AlyBookworm komentáře u knih

tak průměrný, jak si jen dokážete představit.

3 08.07.2020

meh, nestojí to za to.

1 08.07.2020

(SPOILER) Postavy v životě nezavadily o něco jako charakter a jejich chování se podřizovalo zápletce asi jako chameleon mění barvu, když se mu to zrovna hodí (o tom, že to takhle chameleoni nedělaj se bavit nebudeme... :D), rozmanitost autorčina slovníku se projevuje na několika stěžejních slovech, která je potřeba neustále opakovat (mandlové očí, tygří oči, ebenový nábytek, onyxová podlaha a mnoooho dalšího), budování atmosféry? po dočtení jsem dlouho uvažovala jestli něco takového ještě vůbec existuje, nebo se jedná pouze o výplod mé fantazie, jo, fantazie, té potřebujete pěknou dávku, protože popisy světa a "fungování" magie se na papír očividně nevešely...

Pak tu máme hlavní loveinterest. Říkáte si: "reteling Tisíce a jedné noci, to bude určitě pořádná romanťárna", a ejhle. Takovou splácaninu jsem jaktěživ neviděla. Symbolickej milostnej trojúhelník, na jehož vrcholech čpí dívka, která "vylezla na zeď, jen aby dokázala, že je toho schopná, lukem se ohání líp než kdokoliv jinej a její inteligence přesahuje nás všechny dohromady, ale zároveň je oslnivě a přirozeně krásná", už od začátku beznadějně zatracený "víc než kamarád z dětství" a všemi milovaný bad-boy aneb děcko posazený na trůn, který vraždí svý manželky, ale je to vlastně okej, protože jeho minulost je hrozně hluboká. Můžete hádat třikrát, s kým naše hrdinka skončí...

A jak že se autorka vypořádala se zpracováním původního příběhu? Všemi oblíbená hlavní hrdinka si po dvou(!) dnech od doby, co si vezme všemi obávaného bad-boye za účelem zabít ho, uvědomí, že je to vlasně hrozně úžasnej kluk, a že ho neuvěřitelně miluje. Nejvíc wtf část ale přichází v momentě, kdy s neuvěřitelnou rychlostí začne všechny jeho činy omlouvat, protože, éjo, on má vlasně taky svý důvody... Jak jsem psala, chameleoni.
Hlavní zápletka mě minula obrovitánským obloukem a doteď pořád nejsem sto pochopit, o čem to vlastně bylo...
A tak se ptám, CO JE TOHLE SAKRA ZA SRA..U?
(volné pokračování zde)
Přece mi nechcete tvrdit, že tahle blbost dostává tak vysoký hodnocení.
···Jo a jestli jsem vás pořád ještě neodradila, služky blijící do královnina jídla si užijem stejně jako slovníčku, kterej hrozně rád vyzrazuje vyústění menších zápletek. O všech těch jazykových perličkách, ždibec z nich jsem uložila výběrů, radši ani nemluvě...)

Od autorky jsem dříve četla i její první knihu a i když jsem ji nijak extra všude nevychvalovala, milovala jsem její "lehký a jemný" styl psaní. Před spaním jsem ji otevírala jen tak abych si ji po malých kousíčkách prolistovala.
Čekala jsem od této knihy to samé ne-li lepší. Dočkala jsem se. Styl psaní, to dokonalé volení každého slova, byl pořád tak skvělý. Narozdíl od autorčiné první knihy zde byla akce popsána zajímavěji. Neměli jste pocit, že se to děje někde daleko od vás. Závažné téma - nemoc Lepra a intolerance ostatních lidí, převyšující do nenávisti. Nikdy jsem žádnou knihu s takovýmto tématem nečetla (a to si myslím, že pár knih jsem za svůj život už přelouskala) a jsem velmi ráda, že se to změnilo. Hlavní hrdinka a její přátelé byli skvěle vykresleni, měli svůj osobitý charakter. Jediná věc, která by mi opravdu vadila, byl EPILOG.
Přišlo mi to úplně stejné jak v Harry Potterovi (předpokládám, že všichni ví jak skončí). Nemyslím to tak, že je to zkopírované, ale ten Happyend typu: o několik let později - šťastné shledání někdejších přátel. Hrozně se mi tohle příčí.
I přes to jsem ji zařadila mezi "Knihy roku". Až ji zase někdy dostanu do ruky, ten epilog přeskočím.

