Andi komentáře u knih
Pěkný příběh, snad se mi zdál trošku zmatený, mnoho jmen které zněly stejně, rozhodně bych do příběhu pro děti nezahrnula (spoiler) smrt jedné z hlavních postav. Ráda tuhle sérii čtu, s chutí se pustím i do dalšího Bářina dobrodružství.
Zakoupeno a přečteno několik let zpátky. Jedna z těch lepších knih zabývajících se rozvojem myšlení. JENŽE: netřeba rozdělovati lidstvo na - ty co myslí správně, a tudíž se díky tomu mohou stát ó milionáři, a na ty druhé. První sorta je jako my všichni, jen s více penězi. Toť vše. Kniha je skvěle a čtivě napsaná, proto doporučuji. Ale ty nadpisy kapitol a části, že milionáři myslí takto, chudina takto. Jo, prý to není osobní, psal autor v úvodu. Rady i příklady jsou skvělé, ale přece nemusíte osobnostně růst jen proto, že chcete ty miliony. Takže knihu netřeba brát doslova. Navíc:
Ty miliony mohou mít třeba za prodej drog, a vůbec podnikavé typy vesměs stejně jen vydělávají love v odvětvích, které podporují systém a propastný rozdíl - mezi těmi co peníze mají a těmi druhými - jen jaksi přiživují. A vůbec, spíše mezi nimi najdeme hlupáky a snoby než ty, se kterými se dá normálně bavit.
Berme knihu s nadhledem, ale i přesto si zaslouží být v nejedné domácí knihovně.
Je to pro děti a mládež? Protože to není v informacích nadepsáno.
Vesměs tuctová fantasy, magie, čarodějové, hrdinové, nádech středověku a tajemna. Tak jak to máme rádi, ale tahle knížka byla na můj vkus moc temná. Nelíbilo se mi téma smrti, měla jsem při čtení občas strach a divné pocity, jako bych spíš četla jakýsi horor, než fantasy. A mimo tyto hrůzné pasáže šlo o knížku pro větší děti.
Další díly se číst rozhodně nechystám.
Knihu s tak tenkými listy jsem v ruce už dlouho nedržela, ale co jsem se dočetla byly pěkné básně, které některé postavy vymýšlely, trošku jsem se ztrácela v těch čínských jménech, páč vypadaly všechny stejně. Zajímavý historický román o lidech, kteří celý den nic nedělali, jen zaháleli a nechávali se obskakovat služebnictvem. Tedy, o tom ta kniha byla. Vlastně vůbec o ničem, ale hvězdičky dávám autorovi za to, že dokázal na tolika stranách pro postavy něco vymyslet, to je mi umění, psát stovky stránek o ničem.
Na další díl se možná někdy v budoucnu dostane. Kdo ví kdy.
Nelíbil se mi fakt, že autor píše stylem, jako by sežral všechnu moudrost světa, píše o tom, jak je důležité používat rozum, a sám uvažuje jako každý věřící - myšleno nábožensky - tedy naprosto nelogicky, jen se všecko točí kolem boha slitovného a bůh ví jakého ještě. Jo ok, mnoho věcí tam dávalo hlavu a patu, souhlasilo s mým nazíráním na svět, ale to autorovo až moc často sklouzávalo do muslimování.
Pěkné dílo, o tom žádná, ale nesouhlasím s předchozím komentářem, že jde o dílo nadčasové. Mě se zdá právě poněkud zastaralé. Hlavní postava totiž našla "Boha", tedy prý poznala Pravdu, ale vždy když se probrala z meditace šla si schánět potravu lovem zvěře, oblékala se do kůží ... Hloupost nad hloupost.
Opět nelze hodnotit jinak než spoustou hvězdiček, dala bych i pět, ale je to moje třetí kniha z výprav do minulosti, vesměs psaná stejně jako předešlé. Osnova je dána, něco něco, Bára jde na půdu, Bára se aklimatizuje, reálie, zvrat v ději, Bára je hrdinka, dostane dárek od lidí, se kterými se tam seznámila, přijde si pro ni Barčiči. B. si napíše co v minulosti zažila, konec.
Stejná chronologie je zachována snad ve všech těchto knihách.
Ale i přesto jsou to velmi čtivé příběhy, ne nadarmo oblíbené u malých i velkých.
