Alma-Nacida
komentáře u knih
QualityLand
Marc-Uwe Kling
Velmi dobře vystavěný svět, opravdu nápadná podobnost s některými příběhy Black Mirror. Bohužel příběh mě moc nechytil. Satira je to vcelku povedená, víc mě bavily všechny ty různé vsuvky než hlavní příběh.
Tobiáš Lolness
Timothée de Fombelle
Někteří čtenáři tu při hodnocení zmiňovali Broučky, na které jsem do té chvíle ani nepomyslela, ale teď si uvědomuji, jak mi šla v dětství ta kniha na nervy, dost podobně jako Tobiáš. Taky v ní vnímám citový nátlak a agitaci až moc okatou. Vadí mi, že záporné postavy jsou odporné až k jakési parodii, pokud někomu vyleze cigareta nosem už někde kolem strany 55, na dalších stranách to už moc prostoru ke gradaci nedává.
Stejně jako se Broučci pomodlí k "laskavému Hospodinovi" a následně bezmála všichni zmrznou, navíc autor záměrně užije těžký kalibr tím, že všechny sedmikrásky označí za jakési pomníčky mrtvých Broučků se záměrem uvrhnout asi dětského čtenáře do naprostého zoufalství, tak i v Tobiášovi cítím manipulaci s city čtenáře, která mi opravdu hodně vadí. Do té míry, že tuto knihu ve škole z doporučené literatury zcela vynechám.
Maigret a lovec zvuků
Georges Simenon
Časy se mění, a tak jsem se občas i zasmála, byť u detektivky to čtenář úplně nečeká. Super hyper novinka magnetofon jen mate stopy a nakonec jde o něco zcela jiného. Krádeže v domech boháčů se při tom vyřeší jen tak bokem. ;)
Maigret a Dlouhé Bidlo
Georges Simenon
Léto, chalupa a v ní knihovnička předchozí generace, a tam - pařížské podsvětí a komisař bonviván. Číst to chvíli déle, začnu asi taky popíjet a pokuřovat. :)
Detektivní klasika podle očekávání.
Osm smrtelnic posedlých
Tennessee Williams (p)
Maličkosti, ale většinou velmi vytříbené. Je to zase jedna z knížek, je kterým jsem se vrátila po letech. Tuto jsem si vůbec nepamatovala, ale stoji určitě za nejedno přečtení.
Továrna na vafle
Roman Helinski
Poněkud děsivé čtení, zvláště pro introverta, jako jsem já, který víc než tuší, že z lidského stáda jde hrůza a jedinci odolní vůči fanatismu moc dobře nedopadnou. Na tak krátkém rozsahu je studie davu podaná mistrovsky. Mě děsí dav, natož zmanipulovaný, a tak je to pro mě sugestivní až moc a ubírám hvězdu za svou probdělou noc, bo si ve svém věku už svého spánku vážím. ;)
"V každém člověku je vždycky ten temný hlad po něčem víc, hlad, kterému rozumí jenom málo, kterému se většinou brání, ale který se vždycky znovu objeví."
Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina
Vladimir Vojnovič
Další z mé kategorie návraty, tentokrát jako protilék k děsu z toho, co se děje. Ten neskutečný absurdistán, člověk na to rád zapomene, ale není nad to si to připomenout s Ivanem. Je to samozřejmě smích skrz slzy a kdo nezná, ten se třese a říká si, že to zkrátka nejde přežít.
Divím se, že jsem tak veselý
Johannes Mario Simmel
Další z mých návratů, u knihy jsem měla poznamenáno jen velké + a teď musím říct, že zcela zaslouženě. Je to taková studie rozdílných přístupů k životu ovlivněných tím, co která postava prožila a samozřejmě také jejich naturelem.
Utajený les
David Haskell
Na mě víc esoteriky a poetiky, než jsem ochotná hodnotit jen a jen kladně. Někdy mi to přišlo už moc na sílu, buď bych trochu ubrala na rozsahu, nebo přidala na fotografiích. Možná jsem taky čekala něco trochu odlišného, víc vědy a míň poetiky. A pak se taky obávám, že překlad je poněkud doslovný a někdy jsem se v tom přílivu slov ztrácela, stejně jako moje pozornost.
Případ pohřešovaného
Dror Mišani
Anotacím sice moc nedůvěřuji, ale tahle byla úplně mimo mísu. Nerozumím tomu, za co dostala kniha ta ocenění - vyšetřovatel je rozháraný jak sousedova čuba a mimořádně nedovtipný, a nebo tu hraje roli Watsona. Jediný Sherlock by mohla být Marienka, ale ta se v ději nevyskytuje až do poloviny knihy, ne-li více. Co se stalo pohřešovanému mě napadlo ihned poté, co jeho rodina dostala tajemné dopisy a NIC se nestalo.
