Alizon komentáře u knih

Uz delsi dobu jsem se chystala na Selske baroko (na zaklade komentaru mych oblibenych uzivatelu), ale nakonec jsem si jako prvni knihu od J. Hajicka vybrala tuto - a to ze zcela prozaickeho duvodu - jmeno hlavni hrdinky "Hana" mi pomohlo splnit dalsi bod vyzvy;) Napred jsem byla trochu rozcarovana, protoze jsem cekala neco uplne jineho - vyrovnavani se cloveka, ktery dlouho zil v zahranici, s "navratem domu", s hledanim sama sebe, potize s vlastni identitou - proste vsechny ty veci, ktere (jako clovek dlouhodobe zijici v zahranici) resim nekdy sama (i kdyz na rozdil od Hany domu pravidelne jezdim - vratit se po 15 letech to by asi byl teprve sok). Ale o tom ta kniha vlastne vubec neni - okamziku "ze soucasnosti" je v knize minimum a vztahuji se temer vyhradne k vecem minulym. Osobne bych jich v knize uvitala trochu vic - hlavne na konci, kdy mi posledni kapitoly prisly trochu zrychlene - to jedine bych knize vytkla. Resi se hlavne minulost - at uz vztahy v rodine - kdy nektere veci jdou jeste napravit, ovsem jine jsou uz nenavratne pryc. A hlavne je tu tema nenavratneho zmizeni casti krajiny Hanina detstvi a mladi. Postupne jsem se do knihy zacitala stale vic a vic a nakonec ji jen tezko odkladala. Jak pise alef - jde vlastne o zcela uplne obycejny pribeh vsednich lidi, clovek se muze sam trochu vratit do minulosti (i kdyz ja osobne jsem mestsky clovek a o jedno desetileti mladsi nez Hana z knihy - nejake vzpominky tam byly).
Takze hodnotim 5 hvezdami a dalsi knihy od J. Hajicka si jeste urcite prectu.

50 14.08.2018

Napínavá "folletovka", která i díky věku hlavních hrdinů (kterým proste musíte fandit) může oslovit mladší čtenáře. Žádné převratné literární dílo - ale moje očekávání, tj. napínavá a na druhou stranu ne hloupá knížka, bylo splněno.

33 05.08.2018

Alena Mornstajnova si mě naprosto získala svým románem "Hana" a ani "Hotýlek" mě rozhodně nezklamal. Pěkná sonda do "našich" - ano neobavam se napsat "našich" životů. I když ne celým příběhem jednotlivých protagonistů - alespoň drobným mávnutím (ať už se jedná o pachtění se za něčím, touhu po lásce, zklamání, strach, život co nějak proteče mezi prsty) se osudy protagonistů týkají i našeho okolí a rodiny a možná i nás samotných. Podobných Václavů, Marcelek, Renat nebo Marii by se našlo. Autorka píše lehce a mnohdy jsem měla pocit, že přišla kamarádka na kávu a jen tak probíráme novinky a drby ze sousedství - tak mi přirostly postavy k srdci (ve smyslu zájmu o ně a pocitu blízkosti, ne vždy pozitivního hodnocení). Až při polknutí zjistíme, že je ta káva vlastně pěkně hořká. Váhala jsem mezi 4-5 hvězdičkami. Nakonec dávám obrovskou 4. A těším se na "Slepou mapu".

99 12.07.2018

Jedna z mých "nej" od Agathy Christie, kde jsem si i po dlouhé době pamatovala zápletku, ale to mi nezabránilo vychutnat si ji znovu. Geniální i když vlastně jednoduchá zápletka a podmanivé zpracování - prostě jedna z těch starých dobrých klasik.

61 02.07.2018

Cetla jsem ji v ramci ctenarske vyzvy 2017 (Kniha odehravajici se v budoucnosti) a hodila by se mi i do letosni, protoze sci-fi je zanr, ktery normalne vubec nectu. Poprosila jsem o vyber neceho "stravitelneho" kamarada, ktery naopak tento zanr miluje a musim rict, ze mel stastnou ruku. Opravdu dobry vyber - nektere povidky me vylozene nadchly (namatkou co si vzpominam podle nazvu - Pisecnici, Devet miliard bozich jmen, Pisnotepec), par (ale opravdu jen par) mi uplne nesedelo, zbytek dobry. Pro fanousky zanru urcite lahudka. Ja osobne davam 4 hvezdicky, ale urcite knihu s klidnym svedomim doporucim kazdemu, kdo hleda neco na seznameni se s timto zanrem (sci-fi povidky).

