alena1228 komentáře u knih
Zase naprosto skvělý thriller od Michaela Robothama.
Mám od něho všechny knihy, protože jeho styl psaní mi sedí a baví mě. Knihy se čtou samy s lehkostí, nejsou tam žádná hluchá místa.
V tomto pokračovaní jeho knihy Hodná a zlobivá holka se čtenář dozvídá postupně tajemství Evie, jak se ocitla v prázdném doma s mrtvým mužem, kde se vůbec vzala a kde je její minulost.
Hltala jsem stránku za stránkou a knihu měla přečtenou za tři dny. Zajímalo mě, jak to dopadne a co je Andělská tvář zač.
Vyprávění z pohledu psychologa Cyruse a Evie mělo spád, líbilo se mi střídání děje z pohledu obou postav.
Cyrus je naprostý sympaťák se srdcem na pravém místě, který se snaží pomoci Evie s hledáním sama sebe. Netuší, že si Evie svou minulost pamatuje až moc dobře a nechce ji vynést na povrch. Evie ví, že jsou všichni kolem ní v nebezpečí. Nechce nic říct, aby chránila sebe i lidi ve svém okolí. Chápe, že prozrazení těch, co jí ubližovali, může všem přinést jen problémy.
Evie je klasická zhrzená náladová pubeťačka, která se až nezdravě upíná na hodné muže ve svém okolí, protože od těch zlých toho zažila až až.
Líbil se mi její černý humor, břitké poznámky a vtipné narážky. Chápala jsem jaká je, že si chce své špatné zážitky nechat pro sebe a dát v tom nepátrat. Díky své pohnuté minulosti dokáže dobře poznat a odhalit lež. Miluje svou fenku Poppy a Cyruse, na kterého žárlí.
Čekala jsem, že její minulost bude ještě pikantnější, ale s rozuzlením příběhu jsem byla spokojena.
Cyrusovi tentokrát pomáhá Sacha, která Evie před šesti lety našla.
Tento thriller je přesně to pravé pro toho, kdo nepotřebuje potoky krve, ale spíše psychologický případ plný polopravd, tajemství a hledání.
Pro mě je to TOP kniha, ke které se ještě někdy vrátím. Dávám plný počet hvězdiček a těším se na další knihu tohoto autora.
Za mě plný počet hvězd, za dva dny přečtené. Naprosto mě vtáhla do děje. Je na čestném druhém místě hned za Zimním ohněm. Určitě doporučuji.
Opět mistrně napsaný thriller od Lindy Castillo. Každou knihou se mi líbí příběhy čím dál tím víc.
Ze všech knih od této autorky mám přečteno více než polovinu a stoprocentně si ten zbytek ještě dočtu.
Tato knížka je z těch knih, od které se nechcete ani nemůžete odtrhnout. Měla jsem ji přečtenou za dva dny a to určitě vypovídá o její čtivosti. Moc mě baví hlavní postava i její vyšetřování.
V každé knize je něco z minulosti náčelnice Kate, bedlivý čtenář ji zná z předchozích knih.
Tento příběh začíná smrtí ženy, kterou Kate znala. Stejně jako Kate vystoupila z amišského společenství. Ne však jen svou vinou.
Rozehrává se tedy vyšetřování, které Kate zavede do nebezpečí, ze kterého se jen těžce uniká. Tentokrát měla opravdu namále.
Stále více se noří do dalších tajemství a polopravd.
Kdo vlastně Rachael byla, co v její minulosti se stalo, že někdo měl motiv ji tak brutálně ubít?
Musím říci, že si mě Linda pěkně povodila, už jsem myslela, že pachatele znám a ejhle...pak bylo vše jinak.
Teprve až ke konci jsem podle náznaků poznala, jak to bylo doopravdy a vše do sebe skvěle zapadlo.
Moc mě tato kniha bavila, byla plná napětí a akčních scén.
Opět bylo krásně popsáno prostředí Amišů, příroda i chalupy-jako kdybych se tam ocitla.
Postav je tam tak akorát, aby se v nich čtenář neztrácel. Postavy nejsou černobílé, velkou náklonnost jsem cítila i k Rachael. Byla to ztracená duše, která toužila po lásce a někam patřit. Amišská komunita má svá přísná pravidla a ne každý je schopen je dodržovat. Pak ovšem následky jsou pro mladé lidi zničující, když je rodina nepodpoří.
V knihách se mi moc líbí Kateiny vsuvky a promluvy pensylvánskou němčinou. To knize dodává jedinečnost a tu správnou atmosféru.
Tato celá série je opravdu velmi povedená a těším se, až zase vyjde další díl. Plný počet hvězdiček je opět samozřejmostí a klidně bych přidala i další.
Kdosi buší na dveře je kniha sestavená ze třech různých povídek. Jedno mají ale všechny tři povídky společné-spletitá tajemství, hledání místa v životě a touhu po štěstí a lásce. Není to detektivka v pravém slova smyslu, spíš bych to nazvala psychologickým románem, takovou sondou do nitra lidí, hledání sebe sama. I když nepřirozená úmrtí zde také najdeme. Román, ač se zdá na první pohled obyčejný, je úplně neobyčejný.
