anansie komentáře u knih
Z počátku poměrně rozvláčné, postupně to najíždí a celou dobu čekám nějakou tragédii, ale vlastně k žádné ani nedochází, protože všechno se tam děje přesně tak nějak, jak to v životě chodí. Líbila se mi ta změna vypravěčské perspektivy vždy za každou postavu, což dovoluje ukázat, jak je každý nepochopený a myslí to dobře a jak si to vysvětluje ten druhý, úplně zkresleně a tak to prostě je. Po celou četbu jsem měla takovou nostalgickou pachuť a po dočtení na mě dosedl smutek úplně.
Tato kniha pojednává o propojení našeho těla a mysli. Každé slovo, každá myšlenka, ale zejména každé naše hluboce zakořeněné přesvědčení ovlivňuje naše zdraví a tělesnou schránku. Tělo, pokud ho vnímáme, je pro nás nástroj, který k nám promlouvá a skrze něj se o sobě můžeme učit, stejně tak i skrze nemoc. Autorka na vlastním příkladu, kdy prožila léčbu nádoru na mozku, ukazuje možnosti, jak odhalením negativních přesvědčení a jejich změnou si můžeme sami dopomoci k uzdravení a to i takových nemocí jako je rakovina, cukrovka či různé typy bolestí. Kniha je velmi podrobně až rozvláčně zpracovaná, působí hutně, ale pod různými kapitolami se objevují stále ty stejné myšlenky doplněné pokaždé jinou kazuistikou a několika příklady na základě skutečnosti. Jednotlivé kapitoly jsou také doplněny konkrétními návody k vizualizacím, meditacím, afirmacím a modlitbám, které jsou dle autorky stěžejním pilířem, jak se sebou pracovat. Nebylo to nic objevného, ale protože i síla a účinek práce se sebou spočívá v opakování, bylo pro mě příjemné si toto téma znovu zažít.
"Léčba zevnitř vyžaduje, abyste zjistili čemu věřite a jak vás tato přesvědčení ovlivňují."
"Většina lidí věří tomu, co vidí. Ale často vidíte to, čemu již věříte."
Kniha je psána jednoduchým a přímým stylem a zároveň s četbou je čtenář nenápadně ponoukán k praktikování tzv. vědomého dechu na základě zenbuddhistické myšlenky pro dosažení vnitřního klidu. A vnitřní klid vede k lásce, soucitu a míru. V prvních částech knihy se dovídáme, jak se napojit sami na sebe, tzv. se vrátit domů, sami k sobě, což je předpoklad, abychom se mohli poté spojit s druhými. V dalších částech autor nabízí možnosti, jak láskyplně komunikovat. Bránou je vždy vědomý dech a vědomé vnímání přítomného okamžiku tady a teď. Zní to vše velmi jednoduše až sluníčkově, ale ono to opravdu je až tak jednoduché, to jen naše západní mysl hledá ve všem problém a tak se nevědomě sama udržuje v utrpení.
"Utrpení pramení z toho, že jsme lapeni nějakými náhledy a předpojatostmi. Jakmile je pustíme, utrpení se ztratí. Ale pustit se svého utrpení je těžké. Protože se bojíme neznámého, raději se držíme svého utrpení, které už důvěrně známe.
"Jestliže budeme schopni vytvářet soucitné myšlení, toto myšlení začne léčit nás i druhé, a tím bude léčit svět.
Kniha je psána jako filozoficko-meditativní rozjímání. Při četbě této knihy se člověk opravdu naladí do roviny laskavosti a začne si uvědomovat své vlastní vnímání. Autor nás chce dovést ke všímavosti toho, abychom se naučili vnímat svůj život srdcem a nikoli egem a nabízí několik stezek, skrze které k takovému vnímání dojít jako laskavost, láska, humor, odvaha aj. a každou z těchto stezek podrobněji rozebírá a zejména nabízí otázky k zamyšlení. Celá kniha je postavena na myšlenkách buddhistického učení všímavosti tady a teď, nalezení zdroje v sobě a doplněna o moudrost starořeckých filozofů. Doporučuji pro zájemce s kontemplativní myslí a pro ty, co již mají nějaké ty spirituální základy, poté bude četba určitě i meditativním zážitkem.
