Allka komentáře u knih

Tahle kniha je jedním slovem divná - a bohužel ne v dobrém slova smyslu. Po celkem chytlavém začátku se příběh chytí do nekonečné spirály Elysiných myšlenek, které se pořád motají okolo toho samého a jsou jenom výjimečně přerušeny nějakými kratšími, bohužel docela prázdnými, dialogy. Přičteme-li k tomu fakt, že hlavní hrdinka byla dost nesympatická, a taky krkolomný styl vyprávění, vyjde nám z toho bohužel silně podprůměrný výsledek.
Knize dávám slabé dvě hvězdičky a doporučuju se jí vyhnout.

4 26.03.2020

Společně s Dám ti slunce je to ta nejlepší kniha, kterou jsem si letos přečetla. Od první do poslední stránky mi bušilo srdce jako o závod a tak strašně moc jsem se o Aysel i Romana bála a nevěděla jsem, jestli mám křičet, brečet, modlit se, nebo se usmívat nad tím, jak dokáží být oba i přes svůj úděl neuvěřitelně roztomilí.
Výtečná emoční smršť, která vás vtáhne do černé díry, ze které se vám už nikdy nebude chtít vylézt.

4 04.12.2017

Jako fotr je Dominik bezpochyby mnohem lepší, nicméně i tady mě jako ještě otcovstvím nepolíbený Jindřich docela bavil. Jeho projev je civilní, vtípky jsou trefné a některé pasáže bych si dala klidně zarámovat (například návštěvu u kartářky nebo popis dne stráveného v obchoďáku). Kdo mi však vůbec nesedl, byla Zuzana Hubeňáková. Od začátku do konce na mě její Nataša působila jako nesympatická trapná rádoby semetrika, která dělá ostudu celému ženskému pokolení. Je velký rozdíl mezi nadsázkou a zbytečným přeháněním a Zuzana bohužel dost často sklouzávala k tomu druhému.
Dominikova část by byla tak za čtyři hvězdičky, Zuzanina zhruba za dvě, celkově tedy hodnotím třemi hvězdami.

4 16.03.2017

Mí dva nejoblíbenější autoři se spojili a vytvořili knihu o lásce ve všech podobách. Místy vtipnou, místy úplně k popukání, místy smutnou, místy hloubavou, místy romantickou a milou... a celou krásnou.
Já jsem nadšená a můžu jen vřele doporučit.

4 07.07.2016

Tak tahle kniha mě opravdu dostala. Původně jsem si ji koupila do čtečky jenom jako odpočinkovou četbu na cesty vlakem, ale tak mě chytla, že jsem ji nakonec hltala i doma :) Příběh mě vtáhnul a já se přistihla, že na něj myslím, i když nečtu.
Část z přítomnosti byla slabší, hlavní hrdinka mi nebyla tolik sympatická a děj byl docela předvídatelný. Ovšem část z minulosti mě okouzlila, už jenom ta atmosféra doby... A s hlavní zamilovanou dvojicí jsem se smála, radovala, rozněžňovala, vztekala jsem se nad tím, jak jí osud nepřeje, a nakonec jsem bulela jak želva :)
Přestože mám na nevěru svůj názor a rozhodně jí nijak nefandím, kniha jako taková se mi líbila děsně. Než jsem tě poznala jsem ještě nečetla, ale po Posledním dopisu se na další dílo téhle autorky těším ještě víc :)

4 16.05.2014

Vynikající kniha a pro mě překvapivě jeden z nejlepších příběhů o psychických poruchách, jaké jsem kdy četla. A ačkoliv jsem už o víc než deset let starší než hlavní hrdinka a její kamarádi, knížka mi doslova mluvila z duše. Škoda, že se o téhle sérii moc nemluví, zasloužila by si mnohem větší pozornost!

3 09.06.2019

Měla jsem velmi velmi velmi vysoká očekávání a kniha je z větší části dokázala splnit, ale musím se přiznat, ač nerada, že film se mi líbil o dost více :)

3 16.03.2017

Právě jsem tuhle knížku zavřela a zmůžu se na jediné slovo: boží! Jsem neskonale vděčná, že jsem na Tím všechno začíná úplně náhodou narazila. Totálně mě příběh Ezry a jeho přátel pohltil a já ho určitě ještě dlouho nevyženu z hlavy. Zamilovala jsem se jak do hlavního hrdiny, tak do vedlejších postav (Toby!). Jen, prosím vás, nečekejte, že se budete smíchy za břicho popadat. Hrdinové sice slušně hláškují, ale jinak je kniha spíš... dechberoucí než cokoliv jiného :)
Nezbývá mi než vřele doporučit.