První příběh je o učitelce Anně, která není příliš spokojena v manželství. Jednoho dne nachází dopis, který změní celý její další osud a průběh života.
Druhá povídka mě naprosto rozsekala. Byla tak temná, smutná, srdce beroucí. Příběh začíná vyprávěním osamělého muže a jeho setkání s dívkou Sarou, která našla svou rodinu. Líbilo se mi vyprávění z obou pohledů hlavních představitelů. Zachrání se navzájem?
Třetí příběh je o Judith, dceři Noře a jednom dávném zločinu. Nora se marně z matky snaží vyloudit, kdo je jejím otcem. Možná že by to raději vědět neměla, obě ženy se dostávají do nebezpečí. Opět se vypravuje z více úhlů a to je pro mě velmi zajímavé. Ráda vyhledávám knihy, které nejsou napsány jen z jednoho pohledu.
V každém příběhu je dokonale vykreslen charakter postav. Není jich tam mnoho-hlavně v druhé a třetí povídce, což beru jako velké plus.
Propojením všech tří příběhů je vyšetřovatel Jung, který se prolíná všemi třemi příběhy a vyšetřuje pokaždé něco jiného, jiný zločin.
K této knížce nejde toho mnoho napsat, abych nespoilerovala. Musíte si knihu sami přečíst, vychutnat a posoudit.
Mně se velmi líbila, ještě dlouho mi zůstane v hlavě. Není to typ knížky, o které nevíte za měsíc, o čem jste četli.
Za mě právem plný počet hvězdiček, Haken Nesser je mým oblíbeným severským spisovatelem prózy, jeho Řeznice z Malé Barmy byla taky dokonalá.
Už se těším na jeho další knížku.
Opět krásně a citlivě vystavěný příběh, u kterého jsem polykala slzičky. Musím říci, že druhý díl překonal ten předešlý, jestli je to tedy vůbec možné. Opravdu se to zase Štěpánovi Javůrkovi povedlo a on je stále lepší a lepší vypravěč.
Četla jsem všechny dosud vydané autorovy knihy, ale tato se mi zdá úplně TOP. Hltala jsem snad každé slovo, chvíli jsem nevěřila vlastním očím. Toto že se opravdu událo? To snad ani není možné. Já tuto dobu naštěstí nezažila. Samozřejmě jsem o ní ledaco slyšela, ale neuměla jsem si dost dobře představit, jak hrozné to muselo být.
Příběh začíná dva roky po válce a František dál čeká na svou milovanou Paulu. Rozvíjí se tak další osudy nejen rodiny Smolíkovy, ale i dalších obyvatel vesničky Skláře.
Do popředí se dostává nová postava, dívka Jarmila, která nemá zrovna na růžích ustláno. Maminka jí zemřela, ona se stará o dva bratry a ne příliš spolehlivého otce. Moc by si přála Františka získat, ale František má v mysli stále Paulu.
Smolíkovi, jako většina obyvatel této vesničky, pracuje na své polnosti, k tomu chodí mladí i do továrny. Zdá se, že život už bude je a jen lepší. Jak jen se mýlili...
Bohužel se k moci dostává právě jen jedna strana a to komunistická, začíná přituhovat a začínají se utahovat kohouty.
Strana v čele nenáviděným Tomečkem, předsedou okresního národního výboru, chce po lidech stále větší dodávky a aby se přidali ke kolektivizaci zemědělství.
Nejdříve přesvědčují, později naléhají, poté pod hrozbami zničení celé rodiny i bitím, lidé dávají svůj majetek ve prospěch státu. Komu se to nelíbí, ten se zlou se potáže.
Přátelé se mění v nepřátele a nikdo už neví, komu může věřit.
Ideály strany se pomalu stávají horším zlem než fašisté. Někteří lidé vydrží, jiní ne. Nemají odvahu nebo sílu se vzepřít špatnosti, udavačům a tajné policii. Raději sklopí hlavu nebo odcházejí. Strana si může dělat, co si zamane, nikdo není v bezpečí. Kolikrát jde i o vymyšlená udání, ve velké neoblibě je i církev.
František si ani v nejbujnějších představách nepřipouští blížící se nebezpečí, je stále velmi odvážný, rovný a přímočarý, nemá rád bezpráví. Jenže v této době není na odvahu místo.
Moc se mi líbil věrný popis událostí, ale i charakterů postav, prostředí a okolí vesničky.
Většina lidí není černobílých, jejich charaktery se vyvíjí. Buď dobou, ideály nebo pod nátlakem.
Těm, co nečetli první díl, bych doporučila si ho přečíst, i když předešlá kniha je zmiňována a čtenáře uvádí do děje.
Kapitoly jsou přiměřeně krátké, postav tak akorát.
Jen doufám, že třetí díl bude trošku optimističtější, abych zase nebulela.
Naprosto doporučuji. Nemohla bych dát deset hvězdiček? :-)
A kdy že bude ten třetí díl. Budu ho netrpělivě vyhlížet.
