Alma-Nacida
komentáře u knih
Rytíři z Vřesova
František Niedl
Velmi dobře rozehraný příběh s trochu pomalejším rozjezdem, nejspíš kvůli velkému počtu postav (a za ten rozjezd jsem ubrala hvězdu). Četla jsem na střídačku s audioknihou a užila jsem si oboje. Rozhodně se pustím i do dalšího dílu a těším se už teď.;)
Purpurový ibišek
Chimamanda Ngozi Adichie
Studie domácího násilí v purpurové, velmi realistická a tím i dost děsivá. Dusná atmosféra z knihy přímo sálá a celou dobu jsem cítila, že se schyluje k něčemu hroznému. I přesto mě závěr překvapil.
Knížka pro kočku a nejen pro ni od Pavla Kantorka
Pavel Kantorek
Knížku mi kdysi dávno dal manžel, když ještě zdaleka nebyl mým manželem. :) Tím osvědčil dobrý vkus hned dvakrát. :) Knížka je to moc pěkná, s laskavým humorem. Už se trochu rozpadá a z některých vtipů se staly naše rodinné vtípky. ;-)
Kočičí oko
Margaret Atwood
Autorka je moje sázka na jistotu, všechny knihy od ní mě vždycky pohltí. Tahle možná víc než jiné, protože některé věci, které by člověk radši zapomněl, si pamatuje a naopak. Protože děti jsou pěkná cháska a některé z nich jsou zlé. Odkud by se brali zlí dospělí, než že vyrostou že zlých děti? A proč jsou zlí? Kdo ví, možná Elaine, možná Margaret, možná Alma.
Pouť oběšenců
Pavel Hrdlička
Zase jsem se mohla ponořit do středověké Prahy a opět to bylo čtení nejen zábavné a napínavé, ale také obohacující historickými podrobnostmi.
Vypadá to, že snad série končí, někdo se ožení, někdo je povýšen a někdo zemře a tak. :)
Podívám se určitě i po dalších autorových knihách.
Úkol pro šaška
Pavel Hrdlička
Vídeňské dobrodružství a částečně road story vyvedly tento díl ze Starého města Pražského velikého. A kupodivu to opět fungovalo, známé postavy se chovaly podle své letory, to si, čtenářové, pište, a nově se objevivší doplňovaly rozehranou partii o záchranu královské svobody. Často jsem si při čtení vzpomněla na Wericha a forbínu o šašcích (šašek řekl králi pravdu, král ho za to nakop, protože za pravdu se vždycky platí kopancem, to je mezinárodně uznávaná valuta). Ještě že ti králové ty věrně šašky mají, že.
Závěrem, je to tuze povedená série a pustím se i do dalšího dílu.
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
Rozhodně zajímavá kniha, jen myslím, že při překladech z francouzštiny by bylo potřeba víc dbát na ducha jazyka, aby z toho nevycházela česká věta s francouzským slovosledem a aby nebylo tolik chyb v interpunkci. Snad ani jedna vsuvka nedostala čárku na oba své konce.
Asi do třetiny jsem byla přímo uchvácena, cítila jsem katastrofu dýchající mi za krk, co mi ale zkazilo výsledný dojem byly všeliké milostné peripetie nově se objevujících postav. Málem to vypadá, že ve Francii někoho uvidíte zcela náhodou, líbí se vám (což se může stát i mně, studené Češce), vzápětí po něm vyjedete a hurá do hotelu nebo do průjezdu, podle peněženky. Taky jsem se modlila, aby to nebyla lávstory, ty nesnáším, což trochu i byla. Za to ta hvězda dolů, protože za překlad autorka nemůže.
Deník kastelána
Jan Bittner (p)
Když si pomyslím, jak jsem přemýšlela u čtení, jak to chce nakonec autor vysvětlit... :) Ale nechci nic prozrazovat. Jinak je to taková duchařsko - tajemná oddechovka, nic extra.
Kniha hřbitova
Neil Gaiman
Horor pro děti není v tomto případě ani tak moc protimluv. Poslouchala jsem jako audio a užila si atmosféru i fantazii autora, jen poslední kapitola by si zasloužila pár řádků navíc.
Aristokratka u královského dvora
Evžen Boček
Jako osoba, kterou zcela míjí funny shopping, jsem se místy nudila. Ale zase který aspoň poloviční Čech by si neužil Mariino vítězné tažení Nizozemím, že... ;)
Opět jsem si vyslechla nadprůměrné audio.
Půl války
Joe Abercrombie
Kolosální závěr, otec Jarvi se zkazil, jak jen to šlo, a nejen on. Jestli se mi to kdy zdálo moc krotké oproti Prvnímu zákonu, tak v tomhle díle to už moc krotké není. Uvítala bych možná víc odhalení ohledně totožnosti a pádu "elfů". Ale jinak nemám co vytknout.