29 07.06.2018

Tentokrat se dej rozjizdel trochu pomaleji nez v predchozich dilech - v prvni polovine jsem se nejak nedokazala zacist, i kdyz jsou tam napinave boje, ale "neco" mi tam trosku chybelo (ale verim, ze jini budou i z prvni poloviny nadseni - napsana je rozhodne dobre) - takze jednu hvezdicku tentokrat uberu. Latka je ale stale nasazena vysoko a celkove hodnotim opet pozitivne. Dalsi dily si urcite prectu.

27 04.06.2018

Opet vyborne pocteni - knihu jsem slupla jako malinu a rovnou navazala ctvrtym dilem. Preci jen kdyz je mezi ctenim odstup tak clovek zapomene jakou roli maji nektere postavy (hlavne kdyz ma spousta z nich jmeno zacinajici na AEth .. ....:), tak jsem si radeji zacala psat jejich seznam. Tady ale musim k autorovu dobru podotknout, ze s tim zrejme pocital a tak kdyz se k nim v dalsim dile vraci vetsinou je "kratce predstavi" (tj. XY kraluv synovec, ktery je hloupym opilcem, ABC se kterym Uhtred bojoval u YZ atd). Dobra serie ... mimochodem autor pracuje na 11 dile, ktery ma v anglictine vyjit v rijnu 2018, tak se snad dockame i u nas.

33 26.05.2018

K teto knize se mi tezko pise komentar. Robert Merle se mistrovsky zhostil nelehkeho ukolu a podival se na holokaust z "druhe strany". Z pohledu poslusneho nacisty Roberta Langa, ktery je pouze jakymsi strojem - strojem plnicim prikazy - strojem ktery se "z prikazu" i ozeni a cely svuj zivot zasveti tomu byt co nejvykonnejsi a nejposlusnejsi. Paradoxne me nejvic (pokud jde o zpracovani) oslovily prvni kapitoly knihy, kdy je popisovano jeho detstvi s despotickym otcem - tu atmosferu strachu a napeti v rodine Merle vykreslil naprosto bravurne. Pres popis Langovy kariery se az ke konci knihy dostavame do koncenracnich taboru - a jelikoz vse je stale popsano z pohledu Langa - pro emoce neni misto, ukoly je treba splnit, vezni jsou jen jednotkami, cisly, statistikami. Tomu odpovida i usecny styl vypraveni. Trochy lidskosti se dockame pouze v okamziku, kdy Langova manzelka zjisti podrobnosti "ukolu". Opet bravo pro meho oblibeneho spisovatele.

89 22.05.2018

(SPOILER) Mohla bych okopirovat cely komentar uzivatele Trudos, ale pokusim se napsat i neco vlastniho.
Stin vetru - pribeh se zapletkou jako z anticke tragedie nebo z lacineho paperbackoveho romanu - autor obalil rafinovanou pavucinou slov, okorenil nejruznejsimi naznaky a linkami na jina dila a vysperkoval uzasnou postavou Fermina. Knihomoly potesi svet spisovatelu, knihovniku, vydavatelu a tajemne pohrebiste zapomenutych knih. Celou knihu beru jako poctu literature - vcetne te sestakove (nebo mozna prave ji).
POZOR MUZE DALE MUZE OBSAHOVAT DROBNE SPOILERY
(drobna) NEGATIVA - 1) Pohrebiste zapomenutych knih hraje vlastne v celem pribehu velmi malou roli - cekala jsem nejake tajemstvi spojene primo s nim, ale tak to neni. Nebudete behat po tajemnych chodbach a lustit nejake zahady primo tam. Do knihovny se dostanete jen na zacatku a kratce v druhe pulce knihy, pribeh je nakonec o necem jinem. 2) Samotne rozreseni zahady - i kdyz celkove se mi kniha libila, k dlouhé kapitole s Nurii - kde se vsechno nakonec vsechno vysvetli - mam urcite vyhrady. Tedy ne primo k te kapitole, ale k tomu jak je ke konci kniha jaksi uspechana, autor si trochu ulehcil praci. Daniel porad tape, nakonec se vse vysvetli v dlouhém dopise od Nurie, a pote uz nas ocekavaji jen kratke kapitolky na zaver 3) Postava Clary Barcelo - na zacatku ji autor uvede jako osudovou zenu, ale vlastne nakonce v pribehu zadnou roli nema.
POZITIVA 1) Celkova atmosfera pribehu, tajuplna Barcelona, vsudypritomne napeti, pochmurnost Frankova Spanelska, 2) Postava Fermina - tento moudry pruvodce a glosator me proste "dostal", 3) To jak si autor s pribehem hraje, propleta (zapomente na logiku, ano nektere veci mohou byt nelogicke a pres caru), ale celek pusobi dobre, 4) Jazyk - autor si s jazykem opravdu vyhraje 5) Postavy obecne - jako z praveho gotickeho romanu - zaporaci jsou zaporni, kladasove cestni, ale hlavne je vidite pred sebou.
U celkoveho hodnoceni jsem diky nekterym drobnostem, ktere mohou vadit trosku vahala. (Ne, tehotenstvi (hned dvakrat) po par dnech opravdu nezjistite + v dopise Nurie jsou veci, ktere nemohla vedet), ale jak pisu vyse - cert vem logiku:) Celkove to ale byla (jak pise Trudos) cira magie.
Takze nakonec 5 hvezd a dalsi pribehy z Pohrebiste zapomenutych knih si jeste urcite nekdy prectu.