Říkala jsem si, že takové rozvleklosti by se snad už autor nemohl dopustit, aby opakoval celé dlouhé odstavce, které se odehrály na začátku knihy, ale ono jo. To asi bude to umělecké zpracování.
Poslouchala jsem jako audioknihu a šílené hudební předěly jen mé utrpení zvyšovaly. Chjo, ano, sice je většina detektivů v knihách nadpřirozeně chytrých, ale asi je to proto, aby se čtenář neunudil s smrti. Teď teda vím, co si Avi kupoval k večeři, co si myslel úplně kdekoli a jak dlouho u něj doma nebyla na návštěvě žena, ale vůbec mi ho to všechno nezlidštilo. Šel mi na nervy pořád stejně. A ten jalový závěr, kdy Avimu Marienka vyloží v patnácti větách, co si nejspíš musí myslet každý čtenář už od onoho "tajemného" odhalení! Jedině snad že by měl Avi pravdu a v Izraeli se nepsaly žádně zajímavé detektivky. Tomu ale tak docela nevěřím, romány a humor mají podle mě povedený.
Tato kniha vám zachrání život
A. M. Homes
Je to takové hodně americké v tom nepříliš kladném smyslu slova, chce to něco sdělit, i když poněkud polopaticky, místy je to čtivé i zábavné, ale pořád se mi zdá, že je příběh natahovaný, anotace moc bombastická a na třetině úspěchu se podílí obálka, která nabourává odhodlání NEŽRAT SAKRA TO SLADKÝ. :)
Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána
Louis De Bernières
Hodnotím celou trilogii naráz a myslím, že je to dobře. V jednom obřím svazku bych to nikdy nedala a kniha by mě nejspíš znechutila někde ve třetině nedovtipného seňora Viva. Ale tuto nemilosrdnou antireklamu katolické církvi prolezlé zlořády všeho myslitelného druhu jsem si užila, což mě děsí víc než mírně. Asi mi to Kocouří Podjezeří vlezlo na mozek.
Gándhí, síla pravdy
Catherine Clément
Další z mých návratů aneb kniha čtená kvůli rozhodnutí, co zůstane doma v mé přecpané knihovně, a co půjde dál. Tahle knížka zůstane, je to taková posilující četba o cestě poklidné odvahy.
Příběh nového jména
Elena Ferrante
Knihu jsem dostala, přečetla, poslala dál a definitivně s těmi dvěma končím, protože mě irituje způsob života podaný jako nějaká soutěž, kde všichni dělají něco ne proto, že by chtěli, ale aby buď někoho trumfli, urazili, porazili nebo proč vlastně. A opravdu to není kniha o přátelství, kdy jedna druhé sebere všechno, co jde, a pak jde obranou politovat a "potěšit". Za mě stačilo.
Conan Barbar / Conan Dobyvatel
Robert Ervin Howard
Tohle je prostě klasika bojové fantasy, a tak jsem si ji zkrátka musela přečíst, a víte co? Užila jsem si to. Jasně že je Conan trochu moc nepřemožitelný ba až nesmrtelný, ale dostala jsem, co jsem čekala a ani o chlup z draka míň. ;)
Příběhy Mrtvého moře
Zenon Kosidowski
Bible je rozhodně literatura a tento pohled na ni je zajímavý, čtivý a díky historické analýze i objevný.
Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět
Aleš Palán
Knížka fejetonů pro mě spíš průměrných jak tématy, tak zpracováním. Neurazilo, nenadchlo.
Hejnické pastorále
Vlastimil Vondruška
Tento díl považuji za nejslabší, některé postavy se zacyklily a jejich příhody byly pořád o tom samém dokolečka (Vilemína), něco mi přišlo i dost neuvěřitelné a celkově mě to moc nebavilo. Četla jsem z nějakého podivného pocitu povinnosti, že když už jsem četla všechny předchozí díly, tak přece musím dočíst i tenhle. :) Dočetla jsem s přeskakováním a konce nikterak neželím.
Pošetilá družička
Ida Simons
Knížka tak trochu jako dlouhý židovský vtip - na povrchu veselá a pod povrchem číhá život se všemi svými každodenními tragédiemi. Ale co už, my živí si musíme udržet aspoň ten nadhled.
Bylo to milé čtení, jako okno otevřené do zmizelého světa.
Když se introvertka vdá
Debbie Tung (p)
Stejné hodnocení a podobné dojmy, jako z prvního dílu. Minule jsem toužila zvědět, jak se introvertka seznámila s manželem, to jsem se nedozvěděla - a vlastně ani nic jiného jsem se nedozvěděla. :) Bylo to pozitivně laděné, líbí se mi styl kresby, neurazilo ani neuchvátilo.