anansie komentáře u knih

Kniha byla pro mě velkým zklamáním. Polovina obsahu byla jen prázdným všeobecným tlacháním, co nemělo s buddhismem ani nic společného a druhá polovina byla něčím tak absolutně abstraktním, nesrozumitelným a neuchopitelným, že se sotva dalo rozumět, o čem autor vůbec hovoří. Autor měl možná v úmyslu přiblížit buddhistický životní přístup západnímu člověku a jeho hodnotám, to jsem v knize ale vůbec nenašla. Z knihy si neodnáším bohužel nic.

2 10.07.2020

Taková příjemná, nenáročná, povzbudivá knížka plná životních mouder. Ze začátku mi některá připadala jako klišé (možná je to tím, že už je dobře znám), autor také citoval i jiné autory jako Eckharta Tolle nebo vientnamského buddhistu Thich Nhat Hanh, ale našla jsem i pár neotřelých myšlenek, nad kterými jsem se mohla znovu zamyslet. Autor je korejský zen buddhistický učitel.

"Svou posedlost není možné pustit tím, že si jen pro sebe pomyslíte: Tohle musím nechat být. Pouze když uvidíte, že posedlost přináší nakonec utrpení, budete ji schopni pustit. Spěchali jste slíznout med z ostří žiletky."

2 06.07.2020

Velmi zajímavá kniha, plná duchovních myšlenek a meditací. Jediné, co mi vadí je, jak autor nakládá s pojmem osvícení, jako by to bylo něco, čeho obyčejný člověk dosáhne lusknutím prsty, popř. po přečtení jeho knihy. Autor jaksi opomenul dodat, že dosáhnout určité vnitřní moudrosti je jednak dlouhá cesta tvrdé práce se svou vlastní myslí a jednak určitě není dána každému. Beru ovšem v úvahu, že autor vykládá své myšlenky z pozice hinduismu a že pojem osvícení zde může mít jinou konotaci, než jak tento pojem chápu např. u buddhismu. Některá témata jako karma a smrt byla zbytečně dopodrobna rozpracovaná, ale jinak pro práci s myslí a pro určitou mentální změnu je zde spoustu zajímavých postřehů, příběhů, myšlenek a meditací.

1 26.06.2020

Je potřeba nejprve pochopit, co to je zen. Potom je možné si díky této knížce ověřit, jestli ho člověk možná trochu pochopil: když se pousmějete nad moudrostí stručných -Suzukiho odpovědí, které zároveň poučují o tom, jak žít zen.

2 13.06.2020

Tuto knihu, tedy myšlenky zenbuddhismu, nejde uchopit, pokud člověk nemá vlastní praktickou zkušenost s meditováním. Četla jsem ji znovu po dvaceti letech a ani teď si nedělám iluze, že jsem zen uchopila správně - jen o něm číst opravdu nestačí.

1 04.06.2020

Nebylo to špatné, ale nebylo to ani nijak zvlášť dobré. Přečetla jsem to se zájmem, některé pasáže se mi dokonce hodně líbily i způsob struktury příběhu, který se postupně skládal do sebe, se mi líbil, možná to bylo to nejzajímavější na celé knize. Zato některé části jsem měla chuť přeskakovat, zejména dialogy, hlavně ty telefonické rozhovory byly nudné a nikamnevedoucí. Pološílenou hlavní hrdinku ani nemám chuť komentovat, ale její stav a počiny rozhodně nebyly způsobeny klimakteriem a celkově mi vyzněla dost nepravděpodobně.

3 02.06.2020

Jedná se o výcuc z původní knihy Moc přítomného okamžiku s tím, že je více prakticky zaměřena na práci s tělem. Jinak v knize není vůbec nic nového oproti původní, takže můžu jen konstatovat, že opakování matka moudrosti a že tato verze by úplně stačilo oproti té původní.

2 07.04.2020

Krátké filozofické zamyšlení autora nad tím, co je to vlastně meditace. Autor ji chápe jako celkový způsob našeho bytí, s čímž také souhlasím a nikoli jako nějakou aktivitu, kterou je potřeba provádět, abych se někam dostal nebo abych něčeho dosáhl - nějakého stavu nebo zážitku a není to ani nějaké soustředěné myšlení ani snaha myšlení zastavit. Je to přesunutí těžiště vědomí do prostoru mimo myšlenky, je to aktivita našeho vědomí a hlavně je to být vědomý, být si více vědomý všeho uvnitř sebe i vně. Meditace není ani snaha odpoutat se od těla, ale naopak nutností je vědomí těla, skrze které vnímám své nitro i vše mimo něj, události ve světě, vztahy s druhými lidmi. Meditace je tedy právě návrat do vnímání těla a uvědomování si svého tělesného bytí, kde nalezneme svůj vnitřní hlas. Meditace není ani žádný únik od něčeho, od utrpení, od života, ale naopak je to právě zvýšené vědomí všeho, co je a co prožíváme.

