Allka komentáře u knih

Tak tohle bylo něco úžasného. Původně jsem si touhle knihou chtěla jen prokládat jiné čtení, ale nakonec jsem se nemohla odtrhnout a přečetla těch 120 stránek téměř na jeden zátah.
Martin Selner píše čtivě a s humorem, ale zároveň velmi procítěně. Příběhy dětí mě opravdu vzaly za srdce a několikrát jsem měla dokonce na krajíčku. Děkuju za krásný čtenářský zážitek a určitě se pustím i do dalšího dílu.

10 11.04.2020

Tahle kniha je prostě úžasná! Boží, krásná, skvělá, super... No, jsem z ní vážně nadšená :) Děj, který má od všeho něco, nevšední postavy, originální zápletka... Nemám zkrátka co vytknout :)
Je tedy pravda, že moje hodnocení je asi dost subjektivní, jelikož Cath je... já. Já sice nejsem až taková nerdka, mám dost přátel, přítele a nedělá mi problém žít v reálném světě, ale stejně jako Cath mi připadá, že realita skrývá občas příliš mnoho nástrah... A především - stejně jako ona jsem fangirl. Píšu a překládám povídky pro dva fandomy, jichž jsem hodně aktivní členkou, a tudíž naprosto přesně chápu všechny Cathiny pocity - od toho, jak skvělý je pohybovat se mezi lidmi se stejným zájmem, jak skvělý je mít ten pocit, že někam patříte, že tvoříte součást něčeho velkýho, po to, jak divní si připadáte před člověkem, který žije vně fandomu a vašemu světu zkrátka nerozumí.
Nevím tedy, jak bude knížka působit na čtenáře z toho ´nefanovského´ břehu, ale pro ty, kdo mají se členstvím v jakémkoliv fandomu jakoukoliv zkušenost, je Cathin příběh nutností :) Jsem autorce opravdu vděčná, že něco takového napsala, bylo to, jako by knihu věnovala mně, jako by byla o mně... A za to, že jsem se v něčem mohla tak moc poznat, opravdu děkuju.
P.S.: V částech s fanfikcemi se mohla R. Rowellová klidně víc odvázat a pořádně všem ukázat, co znamená slashová povídka :)))
P.P.S.: Potřebuju všechny Cathiny povídky se Simonem Snowem, a to okamžitě - nebo aspoň Nedej se, dala bych cokoliv za to, abych si mohla opravdu přečíst celou povídku :)

10 02.08.2015

Stejně jako autorčina prvotina Uvnitř mé hlavy je i tohle skvělost. Prostě skvělost, dokonalost a krása střídající nádheru... :) Tahle kniha pro mě strašně moc znamená, protože jsem se v ní mohla najít, a postava Elizy se snad hned po prvních stránkách stala jednou z mých nejoblíbenějších knižních postav vůbec. Obrovsky mi přirostla k srdci a nespočetněkrát jsem si říkala, že mě její trápení až fyzicky bolí, jak moc je pro mě skutečné.
První kniha od doby, kdy jsem přečetla Fangirl, u níž jsem měla pocit, že je o mně. Už jsem se bála, že druhou takovou nikdy nenajdu. :)

9 03.01.2020

Někdy vám stačí na hodnocení knihy jedno slovo, které dílo dokonale vystihuje. I Přiznání takové slovíčko má. A tím je... Lobotomie. Lobotomie Tessina, Hardinova, všech dalších hrdinů, autorčina a nakonec i moje. Po přečtení jsem se cítila znásilněná. Jednu hvězdu dávám pravděpodobně za to překvapení, které mi slečna Todd naservírovala, protože jestli jsem něco nečekala, pak to, že druhý díl dokáže být ještě padesátkrát pitomější než ten první.

8 07.08.2017

Doslova zhltnuto za dva dny. Ačkoliv konec byl trochu předvídatelný (jsou v podstatě jen tři možnosti, jak to celé může dopadnout, a jedna z nich se naplnila), vůbec mi to nevadilo. Madeline je úžasná a do Ollyho by se zamilovala každá holka :) Až mě mrzí, že jsem četbu tak dlouho odkládala :)

7 16.03.2017

Miluju tě, Finchi. Jsi ten nejlepší young adult hrdina, se kterým jsem se kdy setkala. Dočtení Všech malých zázraků jsem odkládala a odkládala, jenom abych se s tebou ani Violet nemusela loučit. Teď mi přijde zbytečné začínat s jakoukoliv další knihou, protože jaký by to mělo smysl, když ty už v ní nebudeš?
Bude se mi moc stýskat. Brzy se za tebou vrátím.