Zase naprosto mistrný thriller od Michaela Robothama.
Naprosto souhlasím s výrokem S. Kinga: "Robotham nemůže napsat špatnou knihu".
Zaujala mě myšlenka této knihy: "Vypadá jako kachna, chodí jako kachna, ale kachna to být nemusí". To přivádí hlavního hrdinu Cyruse k myšlence, že ne všechno, co se tváří jako jasná věc, je tou správnou cestou k vyšetření případu. Že se někdo hodně snaží, aby to tak vypadalo.
Kniha začíná vraždou muže a únosem jeho dcery. Kdo měl důvod toto udělat? To je přesně ten správný případ pro forenzního psychologa Cyruse Havena.
Pro neznalé čtenáře předchozích dílů se znovu dozvídáme o pohnuté minulosti nejen Evie, ale i Cyruse, který se má nyní vyrovnat s propuštěním svého bratra.
Mám všechny Michaelovy knihy, protože jeho styl psaní mi sedí a baví mě. Knihy se čtou samy s lehkostí, nejsou tam žádná hluchá místa. Jeho styl písma není kostrbaté, děj plyne a čtenáře nutí se posouvat dál, dokud se nedozví konec příběhu.
Tato je snad Michaelova nejlepší kniha, ale to říkám pokaždé. Vždy mě překvapí originální zápletkou a tajemstvími, kniha nám je postupně odhaluje.
V tomto volném pokračovaní jeho další knihy v sérii s Evie- Když byla hodná, se opět setkáváme s Cyrusem a Evie, ale i s Eliasem a nesympatickým vyšetřovatelem, dalšími členy policejního sboru a dalšími aktéry tohoto případu. Celý případ je záhadný a do velkých potíží se dostává Evie i Cyrus.
Hltala jsem stránku za stránkou a knihu jsem měla přečtenou za tři dny. Je velmi napínavá, akční a jen nerada jsem ji odkládala. Hlavně konec jsem si náramně užila.
Líbí se mi vyprávění z pohledu psychologa Cyruse a Evie, mělo spád, mám ráda i střídání děje v postavách. Kapitoly jsou přiměřeně dlouhé, postavy jsou dobře vykreslené, čtenář se v nich neztrácí.
Cyrus je naprostý sympaťák se srdcem na pravém místě, má smysl pro spravedlnost, brání nevinné a cizí pro něj není ani odpuštění bratrovi, který udělal jeho rodině hrozné věci.
Evie je zhrzená, náladová, věčně zamrzlá pubeťačka, která se upnula na Cyruse, protože u něj začala bydlet a on je na ni hodný, chápe ji a zná její minulost.
Líbil se mi její černý humor a vtipné narážky. Je drzá, ale má ráda pravdu a lež pozná. Miluje svou fenku Poppy a Cyruse, na kterého až nezdravě žárlí.
Pro mě je to opět TOP kniha, ke které se ještě někdy vrátím. Dávám plný počet hvězdiček a těším se na další knihu tohoto autora. Doufám opět v další případ s Cyrusem a Evie, protože přesně tato série mě baví moc a určitě doporučuji všem milovníkům kvalitních detektivek, kde nechybí humor a postřehy ze života.
Velmi čtivý a poutavě napsaný román, který se odehrává z části v Praze, Sokolově a v podhůří Krušných hor.
Knihu jsem měla přečtenou za tři večery, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Příběh je snadno uvěřitelný, jako ze života, určitě se mohl stát komukoli z nás.
Velmi se mi líbilo střídání časových os a vyprávění z pohledu různých osob v příběhu ( Petr, Nina, Mirek, Kamila). Kniha trasuje období patnácti let a je zaměřena na vývoj osobnosti i směr, kam se hrdinové ubírají.
Kniha pojednává o mladém doktorovi Petrovi Holoubkovi, který se dostane až na dno a dovede se z něj zvednout.
S Petrem jsem soucítila, i když ne celou knížku. Je to holkař, na druhou stranu ale velký bavič a sympaťák, i když s pořádným škraloupem.
S Petrem se seznamujeme v době, kdy se dostal na studium medicíny a začíná jeho strastiplná cesta životem, kdy se z výšin dostává do propasti své duše a naopak. V této době poznává svou budoucí ženou Ninu, která je nevyrovnaná a zhýčkaná přepychem i strýcem. Nina si představuje, že život bude jen a jen úspěšný a prominentní, že bude patřit ke smetánce, nejlépe se slavným primářem, kterého z Petra cítí... Nina je velmi nesympatická, i když jsem dokázala pochopit její jednání, tak mi k srdci nepřirostla. Hlavně ke konci knihy se ukázal její pravý, zkažený a zlý charakter.
Nejvíce mě asi zaujalo vyprávění z pohledu právě Petra.
Do jeho života a osudu výrazně pak zasahuje jeho přítel, později sok v lásce i v práci Mirek, jeho nejlepší přítel Luboš a nová láska Kamila.
