Anne Leyyd komentáře u knih
Pekáč buchet je (pro mě) zatím nejlepší kniha od Kateřiny Petrusové. Nepostrádá příjemný a milý humor, skvělé postavy, které si záhy oblíbíte, pěkný příběh a nečekaný konec, který vám rozhodně nebude stačit.
Vřele knihu doporučuji těm z vás, kteří hledáte něco pěkného k odpočinku a pobavení. K podzimnímu čtení najdete těžko něco lepšího :-) A ode mě kniha získává 5 zasloužených hvězd!
Pokud tuto knížku berete spíše jako atlas než něco jako "příběh", tak nemůžete dát jinak než 5 hvězd, protože fantazie J. K. Rowlingové je prostě fenomenální :-)
I když musím říct, že bych ocenila (a užila si knihu ještě více), pokud by v ní bylo více ilustrací zvířat, než jen těch pár, ale to je detail... :-)
Tak jsem se konečně dostala ke knize, na kterou jsem se tak dlouho těšila a byla zvědavá. Byla jsem o tom sice už přesvědčená, ale tento příběh mě v tom utvrdil – Stephenie Meyer je zkrátka spisovatelka, která mě svým stylem psaní a vyprávění dovede POKAŽDÉ vtáhnout do děje, ať už se to týká upírů, Duší, nebo ďáblice v lidském těle.
Její styl je zkrátka nezaměnitelný, poutavý, čtivý, příjemný a já se ani u jednoho příběhu ani na jedné straně nestihla nudit.
Příběh Bree mě zase vtáhl zpátky do Forks a byla jsem ráda, že mi pomohl udělat si ucelenější pohled na všechno, co oné několikaminutové bitvě předcházelo. Měla jsem naprosto JINOU představu, jak se tam Bree dostala a to, jak to bylo nakonec, jsem vůbec nečekala. Diega mi bylo vážně líto a hrozně by mě zajímalo, co se stalo s Fredem.
Moc pěkný, napínavý příběh, který mě nezklamal, ani když jsem věděla (jako asi každý), jak to dopadne. Pro ty, co četli Stmívání a líbilo se jim to, můžu tuhle novelu vřele doporučit a pro ostatní, co to nečetli také – třeba vás to navnadí i na další knihy Meyerové ;-)
OBSAHUJE SPOILERY
Na pokračování Divergence jsem se vrhla s nadšením a byla ráda, že na něj nemusím čekat tak, jak teď budu muset na díl 3.
Nesouhlasím s většinou názorů, podle kterých byl tento díl slabší nebo méně zajímavý. Pro mě byl zajímavý maximálně. Stačilo se začíst do té nejistoty, v níž hrdinové pořád museli přecházet z jedné frakce do druhé, nebo to, jak se Tris rozhodla obětovat a Čtyřka (pane jo to byla scéna o nervy!!!) za ní vyrazil. Když jsem se dostala k části, kde ho Tris uviděla na té chodbě, tak mě málem kleplo. Takže NE! – i tento díl měl grády a rozhodně jsem se u něj nenudila.
Trochu mě štvalo, jak se po většinu času hádali, ale na druhou stranu se to dalo pochopit. Oba se chovali jako lidé a ne dokonalí hrdinové, za což před autorkou klobouk dolů, protože udělat z hrdinů skutečné lidi není jednoduché.
Zástup mrtvých se skoro vyrovnal sérii Vesmír od Beth Revis a já nevím, zda mám být ráda, že se Veronica Roth snaží být realistka nebo truchlit nad tolika zmařenými životy TOLIKA super postav.
Na konci jsem si opět oddechla, že skončil jakžtakž uzavřeně (ačkoliv i tak v tom nejlepším), aspoň se však Tris se Čtyřkou udobřili :-) což je pro mou romantickou část osobnosti jeden z důležitých bodů ;-)
Takže celkově – pokračování skvělé, Veronica Roth stále drží laťku, nemůžu se dočkat pokračování, jsem zvědavá, co se objeví za zdí a snad už nebude tolik mrtvol.
Na filmovou podobu se těším čím dál víc a doufám, že to filmaři nezmrsknou tak jako (např.) u Hostitele.
OBSAHUJE SPOILERY
Na poslední díl této série jsem se nemohla dočkat. Jednak proto, že ten předchozí skončil takřka v nejlepším a pak taky proto, že jsem chtěla vědět, jak s Jacindou, Willem, Cassianem a Tamrou dopadne.
