Andyska007
komentáře u knih

Knížku jsme letos dali mojí mamince k narozeninám. Narodila se do nelehké doby… V knize je hodně zajímavých informací.


Kniha se dobře čte, je hodně zajímavá. Na další díl se těším.


Opravdu moc zajímavá kniha. Nám z Evropy se možná zdá, že v USA je americký sen samozřejmostí, ale není tomu tak... Čím dál tím víc lidí přichází o práci, má závažnou nemoc, nejsou pak schopni splácet hypotéky nebo nájem. A skončí jako nomádi putující Amerikou a hledají příležitostnou práci. A může to být bývalý učitel, knihovnice...
Reportáž je poutavě napsaná, přesto jsem nedokázala knížku přečíst na jeden zátah.


Zajímavá publikace, přečtená během dovolené v Jeseníku. Půjčeno z knihovničky paní domácí.


V roce sametové revoluce jsem byla na prahu dospělosti, devadesátky jsem si užívala a žádná negativa jsem si nepřipouštěla. Bylo proto zajímavé číst pojednání o této době od publicistů a historiků, kteří na tuto dobu nahlíží více objektivně. Některé kapitoly byly čtivější, jiné méně. Podle toho, jaký autor je psal.


Knihu jsem si koupila přímo na Novém Světě. Je moc zajímavá. Jan Blesík popisuje historii Nového Světa a fakta i zajímavosti o zdejších domech poutavě. Sám na Novém Světě 25 let žil. O současnosti je pak část, kterou napsal Dan Hrubý. Fotografie jsou nádherné.


Na Prahu 9 jsme se kdysi stěhovali dost neradi... A po deseti letech jsme se stejně neradi stěhovali pryč. Minimálně jednou za rok se tam vracíme na krásné akce Svatováclavskou pouť a vinobraní na Máchalce. Letos na podzim jsem tam získala tuto knihu a nelituji.
Uličník je kupodivu čtivé dílko, člověk se dozví zajímavosti o historii ulic, o vzniku jejich názvů. V knize je i bohatá fotodokumentace.


Publikace dobře popisuje exponáty muzea a přidává historické souvislosti a zajímavosti. Návštěva muzea i čtení knihy je smutné, ale expozice i kniha jsou moc hezky udělané. Jenom škoda, že pokulhává český překlad.


Průvodce po Krakově je sice z edice Do kapsy, ale vešlo se do něj velké množství užitečných informací. Pomohl nám při výletě do Krakova, ale to jsme v něm vyhledávali jenom konkrétní informace o památkách, které jsme chtěli navštívit. Teď jsem si ho přečetla hezky od začátku do konce a dozvěděla jsem se ještě spoustu zajímavostí. Proč jsem si ho jen nepřečetla předem? Teď asi budu muset jet do Krakova ještě jednou...


V tomto již pátém almanachu jsou verše i próza, texty humorné i poetické. Sdružení dnes již kamarádů, dříve spolužáků z kurzu tvůrčího psaní, se stále setkává a stále tvoří. A když toho vytvoří dost, vydají sborník. Také pořádají autorská čtení. Dílka jsou to hezká a hlavně psaná s radostí a láskou...


Po přečtení historického románu Král železný, král zlatý o Přemyslu Otakaru II. jsem si chtěla ujasnit a osvěžit informace o našich panovnících - Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci... A Habsburkové se stále snažili na náš trůn dostat, až se jim to povedlo... Kniha je psaná zajímavě, čte se lehce. To mi vyhovovalo.


Také jsem nejprve poslouchala podcast, upozornil mě na něj syn. Na začátku mi trvalo, než jsem si zvykla, že nad knihou musím více přemýšlet - myslím, že všeobecně je audioformát jaksi "lehčí" žánr... Ale dostala jsem se do toho a dozvěděla se spoustu zajímavých věci z naší, především novodobé, historie. Kolikrát jsem zjistila, že jsem i já žila v omylu... Těším se na druhý díl.


O knize jsem se dozvěděla v týdeníku Reflex a hned jsem měla touhu si ji koupit. A nelituji toho! Připomněla jsem si, co se dělo za celý rok války (a i před tím, první projev je z roku 2019). Jak Ukrajina a její prezident stále apelovali na ostatní státy, aby jim svět pomohl. A nic... Až teď, když víme o Buči, Irpini atd. Když víme o mrtvých civilistech, dětech...
V Reflexu jsem se také dozvěděla, že pravým autorem projevů není Volodymyr Zelenskyj ale Dmytro Lytvyn, novinář a analytik. Nicméně V. Z. nastiňuje témata, motivy a směřování apelů... Nijak to nesnižuje zásluhy prezidenta Zelenského.


Do knihy jsem se pořádně dokázala začíst až tak v poslední třetině a pak mi bylo skoro líto, že už je konec... Vypadá to tedy, že mi nesedla ta intelektuální část a líbilo se mi "obyčejné" čtivé vyprávění. Až si budu chtít přečíst eseje a pojednání o složitosti dnešního světa a zániku naší civilizace, sáhnu raději po jiné knize. Asi nejsympatičtější postava Felix ostatním říká: "Prostě se chovejte normálně, jo? Nepouštějte se do nějakejch keců o světový politice a tak. Lidi by vás tu měli za exoty."


Půjčila mi dcera. Já to prostě nemůžu brát úplně jako humor...


Mám to opačně než předchozí přispěvatelé. Kniha mě vtáhla od první stránky a nemohla jsem se čtením přestat. Téma a děj jsou drásající, ale je to krásně a poutavě napsané. Se všemi postavami (tedy těmi kladnými) jsem se dokázala ztotožnit. Na konci jsem si moc přála, aby to dopadlo - tak, jak to snad dopadlo...


Četla jsem všechny díly ságy. Tento poslední mě zaujal asi nejméně, ale přesto byl zajímavý. Na pozadí příběhů postav jsem se dozvěděla zajímavosti z německé historie.


Lehké, zábavné čtení. Sice téma není úplně pro zasmání, ale na mě kniha působila pohodově, asi díky jedné z hlavních hrdinek.


Divadelní hra v knižní podobě se mi líbila moc. Je tam mnoho španělského - drama, msta, vášeň, láska, melodičnost. Zpěvy a zvuk kytar člověk při čtení slyší ve své fantazii.
Autora jsem dosud neznala, chtěla bych si přečíst i něco z jeho básnického díla. I jeho život je zajímavý a bohužel předčasně násilně ukončený za španělské občanské války.


Milé literární drobnosti povětšinou amatérských spisovatelů. Bylo zajímavé porovnat tento první sborník s tím zatím posledním, pátým.