45 18.05.2018

Tak asi jsem cetla jinou knihu, nez autorka komentare prede mnou, protoze kniha je vsechno jen ne nudna. Ono se hned nemusi strilet nebo dramaticky utikat pres hranice, presto tam to drama celou dobu je - a poradne. Myslim, ze toto je jedna z prvnich knih, ktera u nas na podobne tema vysla, cetla jsem ji poprve kdysi davno v devadesatych letech a nedavno se k ni vratila znovu. Pri me prvni cetbe pro me otazka smisenych manzelstvi a stretu kultur byla necim neznamym, dnes uz jsem se na urcite veci divala jinak. I kdyz zapletku knihy znate, kniha se stale cte dobre, zaujal me jak popis zivota v Iranu, tak (jakkoliv kratke) "vedlejsi pribehy" - osudy dalsich Americanek, ktere s zivotem v Iranu smirily. Vedle silneho pribehu vas kniha vtahne svoji atmosferou. Doporucuji k precteni.

Určité poselství a zajímavé myšlenky kniha obsahuje, ale celkově jsem se s ní nějak minula. Při čtení jsem se nudila, porad jsem čekala, kdy se to "něco" dostaví a ono nic. Chyběla mi nějaká větší motivace chování některých postav. Na jedné straně jsou v knize hluboké myšlenky, na straně druhé vše klouže po povrchu - par stránek navíc by mi nevadilo. Celkově bych knihu zhodnotila jako určitě ne špatnou, ale hodně přecenovanou klasiku.

43 08.05.2018

Nezdolna, palicata, vasniva, krasna (i kdyz podle knihy ne klasicky krasna), na svou dobu velice nezavisla Scarlett , sarmantni "pirat" Rhett Butler - je treba neco dodavat? Ten nejuzasnejsi pribeh vasne, lasky, nedoruzumeni a zivotniho boje v dobe valky jihu proti severu.
Cerne vlasy mam, jeste jsem v puberte touzila po tom mit zelene oci :)

42 02.05.2018

Vim ze spouste lidi se pokracovani Jihu proti Severu nelibilo, ale ja osobne mam knizku rada. Myslim ze Alexandra Ripley mela opravdu nelehkou ulohu navazat na mnohymi zboznovany pribeha a rekla bych, ze se toho zhostila se cti. Valka skoncila, postavy se vyvinuly, zejmena Scarlett dospela. Osobne se mi hodne libilo zakomponovani Scarletiny irske rodiny a - ale to uz je naplni druheho dilu - jeji cesta do Irska. Malokdy se pokracovani puvodniho dila povede, tady se to podle me povedlo dost - zvlast pokud uvazime, ze autorka navazovala po mnoha letech.

25 02.05.2018

Mam rada romany, zabirajici delsi casovy usek, kde je nam predkladan nejen osobni pribeh hrdinu, ale i menici se obraz spolecnosti. Roman Doktori tuto definici splnuje. I kdyz je kniha pomerne dlouha, ja se pri jeji m cteni rozhodne nenudila. Zivotni zvraty hrdinu - at uz ciste osobni nebo spojene s profesni karierou - me nenechaly knihu jen tak odlozit. Navic je to takova kronika USA druhe poloviny 20 stoleti. Jedine co bych vytkla je jaksi "urychleny" konec. Rozhodne se k ni rada jeste nekdy vratim.