2 05.04.2020

Přítomný okamžik jako léčba na veškeré utrpení. Zní to krásně a jednoduše i myšlenky dávají duchovní smysl. Rozumím jim a to jen proto, že již mám nějaký základ uvažování v této rovině. Jinak si myslím, že by to byl těžký ořech k louskání. Teorie tohoto autora mají silný základ v buddhismu a kdo se do tohoto stavu naladí, čte knihu jako jednu velkou meditaci a chápe ji. Knize dávám tři hvězdy proto, že autor sice neustálé hovoří o přítomném okamžiku jako o formě řešení, ale ani jednou nezmíní, jak se prakticky do takového stavu vnímání přítomného okamžiku dostat. Proto rozhodně více oceňuji knihy o buddhistických meditacích, které jdou rovnou k jádru věci a kde autoři návodně popisují, jak meditovat. Přítomný okamžik s tím pak jde ruku v ruce. Bez praxe je bohužel teorie neúčinná a může vyznít do prázdna.

6 02.04.2020

Krásná a jednoduše napsaná meditační kniha o strachu v nás a jak ho meditací transformovat. Na konci kniha obsahuje několik praktických meditačních návodů a cvičení, jejichž základem, jak už to u meditace bývá, je vědomé dýchání.

31.03.2020

Na pozadí vyprávění své kariéry autor seznamuje čtenáře s tím, jak se dostal k praktikování buddhismu a jak nabyté učení postupně měnilo jeho uvědomování. Praktiky a myšlenky buddhismu, které autor zmiňuje, jsou pěkně zakomponované do vlastního příběhu a vysvětleny tak, že kdo o buddhismu neví nic, si udělá určitě obrázek o změněném pohledu na život a na svět. A kdo o něm už něco ví, alespoň může srovnat, jak si sám stojí v jeho aplikování do vlastního života. Jediné, co mi vadilo, bylo občasné zbytečně zdlouhavé vyprávění kariérních detailů autora, které mi nepřišlo až tak zajímavé.

1 08.03.2020

Na rozdíl od Cesty ženy se tato "mužská" verze dala číst a myšlenky měly i hlavu a patu, což mi připomíná, že muž by měl mluvit z duše mužům, nikoli ženám. V této knize to ale vypadá, že něco z duše ženy autor taky pochopil a většina principů v knize uváděných platných pro muže by se dala i aplikovat na ženy a to, že každý si své nitro a své strachy musí pořešit sám a najít si svůj vyšší smysl existence, pak bude správně ve své polaritě a bude i správně přitahovat. Cesta je to dlouhá a nekonečná pro všechny. Kniha možná osloví jen ty, co už na ní částečně jsou, zbytek asi zůstane na gaučích s televizním ovládačem a lahváčem v ruce.

4 06.03.2020

První část knihy je náhledem do zákoutí mysli a toho, jak pracuje během meditace při uvědomování. Druhá část jsou konkrétní původní texty zaměřeny na praktikování meditování. Kniha je pro mě prohloubením pohledu na meditaci a na to, jaký vliv má na naše celkové vnímání.

3 02.03.2020

Na knihu jsem se velmi těšila, ale zklamala mě. Očekávala jsem hlubší a detailnější vhled, zejména co se propojení s buddhistickými myšlenkami týče. Ale kromě propracované metody o několika krocích to bylo pro mě spíše jen povrchnější resumé "běžných" neduhů dnešní doby. Metoda sama o sobě se mi jeví jako velmi nepraktická, pro někoho, kdo není zvyklý se podívat do svého nitra, může vyznívat jen jako nějaké divadýlko. A pro toho, kdo už umí se sebou trochu pracovat, je rozhodně jednodušší a praktičtější zvolit přímou meditaci, čili to, co autorka v knize zmiňovala jako přímou cestu k osvobození. Za přečtení by ještě tak stála kapitola o egocentričnosti, jinak za mě zbytečný balast (který ale většinou západní člověk tolik miluje), mnohem větší užitek člověku udělá, když se vrhne rovnou na meditování, k čemuž doporučuji velmi krásnou a jednoduše napsanou knížečku Jak meditovat od Pema Chodron.