V románu je méně osob, což mi velmi vyhovuje, neztrácím se v nich. Určitě jich je méně než v Chaloupkách, celkově se mi tento román četl ještě daleko lépe. Vyznala jsem se v osobách, dobře se mi v nich orientovalo. Každý hrdina má svůj charakter i příběh, který se v závěru propojí a uzavře v jedno pouto. Je fajn si přečíst příjemný román se zajímavým tématem, v jehož ústředí je snaha se poprat se závislostí na alkoholu a najít své místo v životě a svou pravou lásku. Ne každému se to podaří. Je zde nádherně vykreslena příroda Krušných hor, čtení mě vneslo do přírody a pohodového stylu vesnice a srdcí místních obyvatel.
Je zde velice dobře ukázáno, jak člověka dokáže změnit i zlomit alkohol, závislost na něm a jaké má následky pro sebe i druhé. Je fajn od života dostat druhou šanci a hlavně ji nepromarnit.
Románu dávám plný počet hvězdiček a těším se na další knihu od tohoto autora.
Naprosto peckovní thriller, 448 stránek jsem měla přečteno za dva dny. Pět hvězdiček je málo, už dlouho jsem nečetla tak promyšlenou detektivku, kde se čtenář nenudí ani na jedné stránce. Tohoto autora miluju, mám doma od něj všechny knihy, přečtené se musím přiznat jen čtyři, ostatní na mě čekají. Každá jeho kniha je unikát, těším se na další, která má vyjít na jaře příštího roku. Nenechám i jí utéct. Jsem velký příznivec jeho knížek, v současnosti dle mého je to jeden z nejlepších autorů thrillerů.
Na začátku knihy se setkáváme s Marnie, která se stará sama o dvě děti, protože jí před 13 měsíci zmizel manžel. Marnie se potýká s existenčními problémy, manžel po sobě zanechal dluhy a pojistku si nemůže Marnie vybrat, protože Daniel není prohlášen na mrtvého.
Uchýlí se k nejzazšímu řešení, přičemž mafiáni ji nedají pokoj, chtějí své peníze zpět. Marnie je zoufalá a ještě k tomu cítí, že ji někdo sleduje.
Jejím jediným známým, který se jí snaží pomoci je psycholog Joe, ke kterému chodí na sezení. Pak se kolem Marnie začnou dít divné věci a začínají se vynořovat tajemství i ohledně Marnie. Kdo a proč Marnie sleduje, proč kolem ní mizí a umírají lidé?
Joe společně se svým kamarádem detektivem Ruizem chtějí znát odpovědi a a přitom se zaplétají do kruhu nebezpečí, lží a polopravd. Je opravdu Marnie tou, za kterou se vydává? Proč jí někteří lidé nemají rádi a kdo za vším stojí? Opravdu Marnie někdo sleduje nebo si vymýšlí a vodí všechny za nos? Co se stalo, když byla malá?
Do konce knihy nevíte, co je pravda a co lež. Autor s námi různě otáčí, napíná až do poslední stránky. Překvapivý a nečekaný konec, nemyslím si, že by ho někdo odhadl. Chvíli si myslíte, že už jste na to přišli a pak je vše jinak. Vzápětí se vám zdá, že rozuzlení máte na dosah a ejhle, zase je to jinak. Ráda bych napsala, jak to dopadne, ale to bych čtenáři vzala ten ten zážitek z přečtení výtečného thrilleru.
Postav je v knize tak akorát, aby se v nich čtenář neztrácel, vyhovují mi kratší kapitoly i vyšetřování a rozplétání příběhu z více úhlů pohledu a postav. Marnie mi byla sympatická, ještě více Joe a Ruiz-to jsou vyslovení sympaťáci se srdcem na pravém místě. Líbí se mi jejich špičkování, vtípky i logičnost myšlení a snaha pomoci.
Kniha se mi opravdu moc líbila a doporučuji všem.
Vynikající a velmi zdařilá severská detektivka, která mi velmi připomněla staré anglické detektivky ve stylu Agathy Christie.
Kniha vypráví o čtyřech sourozencích, kteří si nejsou příliš blízcí, proto je překvapí pozvání nejstaršího bratra Ludviga, aby společně strávili Vánoce.
Lars se svou ženou Ellen, Leif a Louise se svou dcerou Linn. Vřelé přivítání Ludviga i se svou přítelkyní Catherine se zdá být příjemnou změnou po létech odloučení. Ovšem jen do okamžiku, kdy si je Ludvig pozve další den na rodinnou rozmluvu.
V domě tu noc dojde k vraždě a rázem jsou všichni podezřelí. Udělal to někdo ze sourozenců nebo se do domu vloupal někdo další s úmyslem si odnést Ludvigovy slavné obrazy?
Na to už musí přijít inspektor Barbarotti se svou partnerkou a kolegyní Evou.
Čím déle vyšetřování trvá, tím více se objevuje otazníků ve vyšetřování. Stalo se něco na schůzce nebo rodinná tajemství sahají mnohem dál? Jde o dědictví nebo o úplně něco jiného?
