Anne Leyyd komentáře u knih

Moc se mi do této knihy nechtělo, protože nemám ráda příběhy s... podobným koncem, ale kupodivu jsem si četbu užila. Koneckonců je to přece z dílny Marissy Meyer! :-)

Ačkoliv jsem si svět Alenky v říši divů nikdy nějak víc neoblíbila, líbilo se mi, jak autorka svět i postavy pojala.

Vášnivá Cath, která nechtěla zklamat nikoho, chtěla vyhovět všem, nedovedla si "dupnout" ve chvíli, kdy by to ještě něco vyřešilo - v době, kdy to neznamenalo srážet hlavy.

Šprým byl fajn, zajímavá postava - i Havran.

Celkově se mi kniha líbila a opravdu myslím, že Marissa odvedla velmi dobrou práci, když napsala příběh Srdcové královny tímto způsobem, tudíž nemůžu jít níž než na 5 * A rovněž doporučuji k četbě všem, kteří máte rádi retellingy.

2 10.08.2017

Vzdávám to. Fakt jsem byla nadšená z námětu (Audrey!), krásné obálky a vidiny skvělého humorného příběhu. Dostala jsem se do poloviny a prostě mě to nebaví. Styl psaní autorky je fajn, jenže hrdinové jsou „typičtí“, ničím nepřekvapiví, hlavní hrdinka je milá holka, ale prostě sedne na lep tomu… tomu… AGR! Humor sem tam, ale ničím překvapivý. Jediná postava, která se mi líbila, tak byl Olly. Pak mi to nedalo a přečetla jsem si konec a byla NAŠTVANÁ. Pak jsem si přečetla anotace dalších dílů a to mě utvrdilo v tom, že to skutečně je tak šíleně románově neoriginální, až mě úplně opustila chuť.

A držím se svého rozhodnutí - pokud mě kniha do poloviny nechytne aspoň trochu, tak s ní končím.

Jsem zklamaná a nehodnotím.

Hmmm :-)

V první polovině knihy u mě převládal názor typu: no dobrý, pěkná knížka. A v druhé polovině? Oči přilepené ke stránkám, srdce na horské dráze, nehty zaryté do dlaní. ÁÁÁ! :D

Ale teď vážně. První polovina knihy byla velmi dobře napsaná, pěkně se četla, ale... zkrátka mi tam něco chybělo, nedovedla jsem se do příběhu dostat nějak víc. To však směle napravila druhá polovina knihy, kde se mi do ní povedlo dostat a děj jsem hltala. Příběh nabral spád plný napětí, dobrodružství a nečekaných zvratů. Samotný závěr byl dechberoucí. HÚÚÚCH! Na chvíli jsem dokonce musela knížku zavřít, vydýchat se a vzpamatovat. A především to VSTŘEBAT. Připadala jsem si jako princ Dastan :D

Po dlouhé době jedna z těch knih, která v sobě neměla ani jednu postavu, která by mě štvala. Zahra byla skvělá, originální, živoucí hrdinka, kterou bylo ctí mít za vypravěčku. Žádná přehnaně dokonalá, přehnaně drsná, naivní nebo otravná. Perfektní směsice, která se na stránkách zhmotnila ve skutečně ŽIVOU dívku. Hm... tedy džinku :-) Aladin byl... Aladin :D Kdyby se ten kreslený někdy narodil v tomto světě, rozhodně by vypadal takhle :D

Posledních 130 stran jsem zhltla najednou, protože to nešlo odložit! Skvěle propracovaný příběh, skvělí hrdinové a perfektní konec! Vřele doporučuji všem, kteří mají rádi retellingy pohádek, živé a příjemné postavy a velmi dobře promyšlený příběh. 5 zcela zasloužených hvězd.

MOŽNÝ SPOILER

Poznámka: Při zmínce o tom JISTÉM kapitánovi na konci jsem si říkala: "UPS, no nazdar." :D Na druhou stranu, aspoň se při té plavbě nebudou nudit :D :D :D

2 26.03.2017

Tak jsem dočetla / procitla a cítím se… rozčarovaně. Co že to hlásal nápis na přebalu? Že je kniha vibrující? Že donutí čtenáře smát se nahlas? V tom případě se obávám, že jsem asi četla jinou knihu.