První polovina byla vesměs o náboženství, o tom co kde jaký Svatý řekl za kravinu, a následně komentáře Voltaira, jaká že to byla řečená kravina. Celou první polovinu knihy se mi tento pán zdál prostě jen hodně naštvaný na společnost a celý svět. Ty části úvah o světských věcech - sláva, zákony, vlast, tyranie, válka ... Byly mnohem zajímavější. Je tam také hodně antiky a nějaká ta mytologie. Dílo by bylo hodnoceno lépe kdyby se tolik nezabýval právě oním judaismem a křesťanstvím takhle - plno neznámých jmen. Další mínus: Plno latiny, nepřeložené!! Nechápu proč, kdo dneska umí latinsky, že nakladatelství nenapadlo přeložit i tohle.
V druhé půli čtení už mi byl Voltaire sympatický, sdílím mnoho jeho pohledů, je pravda, že jiná jeho díla jsem nečetla, ale celkem mě překvapuje, že je absolventem jezuitské školy, protože se mi zas tak zblbnutý tím učením nezdál ...
Zajímavá kniha, velice čtivá a vtipná. Ráda si od autorky přečtu i něco dalšího.
Po letech se na knihu konečně dostala řada a rozhodně nelituji.
Srovnání francouzské a americké výchovy capartů. Přínosná kniha i pro nás.
Bichle, kterou bych dětem určitě nečetla. Je tam moc násilí, a toho je tam dost i na mě, natož pro mrňata. Jestli tohle bylo normální předčítat dětem v 16. Století budiž, nedivím se potom tedy, že ve starověku odhazovaly děcka v lázních do jam. Pomalu se ten přístup k výchově mění, jsem za to ráda.
Kniha, která má lidem mnoho co dáti. Slyšela jsem, že byla i dost kritizovaná, to určitě proto, že autoři píšou zcela otevřeně i o tabuizovaných tématech, ne jen o pornografii.
Byly i pasáže, se kterými jsem nesympatizovala, vesměs jde o to, že je kniha napsána z úhlu pohledu dvou autorů, nemusíte s nimi ve všem souhlasit, ale i přesto mnoho v knize mě přimělo k zamyšlení.
Dala jsem tomu šanci. Zbytečně. Zhruba kolem sté stránky jsem to zavřela. Nevím, asi jsem na to moc stará. Přesto dám pár hvězdiček - a to za hlášky a čtivost.
Čekala jsem víc. Bylo to velmi stručné, i když jsem samozřejmě za dílo ráda, přece jenom by mohlo být obsáhlejší - tedy se tématu věnovat více do hloubky. Každému časovému období bylo věnováno jen pár stran, zemích mimo Francii snad jen pár odstavců. Třeba o dlouhém století za vlády Marie Terezie by se dalo o Habsburské monarchii a odívání zde napsat spousta věcí, za pár stránek už zase nějaký Ludvík ... samá Francie, nelíbilo se mi, že se autorka ostatním zemím věnovala pouze okrajově.
Nad komentářem k těmto novelám jsem dlouho přemýšlela. Vzhledem k tomu, že některé byly super, ale některé zase hrůza a děs, dávám celkově průměr. Vím, nemělo by se to hodnotit celistvě, pač jde o soubor mnoha autorů i z různých období renesance...
Novely (i krátké povídky) bych rozdělila na 3 druhy - tragické; o šprýmech; a milostné. Těch tragických tam naštěstí moc nebylo - jen asi 5, dokonce i ta od Luigi da Porto - Giulietta a Romeo, nevím teď, která verze. To jsem netušila, že Shakespeare vlastně nenapsal pomalu nic z vlastní hlavy, ale inspiroval se v italské literatuře. Nemám ráda násilí a krev, takže jsem je rovnou přeskakovala.
- Ty o šprýmech, těch tam bylo nejvíce. Vesměs šlo jen o to, že si někdo udělal z někoho dobrý den. Různými způsoby, podle i podleji, nebo jen tak mezi kamarády z legrace.
- Milostné. Ti Taliáni asi nedělali celou renesanci nic jiného, než že se snažili kde jakou holku dostat do postele. Nejhorší na tom však je, že to všichni ti spisovatelé pokládali za lásku. Nebo šlo jen o vhodné slovo, čím nahradit slovo soulož. Každý tam chtěl nějakou ojet. Hodně nevěry, nějaké útěky od manželů, sem tam nějaké to znásilnění. Normálka. - Zhruba takhle:
Týpek chce vdanou ženu. Teď se různí JAK to ten někdo provede, aby ji dostal. Buď lstí, nebo k tomu nějak využije někoho dalšího. Manžel o ničem neví. Pokud se dozví, schytala to žena, neřestnice jedna. Každý chlap si dělal nárok na každou, ať už s ní byl sezdán nebo ne. A taky byli hodně žárliví. A láska? Kde nic tu nic. Jen zamilovanost. Žádná povídka na tohle téma snad nebyla o opravdové lásce. - Hrůza tyhle povídky.