1 29.02.2020

Kromě začátku, který mě nudil, je kniha výborně návodně napsaná. A vůbec nevadí, že se jedna a tatáž myšlenka opakuje na tisíc různých způsobů zas a znova, protože jedině tak se pěkně zažere pod kůži a může být pochopena. Postupy na zvyšování vibrací jsou dost dobře aplikovatelné. Stačí vyzkoušet a pozorovat. Kniha je, myslím, vhodná pro ty, co se sebou pracují a věří tomu, že nic v životě není náhoda.

1 23.02.2020

Trochu buddhismu, trochu mindfullness, trochu psychologie a filozofie a to vše dohromady rovná se Tolle. Kdo se trochu již orientuje, pro toho nebudou myšlenky v knize nic převratného, jsou spíše takovým shrnutím a připomenutím. Nejpříjemnější je číst je před spaním a zažít si to ticho v sobě...

2 21.02.2020

Zajímavá vzpomínková knížka, kde autorka vypráví své životní zážitky z různých míst. Tato místa se vyznačují čekáním, ať už to jsou různé haly, čekárny, chodby, tábory, vestibuly, nádraží. Ne vždy jsou to zážitky a události z její minulosti příjemné, autorka je ale vypráví bez sentimentality a dramatičnosti a přidává k tomu své dojmy z pocitu čekání, který trpělivě považuje za součást života.

4 11.02.2020

Kniha je na stejné téma jako Podminované dětství, bohužel ale jde mnohem méně do hloubky a je zbytečně rozkouskovaná. Jednotlivé vnitřní programy by se daly spojit, nebylo by třeba tolika jednotlivých kapitol, protože v každé se vlastně opakuje stále to samé. Naopak téma antiprogramů se mi zdálo až moc stručné, vlastně to byl jen takový přehled nevhodného chování západního člověka v moderní společnosti jako reakce na neuspokojivé, nešťastné dětství bez lásky a pochopení. Nabízená řešení v závěru a doporučené nástroje, pomocí kterých implantovat nové programy, byly asi tak jediné, co mi na celé knize přišlo jako cenné. Tuto knihu bych možná doporučila pro začátečníky, kteří se rozhodli na sobě cosi změnit. Pro hlubší vhled bych doporučila již zmíněnou knihu Podminované dětství, kde autor působení vnitřních programů představil na jednotlivých poruchách osobnosti.

4 07.02.2020

Velmi pěkná knížka o meditaci, pro mě možná vůbec ta nejlepší. Pod pojmem meditace si každý může představit něco jiného, v našich končinách zejména něco, co nás uvede do klidu, relaxace nebo do stavu blaha nebo co nás přivede do jiných stavů vědomí. Tady nás ale autorka seznamuje s tibetskou meditací zaměřenou na všímavost a otevřené přijímání přítomného okamžiku. Znamená to maximálně přijímat vše, co námi prochází, všechny myšlenky, emoce, smyslové prožitky, zároveň se na nich nezastavovat a nelpět a zároveň je ani neodhánět. Základ je si s každým pocitem pobýt a nechat ho jít, neutíkat od něj a nepotlačovat. Z toho plyne, že tento druh meditace není žádná procházka růžovou zahradou, nýbrž bolestný proces transformace, který nás cvičí odvaze a trpělivosti se sebou samými a tím pádem i s událostmi, které nám přicházejí do života a dále nám otevírá cestu k osvobození tím, že se naučíme přijímat nejistotu a nepředvídatelnost v životě jako jedinou jistotu.
\"Vaše srdce se otevře do té míry, v níž připustíte náročné situace a budete do nich vstupovat...Musíme zcela změnit svůj pohled na bolest a potíže a uvědomit si, že bolest je ideální příležitost pro duchovní praxi...a to z toho důvodu, že v tuto chvíli můžete buď ustrnout ve starých vzorcích nebo se můžete uvolnit a udělat něco jiného. A udělat něco jiného je s danou chvílí prostě zůstat.\"

1 01.02.2020

Tak tohle jsem vůbec nepobrala. Začátek něco příšerného, pardon, ale jako by autor masturboval a své představy při tom kydal na papír a zbytek knihy samé otevři se lásce, otevři své srdce, své tělo, buď celá otevřená, jinak nepřilákáš muže, který by ti otevřel srdce a zůstaneš na druhé úrovni ve své samotě...omg...tak jsem se chtěla otevřít, ale těmto úvahám opravdu ne, to nemělo nic společného ani se spiritualitou ani s láskou a nemělo ani hlavu ani patu. Nevím, jak čí srdce či tělo, ale tahle kniha by rozhodně měla pro všechny zůstat raději zavřená.