annarehakova komentáře u knih
Kniha pro mě byla kvalitativně natolik nekonzistentní, že zatímco jsem ji chtěla v půlce odložit, ke konci se mě dotkla skoro k slzám. Některé pasáže na mě působily jako pozérský brak, celkově ale myslím autorka slvěle zachytila nělolik specifických životních zkušeností. Bavilo by mě přečíst od stejné autorky něco dalšího třeba za 20 let, až bude víc "vypsaná".
Spousta citací z praxe, modelové situace, praktické tipy i třeba doporučení dalších knih nebo pohádek. Ten slet ultrakonzervativní agitky tady v komentářích moc nechápu, doufám, že v roce 2023 není nic kontroverzního na tom, mluvit s dětmi otevřeně a s respektem.
Souhlasím s uživatelem "los". Kniha je napsaná myslím tak, aby se dobře prodávala, tedy začetla jsem se rychle. Je tam pro mě prvoplánově nasázena špetka humoru, šikany, násilí, sexuálního násilí ale vše jen v náznacích, autorka od toho skrz hrdinku vždy rychle uteče, aby se čtenář nebo čtenářka nevyděsila a knihu nezaklapla. Postava je vystavěná spíše jako karikatura lidí, kteří tak silné trauma prožili. V půlce knihu musím tedy odložit, protože se i přes občasná uchechtnutí a odsýpavost čtení nemůžu zbavit pocitu, že to autorka celé napsala prvoplánově. A že ve finále takové rádobyhluboké dílko může skutečným obětem podobných činů jen uškodit. Protože co když nebudou tak easygoing, roztomile vtipní a schopní se ze dne na den proměnit v tvora, co se líčí, oblíká podle Cosmopolitanu a chodí na večírky? Bohužel, vlastně tuhle knihu vnímám jako dost toxickou.
Plitkost pro mě ilustruje třeba nadužívání příslovců, postavy jsou vykreslené jak karikatury, literárně je to za mě hodně špatné a pokud je tohle kniha, která má být příznačná pro mileniály, je mi z toho obsahem i formou smutno. Dočetla jsem jen proto, že tu někdo psal, že druhá půlka je lepší.
Kniha, kterou by si měl přečíst každý Sapiens.
Hodnocení mě donutilo si ji přečíst a je fakt, že to šlo skoro samo. Nijak ale neuchvátí dějem ani stylem psaní. Často mi vadilo, že spousta vět šustí papírem. Jak už tu psali jiní, příběh se moc nikam nevyvíjí a je to fakt typická oddechovka. Kdybych se měla rozhodnout znovu, asi bych ten čas věnovala jiné knížce.
Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit špatnou referencí na film. Knížka je napsaná tak dobře, že mám pocit, že postavy znám a vzpomenu si na ně ještě za několik let, jak kdybych s nimi chvilku žila. Možná ten příběh byl až moc černobílý (celkem souhlasím s Ječmínkovým komentářem), ale pro to, jak byl napsaný a jak dobře se četl, nemůžu dát jinak než 5 hvězdiček.
Pro mě takových slovanských (téměř) sto roků samoty. Možná ještě lepší. Na nic si nehraje, přečetla jsem jedním dechem za den. Mám pocit, že jsem na tuhle knížku dlouho čekala. Krása.