2 04.06.2020

Zrcadlo, zrcadlo bylo… já vlastně nevím. Když ho začnete číst, přestanete až na úplném konci. /  Je to jedna z těch knih, o nichž se mi neskutečně špatně píše, protože ve mně zanechaly velikou haldu pocitů, tak doufám, že se vám recenze nebude číst až nepříjemně. /

Každopádně, to, díky čemuž bych knihu ráda vyzdvihla, je základní pilíř celého příběhu – pohřešovaná dívka jménem Naomi (a taky teda ještě postavy). /

Autorka se s tímto tématem poprala téměř skvěle. Téměř, protože policii nám představila až jako poslední možnost, což sice slouží zápletce, ovšem vynikající příklad k řešení vážného problému to není. Jinak si ovšem myslím, že velmi dobře popsala situace, k nimž dochází. Jakou bez moc vůči tomu cítí rodina a okolí a celkově atmosféra toho je moc dobře vykreslená. /

K postavám.  Líbí se mi, že autorka dokázala i přes Naominu nepřítomnost krásně vykreslit její charakter. No a k tomu hlavní trojice kamarádů, to bylo něco. Nejvíce mi z nich přirostla k srdci Zrzi. Její nejistoty, její hledání sebe sama. Její překonání snahy stát se tou, jíž ji chtějí ostatní vidět. I když ona akorát chtěla být svá. Jo, ní bych vážně mohla básnit celé věky… /

Ovšem pak přijde konec, kdy jste smutní, že už to skončilo, ale zároveň neskutečně rádi, že UŽ to skončilo. Pravda, konečné rozklíčování děje by někomu mohlo připadat překombinované. Já to ovšem vidím jako autorčinu ukázku toho, že nikdy nevíme kdo. / .

Tuhle contemporary doporučuju (nejen) všem, kteří jsou ztracení. Přečtěte si to, prosím. (A taky díky za přečtení celého tohoto zmateného textu :D)/ .

4 04.06.2020

Autorčin styl psaní byl rozhodně velmi čtivý, stránky mi rychle ubíhaly pod rukama a nikdy jsem neměla problém se začíst./ . Hlavní postava Cinder byla naprosto parádní, obzvlášť pokud hledáte hrdinku schopnou práce rukama, která není nijak zvlášť krásná. Má spoustu vlastního rozumu, vtipné poznámky a je asi ze 33% kyborg :D. Její kapitoly si zamilujete!/ .

Oproti tomu, části příběhu z pohledu Kaie, pro mě byly utrpením. Tenhle "princ", místo aby řešil poměrně vážné problémy (např. vymírající populace nebo úhlavní nepřítel na jejich území...), choval se jako osoba hodna svého postavení a když už nic, aby alespoň dělal něco pořádného, chodil flirtovat za Cinder (obyčejnou mechaničkou) a nosit jí dárky... Upřímně jsem se divila, jak hezky se mu to vládnutí (ne)dařilo (teď k tomu teda nevztahuju věci, které nemohl ovlivnit)./ .

Ostatní postavy byly poměrně průměrnějšího rázu, ale rozhodně musím vypíchnout Iko a doktora Erlanda, kteří mi byli neskutečně sympatičtí!/ . Zvraty byly jedno velký klišé, každopádně se to kompenzovalo příjemně vymyšleným světem s vážnou nemocí./ . Jo, za mě prostě průměrná dystopie. Do dalších dílu nejspíš pustím, ale nemám tušení kdy... No a doporučení? Jestli toho z YA nemáte mnoho načteno, bude se vám to líbit. Pokud ovšem ano, nejsem si úplně jistá, zda vás to chytí./

