alzbeta4340 komentáře u knih
Obyčejný, přesto příjemný příběh. Takové pravé odpočinkové čtení. Postava Lennyho se mi zdála idealizovaná, ale možná taky ne, nemám praktické zkušenosti. Tentokrát mě v knize hodně zaujaly německé reálie (městská slavnost a také jídlo složené z fazolí, hrušek a slaniny ?!), o kterých jsem doteď nevěděla.
Všechny postavy byly sympatické, pěkná kniha.
Jako ženské čtení je to, myslím, velmi povedený kousek. Příjemný a inteligentní příběh o dívce z města, co se vrátila ke svým kořenům na venkově. Knihy S.A. mám ráda, protože píše s vtipem, bez přepjatých emocí a přeslazených konců. "Jen o trochu víc" není výjimkou. Možná bych trochu ubrala lechtivých scén v druhé půli, ale to už je věc osobního vkusu.
Ráda doporučuji.
Příjemné i napínavé čtení z magického světa vlkodlaků. Už dlouho jsem si přála díl, ve kterém by důležitou úlohu hrála marokova družka Leah. A povedlo se dokonale.
Přečteno znovu po letech. Děj už jsem si moc nepamatovala, a tak jsem se bavila i na podruhé. Čtenářkám historických romancí celou tuto sérii vřele doporučuji.
Pachatel je známý v podstatě od začátku, to je handicap, který si M. Connelly sám uložil. O to víc mě zajímala motivace zločinů - a ta byla jen naznačená, nepříliš propracovaná, což mě trochu zklamalo. Jinak slušná, napínavá detektivka.
Rozhodně žádný thriller. Silnice č. 9 je detektivka, která celkem reálně, i když beletrizujícím způsobem, ukazuje policejní vyšetřování. Každého čtenáře takový styl nezaujme, ale já jsem spokojená. Takový je prostě život...
Zajímavá, originální zápletka je vyprávěná v mírném tempu. V trochu melancholické atmosféře příběhu je hodně využíván popis krásné krajiny a plnohodnotnou součástí této detektivky jsou zdravotní a osobní potíže komisařky Battagliaové a inspektora Mariniho. Kniha se mi velmi líbila.
Velmi smutné až depresivní motivy. Vyšetřovací případ se týká násilí na ženách, dětech, odebírání orgánů nebo nucené prostituce - až jsem si říkala, jestli to mám zapotřebí číst. Děj má ovšem spád a je dost napínavý. Chválím také prolínání soukromého a profesního života Lottie, to je dobře promyšlené - ne vždy se to tak povede.
Ostatní čtenáři vyzdvihují hlavně pěkný popis života i atmosféry na Faerských ostrovech - s tím určitě souhlasím. Moc se mi ale líbil i samotný detektivní příběh. Vyšetřování bylo civilní a uvěřitelné. Koncept soukromé cesty britského detektiva na ostrovy a jeho neoficiální a hlavně nevtíravá spolupráce s faerským kolegou se rozhodně vyplatil.
Zábavné a přitom dobře promyšlené čtení. Ráda doporučuji.
(SPOILER) Nápad se synem byl dobrý, něco podobného jsem zatím nečetla. Trochu mě ale zlobila neschopnost vězeňské služby, ta byla až zbytečně neuvěřitelná. Ačkoliv tohle nebyla kniha, od které bych se nemohla odtrhnout, hodnotím ji jako slušné oddechové čtení.
Začátek je pomalejší, pak se to hezky rozjelo a po několika zákrutách byl zločin vyřešen. Ještě zajímavější je linka, která se bude prolínat více díly - vzájemná nevraživost v policejním sboru. Snad to postavu inspektora Gamache trochu zlidští, protože jeho chování zatím moc neodpovídá muži ve věku něco po padesátce. Ale jinak velmi dobré.
Velmi svižně vyprávěný děj, který je zaměřený na posun v příběhu, nikoli na atmosféru. Sayer a její partner jsou sympatičtí a kupodivu přes svoji minulost netrpí nepřiměřenými psychickými potížemi, jak je teď v detektivkách zvykem. Vraha lze uhodnout opravdu těsně před jeho odhalením. Konec mi ale úplně nesedl. Škoda, že se tady nepřidržela fantazie více na uzdě, víc normálnosti a obyčejnosti by bylo daleko působivější. Určitě ale zkusím další díl.
Ze začátku jsem se bála, že román bude plný příliš zdůrazněných emocí a teoretických životních mouder. Naštěstí se F.B. udržel v pro mě komfortních mezích a poznenáhlu se vyloupnul pěkný a jen přiměřeně sentimentální příběh. Styl autora prostě musí čtenář přijmout nebo nečíst.
A Ove stále zůstává nepřekonatelný.
Velice čtivá knížka pro mladé knihomolky. Animant sice žije v trochu idealizovaném světě, ale když se nad to čtenářky povznesou, tak se ta kniha skoro nedá pustit z ruky.
Kdyby mi bylo kolem čtrnácti let, byla bych opravdu nadšená :-).
Vtipná česká detektivka. Co si budeme namlouvat - spíše pro dámy, jelikož ještě napínavější než detektivní zápletka je to, zda si Josefína začne opět s komisařem Tvrdíkem. Čtení mě pobavilo, nijak neurazilo a vůbec jsem se v naší koronavirové době příjemně odreagovala. Dobré to bylo.
Až po přečtení jsem si uvědomila, jak je to jednoduchý příběh. Přesto si zaslouží plné hodnocení. Svět Amišů i život náčelnice Kate umí čtenáře zaujmout. Těším se na další díl.
Opět velmi povedená detektivka, je vidět, že si na ní dal autor záležet. Ze začátku mě bavil hlavně případ vraždy muže, do které se zapletl otec Leo Askerové. Milionářská rodina, se kterou začal spolupracovat Martin Hill, se zdála až příliš výstřední. Ale jak se dalo čekat - případy se nějakým způsobem spojily a zločiny byly logicky objasněny. Ke konci byla kniha se svými krátkými kapitolami téměř k neodložení. Ráda doporučuji.
Hezké oddechové čtení, i když hokeje bylo celkem málo. Zato spousta dohadování, žhavých scén a nebo naopak zbytečných pochybností. Hvězdičku navíc dávám za dobrmanku Rosie.
Když uvážím, že tahle série kdysi začala celkem slabším dílem, vidím obrovský kvalitativní vzestup. Doporučuji čtenářům detektivek, tak i těm, které prostě jen zajímá prostředí Aljašky. Pokud jste se ještě s Kate Shugakovou čtenářsky nepotkali, klidně začněte touto knihou. Zásadní věci pochopíte a ono vám to nedá a brzy se pustíte i do předcházejících dílů.
Tahle kniha má velmi rozdílná hodnocení, ale mě se líbila. Je to příběh zraněného sportovce, nejmladšího bratra Luíse a jeho kamarádky z dětství Nurii, který se mi zdál daleko emocionálnější a působivější než první díl.