Styl psaní autorky je čtivý - píše tak, že děj rychle ubíhá. Nicméně samotný příběh (na to jak slibný a silný potenciál měl) byl velmi slabým odvarem toho, co jsem čekala, že zde najdu. Víceméně neslané a nemastné, žádné napětí. A onen vyzdvihovaný humor? Upřímně jsem se zasmála jen párkrát a to rozhodně nebylo stylem, že bych se popadala za břicho - prostě normální úsměvná poznámka. Na rozdíl od knih např. Kerstin Gier nebo Gillese Legardiniera (kdy jsem doslova ležela smíchy málem na podlaze). Zjevně máme s autorkou (a reklamní propagací) velice odlišné názory na to, co je humor, který „vás donutí smát se nahlas“.

Alice s Maxem byli hrdinové, o nichž vím naprosto jistě, že mi splynou s tou spoustou ničím extra výrazných postav, a za pár měsíců nebudu mít páru, co ti dva v příběhu vlastně dělali. Jejich vztah byl vskutku zvláštní (chvíli tak, chvíli onak), a přestože jsem ráda, že to skončilo tak, jak to skončilo, nedokázala jsem k nim proniknout a žádnou jiskru, která by ze stránek přeskočila na mě, jsem z nich necítila. Což je vážně děsná škoda, když ten příběh MOHL BÝT TAK SKVĚLÝ - protože ten námět je prostě bezva! Škoda, no… :-(

Každopádně příběh to byl celkem pěkný, naprosto nenáročný, dobře se četl, ale znovu zdůrazňuji, že pro mě naprostý průměr bez „šťávy“. Takže 3 slabé hvězdy.

2 21.03.2017

Tak... série dočtena. Musím říct, že jedině díky vědomí, že se s Lovci stínů neloučíme nadobro můžu vděčit za to, že nejsem mnohem smutnější. Už jsem si na tento svět tak zvykla, že by mi opravdu chyběl. Takže vzhůru na Paní půlnoci! :-)

Co se týče závěrečného dílu, tak byl opravdu nabitý akcí, napětím, dobrodružstvím, romantikou, rozplétajícími (a splétajícími) se záhadami.

Neuvěřitelné, ještě se mi nestalo, že bych se v knize zamilovala do vedlejší postavy a to navíc do takové, která ani není z této originální série :D Ale bratr Zachariáš mě ZDE prostě dostal :-)

Hrozně se mi líbilo, jak se všechno v tomto díle pospojovalo dohromady a také byla vytvořena půda pro nadcházející sérii. Pasáže s Emmou a Julianem mě bavily a myslím, že si je později budu vybavovat. Zkrátka musím obdivovat Cassandru Clare, protože to, jak celý tenhle složitý propletenec dokáže vytvářet a zaplétat, je něco neskutečného.

SPOILER

To, co se na konci stalo se Simonem mi přivodilo menší zlomené srdce, protože on byl tak skvělý! Jak se se vším od prvního dílu statečně po simonovsku pral a jaký super skvělý upír se z něj stal... Ach! No, takže na konci jsem skřípala zuby a byla naštvaná jak bouřkový mrak. Nicméně! Nicméně se to nakonec vyvrbilo tak, že s tímto koncem opravdu můžu být spokojená. A jsem taky šíleně ráda za Izzy, protože ta by chuděra asi nebyla schopná se jen tak někomu znovu pootevřít.

KONEC SPOILERU

Co mě hodně zaujalo, tak pasáž s Clary a Tessou a doufám, že se dočkáme vysvětlení a též, že se se všemi postavami setkáme v Temných lstech :-)

Ještě poznámka: scéna s Kostelníkem na konci neměla chybu :D A mimochodem opravdu mě trošku mrzelo, že se buď Magnus nebo bratr Zachariáš nesekli a neoslovili někoho Lightworm :D to jediné mi chybělo ke štěstí - ale konečně, člověk nemůže mít všechno :D

2 04.03.2017

Tenhle díl byl opravdu... skvělou předehrou k velkému finále, k němuž se schyluje. Uff.

Stejně jako u předešlé knihy, jsem se ani u tohoto dílu nestihla nudit. A i když se v ní často objevovalo řešení vztahových linek mezi různými postavami, přesto mě to bavilo.

