Annkag komentáře u knih
Kniha byla takový prúměr.Nebyla špatná ale nebyla ani skvělá.Byla to však kniha která dala svému autorovi práci a on svou představivost předavil do formy slov a stránek.
Bylo to mírně děsivé čtení,které však pobavilo.
Jen ten konec?Ten byl zvláštný...a to teda hodně.
Tahle děsivá kniha byla u mne přečtená za jeden den.Myslím že na dobu kdy byla napsaná předběhla smysl hororového napětí a mrazení ze slov.
Za mne prostě skvělá kniha děsu a strachu.
Úpřimne?Nevědela jsem co si mám o knize ze začátku myslet.Avšak čím jsem se dostávala hlouběji do děje tým to bylo děsivější a děsivější.Bylo to jakoby jsem snídala s Hanibalem Lectrem a rozebírala bahnité aroma močálů.Těžko depresivní prostředí vězení děvčat se zvláštným tetováním,novým jménem,nechudným osudem a smutným až moc blízkým koncem,který má však trvat věčně.
Děsivě realistické na rozhraní zlého snu ze kterého se ne a ne vzbudit.
Krom toho že kniha byla už navenek vyšperkovaná téměř k dokonalosti byla to i kniha o kráse.Krásne spracování tématu,který více méne zajíma každou ženu.
Která z nás by nechtěla vlastnit alespon jeden kousek od umělců jako je versace,Ralph Loren,Chanel či Vangová...
Ikony mody které určovali směry a trendy.Ženy.které s noblesou nosili oděvy.které brali dech,nútili k zamyšlení anebo v případe Lady Gaga a jejího masového oblečení poklepání po čele.
...alespon na chvíli se cítit jako princezná.
Úplne boží kniha.Bavila mne od začátku až do konce.
Počas celého děju jsme se v retrospektívách před a po seznamovali s postavami,které z této knihy dělali úžasný posapokalyptický román.
Ani nevím do které postavy jsem se zamilovala víc.Která byla víc sympatická.
Clark?Kurátor Muzea civilizace?
Arthur?Herec který svou smrtí tak nějak odštartoval konec a začátek?
Miranda?Zvláštný autorka Stanice 11
Kirsten?Tá která zapomněla na před protože většinu svého života žila po.
Zvláštní spojení postáv vytvořilo román,který by fungovat neměl...
A Prorok?Jako překvapilo mě kdo se z neho vyklubal ale tak nějak se to vzhledem na Arthura a Mirandu očekávat dalo.
Další skvost od mé oblíbené autorky.Lapena se znova pohrála s psychologii člověka a rozehrála s náma hru o dvoch vraždách a nechala nás hádat.
Zeznámila nás s jednou moc zvláštný rodinou.
S manželkou která měla daleko ke svým dětem a nenávidela svého manžela.
S despotickým fotrem troch dětí,kterého baví podkopávatsvým dětem nohy a sfoukávat základy snů.
Traja sourozenci který su vůbec nejsou podobný a jednu chůvu,která svým spůsobem zamíchá kartama.
Za mne osobně skvělá kniha od autorky,která dokáže na knižní trh donést to po čem je poptávka.
Krásně napsání příběh o zvláštně lásce jedné ženy-vdane za snobce,který hledí jen na to jak se prezentuje před ostatními.
A jednoho muže-který tuhle ženu miluje víc než kdy milovat dokázal.
Zvláštní souhra náhod bojujících proti zažitým konvencím ale tak nějako tušící že láska v tak křehké podobě nemá příliš velkou naději přežít autonehodu a klamlivost okolí.
A láska má někdy po rocích druhou šanci kdy se na ocelových křídlech andělů dokáže povznést a zamilovat se znova a znova a znova
Ale dokáže tohle všechno láska překonat?Přelstít konec nebo pomíjivý okamih zakulhani a přežít jako semínko naděje?
Příběhy tří žen, které hledali pravdu a smysl pokračovat dál.
Víc slov ani není potřeba protože vzít se do takehoto příběhu dá práci...my jsme tam nebyli.