Návrat je rozhodně nejlepším ze všech tří knih: je velmi akční, pořád se něco děje a vy nemáte ani možnost si pořádně vydechnout, a když už se zdá, že ano - PRÁSK a najednou hledíte na nové potíže, se kterými hrdinové musí bojovat.
Musím přiznat, že jsem tajně doufala, že se Jacinda setká se svým otcem a dlouho jsem v sobě živila naději, že je to ten šedý draki, se kterým prováděli pokusy. Takže jsem byla na jednu stranu zklamaná, když se tak nestalo. Na stranu druhou, asi by bylo dost trapné a klišovité, pokud by všechno dopadlo až tak růžově dobře.
Přesto jsem v knize našla pár věcí, které mě zklamaly.
1. - trochu naštvalo to, že si Jacinda HNED myslela, že Cassian umřel a nenapadla ji možnost, že ho třeba omráčili a je v bezvědomí, takže jsem o něj neměla ani strach :D Na to, jak pokaždé zvažovala všechny eventuality u všech JINÝCH situací, tak tohle ji nenapadlo ani omylem.
2. – čekala jsem, že bude více rozebráno, proč Jabel zradila Magnuse a proč vlastně zabila Miriam. Přišlo mi to takové bez nějakého extra pádného důvodu. Vraždu a zradu nic neomlouvá, to určitě, ale přece jen pokud to je hrdina knihy, tak by pro to měl mít aspoň (ze svého pošahaného hlediska) nějaký důvod.
3. – mrzelo mě, že Deghan nedostal více prostoru. Chudák tam řekl jen pár vět a já bych ocenila, pokud by se třeba aspoň pár stránek věnovalo jemu a Tamře. Takhle si člověk může všechno jenom sám domyslet. A přitom to je jeden z nejsympatičtějších párů, jaké jsem kdy viděla :-)
Konec se mi moc líbil, ale hrozně jsem litovala Cassiana. Díky tomu, jak dopadl on, jsem si to nedovedla užít tak, jak bych chtěla. Přála bych mu, aby si taky někoho našel, nebo našel nějaký kmen, kde by opravdu mohl být užitečný a (jak napadlo moji sestru) klidně bych uvítala nějakou další knihu od Sophie Jordan, která by se k hrdinům vrátila o pár let později…
Čili celkově - pěkná série, zajímavý a napínavý příběh, hrozně fajn postavy, ale přece jen to nemá na jiné propracovanější ságy. Každopádně si myslím, že tento poslední díl si plný počet hvězdiček zaslouží ;-)
Pokračování série se mi líbilo. Nebylo tam tolik krve, což mi vůbec nevadilo. Když se na to podívám celkově, tak byl děj přece jen o maličko slabší, než předchozí kniha, ale i tak jsem se ani na chvíli nenudila.
Pátrání po Anně a způsobu, jak ji dostat z pekla, bylo zajímavé, promyšlené a dotažené. Oblíbila jsem si Carmel a samozřejmě Casův pohled neměl chybu. Na začátku mě hned dostala první věta. U ní jsem lehla smíchy :D A v celé knize jsem se nasmála vlastně docela dost, takže spokojenost u mě převládá.
Co se týče konce, tak myslím, že to bylo důstojné zakončení Anniny série. Já osobně bych uvítala ještě jiný konec, ale nemůže být všechno tak, jak bych chtěla :-) Takže 4 hvězdy naprosto zasloužené.
Pokud u nás od Kendare Blake vyjde nějaká kniha, rozhodně po ní sáhnu ;-)
Nedočteno, začátek mi stačil - co to jako je? Pokus o vtip?
Vtipné situace = trapas, který by se NIKDY nestal, kdyby hrdinka nebyla úplně na hlavu. Nezlobte se na mě, ale tímhle nemíním ztrácet čas. Když jde hrdinka z vany, je nahá a tak ji najednou napadne, že se škvírou koukne ven, jestli NÁHODOU neuvidí fešného souseda a ono - JEJDA! žaluzie jako NASCHVÁL vyletí nahoru a soused TAM OPRAVDU JE a vidí ji v celé její "nedokonalosti" a tak dále a tak dále... Tak jako? Něco originálnějšího a hlavně smysluplnějšího by nebylo?
