andreamrs komentáře u knih
V hlavě mi zůstalo tolik otazníků. Po přečtení první části, ve které poznáváme Tate v období, kdy dokončila střední školu, jsem jako posedlá musela pokračovat dál. Závěr první části mi regulérně na chvilku zastavil srdce.
Později Tate potkáváme jako mladou ženu, která žije diametrálně odlišný život, než předtím. Sama ale neví, co si s takovým životem počít. Bylo mi jí místy až líto, protože její život byl větší chaos, než ten v osmnácti, i když naoko byla se svým životem spokojená. Charakter jejího otce byl vykreslený tak realisticky, ačkoliv jsem měla velký problém uvěřit tomu, že by se někdo takhle choval k vlastnímu dítěti. A co se Sama týče, jeho postava je popsaná naprosto dokonale!
Ze všeho nejvíc se mi opravdu líbily ta morální dilemata příběhu. To, jak autorky vykreslily charaktery jednotlivých postav, a zároveň příběh nese důležitou myšlenku toho, že i velmi dobří lidé občas dělají špatné věci.
Velmi oceňuji filmové prostředí, které zde hraje velkou roli, ocenila jsem i zajímavosti ze života herců, natáčení a PR. Moc se mi líbil i způsob, jakým autorky zakomponovaly do příběhu osud prarodičů Sama - Luthera a Roberty, který se odkrývá po kouskách.
Další kniha, která mě vzala za srdce. Prožívala jsem příběh Tate a Sama od začátku až do konce. Byla to prostě nádherná oddechovka s poselstvím, a takové já ráda!
Číst tuhle knihu je jako zabalit se do teplé deky s čajem v ruce. Zahřeje vás u srdce a přinese s sebou tu správnou atmosféru. Pokud se vám líbila Kavárna v Kodani, je to ta pravá kniha pro vás! Přišla mi v určitých místech docela podobná, to ale nebylo vůbec na škodu. Koncept hygge, příjemní obyvatelé Dánska, opisy přírody, dobrého jídla a krásných chvil s přáteli - to vás prostě musí bavit.
Kniha je ze středoškolského prostředí a postavy v ní řeší svoje “problémy,” s kterými jsem se už nemohla ztotožnit. Celá kniha byla taková milá a naivní, já už si na ni přišla stará -ale věřím, že věkovou kategorii 13-17 by mohla oslovit. Postavy se chovaly jako děti (pochopitelně, když jim bylo 16) a jejich triviální problémy mě bohužel neoslovily. Na náladě mi nepřidalo ani to, že se na každé straně postavy zmiňují o rodičích jako o mamince a tatínkovi, co mi drásalo nervy.
Neříkám, že se jednalo o nějak tragickou knihu, ale je určena pro mladší čtenáře a protože není napsaná kvalitněji a zajímavě, tak u čtení musí starší čtenář spíš trpět. Jako milý dárek pro mladší sestru by ale mohla potěšit.
Přízraky noci vyprávějí příběh spojený se slovanskou mytologií. Nikdy jsem nic takového nečetla a o to víc jsem si to užila - setkáváme se s nadpřirozenými bytostmi naší mytologie, ale především se čtyřmi hlavními a zajímavými postavami. Zejména dívčí postavy jsem si moc oblíbila a naprosto si zamilovala napínavý děj a svět příběhu. Příběh mě často zvedal ze židle a místy jsem ani nedýchala a doufala, že vše dobře dopadne :D nejvíc jsem se po některých recenzích bála konce, byl to pro mě docela emotivní zážitek a musím říct, že to autorka vymyslela geniálně!
Uvítala bych, kdyby kniha byla o trochu delší a vše ještě podrobněji popsané, nicméně mám neskutečnou radost, že máme možnost číst kvalitní české fantasy.