Případ se komplikuje a dochází i k dalším nečekaným událostem, které zamotají zkušeným vyšetřovatelům hlavu.
Kniha se mi moc líbila, je velmi čtivá a určitě všichni čtenáři budou chtít případ rozlousknout. Bavilo mě vyprávění z pohledu všech zúčastněných, každý má nějakého kostlivce ve skříni. Velmi jsem ocenila i prostředí knihy a starý dům, který jakoby vybízel k nepravostem. V poslední řadě mě zaujalo i vyprávění z minulosti, mám ráda, když se střídají časové roviny. Objevuje se zde ve větší míře i čas pandemie.
Autor věrohodně popisuje charaktery postav, nikdo není černobílý a všichni touží po uznání a lásce.
Já za sebe jsem velmi spokojena, dostala jsem všechno, co od pravé detektivky očekávám, i bez zbytečných potoků krve.
Líbí se mi tato série s inspektorem, kdy Barrbarotti je velký sympaťák, který díky svému umu i intuici zdařile vyřeší i ty nezamotanější zločiny. Zde mu velmi pomůže dopis z Mnichova.
Dávám plný počet počet hvězdiček, mám tohoto autora moc ráda, těším se, až vyjde další kniha.
Miluji Michaela Robothama, miluji Joea, miluji Vincenta Ruizeho...
Kniha Druhá žena je opět dalším excelentním krimirománem od tohoto autora.
Každou jeho knihu hltám a musím ji mít ihned po vydání. Čtyři sta stran kvalitního čtení uteče jako nic, je velice čtivá, měla jsem přečteno za tři večery.
Musím říci, že mě kniha úplně pohltila, jede ve svižném tempu. Hlavně od poloviny jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Tento příběh začíná napadením Joeova otce a zjištěním, že u jeho lůžka v nemocnici stojí cizí žena, která tvrdí, že je jeho žena. Jenže je tu problém, Joeova matka to není a Joe ji vůbec nezná.
Na povrch se vynořují další nové okolnosti a rodinná tajemství.
Už od začátku knihy příběh nabírá grády a finišuje na konci.
Kapitoly jsou přiměřeně dlouhé, postavy nejsou černobílé, jsou dokonale vykreslené. V průběhu se objevují nové osoby a jejich osudy.
Hlavním hrdinou je opět Joe, který se po ztrátě manželky vyrovnává se životem osamělého otce dvou dcer.
Knihy Michaela Robothama je dobré číst postupně, i když každá kniha má svůj příběh a svou zápletku. V této knize se opět dozvídáme, co se událo v předchozích knihách. Myslím si, že bystrý čtenář se brzy dostane do děje i do osobního života tohoto forenzního psychologa. Opět mu pomáhá jeho věrný přítel Ruiz, bývalý policista. Líbí se mi jejich břitký humor, slovní přestřelky i trefná spojení. Oba mají své charisma, Joe se musí se vyrovnávat se svou nemocí.
Nechybí akční scény a Vincent se neváhá zapojit do vyšetřování společně s Joem, i když by to mohlo stát život obou kamarádů.
Pachatele jsem absolutně neodhadla, Michael si mě pěkně povodil, mé vize se tentokrát vůbec nenaplnily.
V této knize se hodně dozvídáme o dětství Joea, jeho vztahu k rodičům i k sestrám. Zjišťuje, že vlastně svého otce vůbec neznal...
Líbí se mi, jak citlivě přistupuje ke svým dcerám a snaží se všem pomáhat. Překonají společně toto neutěšené období a najde k sobě Joe spřízněnou duši?
Michael prostě psát umí, těším se na jeho další knihy. A nemůžu jinak, než dát plný počet hvězdiček.
Od Jany Jánské jsem měla možnost si přečíst výbornou předchozí knihu a musím říci, že tato kniha ji ještě předčila. Spisovatelka zraje jako víno, její knihy dostávají rychlejší spád a líbí se mi víc a víc.
Kniha Mrazivá náruč začíná vyprávěním Romana, bratra hlavní hrdinky Valerie.
Brzy nastupují osudy dalších aktérů knihy. Ukázány jsou jejich charaktery, které se postupně vyvíjí, i když byly od začátku jasně dány a určeny.
Je zajímavé sledovat myšlenkové postupy hrdinů. Zjistíme, jak se cítí a co je k tomu chování a jednání vede.
Valerie neměla lehké dětství a ani v dospělosti se jí nevyhýbají těžkosti. Ať je to odchod otce, násilné úmrtí milovaného bratra, o kterého se od dětství starala, a nestabilní psychopatická povaha její matky.
Soucítila jsem s Valérií, držela jsem jí palce, aby vše zvládla.
Sympatický byl i policista Igor, díky kterému došlo i k vyřešení vraždy.
Mám ráda tyto typy knih, kde krev neteče proudem, ale čtenář se musí zamýšlet a řeší se i vztahy a osudy s hrdiny knihy. Spojení detektivky a thrilleru je přesně ten typ knihy, který mi vyhovuje nejvíc.
