Anniee
komentáře u knih
Cesta domov
Sebastian Fitzek
Fitzek nezklamal. Přečteno za dva večery, takže mě ani Klara nestihla štvát tak moc, jak mohla. Téma náročné, ale nesmírně čtivé, autorův doslov na konci to celé krásně podtrhl. Konec mindfuck, v dobrým slova smyslu.
Sečteno podtrženo, Fitzek je vždycky výborná, temná volba.
Něco víc
Patrick Ness
Zvláštní kniha. Docela mindfuck. Trochu mi připomínala knihy od Blakea Crouche, i když byla rozhodně méně fyzikální. A i když jsem si z ní nadšená, věřím, že bych si ji užila víc, kdybych měla čas strávit u ní celý den a dát ji na jeden zátah. Protože čím víc jsem čtení protahovala, tím víc jsem se v tom ztrácela.
Ale skvělá rozhodně byla, to se musí nechat. Promyšlená a napínavá od začátku do konce, bez hluchých míst. Místy mi přišla taková snová, ale to byl asi záměr.
Vlastně jediný, co mi na knížce vadilo, byl nevysvětlenej konec, ale rozhodně nelituju, že jsem po ní sáhla.
Pláž v Chorvatsku
Julie Caplin
Klasická Julie Caplin. Za mě ale malinko slabší, než ostatní knihy co jsem od ní četla. Víc než Maddie mě tady vytáčel Nick - proč, to nebudu spoilerovat. Jinak zase atmosférické ( za mě ne tolik jako třeba Chata ve Švýcarsku, ale to je subjektivní názor), sladké, předvídatelné a pomalu plynoucí. Taková jednohubka, ideální když dostanu chuť na dobrou romantiku.
V zahradě zášti
Camilla Bruce
Tohle je kniha, která si svou surovostí a temnotou nezavdá ani s Carterem. Vlastně ani nevím, u čeho při jejím hodnocení začít.
Začnu možná samotnou autorkou. Jde vidět, že téma této sériové vražedkyně má nastudované dopodrobna, a nejen to - že strávila hodiny a hodiny uvažováním nad motivací Belly, nad její povahou, okolím. Vše bylo promyšlené a rozvedené, to smekám.
O Belle Gunnessové jsem ani nevěděla že existovala. Její příběh je temný, ale i smutný a plný zášti. V nějakých chvílích čtenáři přejde přes mysl, aha, tak v tomhle ji možná vlastně chápu… A pak se mu zvedá žaludek a najednou zas nechápe, nechápe, jak se tohle může v člověku objevit. Jak vlastně může žít s toliko záští v sobě. Masakr. Kniha je jednoduše masakr.
Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru
Benjamin Alire Sáenz
“I bet you could sometimes find all of the mysteries of the universe in someone’s hand.”
Kniha o ničem a vlastně o všem. Poetická. Plná lásky (paneboze tý lásky! - u srdce mě zahřála nejvíc asi ta rodičovská, nádherně popsaná). Bezchybný, plný pochybností o životě, o sobě sama, o hledání. O nalezení.
Spřízněné duše
John Marrs
Tak tohle byla jízda. Jeden zvrat za druhým, pět příběhů pěti lidí, kteří nemají spolecnyho nic a zároveň hodně, tuna lásky, tuna podezření, ještě víc lží. Nečekejte žádnou poklidnou sladkou romantiku, ale pořádnej, místy dost zvrhlej thriller. Doporučuju.
Dárce
Lois Lowry
Ufff, tohle se neříká lehce - ale v tomhle případě bude asi můj větší oblíbenec film, ne kniha. Sama nevím, čím to, nemám žádný konkrétní důvod. Jen u filmu jsem měla husí kůži a tady se takové emoce prostě nedostavily. Nápad ovšem brilantní, to se musí nechat.
A co mě hodně zaujalo byly konce podle dětí v doslovu, to mě donutilo přemýšlet nad příběhem ještě o něco víc.
Já jsem smrt
Chris Carter
Po delší pauze od Cartera zase velká spokojenost! I když přiznávám, ze ty informace o Hunterovi, které jsou v každé knížce, jsem teda přeskakovala.
Brutalita jako vždy extrémní, zápletka snad zamotanější a konec neuveřitelnější než jindy. Ale možná právě proto se to tak dobře četlo…
Dokonalá
Cecelia Ahern
Ani druhý díl mě nezklamal. Naopak, druhou půlku jsem přečetla na jeden zátah. Autorčin styl psaní mě nepřestává okouzlovat, jakožto i poselství v knize.
Jediná věc, přes kterou jsem se nepřenesla je překlad příjmení Celestine. V prvním díle Westová (to mimochodem vzala překladatelka kde?), v druhém Severková. Proč proboha??
Vadná
Cecelia Ahern
Druhá knížka od Cecelie Ahern mě přesvědčila, že její psaní fakt můžu. Sice jsem od knihy čekala něco úplně jiného, ale paneboze, tahle dystopická nádhera mě dostala. Děj plyne naprosto ukázkově, myšlenkové pochody jsou věrohodné, hlavní hrdinka sympatická, co víc chtít. Drželo, nepustilo, ihned jdu na pokračování.