Postavy jsou tak sympatické a skutečné, prostředí na rozdíl od jiných knih tak realistické, jak ho všichni známe, hrozně se mi líbí, jak se každá z nás dokáže ztotožnit s hlavní hrdinkou, protože jsme každá zažila letní brigádu, první lásku, přísné rodiče nebo ránu od falešné kamarádky. Prožívala jsem s Nikou všechny bolesti i štěstí, a milovala příběh na každé straně. Jako správná romantička jsem hlavní dvojici tak fandila a doufala, že všechno dopadne dobře.
Žena z čísla 24 je moc milá oddechovka. Nemá nijak zásadní děj, ale sleduje osudy obyvatel jednoho domu v londýnské čtvrti Notting hill, jejich štěstí i dramata a vzájemně propletené osudy. Víc než hlavní postava mi byly sympatické ty vedlejší, zejména dějová linka s malou holčičkou a starou nepříjemnou sousedkou s tajemstvím.
Přiznám se, že někde v polovině knihy mě to trochu přestalo bavit, ale jsem moc ráda, že jsem knížku dočetla. Nicméně druhá polovina a konec byly plné zvratů přesně tak, jak to mám ráda. Knížka je příjemným pohlazením pro duši a strávila jsem u ní několik hezkých odpoledních chvilek. V rámci žánru najdete určitě i lepší (a poněkud kratší) záležitosti, ale pokud knížku doma už máte, nebojte se do ní začíst
Zapomeňte na kytky, teď je v kurzu čokoláda, a připravte si pořádnou zásobu mlsání, budete ho potřebovat. Čokoládový klub tvoří čtyři kamarádky, každá z nich má vlastní problémy i radosti, se kterými se naštěstí mají komu svěřit. Kamarádky si pomáhají v častokrát bláznivých situacích a jejich zázemím je kavárna plná úžasných dobrot, s vtipnými cukráři jako příjemným bonusem.
Kdo by nechtěl přítelkyně, které vás vytáhnou z každé šlamastyky? V případě nesnází vám přispěchají na pomoc i se zásobou dobrot a udělají z každého dramatu dobrou historku. Věřte mi, že chcete být součástí Čokoládového klubu! Na 336 stranách příběhu se zasmějete a rozmlsáte, a po dočtení se vám usadí v srdci takový krásný pocit pohody (a čokoláda v něm hraje jen malou roli, slibuji!). Příjemným bonusem úžasné knihy je nádherná obálka.
Na Cizince z papíru jsem byla moc natěšená. Ono se taky nestává každý den, aby si vás vybrala k recenzi samotná autorka. Cizinec z papíru je útlá knížečka, ve které je schovaný silný příběh. Máme tady silnou, vzdělanou Liu, kterou jsem si zamilovala. Autorka vytvořila úžasnou postavu! Prosila bych v literatuře víc podobně inteligentních hrdinek Lia snad ani neumí fňukat, ale taky je osamělá a měla k zlomené srdce. K jejímu srdci se ale začne propisovat v dopisech tajemný Cizinec, který bydlí v jejím bytě v době, kdy tam Lia není.
Možná to zní jako typická zápletka, ale věřte, že vás překvapí. Závěrečné rozuzlení mě nesmírně překvapilo a o to víc jsem si to užila! Hrozně se mi líbí, že je v české verzi pokračování příběhu, které se ke slovenským čtenářům dostalo prostřednictvím Wattpadu (kniha teda měla jiný konec a ten úžasný zbytek v podobě bonusové kapitoly si museli počkat ).
(SPOILER) Malibu v plamenech nesleduje milostné vztahy a už vůbec ne vztahy jednoho člověka. Jedná se o rodinné drama, a o to drama tam opravdu nouze nebyla. Poznáváme sourozence Rivovi, kteří to v životě moc lehké neměli. V knize se střídají kapitoly z minulosti s maminkou pěti sourozenců June, s přítomností a současným životem pětice, a my postupně odhalujeme celý příběh.
