Analady
komentáře u knih
Jak jsem se zbláznila
Ivanka Devátá
Paní Devátou mám moc ráda. Líbí se mi její styl psaní. Píše s lehkostí a humorem. Přečetla jsem všechny její knihy a všechny se mi líbily. Pohodové čtení. Doporučuji.
Pollyanna
Eleanor H. Porter
Milá kniha, která vás přenese do jiného světa, než jaký žijeme dnes. Pollyanna je milá, bezprostřední, otevřená dívka a tím si získává všechny kolem.
Psí poslání
W. Bruce Cameron
Moc pěkný příběh, takové pohlazení po duši. Zamilovala jsem si psího hrdinu, tak i jeho lidské kamarády. Zažijete radost, smutek, přátelství i lásku. Určitě doporučuji.
Jak běžet do kopce
Jana Paulová
Janu Paulovou mám ráda. V jednom rozhovoru zmínila tuto knížku a tak mě na ni nalákala, že jsem si ji musela hned přečíst. Je to tenká knížečka. Myslela jsem si, že to bude taková jednohubka, kterou budu mít přečtenou za jeden den. Nakonec jsem se s ní celkem natrápila. Myslím, že největší problém byl v tom, že to bylo zkratkovitě napsané, s mnoha odbočkami. Skok sem, skok tam. Působilo to hodně nesourodě. Být to více ucelené, bylo by to fajn čtení, protože jinak je to moc hezky napsané.
Černobílý svět
Kathryn Stockett
Aibileen, Minny i Skeeter jsem si oblíbila. No, neměly to jednoduché.
Srdce nemá vrásky
Blanka Malá
Druhou knihu od Blanky Malé jsem si tentokrát poslechla a jsem za to ráda, protože nevím, jestli bych ji dočetla. Poslouchalo se to hezky, ale první kniha se mi líbila víc.
Smrt v ledu
Amy McCulloch
Po delší čtecí pauze jsem hledala knihu, která by mi pomohla vrátit se ke čtení. Tato kniha nebyla špatnou volbou. Četla se celkem dobře, místy byla napínavá, místy to bylo trochu slabší. V jednoduchosti je krása, těch vražd tam nemuselo být tolik. Vraha jsem odhalila brzo, ale to nevadí. Nicméně jsem od toho čekala trochu víc.
Pařížská knihovna
Janet Skeslien Charles
Poslechnuto jako audiokniha, která je moc pěkně načtená. Nevím, jestli by mě bavilo čtení, ale poslech jsem si užila. Samotný příběh na mě působil tak trochu zvláštně, ale oceňuji, že byl originální. Jednoznačně mě bavila mnohem víc linka z minulosti. Co se dělo po osvobození, mě dost zasáhlo.
Psáno s lítostí
Aly Martinez
Bohužel mě tato kniha nijak nenadchla. Ačkoliv jsem ji přečetla za dva dny a námět nebyl špatný, tak to na mě bylo moc americké a kýčovité. Díky tomu, že jsem nechtěně zahlédla poslední slovo na konci knihy, jsem se přiměla knihu dočíst, protože mě zajímalo, o co tam šlo. Opět se kniha neobešla bez vulgarismů. Zajímalo by mě, co je to za současný trend, že se v knihách užívají s takovou oblibou vulgární slova. Nechápu to a vadí mi to.
Deník uprchlice
Oksana z Ukrajiny (p)
Knihu jsem si také vybrala v rámci Knižní výzvy. Je napsána moc hezky. Přečetla jsem ji během chvilky. Ovšem sepsání této knihy muselo být velice bolestné a emocionálně náročné. Je znát, že autorka je citlivá duše. Živě a poutavě umí popsat emoce veškeré emoce, které prožívala. Méně záživný pro mě byl popis jejího předchozího života. Každopádně bylo znát, že ji její práce naplňovala.
Rozcházení
Katherine Woodward Thomas
Tuto knihu jsem zvolila ze zvědavosti jako audioknihu. Paní Briešťanská má moc příjemný hlas, moc hezky se poslouchá. Vztahy jsou nedílnou součástí našich životů a je důležité o ně pečovat. Ani při rozchodu není třeba za sebou pálit mosty. Tato kniha určitě stojí za přečtení či za poslech. Obojí můžu doporučit.