38 30.04.2018

Detektivky od Agathy Christie mam moc rada, ale jejich par snah o "spionazni detektivni roman" (krome teto si vybavuji jeste "Hodiny") se moc nepovedlo. Velka ctyrka je snad nejhorsi detektivka co jsem od ni cetla. Tri hvezdicky davam snad jen z ucty k autorce.

30 27.04.2018

A vite co, mne se to opet libilo. Kdyz zde ctu nektere nagativni komentare, musim uznat, ze jejich autori maji vlastne pravdu a motiv celeho pribehu je hodne pritazeny za vlasy a Martin je opravdu asi superman, ale nejak mi to nevadilo. Vic nez 500 stranek jsem slupla jako malinu. Byla jsem rada, ze se na scenu vratil Julian Hirtmann (jsem asi jedna z mala, ktere se nejmene libil 3 dil, ktery se od linie s Hirtmanem odklonil - kniha je to tedy take dobra, ale nejak mi prisla "mimo serii). Opet paradni jizda a uz se tesim na dalsi dil, ktery snad diky jednomu pretrvavajicimu "otazniku" autor planuje.

38 23.04.2018

Na tento treti dil Neapolske sagy jsem se nadsene vrhla hned po docteni dilu predchoziho. Napred jsem si rikala, ze je tam te politiky az moc a ze uz to asi nebude ono ... a nakonec ... pribeh me do sebe opet vtahnul a ja znovu zatinala pesti, fandila hlavnim hrdinkam a zlobila se na ne, kdyz me svym chovanim rozcilovaly. Uvedomila jsem si jak malo toho vim o moderni historii Italie. Kniha je velmi ziva, stale vic presahuje hranice rodne ctvrti. I o nelehkych tematech Elena Ferrante pise s uzasnou lehkosti. Jsem opet nadsena. Ctvrty dil uz mam doma ... a asi to dlouho nevydrzim.

36 17.04.2018

Ocekavala jsem "cervenou knihovnu" a dostalo se mi vkusne napsaneho pribehu z bohemske Parize. Kniha, ktera svym stylem a nametem zaujme hlavne zeny zajimave kombinuje fikci a skutecne postavy. Take jsem si behem cteni a po docteni knihy dohledala dalsi informace - o existenci Camille jsem predtim nemela ani tuseni. Prijemne pocteni, jen skoda ze druha cast knihy byla trochu moc rychla, klidne bych par stranek pridala. Chtela jsem ted napsat - prijemne pohlazeni po knizce Kral Krysa (z japonskeho zajateckeho tabora v dobe II svetove valky), kterou jsem cetla pred tim - ale vlastne to takova selanka nebyla. Na jedne strane je tu laska, umeni a bohemsky zivot, na strane druhe lidska malost, intriky a velmi smutny osud Camille.

26 17.04.2018

Moje prvni a zatim jedina kniha od tohoto spisovatele. Knihu mi pujcila kamaradka s tim, ze tato knizka je dobrym zacatkem na seznameni se s P. Coelhem a s tim, ze je to opravdu zajimave pocteni. Bala jsem se toho, ze bude knizka velice depresivni a slozita, ale kupodivu se mi i pres tizi nametu cetla docela dobre. V knize si myslim kazdy najde spoustu materialu k zamysleni, pritom to neni prehnane tezke a rozvlacne cteni. Zatim jsem nepocitila neodolatene nutkani hned si od Coelha precist jine knihy, ale do budoucna se tomu nebranim.

35 26.03.2018

Elena a Lila nejsou postavami vždycky zrovna sympatickými, ale to co mi v jiných knihách vadilo (když mě chování hlavních hrdinů rozčilovalo, nemohla jsem ani celou knihu hodnotit kladně) tady knize na kráse vůbec nic neubírá. Autorka si s jejich osudy někdy až nemilosrdně pohrává, z knihy čiší žár a prach rozpálené Neapole a stejně tak žár lidských emocí - lásky, nenávisti, strachu, touhy po lepším zivote a pochyb o sobě samém. Hodně mě zaujala Elenina urputná snaha vymanit se ze své společenské třídy, přízemní rodiny a čtvrti. Ale neneseme si náš původ - ať utečeme jak daleko chceme - vždycky s sebou? Má pravdu ona nebo Lila? Okamžitě po tomto dílu jsem se vrhla na třetí.

41 25.03.2018