Musím říct, že dějová linka z minulosti mě bavila mnohem. Příběh June mě bolel a jejího manžela jsem hodně brzy začala nesnášet. Tak hroznou postavu jsem už dlouho nepotkala, ale zároveň vím, že takoví lidé mezi námi opravdu chodí. Autorčin styl psaní miluju právě pro tu uvěřitelnost. Člověk má pocit, že se těch postav může až fyzicky dotknout, a že sourozenci Rivovi někdy v 80. letech opravdu prožívali vše, co se na stránkách knihy dočtete.
Co se dějové linky z přítomnosti týče, mám bohužel až dvě výtky. Za prvé byla dějová linka hodně roztahaná, autorka se snažila nacpat do dění na večírku co nejvíc postav, které ve finále pro příběh nic neznamenaly. Jména mi brzy začala splývat. Druhou výtku mám ke konci, který jsem si představovala opravdu dramatičtější (plameny a opětovné shledání po letech, víc nechci spoilerovat). Přišlo mi, že to celé proběhlo nějak moc v klidu. Také chování všech sourozenců mi nepřišlo úplně vhodné a já se přistihla, že mikrodramata s Ninou a Hudem mám chuť až přeskakovat.
Ústřední téma knihy je naprosto pohádkové - kdo by nechtěl studovat semestr na vysoké škole na lodi, plavit se po světě a navštívit svá vysněná místa? Hlavní postava Leah si něco takového rozhodně zaslouží. Její minulost mě hodně zasáhla. i když jsem tušila, že se bude jednat o něco takového.
Na loď přichází se stipendiem a úkol přinutit lehkovážného Paxtona, aby začal školu brát vážně. Má se stát jeho doučovatelkou, ale všichni víme, kam to nejspíš směřuje :D. Musím ale přiznat, že v knize jsem několik zvratů opravdu nečekala. Paxton patřil do partičky proslavených adrenalinových nadšenců, všechny jeho přátele jsem si okamžitě oblíbila, ale i mezi nimi bly nevyřčené věci a i trochu sporná oddanost. Celá kniha, ač se jedná primárně o romantiku, se věnuje i lehce (s velkou nadsázkou) "detektivní" lince, kdy jednomu z party hrozí nebezpečí... Líp to popsat neumím :D, ale moc mě to bavilo! Mezi Leah a Paxtonem vzniká vztah ve smyslu "protiklady se přitahují" a už je jen otázkou, zda po všech přiznáních a tajemstvích vydrží... Vzhledem k minulosti Leah je Paxtonova záliba v nebezpečných kouscích častokrát za hranou a já ji obdivovala, že vše zvládá s relativním klidem. Paxton je ale nejspíš pŘesně tím, co Leah potřebuje, aby znovu vylezla ze své bezpečné bubliny a začala si znovu užívat život a vše, co nabízí.
Rebecca prostě umí psát úžasně, ať se jedná o romantasy nebo román. Její představivost, dialogy postav a obrovská čtivost všech knih jsou snad samozřejmostí a právem ji patří ta popularita, kterou aktuálně má.
Druhý díl jsem četla docela nedávno a pak se s radostí pustila do třetího. Autorka znovu nechala věci otevřené a ten cliffhanger na konci druhého dílu byl teda pořádný a dramatický. Ostatně jako většina případů ve Whitestone... Vlastně se docela divím, že doktoři mají čas aspoň na nějaký soukromý život :D
Grant mi byl sympatický už od prvního dílu, jeho humor a posedlost dobrou kávou se mi okamžitě zalíbil. Maisie byla pro mě takovou šedou myškou, ale jsem hrozně ráda, že dostala prostor a třetí příběh pojednává zrovna o ní. Autorka vymyslela skvělou zápletku, kde je pracovně “výš žena, ale Grant je spoločensky úplně jinde, než ona... To mi přišlo fakt zajímavé. Musím říct, že jejich love story mi přišla nenásilná, něžná, moc se mi líbilo jak opatrně na to Maisie šla, Grant si asi nemohl pomoct a chrlil vtípky, ale ukázal i citlivou a zamilovanou stránku... Maisie byla šikovná lékařka, chytrá žena, ale měla své nejistoty, byla prostě jen člověk... Moc, moc se mi to líbilo. Vlastně se stali mou (zatím) nejoblíbenější dvojicí. Tak teď už jen čekat na čtvrtý díl :) tam se na tu zápletku obrovsky těším!