Na chvíli jsem měla naivní dojem, že se Sebík fakt změnil, ale to, co ten zmetek předvedl ke konci - AGR! Ještě bych vše (ne prominula, ale v rámci jsem-zloduch-dělám-zlodušiny) "pochopila", ale to, že chtěl Clary taky dát "loka", no tak to už na mě bylo moc!

Malec - rozhodně velmi nečekané vyústění, i když mám dojem, že to nebude mít dlouhého trvání :D

Co se týče Jordana a Maii - to jejich neustálé muchlování už mi vážně lezlo na nervy... Doufám, že se v následujícím díle budou věnovat i užitečnějším věcem.

A Jace - ála flameboy :D - fakticky se těším, jak se bude "ovládat" i v následujícím díle.

Jinak - bratr Zachariáš - óóóh, scény s ním jsem si tak užila :-) A opravdu mám dojem, že se mi poštěstilo si číst knihy autorky v tom nejlepším možném pořadí. Tedy nejprve 1. - 3. díl TMI a pak TID a teď zbytek TMI. Myslím, že jinak bych se připravila o spoustu překvapení v Pekelných strojích a zase naopak nyní nechápala různé náznaky.

A ještě jedna věc - jsem neskutečně ráda, že hned můžu sáhnout po posledním díle, protože čekat po tomhle napínavém (a děsuplném) konci třeba i víc jak rok, no... děkuji pěkně!

2 18.02.2017

Tahle kniha byla... zvláštní, neobvyklá, s nečekaným koncem. A musím podotknout, že nebýt doslovu autorky, asi bych její hodnocení pojala trochu jinak.

Co se týče stylu psaní, tak byla kniha čtivá. Sem tam se objevil záblesk humoru a trocha romantiky. Ta byla podaná poněkud jinak, než jak je možné ji nalézt v jiných YA knihách. Nemohla jsem si pomoct, ale po celou dobu jsem se nedokázala s hlavními hrdiny tak nějak "spojit", jak se mi to stává u některých jiných příběhů a tedy knihu prožívat více naplno. Nevím, čím to bylo... ale prostě to nešlo.

MOŽNÝ SPOILER

Příběh sám o sobě měl rozhodně nečekané vyústění. Ale jak jsem uvedla výše, tak díky doslovu autorky dává mnohem větší smysl. A opravdu jsem ráda, že tuto knihu napsala. Možná, že kdyby příběh skončil tak, jak nejspíše spousta z nás čekala, padl by mezi ty nevýrazné a brzy zapomenuté, ale takhle... Doufám, že kniha čtenářům otevře trochu víc oči.

2 20.01.2017

PRAŠTĚNÁ, MILÁ, TRHLÁ, ČTIVÁ - pouze některá přídavná jména vystihující tuto knihu. Některé pasáže byly tak praštěné, že jsem jen musela zakroutit hlavou, ale to mi nezabránilo, abych se při četbě skvěle bavila.

Marie byla hrdinka, kterou by člověk nechtěl naštvat. Opravdu trhlý případ roztomilé dívčiny :D

Ale jelikož je to kniha jednoho z mých nejoblíbenějších spisovatelů, nemohlo to dopadnout jinak. Děj jsem hltala a i když jsem snad uhodla všechny možné zápletky, přesto mě to ŠÍLENĚ bavilo. V autorově stylu vyprávění příběhů je něco, co mě vždycky velmi potěší, povzbudí, zaručeně rozesměje, rozněžní a ke konci zanechá v takovém příjemném stavu, že jsem spokojená i přesto, že kniha skončila. No, řekněte mi, kdo tohle umí?

Takže 5 hvězd a moc se těším na další autorovu knihu. Ať žije rozkošný Paracetamol :-D

2 02.01.2017

Čapkův styl je perfektní. Čtivý, okamžitě chytí a vtáhne do děje. U některých povídek mi přišlo až škoda, že skončily tak brzy, jiné jsem zase dost dobře nepochopila... Vím, že se ke knize jednou určitě vrátím a třeba se na ně budu dívat zase jinak :-)

2 25.12.2016

Nad 5 zcela zaslouženými hvězdami vůbec nemusím váhat. Poslední díl jsem si užila stejně jako 2 předešlé. Líbilo se mi, že Chainani nikam nespěchal, ale všem postavám a všem součástem příběhu dopřál čas a prostor se rozvinout a působit na čtenáře. Jeden z těch mála skvostných závěrečných dílů skvělých sérií, na které budu ráda vzpomínat.