2 04.06.2020

Tuhle nádherně ilustrovanou knížečku sice spíše ocení ti nejmladší, ale i ten starší si z ní něco odnese. Navíc je opravdu napsaná pro děti. Což je fakt, který rozhodně přičítám knize k dobru, protože u spousty dětských knih, leč mají úchvatné ilustrace, vyjadřování v nich rozhodně není přizpůsobeno menším, a proto stejně dětem musíte příběh převyprávět (a že s tím mám spoustu zkušeností…). Ilustrace, které v knize jsou, patří mezi ty nejhezčí, jež jsem kdy viděla. Nejsem si ale jistá, jestli mladší plně zaujmou, protože spousta nich není nějak extra křiklavě barevných./ . Po příběhové stránce vidím knihu velmi kladně, tahle laskavá malá holčička Luna uprostřed nevšímavého světa, vás totiž vezme za srdce./
. Za mě tedy rozhodně ano! Doma ji ale mít nepotřebuju, takže půjčení z knihovny je skvělá varianta. A jestli ji chcete dát svým (nebo jakýchkoliv jiným :D) dětem (nemusí to být samozřejmě ani děti a dávat to nemusíte též - chápem se ne?), to bych zvážila podle toho, co od takových knih čekáte.

3 04.06.2020

Nimona byla pecka! Úžasný artstyl se mísí s příběhem parádní záporačky, která by nejradši nechala všechny hrdiny shořet na popel. Ta holka vám během dvouset stran dokáže neskutečně přirůst k srdci a spolu s dalším záporákem, s nímž se sama rozhodne spolupracovat, nakonec místo jeho ničení svět zachraňují. Celý komiks je protkaný spoustou zvratů, vtipných momentů (u kterých jsem se až nepříjemně nahlas smála), ale i parádně zpracovaných vážných scén. Zároveň je vám ovšem nasolen konec, který je nečekaný a perfektní!
Jo, tenhle komiks by vás rozhodně nemusel minout!

5 04.06.2020

Tahle "sbírka" příběhů nám ukazuje pohádky úplně v jiném světle, než je většina z nás zná. Najdete v ní příběhy občas kruté, zato pravdivé. A inspirace Bardugo v těch našich pohádkách tomu dodává na rázu.
Některé z nich byly slabší nebo se mi hůře četly, přiznávám, že s tímhle problémem jsem se potýkala ve většině z povídek. Pochmurná atmosféra (díky dobrému vyjadřování) sálala ale z nich všech. Nejvíce ve mě zanechala ovšem povídka Čarodějnice z Duvy, po které se mi opravdu špatně spalo... Pár povídek bylo na můj vkus až moc popisných, ale jako celek na knihu nahlížím hodně povedeně!
Narážek na svět Grišů zde nebylo tolik na to, aby byl úplný neznalec Grisha Verse vedle, ale myslím, že to pro vás bude záživnější až po přečtení jiných knih od Bardugo (pokud jste to ještě neudělali, upalujte si přečíst Šest Vran!).
A nesmím zapomenout na úžasnou grafickou vyzáž knihy...

2 04.06.2020

Tahle kniha mi leží v hlavě už téměř měsíc a i tak si pořád nejsem jistá svými pocity z ní. Hlavní postava vám nejspíše bude sympatická, protože je introvertka, která je uzavřená, nespolečenská a žije internetem - a to většina z nás knihomolů moc dobře zná. A to je podle mě ten hlavní důvod proč se kniha hodně líbí. Dokážeme se do Elizy vcítit. Mám prostě pocit, že i když je příběh silný a plný emocí, protkaný skvělými ukázkami z komiksu, pořád je to vystavěné na hlavní postavě, která má nějaké chování, do něhož se ovšem nedokáží všichni vcítit. A to je přesně kámen úrazu. Protože většina lidí (samozřejmě ne všichni), kteří si něčím takovým - ač sebemenším - neprošli, to nepochopí. (Dává to smysl?) Neuvidí pořádný důvod, proč by se snad někdo kvůli tomu mohl chtít zabít... Ten konec mě doopravdy dostal. Tak jo, asi to nemá úplně logiku, ale já doufám, že se v tom mém moři slov alespoň trochu vyznáte a Elize dáte šanci, protože za to fakt stojí. ❤