Ne, prostě ne. Hrůza.
Ze začátku jsem váhala, jestli se do téhle knížky pustit, ale nakonec jsem podlehla.
Musím říct, že autorka má velmi příjemný, čtivý, poutavý styl psaní. Ani na jedné stránce jsem se nenudila. Líbil se mi Casův pohled a okamžitě mě vtáhl do děje. Hlavně v druhé polovině jsem měla problém se od toho odtrhnout, protože to bylo DĚSNĚ ZAJÍMAVÉ!
Některé scény jsem radši honem přečetla a nepokoušela jsem si je víc představovat, protože nejsem hororový typ, ale vyloženě mi to nevadilo.
Romantiky tam mohlo být podle mě více, ale to je asi věc názoru. Annu jsem si oblíbila, i když tedy s těmi jejími činy… no… ehm… zkrátka se budu držet toho, že to sama od sebe dělat nechtěla a víc nad tím bádat nebudu :-)
Jsem moc zvědavá na 2. díl a pevně doufám, že ji z toho Cas nějak dostane ANIŽ by tam skončil sám!
Další z knih, kterou jsem se rozhodla přečíst na základě recenze mé kamarádky. Ani na chvíli jsem toho nelitovala. Když jsem si přečetla zadní stranu obalu, tak jsem si řekla „to je něco pro mě“. Nápad se mi okamžitě zalíbil, protože mi přišel opravdu originální – láska jako nemoc.
Rozjezd knihy mi přišel trochu delší, ale na druhou stranu je nutné pochopit, v jakém prostředí se děj odehrává a jaké tam platí zákonitosti. Takže jsem trpělivě čekala, až se objeví „někdo“ :-) Občas mě lehce štvalo uvažování Leny, ale pak jsem si uvědomila, že kdybych žila já v tom světě jako ona a od narození mi bylo vtloukáno to a to do hlavy, těžko bych mohla mít jiné názory.
Kniha se pak rozjela neskutečně, a každou chvilku jsem si opravdu užívala, držela Leně a Alexovi palce, a když se přiblížil konec, ani jsem snad nedýchala. To, jak kniha dopadla, jsem absolutně nečekala a musela jsem to rozdýchávat hodně dlouho. Po tom vypětí (které jsem s hrdiny prožívala) mi z toho bylo vážně zle a nechápala jsem, jak to mohla Oliver TAKHLE napsat! Taková mučírna čtenářů…
Některé pasáže jsem si pak četla i několikrát, protože měly opravdu hloubku a doslova z nich šla cítit radost nebo zase naopak zoufalství. Kromě toho se mi velmi líbilo, jak spisovatelka popisovala určité věci. Má barvité nápady jak to či ono přiblížit, aby se to dalo lépe představit.
Knížku jsem objevila díky recenzi jedné kamarádky. Nejdřív jsem si říkala, že to bude pěkná slaďárna - už i podle růžového obalu (nemám ráda růžovou), ale hned po prvních pár stránkách si mě kniha naprosto získala a já musela svůj názor ZCELA přehodnotit. Nemohla jsem ani věřit, jak rychle ty stránky letěly. Ani jsem se nerozkoukala a byla jsem v polovině.
Těžko se mi také věřilo, vzhledem k tomu, v jak krátkém časovém úseku se děj prvního dílu odehrává, že je tam tolik různých zvratů, záhad, napětí a taky spousta humoru.
Hlavní hrdinka není žádná naivní husa – má svou hlavu, je vtipná, svá, přirozená. Líbilo se mi, že si nepamatovala všechna jména a všechny věci, které v knize padly, protože ani já jako čtenář si to nedovedla zapamatovat, což ji pro mě udělalo reálnou a velmi sympatickou.
Gwendolyn jsem si oblíbila hned, naproti tomu Gideonovi jsem dlouho říkala „arogantní zmetek“, než jsem se přes tu jeho „arogantní fázi“ přenesla a než se začal chovat trochu galantněji.
Každopádně mám v plánu si knížku koupit, protože bych ji ráda měla v knihovně jako jeden z klenotů dnešní literatury (nějak mi uniká, proč je v knihovně zařazena mezi „dětské“ knihy…). A ten obal! Krása. Originální. Název na titulní straně i na hřbetu vyražený, takže ho cítíte pod prsty… A jednoduše to je originální název. Navíc se dá změnit prostě jen na „Rubín“ :-) No, prostě skvělá kniha. Na další díl jsem se nemohla dočkat. Vřele knihu doporučuji.