3 02.03.2015

Jeden můj kamarád používá občas spojení "standardně vynikající". A to je asi hodnocení, které nejvíc vystihuje tuhle knihu :) Lenka Lanczová je pro mě královnou mezi českými autory dívčích románů, od ní jediné čtu všechno i teď ve třiadvaceti :) Její románky jsou svěží, čtivé, zábavné a zkrátka dobře napsané. I Dvakrát dospělou jsem zhltla za pár dní a byla to pro mě skvělá volba na odreagování se po zkouškovém období.
Je to taková Lenčina klasika, ovšem na to, aby mi příběh nějak silněji utkvěl nebo jsem se k němu dokonce vracela, mu něco chybělo.
Navíc kniha trpí několika nešvary (které mají všechny poslední romány Lanczové), jako jsou například příliš složitá souvětí, jež v konečném důsledku nedávají smysl, rozjetí děje až ve druhé polovině či uspěchaný konec.

3 21.02.2014

Velmi povedená kniha - milá, jemná, něžná... Škoda jen trochu uspěchaného konce (téhle knížce by vyloženě prospělo, kdyby byla delší), kdyby ho nebylo, dala bych plný počet:-)

3 16.12.2012

Tato kniha není ani tak o Anglii a jejích obyvatelích (jak jsem původně čekala - ke své smůle), jako spíš o tom, že i v padesáti letech můžeme prásknout do koní a začít úplně nový - šťastný - život. Jako povzbuzení pro lidi středního věku, kteří neví, co se sebou, to asi bude fungovat dobře. Jinak mi to ale spíš přijde jako zamilovaný deníček rozjásané a rozněžnělé Hany, který byl vydán z pro mě ne moc pochopitelného důvodu. Chybí mi vtip (když už se tam náhodou objeví, je něčím hned zabit), víc historek, víc naučných postřehů. A styl psaní taky není podle mého gusta.
Zkrátka a dobře jsem zklamaná a jen se zatnutými zuby jsem tohle dílo přelouskala do konce.

3 18.11.2012

Moje srdcová záležitost, svym způsobem klenot mezi knížkami L.L. :)

3 14.11.2012

Tak tohle byla první knížka od L.L., kterou jsem vlastnila, a zůstala dodnes mojí nejoblíbenější. Vždycky se k ní ráda vrátím, když se chci pobavit i rozněžnit :)

3 14.11.2012

Kniha o úplným prdu a naprostá ztráta času. Nulová atmosféra, slabomyslné postavy, žádné zvraty a zápletka, která by nevystačila ani na pětiminutové video. Dvě hvězdičky dávám jen za to, že to bylo jakž takž slušně napsané a že jsem si oblíbila Percyho, nejlepšího kamaráda hlavního hrdiny.

2 11.08.2022

Přiznám se, že jsem Karolinin blog dřív neznala a po její knížce jsem sáhla v podstatě náhodou v knihkupectví, kde mě zaujala svým vizuálním zpracováním, které je teda na jedničku s hvězdičkou. Tak oku lahodící publikaci jsem už dlouho neviděla.
Po zakoupení jsem se okamžitě začetla a ani jednou nezalitovala, že jsem si knížku odnesla domů. :) Karolina si nebere servítky a od první do poslední strany do toho šlape naplno. A mně nezbývalo než se jen smát a smát. Každá kapitola vypráví samostatnou historku, z nichž některé neměly chybu, jiné pro mě trošičku drhly, ale to je asi už věc názoru, co komu přijde víc vtipné.
Hutný humor a nadsázku je dobré dávkovat, proto doporučuji si touhle útlou knížečkou proložit čtení nějakého jiného díla, na to je v podstatě ideální. :)

2 26.02.2018

Vražedná léčba je rozhodně nejpomaleji plynoucí díl z celé série (Dashner dokázal natáhnout např. popis cesty na jedno místo na cca 15 stran rozkouskovaných do 5 kapitol), který ovšem v závěru pro změnu cválá do cíle jako splašená kobyla a zanechává mě po dočtení poněkud nechápající a rozladěnou. Nemůžu se zbavit pocitu jakési zbytečnosti čehokoliv, co se stalo po Labyrintu, a možná také pocitu odfláknutosti.
Mám problém také s nedostatkem emocí. Většina postav mi byla čím dál víc šumák a příliš mě netrápilo, co se s nimi stane. Moc tomu nepomáhalo, že klíčové okamžiky v ději, důležité informace a zásadní zvraty týkající se jednotlivých aktérů byly odbyté několika větami (zřejmě bylo důležitější detailně vypisovat přesuny z místa A na místo B než rozebrat situaci, kdy například něčí život visí na vlásku).
Celkově se mi moc nelíbí, kam se série po první knize, která mě docela bavila, dějově vydala, a jsem vlastně ráda, že se filmy drží předlohy naprosto minimálně. Filmy mi přirostly k srdci mnohem víc, především postavy jsou v nich vykreslené mnohem sympatičtěji a například Spáleniště: Zkouška nepůsobí na rozdíl od svého knižního předchůdce zbytečným dojmem.
Přestože mám doma i oba prequely, které jsem si postupem času nakoupila, nejsem si vůbec jistá, jestli se někdy dokopu k jejich přečtení.