Jsem si jistá, že se ke Škole dobra a zla jistojistě vrátím, protože po dlouhé odmlce od Harryho Pottera je toto opravdu skvělá fantasy pohádková série, která za re-reading určitě stojí. Vřele doporučuji. Jsem spokojená jako Kmotřička :-)

2 12.08.2016

Obsahuje SPOILERY

Tak, konečně dočteno! Co k tomu dodat? Vážně jsem chtěla, aby se mi to líbilo, hrozně moc jsem se snažila, ale… tohle prostě nejde.

Námět knihy je vskutku perfektní. Oběť únosu se zamiluje do zdánlivého únosce - to je něco pro mě :D

Naneštěstí zpracování celého příběhu mi TOLIKRÁT přivodilo nutkání praštit se pokaždé něčím do hlavy, že jsem si ho užít zkrátka nemohla.

Styl psaní velmi čtivý, tady Becce nemůžu vytknout nic. Píše poutavě a děj ubíhá svižně. Kámen úrazu (zase - nevím, co to s Beccou Fitzpatrick je, že svoje hrdinky vždycky píše tak, že jsou na ránu) nastává u postav. Názory / chování / uvažování hlavní hrdinky se mění rychleji než dubnové počasí. Vadila mi její sebestřednost a předstírání zdánlivého, „já všechno zvládnu, jsem silná a chytrá a…“

Mason alias únosce mi seděl zhruba do ¾ knihy. Jenže když začal opěvovat chytrost a vynalézavost Britt, měla jsem chuť schovat se do koše. Kam ten chlap dal rozum… Epilog tomu dodal korunu, protože z toho TÁÁÁK děsně kapal cukr, že mi přišlo lehce mdlo. Jakoby toho drsného horala vyměnili za plážového playboye, který svoje repliky pochytil z červené knihovny.

Celkově se v příběhu vyskytuje několik naprosto nelogických bodů, které mi celý dojem z knihy zkazily, a já si ji nedovedla vůbec užít. Autorka se zjevně snažila dát příběhu punc reality, jenže to se jí (alespoň u mě) nepodařilo. A když už v polovině knihy víte na 97 % kdo je vrah a pak přijdete na to, kdo je Mason... Tohle mě zklamalo. Opravdu jsem čekala thriller (aspoň trošku), a ono houby. Pokud vám je tedy více jak 20 let, neočekávejte, že vás kniha nějak šokuje nebo překvapí...

Černý led tedy doporučuji jako VELMI odpočinkovou četbu, při které vám nebude vadit, když sem tam narazíte na nelogičnosti a překousnete hlavní hrdinku, která… opravdu neví, co a jak si má myslet.

Hodnoceno celkově tak na 2,5 hvězdičky... Škoda... :-(

2 20.05.2016

Upřímně přiznávám, že mě tento díl VELMI MILE překvapil. Oproti Skleněnému trůnu se zde stále něco dělo, vše na sebe pěkně navazovalo, scény byly mnohem více dramatické a měly pořádný spád!

Konečně se zde omezily Celeaniny (téměř) pubertální sklony a odhalila se více její pravá povaha. I když tedy toho vraždění by se mohlo ubrat. Autorka očividně zastává názor, že buď všechno, nebo nic…

Každopádně jsem si četbu opravdu užila. Části s Chaolem byly opět nejlepší. Má romantická duše metala salta a jásala jako o život... než ovšem nastal onen inkriminovaný moment, který všechno poslal do… háje. Ach jo :-( Jejich vztah je bezesporu jedním z nejsilnějších opěrných bodů celého příběhu a já pevně doufám, že se v příštím díle neomezí na minimum.