Označení psychothriller je zde opravdu na místě. Otáčela jsem stránku za stránkou a chtěla vědět, jak to celé dopadne. Nejen odhalení vraha, ale hlavně jak to bude s Valinou. Jestli najde svůj vnitřní klid a štěstí.
Pachatele jsem neodhadla, zápletka byla pro mě velkým překvapením.
Byla jsem napnuta od začátku do konce, některé stránky s psychickým týráním se mi nečetly moc dobře, chvilkami jsem ani nedýchala. Vím, že v běžném životě zanechává obrovské a nezvratné stopy na duši oběti. Nikdo by neměl takto trpět.
Postav je relativně málo, čtenář se v nich dobře orientuje.
Líbí se mi, že kapitoly jsou krátké a střídá se vyprávění postav, každý má svůj úhel pohledu.
Kniha je velmi emotivní a čtivá. Už jsem natěšena na autorčinu další knihu. Určitě si ji nenechám ujít.
Dávám plný počet hvězdiček a všem doporučuji.
Výborný, výborný a ještě jednou výborný.
Linda Castillo opět ukázala, že umí.
Vynikající thriller plný zápletek a zvratů.
Knihu jsem měla přečtenou za dva dny a do poslední stránky mě držela v napětí, jak to s Elsie dopadne.
V knize bylo více jmen než jsem zvyklá, ale určitě to neubralo na čtivosti a v postavách jsem se dobře orientovala.
Od Lindy mám přečtené zatím čtyři knížky a tato se řadí na špici.
Tyto detektivky z amišské komunity mám ráda, jsou neotřelé a stále mě baví. Dozvídáme se částečně i o amišské historii a kultuře.
Policejní náčelnice Kate Burkholderová je velmi silná, tvrdá, ale i nápaditá žena, která se nebojí překážek. Obětovala by pro vyšetření případu i samu sebe. Byla mi velmi sympatická a celou dobu jsem jí fandila a držela palce. Má policejní instinkt a téměř nikdy se nemýlí.
Vyšetřování jsem prožívala s ní, krok po kroku jsme se společně blížily k pachateli, kterého bych asi neodhadla. I když musím říci, že rodinným vztahům jsem přišla v průběhu knihy na kloub sama. Krev není voda. Některá tajemství zůstala nevyřčena...
V knize se dozvíme i něco málo o minulosti Kate, proč odešla od amišů, jak to známe z předchozích knih. Dozvídáme se i o současnosti, o vztazích s kolegy. I přítel Tomasetti jí věrně stojí po boku.
Velmi oceňuji střídání pasáží hlavní hrdinky s proloženým písmem ostatních osob této knihy.
Líbí se mi Kateiny promluvy pensylvánskou němčinou. To knize dodává jedinečnost a oživení.
Tato série je opravdu mojí oblíbenou a těším se, až zase vyjde další díl. Mezitím si dočtu ty předešlé. Určitě doporučuji.
Velmi vydařená detektivka s opravdu překvapivým koncem.
Nejsem příliš zběhlá v severských detektivkách a teď zpětně zjišťuji, že je to velká chyba.
Opravdu jsem mile překvapena, ve jménech ani postavách jsem se neztrácela, řekla bych, že jich tam bylo přiměřené množství.
Charaktery postav byly dobře vykresleny, stejně tak jako místa.
Od poloviny knihy jsem si říkala, že je to čtivá detektivka, ale že je škoda, že už jsem odhadla, jak to celé bylo a bude.
Jak jsem se ale mýlila, ke konci přišel tak překvapivý zvrat, až jsem přestala dýchat.
Více se mi líbily pasáže s vyprávěním Ellen, bylo mi ji líto, co si musela vytrpět. Chápala jsem její pohnutky k tomu, co udělala.
Detektiv Barbaritti byl velký sympaťák, i se svým smutným osudem se snažil jít dál a být stále ten správný "klaďas." Zajímavé pro mě byly jeho myšlenkové postupy i jeho víra ve vnitřní hlas a Boha.
Jinak knihu jsem měla přečtenou za dva dny, ke konci jsem nemohla přestat číst.
Takže dávám plný počet hvězdiček a doporučuji.
Velice čtivé,tuto knihu jsem dala na jeden zátah.Začátek úplně famózní,konec dost přitažený za vlasy.Za konec ubírám hvězdu,ale určitě stojí za přečtení.
Plný počet hvězdiček,za den přečtená celá knížka 404 stran.Opravdu mě to chytlo a nepustilo,i když tu minulost jsem začala tušit někdy v poslední třetině knížky.Ale přítomnost tedy v žádném případě ne.Mám ráda tyto psychlogické thrillery,kde netečou potoky krve,ale nutí člověka přemýšlet....
Velmi čtivá kniha s překvapivým rozuzlením.
Autorku jsem do této doby vůbec neznala, hned si objednám její druhou knihu.
Tajemství domu v L. je spojením detektivky, thrilleru i románu. Měla jsem přečteno za dva dny. Zajímalo mě jak to dopadne, bavily mě dvě časové roviny vyprávění a příběhy všech hrdinů.
