Annkag komentáře u knih
Nevím čím to je nebo jak to Darcy dělá ale každá její kniha je lepší než ta předchozí.
Já bych řekla že psychika jejích postav je tak důmyslně ukrytá v slovech,gestech či v myšlenkách že když se dostáváme ke konci padne nám brada až do klína.
Znova nezklamala,znova nadchla a potěšila tú část mého já, která zbožňuje děsivé příběhy ve kterých se kupí hromádka mrtvol.Cítila jsem mrazivost noci,kovovou příchuť krve,strach z toho kdo je vrah.
Pokud jde o lidi, kteří skončili v jednom horském srubu, byly komplikovaný.Každý se svým životním příběhem,se svým tajemstvím.
Když se začnou objevovat jeden po druhém mrtvý začne se přemýšlet o tom, který z nich je Řezník.Paranoia,strach, neschopnost se dostat pryč dělá své.Nikdo si není jistý,každý podezírá každého a čas dochází.
Avšak konec nás dostává do kolen a na nás příjde osvícení když se skládačka dá dohromady a my zjistíme že puzzle jsou kompletní.A obrázek na krabici neodpovídá celku.
Milé čtení.Určené spíše mladší generaci ale neurazilo.
Kniha o tom jak se lze vyrovnat když o někoho blízkého člověk přijde.
Láska je však mocná čarodějka a tam někde mezi je někdo kdo nás miluje a počká.
Jen občas jsem měla chuť Tessu přefackat.A místama my to nedávalo smysel.
Milý únik od všedních okamžiků dní.Sourozenci který mají k sobě krásný a vřelý vztah.Chybělo tam trocha víc děje ale jako jednohubka to šlo.
Milé čtení s příběhy které se prolínají v souzvuku těžko uvěřitelných náhod.
Kniha je rozdělená na několik částí a je psaná jednoduchým stylem vyprávění.
Zazděná dívka-příběh z pohledu děvčátka které zvláštní nehodou přišla o maminku když něco naprosto nečekané spadlo z nebe.S tatínkem se přestěhuje k tetě Annu na zámeček který si pořídila za výhru v loterii.Vzpomíná v retrospektivních obrazech na maminku a uvědomuje si jak táto skutečnost tatínka zlomila.A právě i proto se z ní na konci první části stáva zazděná dívka.
Pět blesků Hamishe Mackaye-na začátku se dozvídáme jak v průběhu několika let do Hamishe pět krát uděřil blesk.Stal se senzací o které natočila BBC jednodílný dokument.A tak se o něm dozvěděla teta Annu.Zbytek této části je psaní formou dopisů mezi ní a Hamishem až se nakonec z posledního dopisu od jeho manželky dozvídá že se utopil při rybolovu.
Šplouchání mořské panny-táto část je psaná z pohledu Kristy.Tatínek holčičky se po letech vzpamatoval a žije v novém vztahu právě s vypravěčkou této části.Krista je těhotná a snaží se najít si cestu k teď už dvanáctileté slečny.Proč má tahle část tenhle název vám vysvětlovat nebudu.Ale prozradím že já jsem to nějako nepobrala.
A to je konec-poslední část má společnou vypravěčku jako tá první.Ale Saara má už dvanáct a bojuje s nočními můrami kdy ji maminka chodí jako duch vyprávět pohádky.Ty jsou však děsivé a v pozadí vždy slyší cvakot nůžek.
Já jsem byla z knihy nadšená a i když to bylo něco jiné než co obvykle čtu užívala jsem si každou stránku.
Vánoční romantický příběh který však krom vzájemných sympatií hlavních aktérů ukazoval i bolesti minulosti s kterými se v přítomnosti vypořádají.Přesto že svou minulost každý nese jako kříž zjistí že ve dvou se to líp táhne a líp se přes to člověk přenese.
Pro mě to bylo zdlouhavé a nezáživné.Bylo to jako chleba na másle.Něco jiné ale v konečném výsledku nemastné -neslané.
Krom toho že Tajemství sanatoria byl historický román nám ukázal život v sanatóriu trocha jinak.