Je vidět, že autorka vytvořila opravdu velmi důmyslně poskládaný svět se spletitou historií, která se začíná nádherně rozvíjet a nám nezbývá než číst dál. 3. dílu se nemohu dočkat :-)

Poznámka: Poslední věty v knize sedly. Ano, Chaole, zamířil jsi vysoko :D

2 08.04.2016

Jen si troufni je velmi zdařilý román, který volně navazuje na knihu Překroč svůj stín. Hlavní postavy Ryan a Beth jsou mnohem reálnější a stejně tak jejich problémy, které přímo vychází z dnešní doby a mnoha lidem nebudou cizí.

Nebýt nudnějších a mnoha zbytečných pasáží, které jsou do děje zařazeny, neměla bych jí téměř co vytknout. Pokud se vám styl psaní Katie McGarry v předchozí knize líbil, neváhejte nad touto.

2 15.03.2015

Pěkný krátký návrat do světa drakií. Na novelu to bylo pěkně, čtivě, svižně psané - přesně jak by být mělo. Za sebe ale určitě preferuji příběhy, které jsou složitější a propracovanější. Ovšem jak říkám, tak na novelu dobré a 4 hvězdy zasloužené :-)

Určitě doporučuji těm, kteří četli sérii Drakie.

2 30.08.2014

Pokud se vám líbila Bez naděje, NEVÁHEJTE nad touto knihou.

Příběh z Holderovy perspektivy je rovněž zajímavý, poutavý, milý a ano, také bolestný. Závěr vám však poskytne ZADOSTIUČENĚNÍ a věřím, že jeho konec oceníte ještě více než v předchozí knize.

A už kvůli tomu konci to stojí za to ;-)

2 18.07.2014

Velice originální, čtivý příběh, který bych zařadila do povinné četby - tak se mi líbil a oslovil mě. Doporučuji především těm z vás, kteří máte rádi dystopie, chystáte se v září na The Giver, rádi u četby přemýšlíte a chcete opravdu POŘÁDNÝ, INTELIGENTNÍ A SILNÝ příběh.

Vím naprosto jistě, že si Dárce přečtu ještě minimálně 1 nebo i 2x, abych pochopila a vstřebala z něj víc, než jsem pochopila a vstřebala po jednom přečtení.

5 zcela naprosto zasloužených hvězd a pokud myslíte, že je příběh pro děti, tak jste na omylu. Naopak - je pro VŠECHNY věkové kategorie.

2 06.07.2014

Zavržený se mi VELMI TĚŽKO hodnotí. Pokud bych měla dát hvězdy za čtivost a poutavost, musela bych dát hvězd 5. Pokud bych měla hodnotit příběh jako celek, postavy a zápletku, tak bych snad musela dát jen 2 nebo 3. Takže nakonec knihu hodnotím slabými 4 hvězdami.

Knihu rozhodně DOPORUČUJI jako ODPOČINKOVOU ČETBU, protože na toto je skvělá. Rychle se čte, krásně ubíhá a nenudíte se při ní. Hledáte-li ale „něco víc“, tak po ní nesahejte, protože to „víc“ nedostanete.

2 29.06.2014

Kniha mě bohužel celkově DOST ZKLAMALA :-( , především její první dějová linie (tedy od začátku po stranu 58). Následně se děj i logika začínala zlepšovat a já se opravdu upřímně bavila, takže tímto si příběh polepšil a vážně mě začal bavit.

Nepochopila jsem, proč Kateřina Petrusová musela z hlavní hrdinky udělat takovou dlaždičku, za jejíž slovník by se nestyděl ani hrdina drsného amerického thrilleru. ZBYTEČNÉ A SRÁŽEJÍCÍ hodnotu hrdinky i celé knihy. A pokud by ubylo oné snahy udělat „vtipnou“ každou druhou větu, příběhu by to jedině prospělo.

Takže pokud sečtu klady i zápory, vychází mi z toho 3 zasloužené hvězdy - za druhou další část knihy, u níž jsem se skutečně bavila a stránky hltala.

Na příští knihu Kateřiny Petrusové se i přes toto zklamání moc těším a pevně doufám, že bude lepší.

2 25.05.2014

Na tuto knihu jsem se MOC těšila a musím ji přiznat, že se mi líbila, VELMI dobře se četla (skoro sama) a bylo to zkrátka takové milé, klidné, oddechové čtení.

Pořád jsem tak nějak čekala, že se děj po začátku nějak více rozjede, že bude více napínavý a složitý, že se do něj kromě nepřítele času, přidá ještě další pomyslné želízko do ohně. Nicméně se tak NESTALO.

