba nepochopila styl psaní autorky, protože jsem od ní nic jiného nečetla, ale snad se někomu bude líbit více něž mě. Nápad na příběh je velmi zajímavý.

Příběh mě osobně nadchnul, bohužel byl ale podle mě až moc zaměřený na náboženství. Nechápejte mě zle, proti náboženství nic nemám, ale čeho je moc, toho je příliš.
Líbila se mi hlavní postava, která dokázala uzemnit svou svéhlavostí a urputností na ženu té doby.
Toto dílo bych určitě nenazvala hororem, protože v něm nebylo žádné nadpřirozeno, ani tak velké mysteriózno. Určitě bych ho zařadila mezi gotické romány, kde figuruje jakýsi neurčitý okultismus a docela dobře v něm fungují různé pověry.
Otec dívky mi přišel jako nechutný fanatik.


Docela se mi líbilo, jak kniha postupně budovala napětí, líbil se mi i ten vztah mezi hlavními postavami. Konec knihy mě však nenadchl, doufala jsem možná v nějaké dynamičtější zakončení.


Podle mě byla kniha docela průměrná. Četla jsem ji sice před nějakou dobou kompletně celou, ale teď když ji občas pročítám mi přijde že ani neurazí, ale ani přímo nenadchne. Pro někoho ale určitě má své kouzlo.


Svým způsobem mi bylo v jedné chvíli toho záporáka i líto. Přeci jen se do svízelné životní situace může dostat kdokoliv ať už vlastní vinou nebo špatnou souhrou náhod a osudu. Avšak vždy, když udělal na hlavní hrdinky nějakou zákeřnost mě ta lítost velmi rychle přešla. Na knize bylo vidět, že si vyloženě chce hrát s vaší myslí a uvažováním, s vaší psychikou. V jedné chvíli vyvolá soucit a v té druhé moc dobře víte, co byste s takovým člověkem udělali mít tu možnost.
Příběh se pořádně rozjel až později v knize a pak už šlo všechno velmi rychle, že se člověk ani nestačil otočit a kniha už byla dočtená.