Opravdu - nebýt čtenářské výzvy na Databázi knih, nikdy bych po téhle nesáhla, ale ze zadaného bodu knih s oceněním Magnesia Litera to byla jedna z mála kratších (a naivně jsem dle anotace doufala, že nebude úplně marná - to naivně je NEJDŮLEŽITĚJŠÍ). Zastávám názor, že kvalita knihy se absolutně nedá odvozovat od ocenění, která získá.
Celkové zhodnocení? Párkrát jsem se zasmála, asi 3-4 myšlenky mi přišly zajímavé. Jinak ale 70 % rozhovoru otce se synem bylo v podstatě o ničem a navíc některé historky fakt ubohost sama. Nikdy nepochopím a) jak někomu může připadat normální bavit se o ženách tímto způsobem, b) jak někomu může připadat normální bavit se o nevěře a promiskuitě tímto způsobem - jakoby to bylo něco NAPROSTO NORMÁLNÍHO.
Co musím přičíst k dobru, tak synovy myšlenky, v nichž se přesvědčoval, že má na svého otce být mírnější a snažit se nerozčilovat, protože už je starší atd. Tohle mi přišlo výstižné, protože to asi prožívají v souvislosti s rodiči všechny děti. A konec zřejmě napovídá tomu, že otec SPOILER trpí Alzheimerovou chorobou. A budu třeba naivní, ale doufám, že na tom konci fakt vypil kafe a ŠEL domů KONEC SPOILERU.
Jinak ale za sebe tuto knihu určitě nedoporučuji.
KOMENTÁŘ OBSAHUJE MOŽNÉ SPOILERY
Na tento příběh jsem se moc těšila, i když jeho téma rozhodně nepatří k těm, na které se asi můžete opravdu doslova „těšit“. Příběh Lalea a Gity byl… neskutečný. Pokud by kniha nebyla podle skutečnosti, nikdy bych nevěřila, že by se něco podobného mohlo odehrát. Ale jak je vidět, tak i příběhy s happyendy své místo v reálném světě mají a je to dobře :-)
Styl psaní je poutavý a nutí vás číst pořád dál. Mnohdy stačila 1 nebo 2 pouhé věty a už jsem měla slzy v očích… Opravdu silný příběh z hrůzné doby. Mimo jiné mě ale přesvědčil o tom, že si nějaké „drsnější“ příběhy z tohoto období číst vážně nebudu. Sice by mě to i lákalo, ale… mám jen jedny nervy a stresu tolik, že si ho nechci ještě víc přidělávat.
Jediné, co mě trochu mrzelo, tak byl poněkud „rychlý“ konec. Samotné knize by určitě neuškodilo, pokud by byla tak o 100 stránek delší. Např. scéna, kdy se Gita s Lalem setkala se odbyla ani ne na půl straně! Já vím, nejspíš to bylo přirozené a autorka z toho nechtěla udělat klišé, ale… já jsem z toho tedy jako citlivá čtenářka neměla skoro nic. (Když si vzpomenu na setkání Taťány a Alexandra v 2. dílu Měděného jezdce, a jak jsem se třepala jak ratlík… Uch!) Jasně - byla jsem ráda! -, ale že by na mě přeskočilo více emocí, tak to tedy ne…
Jinak Tatéra z Osvětimi rozhodně doporučuji. Příběh je velice čtivý a podává úhel pohledu z řad někoho, na koho se tak nějak „zapomnělo“…
Dávám 4 hvězdy.
Ano, naprosto chápu, že to je re-telling pohádky a ano, chápu, že to je sem tam klišé... ALE! - KAŠLU NA TO! Tohle je po Měsíčních kronikách, Zakázaném přání a po Na lovu další z nejlepších re-tellingů, jaké jsem kdy v životě četla.
Neskutečně mě to bavilo, postavy byly skvělé, bylo to vtipné, nedovedla jsem (samozřejmě kromě happyendu) předvídat, co se stane, a jásala jsem nad reálností celého zasazení děje a částí s Ellinou rodinou. SKVĚLÉ, SUPER, NEMÁM VÝHRAD.