Kniha začíná vyprávěním Václava a Anny, kteří dávají vale Praze a stěhují se na vesnici, ke které má Václav blízko, prožil zde své dětství a dospívání. Anna se stěhováním nesouhlasí, ale z lásky k Václavovi se podvolí. Za plotem potkává podivného souseda a začíná strhující drama.
Druhou linií je vyprávění Jany a Jitky, kterým zemře nejbližší člověk. Každá se s tím vyrovnává po svém, hlavně Jana brzy po pohřbu chce navázat další vztah. Podaří se jí to, ale následky budou devastující pro všechny.
Jaké budou další osudy všech zúčastněných? Bude to jízda plná sexu, překvapení, her i tajemství. Nakonec se osudy všech protnou a vyústí v dramatický i nečekaný konec.
Opravdu mě to bavilo, i když nemůžu říct, kdo tam byl sympaťák a komu jsem fandila. Asi nejvíce Anně.
Intriky provázejí celou knížku, postavy se vyvíjejí, mnohdy k horšímu. Někdy jsem měla až husí kůži.
Myslím si, že se čtenář nudit nebude a určitě bude chtít vědět, jak to celé dopadne.
Za mě plný počet hvězdiček a už jsem natěšená na další autorčinu knihu.
I když je dle mého kniha určená spíše ženám, i muži si v ní najdou to své.
Příjemná čtivá oddechovka, kde Alena Jakoubková opět ukázala, že romantické letní příběhy pro ženy jí jdou ze všeho nejlépe. U knížky jsem se bavila, zajímaly mě osudy všech hrdinů, byly skoro jako ze života.
Román začíná vyprávěním Joriky, která čirou náhodou najde dopis, který otřese od základu jejím, do té doby bezchybným, životem a manželstvím. Dlouho se s tím užírá, neví, co má dělat. Svěří se své nejlepší kamarádce Karolíně. I přes její rady, ať se na to zeptá svého manžela, na ní nedá a začne jednat.
Moc se mi líbilo umístění příběhu do okolí Blatné, protože toto město mám za humny, takže mi byla popsaná místa velmi blízká. Poté zasazení příběhu do Bretaně bylo také příjemným zpestřením knížky, protože z ní pak sálala letní pohoda a lehkost. Nejvíc jsem si užívala, když spisovatelka popisovala exotická jídla, úplně se mi sbíhaly sliny, nejsem tak dokonalá kuchařka jako Jorika. Je vidět, že manželům nechyběly peníze ani chuť zdravě jíst.
Kniha kromě hlavních hrdinů, Joriky a jejího manžela Tibora, pojednává z větší části i o jejich nejlepších přátelích-Karolíny a jejího manžela Pavla a o jejich třech dospívajících dětech.
Druhá polovina knihy se točí kolem jejich problémů, radostí i trápení. Trable se nevyhnou ani starší dceři Máše.
V knize je postav méně, čtenář se v nich neztrácí, každá z postav má svůj charakter, který se ale v průběhu knihy posouvá dál a určuje další vývoj.
Knihu jsem si moc užila, měla jsem ji přečtenou za tři večery, dokonce ani autorčino typické "Ach jo" a "Nu" mi tentokrát tolik nevadily, asi proto, že jich tam nebylo přehršel.
Moc se těším na další Alenčinu knihu, určitě si ji nenechám ujít. Dávám plný počet hvězdiček, byla jsem spokojena, dostalo se mi vše, co jsem očekávala a možná i něco navíc.
Velmi dobře napsaná emotivní kniha, při které mi na konci tekly slzy proudem.
Četla jsem všechny předchozí autorovy knihy, tato je pro mě bezkonkurenčně nejlepší (i když výborné byly všechny).
Tady do sebe všechno zapadá, postav je zde méně, takže jsem se v nich dobře orientovala. Málokterá postava má černobílý charakter, většina se vyvíjí v průběhu času.
Líbí se mi, že se pasáže střídají a že vidíme tuto časovou rovinu z pohledu Čechů i Němců. Co se všechno může stát v průběhu pouhého půl roku.
Vím, že to tak asi bylo, není o tom však lehké číst.
Příběh začíná vyprávěním o rodině Čechů Smolíkových a Němců Fuchsových.
Kniha začíná v březnu roku 1945, kdy válka vrcholí a vidina konce války je už na dohled.
Rodina Smolíkova žije v Praze, ale členové nejsou zde příliš spokojeni. Otec Jiří pochází v vesničky na Šumavě a rád by se na venkov a k hospodaření vrátil. Manželka Marie ho podporuje, syn František z toho nejprve nadšen není, avšak neblahé okolnosti ho k tomu donutí. Celá rodina je svědkem osvobození Prahy, následně ovšem také rabování a znásilňování sovětskou armádou. To je definitivně přesvědčí k odchodu z Prahy.
Jejich rodinný přítel jim doporučí dům ve vesnici Glasendorf, kde sudetští Němci již nejsou vítáni a budou nuceni k násilnému odchodu.