2 04.12.2017

Na Probuzení Simona Spiera jsem byla neskutečně zvědavá. Kdo by taky nebyl po takovém množství pozitivních ohlasů? Čekala jsem naprostou bombu, knihu, která mě vykolejí, která mě dostane na kolena, na kterou jen tak nezapomenu... Bohužel se z mé strany nakonec žádná spadnutá brada a obří nadšení nekonaly. Snad to bylo jistou překotností, snad nedostatečným propracováním detailů, možná stylem psaní... K dokonalosti zkrátka krůček chyběl. No, vlastně možná spíš krok.
Nicméně nechci v žádném případě jenom hanět. Kniha je příjemná, lehká, víceméně pozitivní, místy vtipná, neřeší se tu žádná velká dramata a člověk si u ní opravdu odpočine. A Simon je sympaťák, takový úplně obyčejný kluk, který občas udělá chybu, ale snaží se žít podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Je úžasně reálný a každý si ho musí oblíbit.
Shrnuto a podtrženo - přestože bych dokázala jmenovat dost lepších young adult příběhů s lgbtq tematikou (ehm Dám ti slunce, Líbali jsme se, Nedej se ehm), Probuzení S. S. rozhodně nezatracuju a už se těším na film, který by možná, pokud se zadaří, mohl být dokonce i lepší než kniha.

2 16.11.2017

Ne... Prostě ne... Tahle kniha nebyla nic pro mě. Nejsem už sice autorčina cílová věková skupina, ale myslím, že příběh by mi přišel naivní, plytký a nevěrohodný i před deseti lety.

2 22.11.2016

O dost slabší než Selekce a v podstatě úplně zbytečný díl, ze kterého čiší jednoduchost celého příběhu...
Nicméně musím přiznat, že mě Elita svým způsobem fascinuje, protože i přes děsně otravnou hlavní hrdinku a minimální posuny v ději je neuvěřitelně čtivá :-D Za pár dní jsem ji zhltla jako nic a jakýmsi zvráceným způsobem mě bavila :))
Americu bych ovšem nejradši něčím praštila po hlavě a je pro mě celkem nepochopitelné, co na ní vidí jak princ, tak Aspen. Několikrát jsem měla chuť hodit rozčilením knížku do kouta :P Na druhou stranu Mer měla pár světlejších chvilek a díky těm a především díky posledním pár stránkám (Maxon :-*) dám nakonec šanci i třetímu dílu, ač jsem byla nejdřív trošku na vážkách :)

2 25.01.2016

Hodnocení jednotlivých povídek:
1. O půlnocích - příjemná pohodová jednohubka - 75%
2. Dáma a liška - nic moc, sice se rozjíždí docela zajímavě, ale pak jako by autorka nevěděla, co s tím, tak to prostě nějak usekla (myslím, že tohle je ukázka toho, jak by povídka vypadat spíš neměla) - 35%
3. Andílci ve sněhu - tu jsem si naprosto zamilovala, rozhodně jedna ze tří nejlepších povídek, ne-li rovnou nejlepší - 95%
4. Najdeš mě podle Polárky - tu bych popsala jako svým způsobem kouzelnou, ale úplně mě nenadchla (ačkoliv konec ji dost pozvedl) - 60%
5. To je Yulský zázrak, Charlie Browne - bomba, tu si určitě budu ještě dlouho pamatovat - 90%
6. Váš záskok za Santu - typický Levithan, což je autor, který nesedne každému (já ho třeba zbožňuju) a stejně tak to bude s touhle povídkou - 80%
7. Krampuslauf - spolu s Dámou a liškou nejslabší povídka, nic moc mi nedala a absolutně postrádala zimní atmosféru - 30%
8. Cos to sakra provedla, Sophie Rothová - příběh v podstatě o ničem a hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická, nicméně dalo se to - 60%
9. Kyblíky s pivem a Jezulátko - výborná oddechovka s úžasným hlavním hrdinou, skvěle jsem se bavila - 90%
10. Vítejte ve Vánocích, CA - je v trojce nejlepších, tahle povídka je téměř ideální ukázkou toho, že i do mála stránek se dá vtěsnat kvalitní vyprávění - 95%
11. Betlémská hvězda - velká škoda uspěchanosti, z tohohle námětu se dalo vymáčknout mnohem víc - 55%
12. Dívka, která probudila Snílka - příjemné překvapení, velmi poetická záležitost - 75%

2 12.01.2016