Maximálně vřele doporučuji. Jedna z nejpovedenějších oddechových knih, jaké jsem měla kdy tu možnost si přečíst. A mimo jiné jsem PŘESNĚ něco takového právě teď potřebovala.
Bez váhání 5 *
Tak, dočteno! A jsem... nadšená a šíleně natěšená na závěrečný díl.
Trochu jsem měla strach, zda se u 2. dílu povede plynule a hlavně ve stejné kvalitě navázat na skvělý 1. díl, nicméně moje obavy byly zbytečné. Autorka drží opratě pevně v rukou a vám nezbývá nic jiného, než se jejím příběhem nechat unášet.
Nechápu komentáře některých, že to bylo nudné. Možná četli jinou knihu? Jinak si to nedovedu vysvětlit. Příběh mě chytil hned od první strany a s každým dalším zvratem mě čím dál víc připravoval o nervy (v tom dobrém slova smyslu). Moc se mi líbilo, že Rafe dostal více prostoru, než jsem čekala, že dostane. Také musím ocenit vývoj Liiny postavy - nestala se z ní žádná fňukna, ale pomalu se z ní vybrušuje čím dál lepší adeptka na trůn.
DÁLE KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY
Kaden rovněž dostal svůj prostor, dozvěděli jsme se o něm víc a jsem fakt zvědavá, kdo je jeho otec. Byl by mazec, pokud by byl Liin bratr :D Nebo někdo z rodiny. To bych asi spadla na zem :D
Při zjištění, kdo je vlastně Obraun jsem měla menší nervový zkrat. To Rafeho (málem) udušení se jablkem mi prostě nedošlo :D No a konec samotný? Už jsem opravdu viděla, že se Liina předzvěst naplní a doopravdy tam zůstane, z čehož mi začalo být fyzicky nevolno. Naštěstí se tak nestalo, ale za jakou cenu! To jsem nečekala. Ani omylem. A když pak ještě přibyly ty šípy a pak žuchli do té vody... No mě omývali! Huf, to byly nervy!!! Poslední kapitola, jakkoli mizerné vyhlídky představuje, pro mě přece jen byla svým způsobem happy endem :D
A už to bude opravdu pěkná doba, co mě nějaká kniha tak dostala a zasáhla, až jsem řvala na celou kuchyň, kde jsem to dočítala, a musela se ještě vydýchávat. Prostě super pokračování a neskutečně se těším na to, jak to dopadne. Rozhodně plný počet hvězd a dala bych i víc!
No, jak to jenom říci? Asi použiju slova mojí mamky, která pronesla poté, co jsme dnes zhlédly filmové / seriálové zpracování: "Bylo to hrozně zajímavé, ale jednou to stačilo. Nic pěkného mi to nepřineslo."
Moje pocity to vystihuje naprosto přesně. Kniha je neskutečně čtivá, příběh bravurně vystavěný, napínavý, nutí vás přemýšlet, ale ve své podstatě (pokud se nad tím jeden OPRAVDU zamyslí), tak je to příšerné. A. Christie je skutečně mistryně v oboru, o tom se s nikým přít nebudu, ale že bych měla nutkání si knihu číst znovu nebo si ji koupit (či znovu zhlédnout film), tak to ANI OMYLEM.
Celkově bych to viděla na 3,5 *
Do této knihy jsem se pustila jen díky výzvě na Databázi knih a abych pravdu řekla, tak po dočtení vím, že z jiného důvodu bych se do ní nikdy nedala. Nevím, čím to je (asi jsem divná nebo třeba ne tolik inteligentní), ale knihy ověnčené cenami se mi jen zřídkakdy líbily.
Autorovi tohoto příběhu nelze upřít vypsanost a skvělou slovní zásobu, která se díky českému překladu jistojistě neztratila + skvělé slovní obraty a některé neotřelé popisy. Příběh celkově mě docela zaujal, ale působil TAK depresivně, že nebýt toho, že jsem se ho snažila přečíst co nejrychleji, asi bych skončila sklíčená někde v koutě. Chápu, že dějiště příběhu se odehrává v postapokalyptické budoucnosti (a tam toho pozitivního nalézt moc nelze), ale toto zkrátka není můj šálek kávy. Navíc mi určité pasáže přišly vážně nechutné, obzvláště jedna... Pár myšlenek mě zaujalo, ale to bylo tak nějak... všechno.
