Anoell komentáře u knih

Od Čapka jsem už četla Povídky z jedné kapsy, které pro mne byly hotovým utrpením, navíc nerada čtu dramata, takže jsem se celkem R.U.R. obávala... Ale naprosto zbytečně. Dílo je na svou dobu nadčasové, přímočaré, neztrácíte se v postavách... A jako bonus je to jen taková jednohubka, kterou máte za chvíli přečtenou. Doporučuji aspoň jako povinnou četbu.

3 23.08.2018

Moc takovýmto knihám nevěřím, ale doufala jsem, že Čtyři dohody budou mít něco do sebe. A mají, jen... ne se vším jsem se ztotožnila, našlo se pár věcí, které pokládám za blbosti, nebo alespoň za nedoladěné... Všechno tohle by bylo moc hezké, hlavně věci, se kterými souhlasím, ale je to celé naprosto k ničemu, pokud se tím neřídí všichni. Nedokážu si představit, že by jedinec řídící se těmito čtyřmi dohodami mohl být šťastný, zatímco všichni okolo by zůstali stejní. Jednou by mu prostě „ruply nervy". Taky autor klidně mohl vynechat ty modlitby na konci, ty se mi opravdu příčily. Ale kniha byla taková jednohubka přečtená za jeden den a její přečtení mi opravdu neublížilo, doufám, že jsem si z ní i něco vzala. Přesto si myslím, že celkově to fungovat nemůže. Ale kdoví, třeba jsem jen až moc otrávená tím jedem. ;)

3 20.07.2018

Člověk cítí, že ano - je to Greenovka. A přece jen je něco jinak... Při a po přečtení ostatních Greenových děl jsem měla dobrý pocit, ale tahle kniha ve mně po celou dobu vyvolávala pocit úzkosti a i po dočtení si připadám poněkud znepokojeně. To je však pouze důkazem, že autor odvedl svou práci správně, příběh mě vtáhl a Azaina duše pohltila, ačkoliv mi kvůli jejímu problému byla hlavní hrdinka poněkud nesympatická. Občas mi to přišlo trochu melodramatické, možná bych ubrala - v tom smyslu, že se mi líbily ty části obyčejným lidem dosažitelné, záležitost okolo milionáře mi přišla moc. Kvůli tomu jsem taky dost váhala, jestli to nebude první greenovka, kterou bych ocenila "pouze" 3 hvězdičkami. Ale jak už jsem zmínila, příběh mě naprosto vtáhl, a jakmile jsem se začetla (což nebylo těžké), nemohla jsem přestat číst. Navíc jsem se v několika Azainých myšlenkách celkem i našla. A Daisy byla taky skvělá, opravdová. Takže knížku nakonec hodnotím kladně, jen po ní asi teď nějakou dobu znovu nesáhnu (ráda se zbavím toho nepříjemného pocitu)...

3 17.05.2018

Jak se tak dívám, nejspíš jsem skoro jediná... ale toto dílo se mi opravdu nelíbilo. Některé myšlenky byly dobré (jim patří ta jedna hvězdička), já však nemám ráda otevřené konce, kterých tu je víc než dost, díky čemuž mi vlastně také u spousty povídek přišlo, že byly absolutně o ničem. O čtivosti se také nedá moc mluvit... ačkoliv jsou tyto povídky opravdu kraťoučké, vždy jsem jimi listovala, abych zjistila, za jak dlouho už bude konec. Číst tuto knihu jsem se rozhodla kvůli maturitě, ale po jejím dokončení silně pochybuji, že skončí na mém seznamu... Po druhém dílu už raději ani nesahám.

3 23.04.2018

Ani druhý díl nemůžu hodnotit jinak než kladně. Zpočátku jsem sice nebyla úplně spokojená s délkou povídek, víc mi vyhovovaly kratší povídky v prvním dílu, ale rychle jsem si zvykla a hlavně to překonal fakt, že druhý díl je mnohem silnější, víc se člověku zaryje pod kůži. Opět na mě Geraltova dobrodružství udělala dojem a jsem zvědavá, co bude dál.

3 10.02.2018

Nerada čtu dramata, ale tohle nebylo špatné na čtení, bylo to takové lehké a přehledné, neztrácela jsem se v tom, kdo je kdo, a nemusela stále listovat na přehled postav, ale pouze pokud se tam postava objevila poprvé. Příběh... Asi to vyzní divně, ale ačkoliv jsem všemu rozuměla a neztrácela jsem se v tom, přišlo mi to takové zmatené. A zdá se mi, že tomu cosi chybí... (SPOILER) Žádná náprava nebo trest pro lakomce... jistě taková osoba se jen tak nezmění, ale co trest, aby z příběhu vyplynulo ponaučení pro čtenáře? Tak to přeci v příbězích bývá, ne? Harpagon tomu ovšem unikl... Jistě, přišel o nevěstu a lze předpokládat, že děti mu poté daly navždy sbohem, ale na nich mu stejně nezáleželo a ukradené peníze mu byly navráceny. Samozřejmě - v životě nebývá zlo vždy potrestáno, ale tady si to o to přímo říkalo... Nu nic. (KONEC SPOILERU) I tak se to ale dalo v pořádku přečíst, nebylo to úplně od věci a příběh je to navíc krátký... Takže jako četbu k maturitě můžu toto dílo doporučit.