7 22.04.2016

Já jsem tedy hodně překvapená. Nejenom z knihy, ale i sama ze sebe, jak moc se mi líbila :) Začátek sice trochu skřípal - v tu chvíli jsem si říkala, že s Hostitelem asi kamarádi nebudem. Ale od nějaké devadesáté stránky jsem se zakousla a už nepustila :)
Podle mě je to nenáročné, ale dobře promyšlené sci-fi, které není vůbec v první řadě o lásce, ale spíš o tom, co vlastně znamená být člověkem.
Někdo tvrdí, že kniha je jedna velká vykrádačka. Já se v žánru sci-fi neorientuju, takže originalitu posoudit nemůžu :)
Kdo váhá s přečtením kvůli tomu, že je Hostitel od autorky Stmívání, tomu radím: zahoďte předsudky a směle do toho :) (a jo, Stmívání byla dle mýho srajda :D)

7 13.01.2014

Na Oba na konci zemřou jsem se dlouho a hodně těšila a zároveň jsem se bála zklamání. To ale nepřišlo a já jsem nakonec upřímně nadšená. Autor si na sebe upletl pořádný bič v podobě spoileru hned v názvu, ze všech úskalí se mu ale podařilo vybruslit se ctí a hlavně se mu povedlo vložit do příběhu spoustu emocí. Je to po dlouhé době kniha, která se mě opravdu dotkla, a v závěru jsem bulela jak malá holka. Co bych mohla chtít víc? :) Po Rufusovi i Mateovi se mi bude vážně stýskat a myslím, že je ještě dlouho nevyženu z hlavy.

6 21.01.2019

Příběh spadá do kategorie naprostých oddechovek (nebála bych se ani označení "červená knihovna"), je velice jednoduchý, dost předvídatelný a obsahuje spoustu klišé. Což by mi zase tak nevadilo, něco takého jsem očekávala, už když jsem si přečetla anotaci. V čem vidím větší problém, jsou: klišovitost a plochost hlavních postav, všechny vedlejší charaktery bez chuti a zápachu a rezignace na jakýkoliv originální nebo ozvláštňující prvek, který by knize dodal jiskru. Je také vidět, že autorka si nedala příliš práce s technickými detaily (prostředí, reálie, časový rámec příběhu), a o jazykové (pod)úrovni a textových chybách ani nemluvím (co takhle si příště najít nějakého korektora, hm?). No, a délka je přímo zdrcující. 550 stran? Proč proboha? Kdyby se kniha osekala na polovinu, nic by se nestalo. Alespoň bychom se vyvarovali šílené repetitivnosti činností, několika odboček, které vůbec nikam nevedou, a taky toho, že se Brian i Aiden budou najednou chovat, jako by jim něco spadlo na hlavu, jen aby se tam "ještě něco stalo".
Abych to shrnula - neměla jsem vysoká očekávání, ale i ta malá Daruj mi křídla bohužel zklamalo. Nicméně... Číst se to dá. To zas jo. A pokud máte přelouskané už všechny ostatní LGBT knihy, které u nás vyšly, nemáte možnost číst v jiném jazyce a netrpělivě vyhlížíte vydání dalšího počinu z této kategorie, zkrátit čekání si tímhle můžete, v zásadě vám to asi neublíží.

6 23.05.2018

Kniha plná emocí, hlubokých úvah a krásných myšlenek. Na to, že není nadupaná akčním dějem, se čte v podstatě sama. V příběhu nehraje prim přímo homosexualita a romantická láska mezi dvěma kluky, knížka je především o vztazích jako takových a o lásce ve všech podobách - od milenecké přes přátelskou po rodičovskou. A také o lásce, kterou bychom měli chovat sami k sobě.
Objektivně asi nemám, co bych vytkla, ale myslím si, že bych si četbu užila víc, kdybych byla o pár let mladší, to bych pro rozervaného Ariho měla určitě větší pochopení a dovedla bych se do něj víc vcítit. Doporučuju tedy knihu především pro teenagery. :)

6 11.04.2018

Tahle kniha mi lámala srdce od první do poslední stránky. Už dlouho se mi nestalo, že bych nějakým příběhem tak moc žila. A možná ještě žádná kniha nedokázala tak perfektně popsat... lásku.
Nádhera, prostě nádhera, co víc říct :)

6 11.01.2015

Tohle bylo božííííí. Jeden z nás lže byl letos můj první YA thriller a myslím, že jsem si nemohla vybrat líp. Detektivní zápletka byla výborně promyšlená a z těch zvratů v poslední části jsem nestačila lapat po dechu, nedokázala jsem odhadnout ani prd. Ale ještě víc než dějovou linku týkající se smrti Simona cením postavy. Všichni čtyři studenti, z jejichž pohledů je příběh vyprávěný, byli prostě skvělí. Byli to lidi z masa a kostí, se kterými jsem se dokázala ztotožnit, a všichni prošli super vývojem. Neskutečně mi přirostli k srdci, dýchala bych pro ně a tak strašně moc jsem jim celou dobu držela palce, aby to s nimi dopadlo dobře...
Paráda, prostě paráda. Jdu se hned vrhnout na pokračování. :)

5 07.08.2020

Moje první setkání s T. J. Reid nedopadlo vůbec špatně. Možná v jiném životě je příjemná a čtivá oddechovka, která na rozdíl od řady jiných ze stejné kategorie přináší originální zápletku i několik zajímavých a důležitých poselství. Myšlenku, že neexistuje jen jedno správné řešení, si zapíšu za uši. :) Knihu momentálně najdete v Levných knihách za směšných 99 Kč - a za tu cenu je to trefa do černého.