Knihu tudíž doporučuji těm z vás, kteří máte rádi (nebo vám spíše nevadí) opravdu smutné a DEPRESIVNÍ příběhy.
No, rozhodně velmi zdařile napsané. SKVĚLÁ hlavní hrdinka, která se ani jednou nechovala jako nána a neměla žádné přiblblé kecy, kterými 98 % všech YA hrdinek tak oplývá. Jen mě tedy docela dost zarazily ty hororové - nechutné prvky, protože mi přišlo, že to je zcela zbytečné. Pokud to tedy nebude mít nějaký hlubší smysl v dalším díle.
A fakt mě štve, že ZASE zatím není v plánu vydání posledního dílu! Co to s těmi našimi nakladatelstvími je???!!!
Hmm, tato kniha byla velmi... odpočinková :-)
V první řadě mě opravdu naštvalo, že se jedná o 2. díl série a ten 1. bude vydán až někdy teď později. Co to zase nakladatelství napadlo?
Pokud ale pominu toto, tak se mi příběh Delilah a Olivera opravdu líbil. Sympatické postavy, vtipné situace, nenáročný a velmi pohodový děj. Na jednu stranu mě trochu mrzelo, že příběh nebyl více dramatický a nebyl v něm nějaký ten "padouch", na stranu druhou (když se nad tím člověk zamyslí), tak by se tenhle příběh takhle klidně mohl odehrát v reálu. A na stranu třetí mi vůbec nevadilo odpočinout si od složitých zápletek.
Pokud máte chuť přečíst si velmi pěkný, romantický, pohádkovo-reálný příběh se sympatickými postavami, pak je Láska mezi písmenky přesně pro vás. Čte se sama a skutečně si u ní odpočinete ;-)
Poznámka: vážně jsem čekala hrozící katastrofu za každou zmínkou o vysypaných koších, na okamžik ztracených knihách... Asi už mě všechny ty jiné děsivě dramatické knihy tak zblbly, že jsem u této zblbla málem já :D
Nejprve jsem si už pokračování Města z kostí vůbec nechtěla číst, ale pak mě Pekelné stroje (a moje sestra) nalomily a já se odhodlala... a jsem ráda, že jsem to udělala.
Vůbec nemůžu říct, že bych se u knihy nudila. Děj měl spád, byl zajímavý, dobrodružný, plný akce a napětí, romantiky a zajímavé zápletky s pořádně drsným koncem.
Vztah Jace a Clary se mi v této knize opravdu líbil. Především to, že před sebou netajili různé věci déle než pár kapitol. Izzy, Alek, Magnus, Simon, Jordan i Maia celý příběh skvěle doplňovali a já se opravdu moc těším na pokračování.
Vřele doporučuji všem, kterým se svět Lovců stínů zadřel pod kůži ;-)
Tak - kdybych to sečetla, tak mi přečíst tuto knihu netrvalo víc než necelý den. Prostě... od první do poslední strany jsem se nedokázala odtrhnout.
Příběhy s orientální tématikou mě vždycky přitahovaly - navíc Šeherezáda, která bojuje o svoje přežití nejprve pouze pomocí příběhů... kterého knihomola by to nechalo chladným? :-)
Styl psaní autorky je téměř filmový, uhání vpřed, přímo vás vtáhne do děje a vy už děláte jediné - vezete se na jeho vlně.
Co bych vytkla, tak některá slova v překladu. Ahoj, jogurt, v pohodě? Propána - je to přece pohádkový příběh z dávnověku. Tož! Opravdu by mě zajímalo, jestli to je "vina" překladatelky anebo samotné autorky.
Příběh je napsaný velice čtivým stylem, nechybí mu vážnost, humor, romantika, záhady, kouzla a několik závojů tajemství, které mi pořád vrtají v hlavě a nemůžu se dočkat, až se nám v 2. díle objasní.
Chálida si nešlo neoblíbit a v závěsu za ním Džalála :D U Tárika jsem si na konci představovala, jak ho zatloukám prknem do země - já to chápu a vím proč to musel udělat! - ale přesto byl ten obraz uspokojující :-) :D
5 zcela zasloužených hvězd a vřelé doporučení pro ty z vás, kteří máte rádi příběhy s nádechem orientu.