Smolíkovi se tedy nastěhují do domu, kde ještě žijí původní majitelé. Nejdříve se jim to pranic nelíbí, později si k sobě najdou cestu, hlavně kvůli práci na hospodářství.
Syn František je zpočátku velmi progresivní, nechce o Němcích ani slyšet. Přidá se do Národního výboru, který vede Vojtěch Tomeček. To ovšem ještě netuší, jak krutý a bezcitný je to člověk, nebojí se ničeho, od českých lidí bere peníze, Němce ponižuje a sníží se i vymyšleným procesům a vraždám. Když to František prohlédne, je už téměř pozdě. Teprve teď začíná vidět, že ne vždy jsou komunisté z řad Čechů dobří a ne všichni Němci jsou špatní. Začíná se sbližovat s Paulou-dcerou Fuchsů i s dalšími obyvateli této vesnice, přejmenované Tomečkem na vesnici Skláře.
Velmi děkuji Štěpánovi Javůrkovi za tuto knihu, myslím si, že by mohla mít ještě pokračování, velmi by mě zajímalo, jak se budou osudy všech ještě dál vyvíjet.
Za mě naprosto výjimečná a krásná kniha, kdybych měla možnost dát deset hvězdiček, tak je dám.
Zase velmi vydařený historický kousek od Františka Niedla.
Musím říci, že tento druhý díl s Ondřejem z Rohatce mě bavil ještě více než díl první a to je co říci.
Příběh pokračuje vyprávěním o osudech obyvatel hrádku Jenčov. Líbí se mi, že spisovatel navazuje na první díl i zmínkou o lidech a událostech z předchozího dílu, takže i ten, kdo první díl nečetl, se dostává rychle do děje.
Druhý díl nás přenáší rovnou na hrádek Jenčov, kde Ondřej pobývá se snoubenkou Chiarou a svými přáteli-starými i novými.
Hrádek jen kvete, protože Ondřej staví hutě a posléze i hamr, aby mohl nejen dobývat, ale i zpracovat železo.
Tím se stane trnem v oku jeho dávnému nepříteli Chvalovi z Valdéře. Ten by chtěl hrádek zpět pro sebe, obzvlášť teď, když železo je tak výnosné.
Ondřej se musí několikrát bránit, jednak bojuje za svůj život, jednak za Jenčov a jeho obyvatele.
Několikrát se stane obětí spiknutí, kdy s pomocí přátel i Chiary vyvázne se zdravou kůží.
Nepřátelé napadnou dokonce i hrad Jenčov, neštítí se ničeho.
V tomto dílu se objevuje i bratr a otec Ondřeje, ale nemyslí to s ním moc dobře.
Ondřej je opět velký sympaťák, je velmi chytrý i odvážný, nebojí se postavit proti nepřátelům a oplácí těm, kteří mu ublíží, třeba jen zvířeti. Je zdatný v boji i v jednáních. Bojuje za svou pravdu, má čistý charakter. Přirostl mi k srdci.
Nejde mu než držet palce, aby zvítězil. Aby spravedlnost vyhrála nad zlem a intrikami.
Naštěstí má i oporu v králi a v markraběti.
Kapitoly jsou přiměřeně dlouhé, v postavách jsem se neztrácela, jsou dobře vykreslené.
Konec je otevřený, velmi doufám, že další díl bude následovat a my se zase setkáme s udatným Ondřejem, jeho rádci a pomocníky.
Dávám pět pět hvězdiček a opravdu doporučuji. Měla jsem přečteno za dva dny.
Tak tohle mě neskutečně bavilo. Knihu jsem měla přečtenou za dva dny, konec jsem hltala kosmickou rychlostí. Vynikající příběh, u kterého jsem v některých pasážích ani nedýchala. Jediné co mě mrzelo, že tuto knihu jsem četla jako první v sérii. Chyběla mi návaznost, i když je v knize popsána minulost hodně dobře. Nicméně si určitě dokoupím zbývající tři díly a s chutí si je přečtu, protože tato autorka se mi dostala pod kůži.
V knize je ústřední postavou soukromá vyšetřovatelka Gwen, která mi byla velmi sympatická. Je to silná žena, bojovnice, kterou jen tak něco na kolena nesrazí. Je připravena bránit své nejbližší i za cenu svého života. V této knize vyšetřuje zmizení mladého muže a tím se zaplétá do stále větších nebezpečí.
Moc se mi líbily kratší kapitoly a rozdělení knihy a děje podle postav. Každá měla k tomu co říci, byly vykresleny jejich pocity i duševní pohnutky. Gweniny děti-Connor a Lanny si toho za celý život prožili dost a to je ještě více zocelilo a spojilo. Společně se pouštějí do nebezpečí, celou dobu jsem jim držela palce, hlavně po uvěznění Connora a Gwenina přítele Sama. Prostředí, do kterého se dostali by asi každý člověk nezvládnul, chvílemi jsem měla husí kůži. Nerada bych prozrazovala více, musíte si stejně jako já knihu vychutnat.
Této knize dávám plný počet hvězdiček a rozhodně doporučuji.