Andi komentáře u knih

Dopisy kolegům andělům na nebesa. A další autorovy zápisky a ták. Až na ty dopisy se mi zdálo, že si všechno píše spíš pro sebe jako terapii proti lidské blbosti. Dílo berte s nadhledem, jde o autorův pohled na věc. Ale no jó ta slepá víra pánbíčkářů ... něco na tom je, že jo ...

2 26.01.2021

Při čtení ukápla ne jedna slza. Opravdu zajímavá knížka, čte se jedna báseň, na takovou jsem ještě nenarazila.

2 28.10.2020

Ty dvě nejmladší jsou mi tedy pěkný oříšek. Štvaly mě obě dvě, Jukiko taková slabá chudinka, Koisan sobecká mrška, která všem kolikrát pěkně zatopí. Možná to přeháním, možná se to ostatním čtenářům takto nejevilo, postavy v knize jsou totiž všechny velmi reálné a komplexní. Každopádně chválím tento autorův počin. Je velmi čtivý a povedený. Co mi ale na jednu stranu vadilo bylo, že šlo o počin přizpůsobený cizincům, tedy psáno tak, aby se to bledým tvářím ze "západu" zdálo atraktivní.

2 28.10.2020

Na knížkách pro děti mě zajímají hlavně ilustrace. Tady jsou opravdu zvláštní, snad se mi občas zdály až strašidelné. Ale vnitřní deska je pěkná, jsou tam poličky s knihami, bez Anny, a na konci jsou ty samé poličky a mezi nimi Anča, jak si mezi nimi hoví a celá září. To se mi opravdu líbilo. Příběh je to jednoduchý, nezajímavý. Když se v hlavě vrátím do minulosti a vzpomenu si, co jsem četla, napadlo mě, jestli by mě jako děcko tahle knížka vůbec něčím zaujala ... nejspíš ne.

2 08.09.2020

Oddechovka. Moje první kniha od autorky. Ale celkem 3* se jí v knize stalo, že zaměnila jednu postavu za jinou. Konkrétně Sashu za Claire. Holt hodně jmen, 4 kamarádky a plno chlapů kolem. Děj se navíc odehrává v NY, takže taková jiná knižní verze Sexu ve městě.

2 03.07.2020

Nadhodnocené. Přemýšlela jsem, jestli si knížka vůbec zaslouží, abych nad komentářem přemýšlela, jak to napsat, abych vyjádřila své myšlenky správně. Snad se autorovi nelíbí srovnávání s "muži pod ochranou", ale moc beletrií na tohle téma není, nebo o tom nevím? Tedy srovnávám, a páni autoři odpustí. Merleho kniha má otřesný konec, Země žen nemá žádný konec, těžko říct co je horší. Oba pánové mají naprosto scestnou představu o tom, jak by ten matriarchát vypadal, oba autoři si na vysoké pozice dosadili chlapy v sukni, tedy patriarchát jen s trochu rozdílným názvem. V Zemi žen to bylo trochu lepší - Páral to ženské myšlení chápe trochu víc, ale stále bída. Ale co se mi opravdu líbilo - a co mi v Merleho knize chybělo - bylo, že si Páral uvědomuje, že dokud bude jedno pohlaví nadřazeno druhému (a je opravdu jedno jestli tak nebo onak), nebude lidstvo nikdy svobodné. Nó, tak jsem se nakonec rozepsala.

2 02.07.2020

Nejsem feministka, ale feminismus byl přesně ten důvod, proč jsem si knihu koupila. Jen tuhle. Z celé trilogie. Pač anotace a témata předchozích knih mě moc nezaujala. Doufala jsem, že netřeba číst předchozí díly, že to nemá na dějství v této knize vliv. A super, opět trefa do černého - nemá.
Vtipné a velmi zajímavé. Překvapivé, super záležitost. Líbilo se mi zpracování i hlavní hrdinka. Ale netřeba číst znovu. Ze začátku jsem se nemohla začíst, uvažovala jsem, že se na čtení vyprdnu, ale jsem ráda, že jsem to neudělala.

2 08.05.2020

Na komentář k něčemu takovému musí mít člověk náladu a inspiraci. Nemám ani jedno, každopádně to bude snazší okomentovat než ono čtení. V seznamu - Právě čtu - jsem měla e-book verzi rozečtenou rok a půl. Na čtení musela být nálada, protože odbýt to čtení jen tak letem světem by byla škoda. Je to totiž veledílo - zejména pro ty co mají Japonsko a jeho kulturu rádi.

2 04.04.2020

Od autora jsem přečetla i "autobiografické" dílo - Důvody, proč zůstat naživu - to byl důvod, proč jsem hrábla i po téhle beletrii, líbil se mi totiž autorův styl psaní a zajímalo mě, jak sám implementuje svou minulost (panika, deprese, úzkost) do svého hrdiny - Toma.
Jo, je to čtivé, děj odsejpá, zajímavé bylo i přeskakování v čase - spousta flashbacků z Tomova života, ale přesně tohle mě fascinovalo, jakým čtivým způsobem to autor dokázal napsat. Nikde jsem se v ději neztrácela, vše bylo promyšlené do detailu.
Nechápu jak v mohla hlavní postava v tom svém depresivním psychickém stavu žít tak dlouho - a z toho plyne: Mínusy - nedotažený konec. (spoiler) Najednou se objeví Marion (pěkné jméno) a Tomovi je najednou hej ... konec.