Za recenzní výtisk a spolupráci bych ráda poděkovala Knihy Dobrovský.
Má druhá kniha od populární autorky, které jsem chtěla dát ještě šanci… Navíc u @knihydobrovsky vyšla v nádherném provedení s barevnou ořízkou - já si ale k autorce ani tentokrát nenašla cestu.
Čekala jsem více emocí, více všeho… Přišlo mi to celé takové nijaké. Kapitoly z minulosti byly melancholické a přítomnost taková až smutná. Harriett a Wyn byli skvělým párem, ale jejich neschopnost spolu komunikovat mě neuvěřitelně frustrovala. Měla jsem asi jiná očekávání, těšila jsem se na letní oddechovku, která mě vrátí do prosluněných dní, co se teda nenaplnilo. Kniha je ale zajímavou sondou do mezilidských vztahů a přemýšlení “co by, kdyby… je tam také dost.
Co se mi ale opravdu líbilo, byl celý nápad s každoroční dovolenou jejich skupiny přátel. Příběh se tak netočil jen kolem hlavní dvojice, ale ukazoval, že každá z postav má své problémy a něco, co chce utajit před ostatními. Škoda, že příběh neměl stejnou dynamiku jako cca posledních 100 stran, možná bych hodnotila pozitivněji.
Děkuji za #recenznivytisk a #spolupráci #knihydobrovsky
(SPOILER) Nevím, zda to bylo autorčiným záměrem, ale vytvořila dva nekompatibilní hlavní hrdiny. Zda chtěla ukázat, že láska hory přenáší, nebo nechtěla stvořit “dokonalé hrdiny, nevím... Ale když ani jeden z hlavních hrdinů není pro vás nijak zajímavý, tak to jde s knihou trochu z kopce... Navíc to moc nezachránil ani poměrně uspěchaný děj. Ale vše postupně... V první knize mě Chloe zaujala, ale tam prostě neměla moc prostoru. Byla jsem ráda, že tentokrát dostala svůj příběh. Ale... Taky jsem dostala možnost ji líp poznat. A teda za mě ne. Udělala ze sebe naivní husičku víckát, než bych dokázala spočítat. Byla rádoby nad věcí, ale vlastně se jen sama ponižovala, nedokázala si stát za svým a její NE se hodně rychle měnilo v ANO, prosím, zklamal si mě milionkrát, ale já ti tu další šanci přece jen dám... No a co se Olivera týče, tak autorce tleskám protože stvořit takového arogantního vola (pardon :D) muselo dát hodně práce. Lhal víc a raději, než dýchal, za celou dobu jsem na něm nenašla jedinou pozitivní vlastnost, a ty největší fuckupy, které způsobil druhým lidem, omlouval tím, že byl přeče mladý a neměl rozum?! Tak jo... A děj byl takový nijaký, mnohem víc se mi líbily kapitoly z minulosti, ale taky jsem jen kroutila hlavou nad tím, co vše Oliver zvládl za ten čas udělat, kolikrát ublížil opravdu až za hranice odpustitelného, a Chloe jen odpouštěla a dál čekala. Uff... Já romantiku a velké lovestories fakt miluju, ale toto je vážně spíš příkladem nulové sebeúcty.
Mrzí mě ne příliš nadšená recenze, ale tento díl se moc nepovedl. I na zahraničních webech má nejnižší hodnocení, ale třetí díl, Nenasytná (vychází ještě letos), by měl být zase skvělý, takže já na Cloverleigh určitě nezanevřu!