Malá kniha stoicismu: Stoická filozofie pro moderní spokojený život
Jonas Salzgeber
Upřímně, podle názvu ani obálky bych si tuto knihu nevybrala. Dostala jsem se k ní naprosto náhodou a za tuto náhodu jsem moc ráda. Ne že bych se dozvěděla něco nového, ale pomohla mi připomenout, jakou cestou chci jít. Určitě se k ní budu vracet. Doporučuji.
Útěk
C. L. Taylor
Další z mých dlouhodobých restů. Knihu jsem si pořídila, protože vím, že C.L. Tyler píše čtivě. Bohužel tento psychothriller mě nijak nenadchl. První polovina mě bavila, celou druhou polovinu jsem bojovala s tím, abych ji dočetla. Byla sice celkem čtivě napsaná (proto jsem ji nakonec dočetla a jen díky čtivému stylu dávám tři hvězdičky), ale postavy mi nebyly nijak zvlášť sympatické. Takže mi bylo celkem jedno, jak to dopadne. Ale samozřejmě jsem věřila v dobrý konec.
Dva krůčky po mokrém písku
Anne-Dauphine Julliand
Když jsem si před léty tuto knihu kupovala, bylo to proto, že jde o skutečný příběh. Teď jsem se rozhodla si ji konečně přečíst, ale bohužel to bylo tak smutné čtení, že se mi to četlo hodně obtížně. Musela jsem se do čtení hodně nutit, vůbec se mi do toho nechtělo. Těmto rodičům život přinesl velmi bolestnou zkušenost. Při čtení takových příběhů si člověk uvědomí, jak může být šťastný a vděčný za život, který má.
Zápisky mladého lékaře
Michail Bulgakov
Nebylo to špatné, ale čekala jsem podrobnější popis života mladého lékaře. Knihy s povídkami nevyhledávám a opět jsem se utvrdila, že to není nic pro mně. Bylo to hezky napsané, ale nijak zvlášť mě to nenadchlo.
Návrat do Valbone
Josef Habas Urban (p)
Na tuto knížku jsem se dlouho těšila a nenechala jsem se odradit ani nízkým hodnocením. Bohužel po přečtení musím konstatovat, že toto se fakt nepovedlo. Byla jsem ráda, že kniha je celkem útlá, protože mě čtení fakt nebavilo. No a ten konec ... Směšné.
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Vůbec to nebylo špatné. Kniha je čtivá a originální. Ale nepatří k těm, ke kterým bych se jednou chtěla vrátit.
Zelená míle
Stephen King
Před mnoha lety jsem viděla film Zelená míle a byl to pro mě velký zážitek. Když jsem hledala knihu pro Výzvu, vybrala jsem si právě tuto, protože to byla sázka na jistotu a taky jsem byla zvědavá, jestli bude v knize něco navíc či jinak. Ačkoliv se filmové zpracování naprosto drželo knižní předlohy, tak kniha mi nepřinesla takový zážitek jako film.
Džungle v kuchyni
Ivanka Devátá
Ivanku Devatou mám ráda a když jsem zjistila, že vydala novou knížku, zajásala jsem. V úvodu knihy sama autorka píše, že se jí do psaní další knihy nechtělo, protože měla pocit, že už není o čem psát. Bohužel její pocit se promítl do této knížky, která se stala džunglí útržkovitých vzpomínek, zážitků a receptů, které se nesly v duchu "to už poznáš". Při čtení jsem měla pocit, že autorka stále usilovně přemýšlí, co by nám ještě řekla.
Host do domu
Jiří Wolker
Mám ráda poezii. Proto bych nevěřila, jak těžké bude najít nějakou básnickou sbirku, která by se mi líbila. Všechny působily tak ponuře a depresivně. Říkala jsem si, že Host do domu zní pěkně a mohla by to konečně být sbírka, kterou si vychutnám. No, sem tam nějaký verš se mi líbil. Třeba:
"Pohoď mi svět do náruče a do srdce ho zabal, ať se nepotluče."
Z veršů je cítit láska k životu i lidem, také velká pokora. O to víc mě mrzí, že nemůžu hodnoti lépe.