4 04.06.2020

Tož. Námět je rozhodně originální a zpracování celkově bylo velmi fajn. Postavy mi připadaly trochu nedotažené - s výjimkou hlavní hrdniky - se vůbec nerozvíjely a pořád si jely na té své životní čáře, která neklesala ani nestpupala. Také bych jim dala trochu větší prostor, protože třeba záporák, byl dle mého ne úplně propracovaný a působilo to na mě tak, že autorka prostě potřebovala někoho, kdo bude otevřeně zlej. Poslední, co se mi nelíbilo, byla lehká předvídavost některých částí. To je ale jediné, co mohu vytknout, protože vše ostatní bylo úžasné! Styl psaní autorky je velmi příjemný, čte se dobře a krásně jsem se vcítila do děje. Magie zakomponovaná do příběhu je nenásilná a celkově to má něco do sebe. Věc za kterou autorku ovšem cením je již zmíněný vývoj hlavní postavy. Jakým způsobem se učí nakládat se svým životem. Když zjišťuje, že se vše nemotá jen okolo hezké tvářičky. Že o tom jací jsme nemluví naš vzhled, ale naše činy. Že má smysl stát si za svým. Že nejsme vždycky ideálem našich rodičů. A že všechno (a všichni) není jen černobílé, protože šedých zón je v našem životě opravdu sposta. Už jen teď když píšu, mám chuť, si knihu přečíst znova, protože toto rozhodně nebylo naposledy.
.

I když ode mě Nevlastní sestra nedostala plné hodnocení, je to kniha, kterou byste neměli vynechat!

1 04.06.2020

Tohle bylo jedno velké překvapení. Doopravdy jsem nečekala, že mě to bude tam moc bavit.
Celá kniha měla úplně úžasný styl psaní, který byl velmi poutavý. Hlavní postava mi skvělé sedla a byla opravdu sympatická. Překvapilo mě, že se vyústění zápletky nedalo odhadnout tak lehce jak ve spoustě jiných middlegrade. Po celou dobu knihy jsem měla takový krásný milý pocit.
A jedno z největších plusů bylo, že se dospělé postavy chovaly rozumně a zodpovědně! Ono hodně často se u těchto knih stává, že autoři z rodičů udělají naprosté blázny. Ovšem kniha měla i pár svých nedostatků. Mezi ně se dá počítat i to, že posledních 10 stran je hodně ukvapených a myslím, že by se daly zvládnout lépe. Také bylo těch několik stran před koncem velmi průhledných a velmi předvídatelných. ◼ Každopádně se ke knize mám určitě v plánu vrátit, protože ve mně vzbuzovala neskutečně přívětivý pocit. Rozhodně doporučuji!

2 04.06.2020

Úžasně a ideálně dlouhé zakončení série. Připravte si kapesníčky děcka...

1 26.11.2019

Ten konec??!!! Já tuhle sérii prostě MILUJU. Nutně potřebuju další díl...

1 03.12.2018

Je to jiné (v dobrém slava smyslu). Strašně se mi líbilo že je kniha psaná (téměř) celá z pohledu Azy a my vidíme celý ten splav myšlenek a teorií a není to jen "je to divné, pomyslela si" apod. Velmi oddechovo-neoddechové = je to milé a víceméně "jednoduché, ale zároveň v některých částech nepustíte knihu z ruky ani když by ste měli vystoupit z metra (vlastní zkušenost) :DDD. Ten konec byl klišé, ale podle mě kdyby to neskončilo "happyendem" tak by to bylo až Moc kruté.

P.S. malé doporučení: je dobré si hlídat zastávky a místo kde by jste v metru měli vystupovat ;)

2 13.11.2018

Dokonalost

08.11.2018

Krásná atmosféra, New York a kavárna s italskými kořeny, no prostě wow.
Čte se to tak krásně, je to milé plynulé a krásně vykreslené.
Kniha je velmi jednoduchá, ale za to tak nádherně napsaná prostě jedno velké DOPORUČUJI ❤
.
.
Pozor Spoilery?!!
Strašně se mi líbily ty části kdy se davalo najevo jak skvělej pod tou svojí skořápku Archer je...
A pořád se musím uchechtávat nad "Geometrií pro blbečky.." :DD

1 22.10.2018

Nevím nevím, celá série je úplně famózní, ale tento díl se mi z nějakého důvodu líbil nejvíce. Jen mám dvojčata radši u sebe, ale to by asi nebylo to pravé a tento díl o ničem. Babička Pearl je boží ❤

1 07.10.2018

Skvělé jako první dva díly, tohle miluju

Naprosto skvělá kniha, Jan Sviták byl dokonce i u nás na škole (v Holešově jako v rodném městě). Měl tam přednášku atd. a je to opravdový simpaťák. Oblíbila jsem si jak jeho tak i tu knihu, doporučuji a samozřejmě ostatní díly jsou taktéž skvělé. ❤