Z mnoha historických dokumentů nám je jasné že se tady ,,odkládali,, problémové manželky,milenky,sestry,matky.Byli odsouzené k elektrošokům,připoutání k posteli v chladné místnosti bez možnosti toalety,jídla.Poutané kazajkou a jejich choroba byla označovaná ,,ženskou hystérii,,.A když byly v pořádku když se dostali do sanatoria tak zoufalství a přístup z nich té nemocné a šílené udělal.
Ale když se do nervového sanatoria na dánském venkově dostane doktorka Hannah Neumanová můžou se podmínky změnit.Přináší sebou do praxe teorii samotného Freuda u kterého studovala.Jenže tady došlo k záhadným sebevraždám čtyřech pacientek za úplnku.Hannah se sestrou Dagmar pátrají po jakékoliv stopě.Avšak když se začnou sbližovat a jejich vztah přerostl do mileneckého začnou být vydírané.
A tak se rozloučí.Dagmar zůstává sama.Ale všechno se vyhrotí na posledních stránkách a my zjistíme jaké zvěrstvá se tady odehrávali.Proč se pacientky báli bílé místnosti a měli nezdraví strach s mužských hlasů?Co pro ně znamenal strach z toho nevnímat bolest.
A Hannah se vrátí aby všemu přišla na kloub a vzala si Dagmar sebou.I když v době kdy se román odehrává byl i tenhle typ vztahu považován za nemoc.
Byl to hrozně slabý podprůměr.Nezáživné a od slibovaného přirovnání k Jane Eyrové to bylo na míle vzdálené.
Tohle se prostě tak trochu nepovedlo.
Musím říct že jsem kolem Jindřicha V chodila hodně dlouho ale nakonec jsem jeho zoufalému volání neodolala. Politicky vedená hra však milo překvapila a já se do Jindřicha V zamilovala a věřila mu v přesvědčení proč nebrat salský zákon v podtaz jako takový a nárokovat si to co bylo Anglii vzaté.
Doporučuji
Pro mě byl Jezevec takový průměr.Nemůžu říct že by jsem knihu doporučila ale nechci vás ani odrazovat .Někomu prostě padne a někdo z ní bude mít žaludeční křeče.
Taková průměrná klasika.Neurazila ale ani nenadchla.Místama jsem se doslova nudila a celkově mi to přišlo zbytečně zdlouhavé.
Právě jsem dočetla knihu Fotografka.
Když mám dát ruku na srdce nějako jsem od ní nic extra neočekávala.Ale!Kniha byla skvělá,velmi milo překvapila a netuším či mám Deltu považovat za hrdinku knihy.Byla to více-méně zvláštní postava která mi chvílemi připomínala sociopata, chvílemi nevyspělou osobu,která má evidentně problémy se svým životem.Jakoby by byla její existence jenom jeden velký omyl a život chudé ale úspěšní fotografky rodinných oslav bohatých klientů byl jenom šum na pozadí skutečnosti.
Mezi námi.Nepochopila jsem manželé Straubovy, který Deltu znali všeho všudy pár hodin kdy fotila oslavu narozenin dcery Natálie a už ji nechali v ten samý večer hlídat malou ve svém luxusním domě.
A tým vlastně odstartovali sled událostí které bych určitě neřešila s někým kdo není z rodiny.
Manželé Straubovy mi přišli zvláštní a hodně naivní.Zavřený ve své zlaté kleci jakoby se jich problémy světa nedotýkali.Jeli slepě jenom za svými potřebami mít další dítě.
Určitě si knihu vemte do ruky a nechte se vtáhnout do příběhu kde nic nemá logiku a nebudete mít jasno jak to dopadne.Ale jedno vám slibuju.O postavách budete mít ohledem k jejich osobnostem jasnú představu od začátku do konce.A budete si klepat po čele na jejich rozhodnutím,rozhovory a vztahy v rodině kde je všechno tak zvláštně ,, dokonalé,,.
Právě jsem zavřela knihu a jsem ráda že ji mám za sebou ale zároveň mě mrzí že byla přečtená.