Velmi krásná kniha. Kupovala jsem ji původně jako vánoční dárek pro své děti, ale už při odchodu z knihkupectví jsem věděla, že jsem ji koupila vlastně sobě. Začátek je popisný, proto to děti asi hned nezaujme, ale druhá část se rozjede a je dost napínavá. Styl autorky znám, je jednoduchý, přímý a velmi dobře se čte. Svět jednotlivých hrdinů je vystižen opravdu dokonale a ačkoli jde o dětské hrdiny, v každém z nich jsem poznávala i kus sebe. Knihu bych doporučila nejen pro pěkný čtenářský zážitek, ale i jako terapeutickou příručku pro všechny rodiče všech dětí, protože krásně vykresluje rozdílnost těch dvou světů a naše časté nepochopené střety, které vedou ke zbytečným prohřeškům na dětských duších. Jak se ovšem kniha ujme u takového třináctiletého čtenáře, kterému údajně má být určena, si zatím netroufám předjímat, obávám se však, aby nebyla odložena jako "divná".
Zbytečně rozvláčná kniha. Ne svými myšlenkami, ale všemi těmi příklady ze života, různými historkami a příběhy o někom, přičemž by stačil jeden pro každou myšlenku a ne deset za sebou, to opravdu ubírá na čtivosti a pozornosti. Jinak si z knihy odnáším spoustu uvědomění o tom, jak funguje náš mozek a že díky přesně zaměřeným technikám ho lze cvičit jako sval a trénovat tak svou pozornost zaměřenou buď konkrétně nebo ji nechat otevřenou, tzv. toulavá mysl. K tomu všemu je však potřeba mít vypěstovanou schopnost tzv. metapoznání, čili schopnosti uvědomění si toho, že si něčeho všímám nebo nevšímám a využít ji k přepínání pozornosti tak, aby člověk dosáhl maximálního soustředění. Jde vlastně o sebeuvědomování. Autor zmiňuje fungování pozornosti u ADD (ADHD), při hraní počítačových her, zmiňuje efekt meditace a mindfulness a zbytek knihy věnuje rozšíření pozornosti a uvědomění v souvislosti s globálními tématy a na pracovním poli ve firmách. Kniha neobsahuje žádná cvičení, je popisná a shrnující, něco jako učebnice na téma pozornost.
Zajímavá psychologická příručka o tom, jak ve vztazích používáme různá přesvědčení a ta vytvářejí situace, které vedou ke konfliktům. Autor si vytvořil teorii tzv. emočního balastu, kdy popřením reality si vytvoříme jinou klamnou tak, aby vyhovovala našemu přesvědčení a následnou nespokojenost poté vyčítáme partnerovi, osudu nebo komukoli jinému. Kniha obsahuje spoustu konkrétních příběhů. Na těch autor poté i vysvětluje, jak situace řešit pomocí tzv. konstruktivního konfliktu. Ukazuje, jak se emoční balast projevu při navazování partnerských vztahů, jak v dlouhodobých vztazích, pracovních, i mezi rodiči a dětmi. Hlavní svépomocnou myšlenkou, kterou si má čtenář z knihy odnést, je pak to, že pokud nechceme žít v neuspokojivých a zmanipulovaných vztazích, musíme se každý starat o naplnění svých tzv. stěžejních potřeb (autor opět podrobně rozebírá, které to jsou a jak si je odhalíme). Kniha vypadá velmi prakticky a návodně, ale obsahuje také dost zbytečného balastu v podobě neustálého opakování a vysvětlování, co je to ten emoční balast a jak se projevuje, ačkoli jasné vysvětlení podal autor už v úvodu, poté v další kapitole a v následujících kapitolách vše znovu rozvádí a opakuje u konkrétních příběhů. Jeho metoda řešení pomocí konstruktivního konfliktu působí jako jednoduché řešení mávnutím kouzelným proutkem, ačkoli je rozpracovaná do pěti otázek, kterými se má člověk prokousat a proto se mi jeví jako nepoužitelná v praxi pro běžného smrtelníka, který se zrovna zmítá v hádce s partnerem. Z knihy si odnáším pár zajímavých postřehů a nějaké to uvědomění si vlastních chyb.