___________________
Naštěstí tam bylo i dost těch se šťastným koncem. Tak jak to mám ráda. V závěru knihy je napsáno, že v té době byla volnější morálka. Ne, nechtěla bych v té době žít.
Bichle, která stojí za to být přečtena. Mnohem lepší než film.
To jsem netušila, že i v té naší malé zemičce může být mezi jednotlivými regiony v odívání tolik rozdílů. Škoda, že se psalo jen o krojích od 18. stol. nahoru.
Jinak, osobně nechápu proč se nosily ty škrobené rukávy.
Děkuji za knížku, je povedená.
Má druhá knížka o putování časem, opět super, teď už vím, že zkrátka budu vždycky chtít, aby Bára v tom čase zůstala. Najde si tam přátele, pomůže ... A pak musí pryč. Ach jo.
Nevadí, přesto už se těším na další knížku o jejím dobrodružství. ◕ᴗ◕
Prý historicky první rozhovor v epoše Země, kdy byla komunikace na základě rozhovoru s touto světelnou bytostí provedena. Dává to smysl, autor se ptal na - pro nás - atraktivní věci, dostala jsem odpovědi na některé otázky, které jsem si kladla, skvělá čtivá a užitečná kniha.
Tedy, kdo je smrt? Smrt pochází ze Světla, (stejně tak jako člověk), je to bytost, která má úkol a určení. (Stejně tak jako člověk). Jen jiný. Úkolem Anděla Přeměny je pomáhat každému živému tvoru v zárodku života a v jeho závěru. Je to ten Někdo, kdo nám pomáhá zhustit svou energii tak, aby duše mohla vstoupit do těla a žít zde. Stejně tak vždy pomůže, když člověk odchází ze světa, předává nás dále do mateřských rukou našich andělů Strážných.
"Nutno ale dodat, že označení Anděl Smrti se mi nelíbí. Milejší je mi jméno Anděl přeměny, neboť smrt neexistuje, pouze změna energie."
Proč ale vypadá jako muž v černém hábitu, bez tváře? Případně s kosou?
- Kosa je symbolem pro rozetnutí "šňůry", která nás spojuje s tělem.
"Vezmu na sebe formu, kterou konkrétní člověk se mnou spojuje. Dnes vidí lidé smrt jako kostlivce nebo černého muže, proto se zjevuji jako černý muž. Když budou za tisíce let smrt chápat jako zeleného trpaslíka, přijdu jako zelený trpaslík. Jde o poselství a o to, aby člověk, věděl na čem je, ne o můj vzhled."
No podívejme se, tahle bytost má i smysl pro humor. ✿
Rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem fascinována složitostí děje - o zvraty není nouze. Dobrá zpráva je, že jde v knize o mnohem více, než člověk vyčte z anotace, takže naservírováno bylo čtenáři mnoho dalšího a kdo je ten podivný Smolař nás provází celou knihu, musíme na to společně s hlavní postavou - Leonidem - přijít.
Co se mi zdálo zbytečné byla postava Viky, nějaká ta romantika asi v každé knize být musí, tady jí naštěstí nebylo tolik, ale i přesto se mi tam (skoro) celou dobu zdála nepotřebná a navíc.
A teď, jak to vysvětlit: Nakonec jsem čekala stále stejné směřování děje - vstup do Bludiště, aby nakonec byl podstatný jen dočasně, poté se děj přesunul do bordelu, poté zase šlo o něco jiného. Hlavní postava pořád jen skákala z místa na místo. Ta krátká "epizodka" v Tolkienově Středozemi mě spíš rozesmála a způsobila "wtf" tik v oku.
Super dílo, ale na plný počet hvězd to určitě není. Tak 3 a půl hvězdičky.
Musela jsem si knihu ještě dodatečně přiřadit do vlastního seznamu. Tohle je z Měsíčních kronik můj nejoblíbenější díl. ♥ Cress je skvělá.
Bylo to něco jiného než jsem čekala, ale ani tak mě to nezklamalo. Ale nezačetla jsem se. Už jsem jen doufala až to budu mít za sebou. Dneska už bychom snadno použili drona, oni v tom roce ještě museli řešit vysokozdvižné vozíky, paráda.
Tři hvězdičky za tu spoustu práce, která musela být vynaložena, aby tahle kniha mohla vzniknout, stejně tak i seriál, o kterém jsem do té doby jakživ neslyšela.
Bohužel byla ale kniha nudná.