Postavy byly milé, příjemné a sympatické, ovšem NEMĚLY v sobě něco navíc, díky čemuž bych si je zařadila k těm charakterům, které si budu připomínat.

Děj byl vskutku jednoduchý a kapku mi přišel… nedořešený. Celou dobu to tak nějak vypadalo, že Benett „nemůže“ zůstat, že to prostě nepůjde a pak najednou HOPLA a ono to šlo! Toto jsem nějak nepochopila, přišlo mi to nedomyšlené, nedotažené…

A vzhledem k tomu, že jde v knize o cestování časem, nemůžu se ubránit srovnání s NAPROSTO ÚŽASNOU sérií Drahokamy. Jenže víte co? Tohle se srovnávat nedá, protože na Drahokamy to zkrátka nemá. Co se týče zápletky, humoru, romantiky, postav, děje a jeho vývoje… Xemeriuse ;-)

Čas mezi námi je velmi příjemná oddechovka, která neurazí, nicméně ani nenadchne. Takže chcete-li něco nenáročného, určitě po ní sáhněte.

Za sebe říkám, že se mi líbila na to, aby jí dala 3,5 hvězdičky a pokud vyjde pokračování, přečtu si ho též.

2 04.03.2014

Musím říct, že na pokračování Tygří ságy jsem se neskutečně těšila. Když to shrnu celkově, tak to bylo stejně skvělé, jako oba předchozí díly. A jako u nich, musím i tady ZNOVU podotknout, jak je VIDĚT, jaká je Colleen Houck dříčka a detailistka.
Kniha byla neskutečně propracovaná, ať už se to týká popisu potápění, 5 draků a jejich úkolů nebo celkového propojení všech dosud vydaných knih. Dobrodružné, napínavé, akční.
Z draků jsem měla nejraději posledního – tedy bílého, ten byl fajn a aspoň jeden z nich, který nedělal nějaké nekalé úskoky. Pokud bych ale měla uvést toho, který mě nejvíc pobavil, tak by to byl drak zlatý. Na toho nezapomenu! :D

Wesova postava pěkně oživila děj a byla s ním sranda, takže jsem si scény s ním užívala na maximum. Kdo mě ale v tomto díle NESKUTEČNĚ ŽRAL, tak byl Ren. Nespočítala bych, kolikrát jsem si představovala, že mu něco omlacuju o hlavu. Úplně nejvíc mě snad naštval s tím, jak Kelsey přikazoval, že si NESMÍ ostříhat vlasy. Být Kelsey já, tak si je schválně oholím na ježka. Zmetek jeden. Nechápu, co má co kecat do toho, co má na hlavě. A to je jen špička ledovce v tomhle díle.

Co se týče Kišana, tak z toho jsem několikrát pomyslně spadla blahem. Celý slavný Ren se vedle něj mohl jít zahrabat. Sice mě mrzelo, že jak si ho Kelsey přece jen vybrala, tak se jí víc nevěnoval a ani s ní v tom pokoji nespal, když měla noční můry, ale co se dá dělat. Rozhodně je mi sympatičtější než Ren a aspoň není takový nesnesitelný pedant. Jen mám takový nejasný neodbytný pocit, že Kels nakonec stejně bude s Renem. Už to, že poslední kapitola byla z Renova pohledu, tomu napovídá. Ale budu MOC MOC MOC ráda, pokud se pletu :-)

A Kelsey? No, tak z té jsem měla několikrát málem šok. Nějak ji nechápu. Tak buď když asi ví, že miluje víc Rena, by měla být s ním a ne s chudákem Kišanem, který si ROZHODNĚ nezaslouží, aby ho takhle tahala za nos. Nevím, pokud chtěla autorka vytvořit vztah mezi ní a Kišanem, tak bych se víc soustředila na pocity v souvislosti právě s ním. Ale po většinu času se tam Kels zabývala city k Renovi a zkrátka mi přišlo, že když se jí dotkne Kišan, tak to s ní ani nějak nehnulo… Zkrátka je mi Kišana líto už teď :-(

Na pokračování se hrozně moc těším a doufám, že oba tygři natrhnou Lokešovi zadek!

2 29.08.2013