Spíše než o intuici se mi zdá, že je to kniha o čakrách. Autorka věnuje každé čakře zvláštní kapitolu, rozsáhle popisuje, jak se každá čakra projevuje, pokud je zablokovaná, jak má fungovat správně a kdy se nám otevírá. Na konci každé takové kapitoly je vždy přehledná tabulka.
Kniha o tom, jak se naladit na svůj vnitřní kompas, doplněná konkrétními krásnými a jednoduchými meditacemi.
Kniha pojednává o intuici takovým způsobem, že když ji čtete, zároveň intuitivně v sobě hledáte, jestli to tak máte nebo ne. Takže zároveň s četbou už na sobě pracujete a napojujete se tak na svou intuici. Autorka rozlišuje čtyři typy intuice, uvádí rozdíl mezi intuicí a egem a uvádí příklady, co intuice je a není. Vlastně je to takové filozofické povídání o intuici, které končí tím, že díky používání intuice si otevíráme svá srdce lásce a tím měníme sebe i svět.
Trochu zvláštní směsice, kdy se autor snaží skloubit duchovní téma za pomocí vědeckých výzkumů z oborů kvantové fyziky a historických posvátných textů. Ale vzhledem k jeho jedné ze základních myšlenek, a to, že vše souvisí se vším, mi to postupně při četbě přestalo vadit. Začátek s popisem pokusů byl celkem otravný, o to zajímavější pak byl zbytek knihy, i když, kdo se pohybuje v tématice energetických zákonitostí, tak nic převratného neobjeví. Spíše se ujistí v myšlence, že vše je o přesvědčeních naší mysli, stavu vědomí a schopnosti připustit, že se vším se dá pracovat a změnit to.
Kniha vypadá zajímavě a je i hodně prakticky pojata. Ale má jednu nevýhodu podobně laděných duchovních záležitostí: když ji člověk čte, tak úplně ví a naladí se na to a jakmile je kniha dočtena, nemůže si vzpomenout, o čem to vlastně bylo...
Praktická kniha s konkrétními návody různých meditačních technik. Je dobře uspořádána tak, aby si každý na svůj problém nalezl vhodnou meditaci, ať už je to problém psychický jako úzkosti a deprese nebo zdravotní. Celkově krásně seznamuje se způsobem, jak nahlížet a zpracovávat své emoce a pocity a chápat život z té jednodušší stránky.
Prolistováno spíše jen pro zajímavost, protože jsem přečetla snad všechny knihy o duši od autora.
Rudiš mě baví. Sice tato kniha má daleko do Konce punku v Helsinkách, ale vystihl to trefně s těmi českými muži. A teď zase tápu nad určitým dvojsmyslem, stejně jako u Národní třídy: vyznívá to jako kritika české malosti, ale zároveň i jako shovívavé přijetí ve smyslu, no jo takoví jsme, stejně o nic jiného v tom životě nejde, tak co už. Je to hodně o skepsi, nicotě, neschopnosti být nějak v životě spokojen a tak si český muž našel svůj smysl ve žrádle, pivu a sexu. Závěr byl ale hodně bizarní, i když celé dílo mi vyznělo svým pojetím jako absurdní drama, i ty humorné hlášky byly humorné svou absurdností. Ještě mužům zbývá nakouknout do tajemného světa žen, jestli to tam třeba nemají ženy trochu lepší...
Osho nemůže zklamat a dá se číst stále dokola.
Po přečtení Moci od stejné autorky, tuhle knihu už nemá moc smysl číst. Navíc mi vůbec nevyhovovala její forma, kdy na jedné stránce je několik jmen, citátů, do toho samotný text. Působí to chaoticky, tudíž jsem knihu jen tak prolistovala.
Jednoduché, výstižné, občas se opakující myšlenky, ale ta hlavní je asi tato: celistvost hledejme jen v sobě, láska není potřeba, ale dávání. Žena je láska, muž je meditace, propojení těchto dvou je celistvost. Láska je stav bytí a hluboké porozumění. Zásadní problém lásky je nejprve dozrát.
Kniha mohla být tak čtvrtinová. Neustálé omílání toho samého v každé kapitole. Základní myšlenka by se dala rozvinout tak do pěti podbodů. Pro toho, kdo už trochu chápe zákonitosti vesmíru, nebude tato kniha nijak převratná.