Tamařino souhvězdí
Anna Musilová
“Ale možná jsme všichni v určitých chvílích něčími přístavy, a jindy zase loděmi.”
Jemná knížka co zahraje na struny každý citlivý duše. Každej máme svou Tamaru. Děkuju.
Maria Montessoriová: Učitelka nové doby
Laura Baldini (p)
Po přečtení to vidím tak, že životopisný romány budou nová láska.
S odkazem Marie Montessori se jako učitelka setkávám často, tudíž jsem knihu vzala ze zvědavosti. Byla velmi zajímavá a čtivá, i přesto, že se toho o Marii až tolik neví. Trochu mě mrzí, že porodem syna její život jako by skončil (což ono to tak v reálu asi bylo - poznamenalo to jak ji, tak její tvorbu a práci). Ale to, co téměř sama dokázala, o co se zasloužila a co tomu musela obětovat, to je neskutečné. Klobouk dolů a jedno velké díky.
Dárek
Sebastian Fitzek
MILUJU Sebastiana Fitzeka a jeho psychothrillery! Nikdy od nich nejsem schopná odejít a přečtu je za jeden den. No Dárek nebyl výjimkou. I přes to, že tam bylo až moc postav na zorientování a že zápletka byla mnohdy kapku přitažená za vlasy, je to jeden z nejlepších psychothrillerů co jsem kdy četla. Akční, napínavý, krátké kapitoly a zajímavá psychologie postav.
A hlavní věc, díky které Fitzek vyčnívá - zajímavý, ne moc známý problém zakomponovaný do příběhu. V Pasažérovi 23 lidi mizející na výletních lodích. V Dárku analfabetismus. Velký dobrý, jako vždy.
Všechny stránky Amelie
Ashley Schumacher
Vůbec netuším, co vlastně ke knize napsat. Vím jenom to, že hodně dlouho mnou nic takhle nezarezonovalo. Dlouho mě nic takhle nezasáhlo a nevpilo se do mě. Usmívala jsem se a plakala. Na straně 220 přestala číst, protože jsem nechtěla aby to někdy skončilo a začala zase odznova. Četla věty dokolečka a nechávala doznít.
Protože paneboze, to bylo kouzelný. Ten příběh, každý drobný detail knihy a hlavně jazyk - poetický a neskutečně vyladěný. Úplně z toho čiší láska ke slovu.
A hlavně - kniha o knihách? Dejte to sem! Jenom bych potřebovala, aby existovalo i to knihkupectví. A Kroniky Ormanu. Nebo aspoň další autorčina knížka…
Má mě rád, nemá mě rád
Sally Thorne
No tak tohle je láska. Moje nejoblíbenější hate-to-love a ještě s takovouhle chemií? Bomba! Jediný, co bych uvítala, by byl příběh i z pohledu Joshe, a bylo by to DOKONALÝ!
Šeptuchy
Alena Sabuchová
Šeptuchy jsem poslouchala jako audio a řekla bych, že jsem udělala velmi dobře. Hlas Dany Černé jako by tomu vdechoval život, přidával do toho onu temnou esenci a odděloval od sebe dílky příběhu. I když přiznávám, že jsem se ztrácela i tak. A hudební podklad naprostá pecka!
Kniha je úžasně atmosférická a to je na ní to nejlepší. Děj je místy zmatený, ale tím dodává tu atmosféru. Téma je neokoukané a zajímavé, i když bych byla radši za podrobnější informace o šeptuchách. Jsem ráda, že jsem se k této jednohubce dostala.
Jaká byla Cassidy Holmesová
Elissa R. Sloan
Cassidy byla skvělá! Kniha mě vtáhla a krásně plynula, a i když jsem se občas ztrácela v postavách (který mě místy dooost vytáčely!), rozhodně doporučuju. Je oddechová, ale zároveň jemně otevírá některá těžká témata, jako je #MeToo nebo rasismus a deprese.
Čemu se nemůžu vyhnout je srovnání s Daisy Jones&The Six. Prostředí a hlavní téma knihy je dost podobné, ale hlavní hrdinky se od sebe dosti liší (nebo přece jen mají něco společného?). Pro mě byla Daisy Jones o něco lepší, ať už lépe vystavěným dějem, na což má možná vliv i forma rozhovoru, nebo tím, že Daisy mi byla prostě sympatictejsi než Cassidy. Doporučit můžu s lehkým srdcem ale obě knihy a je Škoda, že Jaká byla Cassidy Holmes není více vidět.
Vikomt, který mě miloval
Julia Quinn
Za mě lepší než díl první a duo Daphne&Simon. Obrovská chemie mezi Anthonym a Kate a hlavně moje oblíbené hate-love drama. Velký dobrý!
Vévoda a já
Julia Quinn
Roztomilá oddechovka, která neurazí, ale ani extra nenadchne. Pokud se dostanu k dalším dílům, tak se do nich pustím, ale vyhledávat je nebudu.
A musím vypíchnout jednu věc, která mě v překladu děsně štvala, a to nespisovné slovo “jseš”. “Jseš v pořádku” by asi smetánka v 19. století opravdu nepoužila…
