AnetaKor
komentáře u knih

Teď už věděl, ze ho nikdo nepřijde zachránit, protože ho nikdo nehledá. Nikdo ho nikdy nehledal. ...


Zřejmě mi někde nunikla nitka, díky které bych to vše pochopila. Příběh se pohybuje ode zdi ke zdi, kdy už jen čekáte, jaka dalsi absurdita přijde. Ano, je to čtivé, ale dost odkloněné od reality.


Koho vice zatracovat? Koho vice nenávidět? Člověka, který dal rozkaz? Nebo člověka, ktery rozkaz splnil? Kdo z tech dvou nese vinu...


Jedna z mála knih, kde je hlavni hrdina velice nesympatický. Lill cely zivot pláče, ze ji matka neměla rada, ale sama své vlastní dítě milovat nedovede...
První půlka o přistěhování a těžkých začátcích je čtivá, ale pak se to mění v placky hádavé ženské. Dočetla jsem pouze ze zvyku.


Stále mě udivuje to neskutečné pokrytectví. Činy spáchané na židech jsou ve stejné době odsuzovany, ale u černochů to nikomu nevadilo. Jen se trochu privrelo oko...


Doufám, ze jednou o mě mé děti budou mluvit alespoň z poloviny tak pěkně, jako mluví Wilbur o svých rodičích.
Některé životy jsou prostě neobyčejné.


Pro je to byla kniha hlavně o lidské hlouposti. Co vše může způsobit nevědomost a strach. Co všechno můžou a jsou schopni udělat lide, kdyz se bojí.
Závěrečná propaganda SSSR a Stalina mi přišla zbytečná a trochu plánovaná...


Nevim... Zřejmě jsem ještě k teto knize nedospěla. Zvláštní kombinace Chaloupky strýčka Toma a Malých žen.


Pri cteni mate pocit, ze jste se ocitli v nekonecne smyčce teleshopingu s Horstem Fuxem, ktery vam nabizi bezkonkurencni výrobek, ktery proste musite mit! Vse je navic prolozelo pribehy stastnych maminek, ktere po aplikaci produktu zjistili co je s ditetem v neporadku a co je potreba zmenit, stejne jako se bajecne vyspite s novou matraci Dormeo.
Ja se nedovedela nic. Na jedno strane mate napsano, ze deti nemate pred spanim chovat, aby si na to nezvykli a hned na druhe strane je, ze nespi mozna proto, ze nejsou unavene a je potreba je unavit chovanim, hranim a treba i televizi...


Škoda. Prijde mi, ze nektere pasaze jsou zbytecne ocesane. Napriklad veskere návštěvy doktoru a vysetreni, kterymi musel Einar projit a pohled lekaru na "diagnózu" by byl neskutecne zajimavy a bylo by to zajimave srovnani. Nebo by to byl hyenismus?


Kdyby na konci nebyl odhalený padouch, tak by to byl hodně realistický a zároveň neuvěřitelný díl Black Mirror.
Jediné, co mě napadá, je otázka, jestli je to opravdu tak jednoduché...


Pozor! Spoiler: První půlka nic moc. Na mě až příliš syrové. Raději zůstanu žít ve své sociální bublině. Druhá půlka je téměř totožná se Zabijáky od Olsena...


krásná detektivka. Jen je škoda, že současný čtenář má odhalování vraha složitější, protože nezná drobné dobové souvislosti...


Když celá série začínala, tak jsem z ní byla nadšená. Naprosto nadšená. Teď mi přijde, že jsem z ní asi vyrostla.


Snad poprve, kdy se mi televizni zpracování líbí vic nez knižní. Kniha mi prijde příliš zběsilá a uspěchaná.


Velice příjemná kniha, která pod velkým množstvím nadhledu a humoru popisuje velice těžký život.
Moc mě pobavila pasáž o tom, jak byl Bob nemocný. Je vidět, že pánská rýmička se táhne časem v naprosto stejném epickém průběhu.


Velice příjemné čtení. Je zajímavé, jak dokáže Ladislav otevřeně psát i o intimních věcech a přitom to nepůsobí vulgárně a sprostě.


Ze začátku Vám to přijde jako divné, takové přitažené za vlasy. Holky jsou skoro dospělé, ale chovají se jako by jim bylo osm. Po pár kapitolách se to ovšem změní. Pro mě se to najednou stalo velice příjemným a milým čtením.


Otázka nadřazenosti rasy je stále aktuální a stále se najdou jedinci, kteří si myslí, že je potřeba ji vyřešit. Kde se berou lidé, kteří si myslí, že zrovna oni přicházejí s konečným řešením? Co je k tomu vede? Proč má někdo pocit, že si může hrát na Boha a rozhodovat o životu a smrti jiných lidi?