5 05.05.2020

Náhodou to bylo mnohem lepší, než jsem na základě recenzí čekala. Tommy Wallach píše rozhodně čtivě a jeho styl i to, jakým způsobem pracuje s postavami, má lehce greenovský vibe, což osobně vnímám pozitivně. Příběh mě navíc opravdu chytil a vyvolal ve mně nějaké emoce.
Jediná má výraznější výtka směřuje k tomu, že mě v průběhu čtení nic nějak extra nepřekvapilo. Události se vyvíjely dle očekávání a konec mi taky zrovna nevyrazil dech.
I přesto je ale Všichni jsme hledali vzhůru dobrá kniha, k přečtení ji určitě doporučuju a mrzí mě, že si vysloužila tak nízké hodnocení.

5 26.03.2020

Moc povedená young-adultovka s fantasy (?) prvkem, která do toho hned na začátku šlápne a jede na plný plyn až do cílové rovinky. Svěží, napínavé, čtivé. Trošku mě mrzí konec, který měl určitě větší potenciál, ale i tak knížku vřele doporučuji. :)

5 12.10.2018

Nuže... Kde začít? :-D K After: Polibek jsem nepřistupovala s žádnými předsudky a vůbec jsem neohrnovala nos nad knižně vydanou fanfikcí. Sama jsem totiž autorka a čtenářka povídek ze světa různých fandomů. Fanfikce funguje na trochu jiných principech než klasická kniha a "projde" jí toho u čtenářů za splnění určitých podmínek o dost víc než příběhu z nefanovského břehu. OVŠEM - u After jsem si od první do poslední strany říkala: čeho je moc, toho je příliš. Příběh není jen jednoduchý, on je vyloženě hloupý, zápletka není v podstatě žádná (co se asi, proboha, může dít v těch dalších dílech, když už tady nápady došly po cca 100 stránkách?), postavy šustí papírem, jednají naprosto nevěrohodně (a hlavně pitomě) a čtenáři jsou celou dobu šumák, dialogy jsou téměř k smíchu. A autorčin styl také není zrovna na výši.
Okamžitě mě napadne tisíc povídek, které jsou o několik tříd lepší než After, a nechápu, proč ze všech děl zveřejňovaných na wattpadu dostalo svou šanci právě tohle (a prvně - čím si vůbec získalo tolik čtenářů). Ale je krásně vidět, že s tou správnou mediální kampaní se dokáže prodat naprosto cokoliv. Zlatý Christian Grey a jeho bičíky...
P.S.: No, a proč že jsem nakonec udělila alespoň dvě hvězdičky? Asi za to, že jsem si u knihy opravdu odpočinula. After do puntíku splňuje roli oddychovky - člověk při jejím čtení nemusí zapojit v podstatě ani jednu mozkovou buňku :-D

5 07.08.2016

Už při čtení Den co den jsem měla tušení a kniha Líbali jsme se mi tušení potvrdila - David Levithan je můj nový oblíbený autor :)
Líbali jsme se není žádný mainstreamový zamilovaný románek a rozhodně není formou ani obsahem pro každého. Někomu můžou vadit úvahové pasáže převažující nad těmi dějovými, někomu zase nesedí gay tématika či příběhy bez detailů, v nichž ´co bylo dál´ náleží už jen čtenářově fantazii... Ale pro mě osobně je tahle kniha všechno, co si můžu přát. Určitě se k ní v budoucnu několikrát vrátím a už teď se na to těším :) A ostatním radím: zkuste to a uvidíte :)
P.S.: Pěkně prosím český překlad vícera Levithanových knih, prosím, prosím.
P.P.S.: Poslední dobou se kolem mě objevuje čím dál víc knih, v nichž hlavní zamilovanou dvojicí není holka a kluk a které jsou atraktivní pro mladé publikum, a já říkám: jen houšť a větší kapky :)

5 01.12.2015

Korektorovy stripy sleduju na Facebooku v podstatě ode dne, kdy začaly vycházet (pamatuju si na dobu, kdy měly obrázky deset-dvacet "lajků" a já si přála, aby tenhle komiks znalo víc lidí :)), takže koupě knihy pro mě byla samozřejmostí :) Sarkastický chlápek s rozcuchanými vlasy a nedostatky v mimice si musí získat srdce (nejen) každého milovníka češtiny.

5 01.12.2014

… A šestá minuta je o mně a o tom, jak strašně moc tuhle knihu miluju.

4 17.08.2021

Dočteno... Bolí to...

4 06.03.2021