Svět, ve kterém žije vražedkyně Celaena, je dost temný. Nemůžeš v něm nikomu věřit a častokrát, pokud jsi potížista jako právě naše hlavní hrdinka, ti v něm jde o život. Krutovláda krále nezná mezí... Celaena se setkává hned na začátku s jeho synem, Dorianem, a dostává ponuku, kterou nelze odmítnou. Tím se rozehrává hra o svobodu a moc, o to, kdo se stane novým zabijákem krála. Celaena stojí před rozhodnutím, zda potlačit své hodnoty, nebo zemřít v dolech...
Její postava se mi opravdu líbila. Od začátku děje ušla velkou cestu, od zbídačené zajatkyně, po znovu silnou a nemilosrdně nebojácnou ženu. I když byl první díl asi takový zoznamovací se s příběhem, už tady se rozvine solidní milostná linka. Už v prvním díle se začíná hrát na týmy princ Dorian x kapitán Chaol. Ostatně Chaol byl také skvělou a zajímavou postavou, stejně tak princezna Nehemia. Postavy často nejsou racionálně smýšlející (ehm, ehm Celaena), příběh obsahuje hodně dramatu, napětí a i bojových scén, romantiky, zkrátka všeho. Autorka stejně jako ve Dvorech vytvorila úchvatný "vesmír", celý nový svět plný různých bytostí, magie a války dobra nad zlem. Úžasnější první knihu série bych si jen stěží dokázala představit.
V tuto chvíli už mám přečtené první 3 díly a pokud stejně jako já nemáte sérii zatím načtenou, opravdu se toho nebojte a pusťte se do toho. Navíc teď vychází celá série v reedici s barevnou ořízkou a to je takový skvost v knihovně, nádhera! Tuto knihu jsem dostala jako recenzní výtisk od Humbook, dekuji #Humbookblogeri za spolupráci!
Před několika dny se mi do rukou dostala nová knížka dua Christina Lauren, a touto cestou chci moc poděkovat Jotě za recenzní výtisk.
Kniha mě od začátku naprosto pohltila. Všechny knihy autorského dua patří mezi mé oblíbené a novinky pokaždé netrpělivě vyhlížím. Tato novinka byla naprosto famózní. Opakuju to často, ale autorky mě pokaždé dokážou překvapit. Jejich knihy jsou plné lásky, vtipu, ale i životních zkoušek a častokrát vážnějších témat, a vy jen musíte doufat, že hrdinům dopřejí ten happy end.
Kniha byla tak skvěle napsaná, že se mi před očima odehrávala jako film. Ostatně tato konkrétní kniha je pro filmové zpracování jako dělaná! Potkáváme zde mladou asistentku Carey, která si moc nedůvěřuje, a proto dělá takového poskoka, i když by měla navíc. Ve své častokrát nesnesitelné práci potkává mladého a ambiciózního Jamese, který by ji snad mohl v lecčem inspirovat. Hlavně aby si šla za svými sny a přestala být takovou "podržtaškou" úspěšné a slavné dvojicy - Melly a Rustymu Trippovým. Manželská dvojice designérů, kteří žijí dva životy - ten reálný a ten před médii, je někdy opravdu na zabití. Všechny čtyři postavy jsou zajímavými charaktery a jejich vzájemná dynamika je opravdu skvělá. Carey je součástí jejich života tak dlouho, že si neumí představit nic jiného.
Autorky vykreslily povahy postav realisticky, protože v každodenním životě se s podobnými náturami setkáváme všichni. Všechny jsem si opravdu oblíbila, a moc se mi líbilo, že ani jedna z postav nebyla vykreslená jako čistě pozitivní nebo naopak jako záporák. Byli to prostě lidé se svými chybami a je na čtenářích, na kterou stranu se vlastně postavit.
Za mě je každá další kniha autorek povedenější a ze Zůstane to mezi námi jsem tak nadšená! Laurenky jsou prostě jedny z nejlepších. A ty krásné obálky a provedení, prostě skvost v knihovně :).