Anansiho chlapci
Neil Gaiman
Mám ráda propracované detaily a proplétání příběhu, což autor umí skvěle. Tentokrát to nebylo tak temné, promiň, Tygře, a bavila jsem se o to víc. :)
Jak poznat, že vaše kočka touží po vaší krvi
The Oatmeal (p)
Začátek a konec je dobrý, smála jsem se a pobavila mě i kkt - koťátková konspirační teorie, ale příhody kancelářských krys, pardon, koček Boba a Boba mě nebavily a přišly mi spíš trapné. Asi si každý vybere své oblíbené části. ;)
Okřídlená duše
Amanda Stevens
Odpočinková romance říznutá za mě nepříliš povedeně detektivkou a duchama. Zajímavé byly pohřební zvyklosti amerického Jihu, ale jinak mě to moc nebavilo. Asi i proto, že mě dokáže odradit neodolatelná magnetická přitažlivost, nabízení rtů a podobně romantické plky. Taky se mi zdá, že se kromě detektivní části nic nevyřešilo a neodhalilo - otec je furt tajemnej, matka s tetou jakbysmet, nedosažitelný a neodolatelný chlápek je furt nedosažitelný... a nejspíš na krátko odolatelný. Závěrem jsem šťastná, že duchy nevidím, když jsou to takoví voyeři. ;)
Iluminace
Mary Sharratt
Když si odmyslíme ty náboženské vize, je to překvapivě hlavně kniha o ženě v mužském světě. Jistě o výjimečné ženě a přesto velmi lidské, pravdivé a uvěřitelné. Protože jsem podle hodnocení čekala hlavně knihu o víře, jsem překvapena velmi mile tím, že je to kniha o lidech a o jejich cestách, které si ne vždy mohou zvolit sami.
Koncert na ostrově
Jaroslav Seifert
Další v mé sérii Návraty. :) A tohle byl krásný návrat, mám na básních ráda hlavně ten velký účinek jen několika slov - když se to umí, když se to povede - pak to zasáhne jako Čarostřelcova kulka. Jsem radostně zasažena...
Bylo mi čtrnáct,
snad ne víc,
a vy už šest set roků jste jen paprsek
na šeré zdi.
Však já vás miloval
i na tu hvězdnou dálku let.
Lockdown
* antologie
Já myslím, že je to i na 4 hvězdy, i když možná s odřenýma ušima. Ale tak už to u povídek bývá, že se mi některé líbí, některé míň a u jiných si řeknu, že to byla bezmála ztráta času. Ale tady si vybavím je jednu takovou, takže za mě je to určitě nadprůměrný soubor povídek. :) Pobavila mě reminiscence na noir à la Phil Marlow, tradičně Kotleta a mnozí další.
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
Tady by to bylo přesně na dvě a půl hvězdy; kladně hodnotím nápad, ten je skvělý, a propracování pravidel cestování v čase. Naopak negativně hodnotím záplavu jmen hned v prvních stránkách, podle mě zbytečně detailní popisy oblečení, a pak podivnou chladnost, kterou jsem ale cítila i z jiných knih přeložených z japonštiny, a tak se trochu obávám, že to možná bude velkou odlišností stavby čeština a japonštiny. Taky mě štval přístup některých postav, kterým dává autor najevo své sympatie, jako manželka pána s Alzheimerem. Například co je to za jednání manžela k manželce s tím dárkem, na který se zeptala? Taky jsem očekávala nějaké vysvětlení k přítomnosti ducha v kavárně, a pak mě vysloveně rozesmála akce na přesun ducha z "té" židle. Nedosti na tom, že duch chodí jednou denně na záchod, teď ho tam ještě vyexpedujete pomocí opakovaného dolívání kávy?
Asi tady pracuje kulturní bariéra, nevím, je to divný počin.
Dveře do léta
Robert A. Heinlein
Za mě to zas taková bomba nebyla, asi jsem měla moc velká očekávání. Jasně, že za nějakých těch 25 let se sci fi změní, i čtenáři se změní, ale to by mi až tak nevadilo. Třeba něco od bratrů Strugackých si pořád přečtu s chutí, ale tady tomu chybí - já nevím - drajv, odpich. Dala bych nejradši dvě a půl hvězdy, tak to přesně vnímám, ale to nejde, a spíš než dvě jsou to přeci jen tři kousky. Asi nějak měknu k stáru nebo co. :)
Sbohem buď, lásko má
Raymond Chandler
Klasika drsné školy, jen já jsem už asi trochu přefilovaná. :)
Poslouchala jsem audio u různých otravných činností, které zaměstnají ruce, ale hlavu ne, a k tomu to bylo fajn. Jen z těch frajerů a super krásek mi tak trochu poklesl morál, no...