2 30.03.2020

Šla jsem takhle do knihovny vrátit jednu knížku a tohle si prostě jen tak leželo u paní na pultu, vezmu, namátkou, uvidím. A super věc. Napadlo mě, že jde o vtipnou oddechovku, a helemese - ono je to o týpkovi co trpěl/trpí? depresemi a jak se s tím vyrovnat. Zajímavé. Netušila jsem, jak to ti lidé mají - tak jsem zase o něco chytřejší. Navíc jsem ráda, že v knížce jsem našla i odpovědi na některé své osobní otázky. Tak děkuji za napsání knížky, asi si od autora přečtu i tu jeho novou beletrii.

2 05.03.2020

Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, je to pěkné počtení. Tak tedy tři a půl. Vše pěkně odsejpá, děj má hlavu i patu - s poněkud zmatenou hlavní hrdinkou, která pořád mění rozhodnutí, ale to jí samozřejmě musíme odpustit, protože se hledá, hledá samu sebe a odpovědi.
Mám ráda šťastné konce, ale tento se mi zdál nedotažený, urychlený.
Zápisky z deníku hrdinky si přečtu znovu, jsou tam zajímavé poznatky o lásce a v mnoha věcech se z knihy můžeme přiučit.

2 04.12.2019

Tři a půl hvězdičky. Páč je to pěkná kniha, vesměs o pěkných věcech - z každodenního života jednoho malého školáka a jeho spolužáků během jednoho školního roku. Silně vlastenecká - Garibaldi je king, Itálie je ta nejkrásnější krajina na světě. Vše italské je skvělé. Každý Ital je skvělý. Každé italské jídlo i pití je skvělé. I ta francouzská bageta je v Itálii lepší. I čínská rýže. Pochybujete snad? A tak to máme. Zůstalo jim to dodnes.
Naštěstí se v knize nepánbíčkuje, píše se o lidech a lidských ctnostech, o tom jak je důležité být spravedlivý a chovat se pěkně k ostatním.

2 16.11.2019

Asimov skvěle píše - za to plus, jedno překvapení tam bylo, za to má další plus, ale jinak předvídatelné a stejně mě nas*al ten konec, páč jsem nepochopila jak to slečna myslela ...

2 27.08.2019

Dala jsem tomu šanci. Zbytečně. Zhruba kolem sté stránky jsem to zavřela. Nevím, asi jsem na to moc stará. Přesto dám pár hvězdiček - a to za hlášky a čtivost.

2 28.03.2019

Přemýšlela jsem jak to napsat. Tak nějak slušně, no vlastně si o těchlenctěch lidech myslím to samé jako maminka Gwen, jen cituji: satanistická sekta trpící patologickou vírou v horoskopy. Lépe bych to neřekla.
Komu to tady ta paní autorka psala na objednávku? Je tu přes 1800 hodnocení, ale nikde nevidím reakci na fakt, že jsme četli o zednářích a vůbec o tom, co je to za sebranku - to tu nikdo nijak nepoznamenal, jako by nikoho nezajímalo kdo tu vlastně dělá ve světě všechen ten bordel ... (Oni a jim podobní)
Vcelku anotace o ničem, kniha o 16ti leté holce co se zamiluje do kluka. (chovající se a řešící věci jako 13ti letá). Zní to tak nevinně, ale tohle dílo nám řeklo něco víc.
Nevím jestli se mi chce pustit do dalších dílů, i když se to čte samo, asi bude nálada spíš někdy příště.

2 12.01.2019

Příběh měl slibně našlápnuto, ale pak to začalo být dost nudné. Ne všechny postavy mi byly sympatické, pan Fulghum asi rád aktivní ženy, které udělají první krok. Problém byl v tom, že taková tam byla každá, ale úplně nejvíc vtipné na tom bylo to, že každý chlap to vlastně vítal a měl z toho radost. Jak vytvořit dokonalý vztah za pár pokeců u drinku na baru a jeden tanec? Přečtěte si Fulghuma, on vám to poví. Snadné - když budete tančit tango, najdete toho pravého/tu pravou. Kde? Samozřejmě v tančírně, kde jinde ... Přečtěte si Fulghuma...
Jste single? Bude se vám chtít brečet, pač jste furt na ocet, ale aspoň se vám bude chtít taky tančit, ale nakonec si stejně zase zalezete s popcornem k Hříšnému tanci. I to se počítá, ne?
(moc hezké zajímavosti o tangu i o této kultuře)

2 24.10.2018

Nedokázala jsem se začíst. Začala jsem přeskakovat, a pak se na to vybodla. Netvrdím, že to není dobré dílko, ale asi jsem čekala něco víc a taky něco jiného. Napsáno z pohledu malé holčičky, no jasně, tohle autorce tak žeru, páč takhle 6tileté mrně neuvažuje. To se nepovedlo. Hodně nepovedlo. Atikus je fajn postava, asi jediná, která mi nevadila. Ta děcka dělala skopičiny, je to takové Bylo nás pět po americku, až na to, že dost nudné. Možná někdy příště tomu dám druhou šanci, no teď to prdím.

2 06.09.2018

Pěkné. Zajímavé experimenty dokazující iracionalitu lidského chování a o tom jak snadno jsme ovlivnitelní.

2 05.09.2018

Pěkné čtení, určitě to dalo spoustu práce, ale. Z 74 deníků jsme se dočkali výcucu asi z 10ti, a to jen v úplném závěru knihy. Poznámky jsou na konci kapitoly, ne na stránce, souhlasím tedy s předchozím komentářem, bylo to dost nepřehledné.
(mám pocit, že tu knížku už jsem někdy před lety četla, ale nemůžu si vzpomenout ... )

2 02.09.2018

Autory takových knih bychom měli na rukou nosit. Knížka se četla sama. Vše je jednoduše vysvětleno, témata probíraná v knize jsou velmi aktuální. Amiho chytré a trefné odpovědi na Pedrovy snad až "hloupé" otázky mi vždycky vykouzlily úsměv na tváři.

2 19.08.2018