3 24.01.2018

Moc krásná a moc smutná kniha, netřeba víc komentovat. Prostě si ji přečtěte.

3 26.02.2017

Miluju Greenovky, opravdu ano, takže tohle byla jasná volba pro vánoční dárek. A tahle volba se vyplatila. Za dva dny přečtené, skvěle jsem se pobavila. Od začátku je poznat, který Will je Johnův a který Davidův, to však vůbec nevadí a tahle spolupráce dobře funguje. Věcí k zasmání i zamyšlení spousta. Oblíbila jsem si oba dva Willy, nejdřív více Levithanova Willa, poté víc Greenova Willa. Ale jestli mi někdo vyloženě vadil, tak to byl Drobek. Drobek Cooper, dle mého názoru, je taková ta postava, která působí dojmem, že by ho měl mít každý rád, jenže... Ne, tohle u mě nezafungovalo. Ať říkal, co chtěl a jak chtěl, stejně mi přišel příliš sebestředný, otravný a přehnaný. Samozřejmě by to bez něj nešlo, to ne, ale nemusel být tolik... moc. Jinak dobré, zábavné... a muzikál bych chtěla vidět. :D

3 26.12.2016

Tahle knížka se četla ostopéro, jestli chcete co vědět. Málem mě to umrtvilo. Vážně.

Očekávala jsem, že tenhle příběh bude bomba, ze které se posadím na zadek. Očekávala jsem, že ona cesta bude něco... něco víc než jen bloudění po NY. Nic z toho se ale nestalo, takže jsem byla krapet zklamaná. Na druhou stranu ale byl styl psaní velmi čtivý, i když jsem ze začátku koukala, co to má, sakra, být. Rychle jsem si však zvykla a vždycky se těšila na okamžik, kdy opět vezmu knihu do rukou. Mladý Holden mě chvílemi štval, jak ho stále něco umrtvovalo (ať už v dobrém, či špatném smyslu slova) a jak každého na chvíli nenáviděl. Jestli mě ale opravdu něco dostalo, tak to byla chvíle, kdy své sestře říkal, čím by chtěl být, a ke konci všeho jsem ho takovým svým způsobem pochopila.

3 20.01.2016

Tak tenhle díl byl pro mě zatím asi nejlepší, což dokazuje už jen to, že jsem to četla až do tří do rána. Ta dětinskost se vytratila snad už úplně, nic mi v čtení nepřekáží... A filmy mi kniha zatím také nezošklivila. Jsem spokojená. Jen snad to Harryho chování... To bylo samé já, já, já. Být Hermionou, jen bych před ním vyděšeně neustupovala a nemírnila své výroky, ale jednu mu vrazila, aby se vzpamatoval. :D (P.S.: Strýc Vernon je sice příšerná postava, některé jeho hlášky mě ovšem opravdu dostaly. P.P.S.: Oproti Umbridgeové se Voldemort zdá být téměř k pomilování.)

3 31.12.2015

Ani jsem nějak zvlášť nestudovala, jestli je ta kniha dobrá nebo ne, podle toho, kde jsem tak co zahlédla, jsem očekávala, že je. Což byla chyba, protože mě to celé pak zklamalo. Začátek byl dobrý, moc dobrý, dokud byli jen přátelé. Dost jsem se nasmála, a pokud tam zrovna nebyl Richie, úsměv nechtěl moji tvář opustit. Jenže se pak ti dva dali dohromady (což samozřejmě každý čekal), ale od té chvíle mi přišlo, že se to celé začalo bortit. Vtipné věci tu stále byly, ale rozhodně jich ubylo. Tam, kde by měl čtenář tajit dech nad tou romantikou a jejich láskou, jsem jen s poker facem čekala, co bude dál. Když to celé odlehčím, přijde mi ta kniha něco na způsob: Vzhled nic neznamená aneb I tlustý holky a malí poloviční Asiati mají šanci. Ten konec to završil úplně. Já být na jejich místě, zavolám sociálku nebo tak něco. Nechápu, jak to mohl Parkerův táta dovolit, ale budiž... Ještě bych neměla opomenout, že mě Eleanor svým chováním docela štvala. Měla by být ráda za to, že má takového kluka, jakým je Park, ne si furt na něco stěžovat a fňukat (samozřejmě mám na mysli, co se jejich vztahu týče, kvůli ostatním věcem fňukala právem). Tak jeho první pusa byla s Tinou, ó bože... Teď byste se mohli divit, proč dávám 3 hvězdičky, když to vlastně kritizuju, ale fakt, že jsem se u toho opravdu nasmála, nepopřu, a k dobru přispívá i to, že mi nevadilo příběh číst ve formě e-knihy (což obvykle nesnáším a dělá mi to potíže) a za dva dny jsem byla na konci.