Když jsem ji začala číst běhal my mráz po zádech,strach jsem překonávala jak u Eillen tak u Toda.Někdy když jsem četla u noční lampičky měla jsem pocit jakoby jsem se do toho temného,nebezpečného lesa nořila.Cítila jsem každou větvičku,která mě bodala do bosých chodidel,cítila jsem vlhkost lesa a zatuchlost tlejícího listí.Slyšela pohyb kolem mě a dýchala mělce aby mě ty zelené oči nenašli.Ale oni byli stále blízko,měli mě na dosah...a v těchto chvílích jsem knihu musela na chvíli odložit a překonat svou vlastní představivost.
Patřila jsem do party lidí a bojovala s neúspěchem po boku Chrise,Flinta, Hailey a modlila se za Annu.
Celý čas jsem čekala na jméno příšery.A autorka se se mnou zahrála a dala mi jméno jaké jsem nečekala.Dala mi vysvětlení ale já ho nechtěla přijmout.Bylo pro mě až moc logické a to jsem od Darcy fakt nečekala.
I skrz ten konec bylo až morbidním potěšením číst tuhle knihu a já ji můžu jedině doporučit.
Milé, netradiční čtění.Někdy je lepší nechat věci osudu a nechat se vést rozmanitostí života.
Příběh byl lehký,kořeněný správným množstvím ingrediencí a ke konci jsem tajila dech když se ukázalo jaké ,, báječné,, rodiče má Elys.
Damon Rossi.Vzhledem k jedničce byl děj téhle knihy předvídatelný.Ale zase byl temnější.Jako vlastník striptýzového baru je sexuální divoch,násilník a bezcitný vůdce.Ale jedinou šancí pro Kieru ohledem k jejímu bezpečí.
Jasně že to mezi nimi začne jiskřit.No a je jasné že tam bylo sexu zase víc než dost.Ale bylo to příjemné čtení.
Bylo to prostě něco jiné.Mělo to zajímavý start,místy depresivní nádech který nahradilo rozčarování následující větou ale něco tam prostě chybělo.
Příběh začíná pohledem na dva sourozence,který nemají s rodiči lehký život a jednoho večera mají nečekanou návštěvu.
V průběhu jídla se dozvídají příběh o Thórovi a Lokim.Vypráví ho Atli zatímco jeho přítel Logem jenom naslouchá.
Dozvídají se o Ásgarde,o zručných trpaslících žijících v nejhlubších štolách Svartalfaheimu,o krásné Sife,Heimdalovi,Ódinovi,Freyovi a Freye...
Je to příběh o tom jak Loki dostal za úkol za trest donést tři dary(a pak ještě jednou)
Příběh o tom jak Thor přišel ke svému mocnému kladivu Mjölnir.
Plus je tam několik stránek ze světa Vikingů,jejich mytologie,obeznámení se se sílou osudu,duálním světe či stromě života.
Prostě příjemná oddechovka pro fanoušky severské mytologie.
Grafický román jsem četla poprvé a byla jsem nadšená.
Obrázky každé strany měli nádherné zpracování a dodali příběhu Duna klenot.
Bylo to dokonalé sladění původního příběhu s obrazem který byl vlastně jako hold autorovi.
Myslím že bych nepohrdla ani pokračováním.
Tak po přečtení jsem ze světa Duny nadšená ještě víc než jsem byla.
Zajímavý pohled na vznik jedné z nejoriginálnější sérii sci-fi.
Propracovaný svět, systém ekonomie, rodové linie,planety.... vymyšlený celý vesmír kterého celistvost byla vytvořena v průběhu několika let.
Frank Herbert se inspiroval v muslimských zemích,v problematice písečních dun v pouštích.V dílech samotnèho Shakespeara,v psychologii Freuda.
Vložil do Duny trocha svého života, poznání Quilletů,tradici býčích zápasů,zvrhlost Caliguly,nezapomněl ani na klišé jako je ,,bílý spasitel.,,
To všechno bylo správným kořením pro pohlcení vědomostí (při čtení jsem byla fakt jako savá houba) a doplněné nádhernými fotografiemi při kterých nechyběli popisky