annettka1098
komentáře u knih
Říkala si o to
Louise O'Neill
První část knihy nazvaná Loni byla velmi těžká na čtení. Skládala se v podstatě jen z přímých řečí bez bližšího objasnění situace či popisů postav. Druhá část s názvem Letos je lepší co se týče stylu, ovšem obsah je velmi těžký. Jedná se především a prožitky, myšlenky a pocity Emmy. Nesouhlasila jsem celkově s přístupem rodiny a jejího okolí. Přijde mi hrozné, že se to skutečně děje, že když se to stane, neumíme reagovat. Je dobře, že se o tom někdo rozhodl napsat a toto téma by si rozhodně zasloužilo mnohem větší osvětu.
Šťastná kniha
Barbora Šťastná
Kniha pro mne měla bohužel sestupující tendenci. Ze začátku jsem byla nadšená, přišla mi super. Postupem jsem si na ni asi zvykla a přišla mi stále stejná. Kniha ale není špatná. Rozhodně vím komu bych ji doporučila a své čtenáře najde. Recept na šťastný život v ní nehledejte, ale jestli vám občas přijde, že všichni jsou šťastnější než vy, tak ji rozhodně doporučuji. Maminky na mateřské by si ji měly přečíst povinně - pro menší trauma samy ze sebe. ;)
Co mě naučil tučňák
Tom Michell
Bohužela zklamání, čekala jsem asi víc. Chvílem jsem nevěděla, jestli čtu cestopis nebo příběh člověka a tučnáka. Kniha je zajímavá, ale mám pocit, že mohla být lepší. Čekala jsem, že to bude zajímavá kniha, na kterou jen ta nezapomenu, o které budu dlouho přemýšlet, ale bohužel se tak nestalo.
Deník pražského studenta
Pavel Kos
Kniha vhodná na zkrácení chvíle po cestě do práce či do školy a podobně. Nedozvíte se v ní nic nového, nevede k zamyšlení, jde prostě jen o "štěky" pražského vysokoškolského studenta. Možná trochu s nadsázkou, možná ne, kdo ví. Asi každý z nás okolo sebe takového podobného studenta má, není-li to on sám.
Hotel Nostalgie
Mikuláš Vochozka
Krásná letní povídka. Vrátila jsem se díky ní na letní dovolenou u moře, kde jsem také strávila půlku dětství, takže jsem se dokázala do příběhu vcítit. Dokonce jsem zatoužila stejně jako Barnabáš se na to mé místo vrátit. Autor občas používá na můj vkus moc dlouhých souvětí, ale s přihlédnutím k tomu, že je to autorova prvotina to lze odpustit. Dojem z příběhu mi to nekazilo, dokázala jsem se tím popasovat. Autor moc hezky vystínil Barnabášovi nálady a pocity. Moc ráda si přečtu nějaký další autorův kousek, který po lepší korektuře by mohl být naprosto bez chyb.
Mléko a med
Rupi Kaur
Doporučila bych ji kamarádce se zlomeným srdcem. Ta by v knize podle mne nalezla potřebnou útěchu a nevadily by jí ne úplně vhodné a časté sexuální narážky, “popisy” a kresby. Bohužel mne to rušilo. Asi nejsem v tuto chvíli na takovou literaturu “naladěna”. Nejvíc se mi asi líbila část opouštěná - dva úryvky jsem si poznamenala.
Tatínku, ta se ti povedla
Zdeněk Svěrák
Poslední den výzva a chyběla mi poslední kniha. Jaké překvapení, že mal první kniha, kterou jsem jako dítě přečetla sama byla poprvé vydána v roce mého narození. Osud! :-D
Pamatuji si, že se mi jako dítě kniha koc nelíbila a přečetla jsem jen jednou. Za to teď, s odstupem času se mi líbila moc!
Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
Mám velice ráda film o americké naivní dívce. Knihu jsem si chtěla dloubo přečíst a díky výzvě jsem tak konečně udělala. Kniha mne velmi překvapila, protože byla vlastně jiná. Nejsem si jistá, jestli Holly byla opravdu tak děsně naivní nebo jen vypočitavá nebo oboji?
Manekýni
Pavel Hénik
Nedočteno! Slovy autora, bavilo mě to asi tolik, co by se za ulomený nehet vešlo. Poprvé jsem přirovnání dala, ale s každým dalším jsem protáčela oči. Vzhledem k tomu, že je toto přirovnání na každé druhé straně, měla jsem oči více nahoru než do knihy. Nemluvě o tom, že jsem se prostě nedokázala dostat přes ty nechuťárny. Prostě ne! Dávám do přečtených jen z důvodu, kdybych na knihu jednou díky Bohu zapomněla, tak aby mě nenapadlo číst znovu.
Muž a žena
Michal Viewegh
Bohužel malm z knihy rozporuplné pocity. Vzala bych z knihy Prolog a spojila s 2.částí druhé povídky. Trochu více rozpracovala a bylo by to přesně ono! Tam jsem autora našla. To byl on ve svém starém dobrém “kabátě”. Povídka Vincenta také nebyla špatná, ale vulgarní otec mi bohužel neseděl. Bez něj by to byla také zajímavá a hezká povídka. Začátke povídky o Dominice mě někdy až iritoval. Vyprávění z ženského pohledu mi moc nesedělo. Až když se na scéně objevil starý dobrý Oscar, bylo to ono! Autor by se měl vrátit ke starému dobrému psaní o sobě, o svém životě, o tom dobrém i zlém, zajímavém i možná nudném a všedním.
Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
Jonas Jonasson
Nevím, jestli ji zařadit to přečtených, protože jsem nedočetla a to dělám jen velmi nerada. Ale prostě mě to absolutně přestalo zajímat. Do půlky dobré, byla jsem ráda, že je to úplně něco jiného než předchozí dvě knihy. Za půlkou už jsem se do čtení musela nutit a to mne u 46 kapitoly přestalo bavit. Četla jsem jako první Staříka a pro mne nejlepší kniha. Analfabetka mi přišla až moc podobná Staříkovi a Zabiják u mě propadl. Bohužel! :(
Osm
Radka Třeštíková
Za mne moc hezká kniha. Není to prostě klasická detektivka, jako na detektivku bych na to ani nepohlížela. Je to prostě román s lehkou detektivní zápletkou. Ti, kdo jsou milovníci detektivek to si odsoudí, nebude to jejich šálek kávy. Jde o krásné oddechové čtení.
Nalezený
Erin Kinsley
Autor dobře pracuje s tématem ztráty a návratu, a čtenář či posluchač má možnost vcítit se do zoufalství rodiny, která se zpočátku raduje z návratu svého dítěte, jen aby záhy čelila dalším tajemstvím a hrozbám. Přesto příběhu chybí hloubka, a to především co do postav.
Milenec
Rebecca Sacks
Bohužel jsem postupem čtení zjistila, že pochopení izraelsko-palestinského konfliktu je pro mě strašně složité. Já prostě nejsem schopná pochopit, proč dvě víry nemohou žít v klidu vedle sebe a musí si něco nárokovat.
Allison na mě ze začátku působila názorově dosti podobně. Sice je židovka, ale narodila se v Kanadě, takže mi přišlo, že také ona se snaží celý spor pochopit nebo žít v něm nezaujatě. V poslední třetině knihy však došlo k jistému zvratu, který mi přišel hodně na sílu a jednání Allison jsem vůbec nepochopila. Přišlo mi to dostatečně neobjasněné a bohužel mi to zkazilo celý závěr knihy.
Mrtvé od Tichého jezera
Leslie Wolfe
Velmi mě oslovila hlavní vyšetřovatelka Kay, která vůbec neměla lehké dětství, ale vše se odhaluje velmi postupně. Dozvíme se také od A až do Z vše o pachateli, což mě hodně bavilo. V příběhu se jde opravdu do hloubky vrahových pohnutek. Kapitoly se různě střídají, takže jsem si občas udělala nějakou domněnku a následně jsem si ji potvrdila či vyvrátila, z čehož mě občas dost mrazilo.
V příběhu se bohužel objeví několik klišé (například: hlavní vyšetřovatelka se rozhodne jít po pachateli sama), nicméně už to beru tak, že tyto věci v detektivkách jsou, stejně jako je tomu v knihách jiných žánrů. Každý žánr má prostě své kliše.
Příliš pozdě
Colleen Hoover
Souhlasím s názory, že toto je jiná Colleen, než na jakou jsme zvyklí. Na mě to bylo hodně americké a málo uvěřitelné, navíc mi to ani nehrálo na city tak, jak jsem u této autorky zvyklá. Možná je to tím, že čtu především thrillery a mám tedy už téměř "hroší kůži", nebo to bylo spíš tím, že jsem příběhu měla problém věřit. Co musím vypíchnout je čtivost, ta se autorce nedá odepřít. Kniha je vyprávěna z pohledu tří postav, takže dynamika textu je opět zajištěna. Na textu je ale znát, že ho autorka několikrát upravovala, protože jsem v příběhu narazila na několik drobných nesrovnalostí.
Ostrov temnoty
Daniel Aubrey
Vedle hlavního případu se nám postupně odkrývá také minulost Freyi, která se přestěhovala zpět do Orknejí, aby zde našla klid. Freya se vypořádává s traumatem z bývalé práce a navíc se domnívá, že trpí poruchou autistického spektra, což jí v nové práci moc nepomáhá. V knize nechybí popisy krajiny a celkově atmosféry Orknejí. Kromě prostředí a Freyiny povahy ale nebyl příběh bohužel nakonec tak originální, jak jsem čekala a na podobné téma jsem již pár příběhů četla. Nicméně pokud díky knihám rádi poznáváte nová místa nebo vás baví zvláštnosti hlavních postav, pak si knihu určitě užijete.
Džinové
Fatma Aydemir
Kniha je tak reflexí širších společenských a kulturních otázek, jako je identita, rodinné vztahy, emigrace a pocit domova. Aydemirová se zaměřuje na dilemata, která přináší život mezi dvěma kulturami- německou a tureckou – a jak tato rozpolcenost ovlivňuje jednotlivce i jejich rodinu.
Přestože příběh nabízí mnoho témat k zamyšlení, bylo pro mě obtížné se s ohledem na rozdílnost naší kultury a tureckých zvyků s jednotlivými postavami dostatečně ztotozniž.
Druhý manžel
Kate White
Chvíli mi trvalo se do knihy začít, protože mi začátek přišel trošku nepřehledný co do postav a jejich vztahů. Postupně jsem se ale do příběhu dostala a říkala jsem si, že tady bude vývoj poměrně jasný. Autorka si se mnou hrála jako kočka s myší a já ji na to pokaždé skočila. Celá kniha je spíše klidnější a nenápadně vám podsouvá teorie, kterých autorka chce, abyste se drželi. V samotném závěru se pak napětí dá krájet a kniha nejde odložit.