3 06.12.2015

Ani u mě tomu není jinak. Sonda do dětství. Tenkrát jsem sledovala seriál a sbírala časopisy, přímo tento komiks je pro mě tedy "novinkou". Už to nehltám tak jako v dětství, přesto je to hezké nostalgické čtení. Jen škoda, že je vše tak strašně uspěchané. Musím ale pochválit krásné ilustrace. A obecně o celém příběhu W.I.T.C.H. si myslím, že kdyby byly hlavní hrdinky trochu zestárnuly a příběh přitvrdil a potemnil, mohlo by z toho být i dobré fantasy pro starší.

2 26.12.2022

Nikdy bych nebyla řekla, že mě ve 20ti letech bude bavit dětská knížka, ale skutečně je tomu tak. Některé povídky byly samozřejmě lepší než jiné, žádná ovšem nebyla špatná. U žádné jsem se tedy nebála, ale z některých mi bylo opravdu nepříjemně. Styl psaní je sice na první pohled určen dětem, ale v samotných příbězích si dle mého názoru na své přijde každá věková kategorie. Nejvíce se mi líbila povídka Malý Nym.

2 13.01.2020

Sice jen pár stránek, ale trvalo mi dlouho se touhle knížečkou prokousat. Ztrácela jsem se, bylo to zmatené a já vlastně ani nevěděla, co že to čtu, co se tam zrovna událo... Styl psaní mi nesedl, obsah také nic moc, až konec byl dobrý, na posledních pár stránkách se to relativně rozjelo.

2 13.04.2019

Rychlovka přečtená za chviličku, která neurazí, ale ani nenadchne. Přišlo mi to takové nemastné, neslané.

2 10.11.2018

Kniha je spíš pro někoho, kdo tu dobu zažil, nebo se v ní aspoň vyzná, co se tenkrát tak dělo, což se přiznávám, že já bohužel nejsem (bohužel pro druhou možnost, pro první bohudík), proto mi kniha moc neřekla. Upřímně ani nevím, co si z ní mám vzít, čekala jsem trochu víc... Ale jak říkám, myslím si, že to je prostě tím, že jsem si to nezažila. Na druhou stranu musím říct, že ačkoliv jsem pomalu nevěděla, která bije, číst mě to i přesto bavilo, kniha je opravdu velmi čtivá, přelouskala jsem ji za dva dny, i přes smutnou dobu je vtipná a skvělé básničky jsou už jen třešinkou na dortu. Co bych tak ale ještě vytkla jsou rychlé skoky v čase, které jsou zmiňovány spíš tak jako mimochodem. Závěrem jen zopakuju, že pokud jste laik a doufáte, že vám kniha toto období osvětlí, tak raději sáhněte po nějaké jiné, pokud se vyznáte nebo jste si to zažili, myslím, že můžu toto dílo jen doporučit.

2 13.02.2018

Milé, roztomilé... člověk to nemůže brát nějak seriózně jako knížku, je to taková prkotina na zlepšení nálady.

2 30.09.2017

Co se lásky týče, přišly mi všechny povídky předvídatelné, obzvlášť ta první. Té druhé nemám snad co vytknout. Zato ta třetí... Hlavní postava byla přesně taková, jak jí bylo říkáno, a její nápravě prostě nemůžu uvěřit. Dost bylo ale kritiky. Příběhy byly zajímavé, bavily mě a nejednou i rozesmály. Líbilo se mi, jak to na sebe vše navazovalo, a nejraději mám asi z těch 3 Vánoční zázrak (Green asi hodně rád píše o cestách autem :D).

2 05.01.2016

Jak jsem již zmiňovala v předchozích komentářích, osmý díl se stal mým nejoblíbenějším, avšak Smrtelné s ním stojí na stejné příčce. Skvělé. Přišlo mi, že tenhle díl víc zahrál na city. Sara Shepard to má skvěle vymyšlené a opět v jistém ohledu překvapila. Je jasné, že se to celé blíží ke konci, za což jsem na jednu stranu ráda, přeci jen tohle je už 14. díl, na druhou stranu bude divné rozloučit se s knižními lhářkami... (Ještěže tu jsou ještě ty seriálové.)

2 11.12.2015

Na filmech o Harry Potterovi jsem vyrostla, ale žádnou z knih jsem do ruky nevzala. To jsem se rozhodla změnit. Ale já nevím... Pro všechny je J.K.Rowling jakousi královnou, nebo mi to tak alespoň přijde, já však na ní, kromě jejího úžasného nápadu, nic tak královského zase nevidím. Její styl psaní není zrovna můj šálek kávy, každopádně kniha jako taková je povedená, a kdyby nebylo Harryho, bůhví na čem bych vyrůstala...

2 26.08.2015