alzbeta4340 komentáře u knih
Celkem propracovaná zápletka se týká sžívání manželů, kde muž je silně traumatizovaný válečným zraněním, pobytem na bojišti a především poválečnými intrikami. Škoda toho trochu odbytého konce, já bych přidala pár řádek, jak zatočili s intrikánem - ale jinak pěkné odpočinkové čtení.
Až nečekaně zajímavé - začátek se věnuje příchodu Petra Fejka do ZOO Praha, a je to jen tak mimochodem dokonalý popis nejen této samotné instituce, ale celé doby. Vrchol knihy ( i když poněkud předčasný) bylo pro mě vzpomínání na povodně.... Silné i dojemné.
Svět Jacka Reachera a Mission Impossible má nového obyvatele, kterým je "strážce dveří" Dez, neboli Desmond Aloysius Limerick. Zápletka je očekávatelně přehnaná, ale čtení je velice, velice chytlavé. Fanouškům tohoto žánru rozhodně nedoporučuji knihu otevírat v případě, že nemají čas ji dočíst v podstatě na jeden zátah :-).
Třetí díl jsem přečetla v těsném závěsu za předcházejícím a bylo to nejlepší, abych si příběh plně užila. Děj na sebe krásně navazuje a stačí jen pokračovat ve čtení. Výrazná je tentokrát role Jana Reyny, který konečně objasní, co se stalo s jeho matkou. Detektiv Hjalti Hentze zase vyšetřuje staré nálezy mrtvých těl v bývalé komunitě hippies.
Celá tato trilogie z Faerských ostrovů se mi moc líbila, jednotlivé knihy doporučuji číst za sebou bez větší časové mezery.
Trošku pomalejší střední část lemuje zajímavý začátek a strhující konec. Tentokrát se děj více točí kolem vyšetřování místních policistů, ale i Jan Reyna se tu uplatní a navíc stále pátrá v životě své matky. Atmosféru románu doplňuje skvěle i ostrovní prostředí a místní zvyky jako je lov velryb.
Ze začátku jsem se bála, že děj bude tentokrát jednodušší. Nicméně nakonec se všechno docela "dobře" zamotalo.
Přestože mi umělá prostota Amišů, život bez technických vymožeností, není příliš sympatická, vždycky mě tyhle detektivky paní Castillo chytnou. 4,5 hvězdičky
Postava detektiva - autisty je samozřejmě nereálná a slouží k pobavení. Na druhé straně - zločin - jeho pachatel, motiv, okolnosti, provedení a především objasnění je docela uvěřitelný. Kniha se mi líbila.
Autorka vytvořila několik různých možností rozvoje příběhu - dopis nepoznaného syna nebo výcvik koní či záchrana koně týraného. Ke škodě čtenářů není nic z toho dostatečně rozvedeno a zůstali jsme proto u dějově jednoduchého čtení pro ženy. Nemám celkem nic proti tomu, jen mám pocit, že kniha mohla být ještě daleko lepší. Možná bude další díl?
Vzhledem k exentričnosti hlavního vyšetřovatele patří Zubař do žánru detektivních pohádek pro dospělé. V tomto žánru bývají slabší zápletky, ale tady všechno sedělo, i konec se povedl dobře vysvětlit. Já jsem spokojená a těším se na další díly.
Roztomilá historická romance pěkně propletená se sérií Čekanky. Od Lisy Kleypas je to šikovné, protože alespoň mě to nutí tyto starší knížky si někde sehnat a znovu přečíst.
Bavila jsem se dobře. Bravo.
Hezky napsáno. Nicméně, když čtu červenou knihovnu, a tahle kniha určitě patří do typicky ženského čtení, dávám přednost přeci jen veselejší, optimističtější a nadějnější notě. Doporučuji proto čtenářkám, co mají pevné nervy. Ostatní si musí připravit kapesníčky.
Vybráno do čtenářské výzvy a hlavně proto, že jsem tuto "Francisovku" ještě nečetla. Byla to sázka na jistotu - kvalita stárne jen velmi pomalu. Pěkné počtení.
Nejen obálka, ale ani anotace v podstatě neodpovídá duchu příběhu. Joellen není mladá, plachá dívka, nýbrž trochu nespolečenská mladá žena a Cameron taky nebyl tak nafoukaný. Žádné umění to není, ale celkem pěkná oddechovka, která se mi líbila víc než předcházející díl.
"Prostě to zahrej" je příjemná, romantická, ale nepřeslazená červená knihovna. Dva herce přiměje vedení jejich divadla, aby v rámci zlepšení PR předstírali na určitou dobu milenecký vztah. To, že milostné dusno houstne a hrané city přerostou ve skutečné, bylo od začátku nabíledni, ale i tak se to hezky četlo. Navíc, pro mě jako bonus, nejde o žádnou YA, hrdinové přemrštěně neprožívají emocionální dramata, mají prostě běžné starosti dospělých.
Trochu mě mátly přechody vyprávění z jedné postavy na druhou, občas byly na mě dost rychlé a nečekané. Ale četla jsem jako e-knihu v mobilu, možná to bylo i tím.
Čtenářkám tohoto žánru ráda doporučuji. 4,5 hvězdičky
Rychle odsýpající thriller s inspektorkou, co má dost problémů sama se sebou a totálně psychicky vyšinutým pachatelem. Nereálné, ale jinak dobře napsané a dodržující pravidla žánru. Slušné čtení.
Společenský román, stále čtení pro ženy, ovšem velmi zručně, pěkně napsaný. Hrdinové už mají něco za sebou, ačkoliv jejich problémy nejsou vlastně nic dramaticky mimořádného, dávají jim pěkně zabrat. Všechno je uvěřitelné - a protože jsme v žánrové literatuře skončí celkem dobře - za co jsem byla upřímně ráda. Myslím, že knihu ocení spíš trochu starší čtenářky, které už si samy nějaké pády odžily.
Ropná pole jsou pro našince dost exotické prostředí a detektivka tam se odehrávající opravdu lákavá. A byl to skutečně slušný, i když ne vynikající čtenářský zážitek. Dana Stabenow se totiž snaží čtenářům zprostředkovat místní prostředí tak podrobně a se znalostí věci, až trochu zapomněla na samotné vyšetřování. Kate nejprve není jasné nic, pak zase všechno a čtenář se toho moc nedozví. I přes to stojí Černé zlato za přečtení.
Tentokrát se mi kniha tak nelíbila jako většině čtenářek. Připadala mi příliš překombinovaná a chemie mezi hlavními hrdiny na mě taky nefungovala. Bylo to takové nemastné, neslané.
Možná je to tím, že mám stále v paměti od S.B. její "Zuřivost", a ta se mi zdála lepší.
Dobrodružný motiv o letecké katastrofě a nalezení cesty z divočiny byl skvělý. Romantická linka Bena a jeho ženy působila trochu sentimentálně až melodramaticky. Zřejmě záměr autora, ale hory mě bavily víc. I tak pěkné čtení.
Výborná zápletka - zmizeli úplně všichni obyvatelé malé vesnice a už přes dva roky o nich nikdo neslyšel, což je úkol hodný hledače nezvěstných osob Davida Rakera.
Jeho příběhy chápu jako odpočinkovou četbu a nehledám v nich realitu, ovšem žádám alespoň její iluzi. Tady to bylo tak, tak. Znovu se potvrzuje, že vymyslet smysluplné zakončení detektivní záhady, je vlastně to nejtěžší.