Kniha s duší náhod a snů.
O představě dokonalého rande.
O splněných snů.
O temné minulosti kterou dokáže vyléčit jenom sám čas a vlastní odpuštění.
Tisíc lidí tisíc chuti.Platí to i o knihách.
Pro mne to bylo zdlhave,místama nudné.Místama mě to nakoplo a něčím oslovilo.
Přímo až romantizované popisy.V postavách jsem se stracela.Knihu jsem dočetla horko těžko ale určitě nechci nikoho odradit.
Dvě vraždy.
Dvě vraždy stačili na to aby se rozpoutal sled událostí a otázek bez odpovědí.
Díky krátkým kapitolám byla kniha čtivá a upoutala.
Zaujala od samého začátku.
Zjistili sme že rodiny mají tajemství.Že členové rodiny nás dokážu změnit až do nášho dospěláckého života.
Pak stačí už jenom rozbušku a dětství se z temnot bude snažit vkradnout do nášho komplikovaného života v dospělosti.
Manželská dvojice LARS KEPLER se mi zalíbila a jen co to bude trocha možné vrátím se k nim s jiným příběhem.
Svým způsobem to byla krásná kniha.
Úžasný příběh o ženě,která hledala Samu sebe napriek tomu že by o tom věděla.
Myslíc si že má v sobě gen zla netuší že příběh židovské holky jménem Anna může být její vlastní....I když je vlastně nacistova dcera?
Příběh, který pohladí na duši ne jenom ženy středního věku ale i ty, které milují moře-delfinov a velryby, které svou majestátnosti lákají k plavání s nimi.
Příběh který nám ukazuje že naše rozhodnutí může změnit nás život a vystřelit nás jiným směrem než jakým nás život směřoval předtím.
Avšak když potkáme ty správné lidi život nemusí pohlcovat temnota minulosti ale harmonicky osvětlovat láska přítomnosti s příslibem budoucnosti.
Taaakze!Co tak napsat o téhle knize?
Byla to teda dost děsivá jízda do minulosti jedné dívky,jednoho policistu a jednoho vraha.
Zpočátku to znělo jako mysteriózní pecka až to postupně přerostlo ve skvělou mrazivou detektivku se zverstvami které dokáže napáchat jenom jeden člověk na druhém.
Za mně prostě skvělá jízda od začátku do konce.
Já jsem se k tyhle sérii dostala až teď.Úpřimně neměla jsem ponětí že existuje.
Jako první jsem si přečetla Doupě nestvůry a líbilo se mi to.Nejvíc mě pobavila ,, alergie na lidi,, -ako fakt pecka.A ten konec? Skvělý,tohle miluju když si můžeme konec domyslet.
Krásné pravdy, které vykouzlí úsměv na tváři.
Bolestné smutky, které se dotknou hvězd.
Vyznání lásky,která hory přenáší.
Literárné pero či tužka v rukách génia.
Čtení něčím děsivé,dechberoucí,bolestné a šokující.
Měla jsem z této knihy smíšené pocity a vím že v té době bych já žít nemohla
Rozbité na marné kousky střípky srdce se nedají zlepšit jako úsměv hvězdy na plakátě.
To co bylo zničené na počátku dětství se probouzí jako divoké zvíře v těle dospělého člověka.A tak zvíře ničí sny krásky a prince a v krvavém oceáně života neexistuje místo pro šťastné konce.
Někdy je minulost tak bolestná že v nás probouzí temné strachy i mimo zákoutí našich bočných můr.
A někdy se z bočné můry nelze probudit a tak tápeme i ve všedných dňoch s myšlenkou na to/nebo toho kto nám bolestně ublížil.
Příjemné čtení, které pohladí romantickú ženskú duší každé z nás.Dotkne se srdce a vloží doň semínko naděje, že romantika nevymřela a nevymře.
Příběh byl předvídatelný ale neubralo mu to na kráse.
Kniha se četla lehce,plynule bez násilných vložek anebo postává, které by vám začali lézt na nervy a byly vám vrcholně nesympatické.