anonymní.Ilja komentáře u knih

Třetí kniha od Fredericka Forsythe čtená hned po knize Žoldáci. Kniha, která mne nesmírně bavila a které dávám 5/5 a nedal bych méně. Povídka VÝSADA? Tu jsem četl dvakrát sobě a jednou spolubydlící! Úžasný kousek jedinečných kvalit! NĚKDY PŘIJDOU DNY mne nesmírně bavila. PEČLIVÝ ČLOVĚK je moc pěkný počin. CÍSAŘ zaťal hluboko do mého mužského srdce. Zbytek taky nezůstává zahanben. DOPORUČUJI. Povidky jsou velice rozmanité, drží si kvalitu a každá je jedinečná.

5 22.10.2022

Tahle kniha mne naplňovala tak silnými pocity úzkosti, čím více jsem z ní učetl, že jsem ji k závěru dokonce na několik dní odložil, abych se nemusel pohroužit dál do jejích stran; tak moc mne naplňovala naklidem, že jsem poslední stránky přelétal očima až k hanbě zběžně a občas přeskakoval slova a musel se k nim vracet.

tohle není stížnost ale poklona mistrovství Karel Václav Rais; mistrovství s kterým napsal tuto knihu a s kterou vystihl venkov v dobách dávno minulých kdy vedlejší vesnice byla daleko, pracovalo se od nevidím do nevidím, dědictví 6 sukní se dělilo po třech pro každou dceru a důchodový sestém sestával v sedničce a povinnosti odvádat tu krajíč mléka, tu pět pytlů brambor, tu nárok na třetinu ovoce ze stromů v zahradě.

Kalibův zločin je kniha, která vám ukáže jak reálnie chudého venkova, ale také srdce lidí; vypočítavost, nenávist, pomluvy, strachy, hádky, sváry, přetvářku ...

5 22.10.2022

Sáhnout po Františku Nepilovi je sázka na jistotu. Moje očekávání byla hodně vysoko, protože mám ve své knihovničce již třikrát přečtené Dobré a ještě lepší jitro. Tohle je jiné kafe, ale stále od stejného mistra vypravěče. Tady se sluší jen poslat své čtenářské DĚKUJEME!

edit:
právě jsem si přečetl další komentáře: ne náhodou většina mluví o tom, že Nepil je sázka na jistotu, nikdy nezklame, je jasná volba ...

5 30.09.2022

absurdno, bizár a lahodné sousto pro čtenáře s vytříbeným vkusem. Pokud je v popisu této knihy použito slovní spojení "neobvyklé panoptikum", pak asi nemám co lepšího bych na adresu tohoto rozsahem malého počinu uvedl. slovní spojení "a jiný Bedřich..." se stalo na několik týdnů zejména v konverzaci se sestrou autora znalou ustáleným hostem.

5 30.09.2022

Úžasná kniha odehrávající se v Praze v dobách asanace, kdy špinavé původní Staré město se svým ghettem ustupovalo Praze, kterou dnes známe my. Kniha, která dokonale vystihuje atmosféru té staré doby a krásným způsobem přibližuje svět, který již nemáme možnost ani zalédnout jinak než v knihách a na starých pohlednicích. Podmanivý příběh nezklamal, byť samotné prostředí považuji za hodnotnější než hlavní děj.

5 17.06.2022

Na začátku jsem byl zmatený a měl trochu obavy. Střídalo se tam mnoho různých postav a příběhů (někdy mezi sebou přecházely bez jakéhokoli patrného odsazení odstavců) a já měl obavu, zda si autorka nevzala velké sousto a nepřekombinovala to. Jenže jak jsem se propadal hlouběji do děje, zvykl jsem si na ten podivný chaos přeskakujících příběhů a začetl se.

Tahle kniha nesplnila nic z mých očekávání; o sběračce bylin se tam zmíní někdo snad jen jednou jen tak mimochodem, mrtvola se tam téměř neřeší. Nakonec se člověk dozví (SPOILER asi ...), že to byla přirozená smrt, což vlastně tak nějak tušil už z předchozí knihy. Ke dnu je místo snové choromyslnosti prvního dílu plné pasivní agrese a nezútěšné mizerie chudých vesnických/maloměstských postaviček. Při hlubším zamyšlení vlastně velká část postav vůbec nedává z pohledu reality smysl, ale v kontextu světa, který před čtenáře autorka předestírá, jsou uvěřitelné a zcela přirozeně zapadají; co na tom, že je to svět tak podivný, že kdyby vylezl z bažin vodník, člověk by se nad tím ani nepozastavil?

Do třetího dílu už nejdu, ale tenhle mohu doporučit. Jen ... raději neočekávejte nic. A už vůbec ne, že vám Anna Bolavá dá nějaké odpovědi.

5 29.01.2022

Tato kniha se nečetla rychle. Zatímco u předchozí knihy jsou v klidu přečetl za hodinu i 50 stránek, u této jsem se dostal na polovinu této rychlosti. Text je to poutavý, ale docela složitý.

Od této knihy nečekejte pornograficčnost, kterou se zdá nabízet její zavržení a zakázání v Anglii. Tato kniha je spíše velkým zamyšlením a kritikou společnosi. Dlouze se tu diskutuje a rozebírá společnost, kde bohatí vládnou aniž jsou lepší než chudí, kteří na ně dřou a sklízejí jen opovržení, nad společností, kde se příliš přemýšlí a málo žije, kde se vzívají vznešené myšlenky měnící se v prázdné tlachání a zanedbává se lidská tělesná přirozenost, kde odlišnost se trestá krutým zavrhnutím a dobro není tam, kde je moudrost a pravda, ale kde je pokrytecká početnost a dobré společenské postavení.

Kniha, která je hlubokou kritikou nejen společnosti kapitalistická, emancipace, díky které ženy přicházejí o své ženství, technické revoluce díky které muži přicházejí o svou identitu v mechanizovaném světě špíny, smogu a ohavnosti v jejímž středu sídlí bohatá smetánka, které se v bohatých síních venkovského sídla hromadí uhelný prach z venku. Kniha o společnosti, která ztratila svou identitu, ženách a mužích ztrácejících svou identitu, o světě ztrácejícím smysl. A o lásce, která navzdory tomu všemu může existovat. Navzdory rozdílné třídní příslušnosti, navzdory společnosti, navzdory ošklivosti světa; navzdory všemu. Skutečná láska vycházející z hluboké nepotřené potřeby sexu a skutečné něhy.

5 20.01.2022

Tuto knihu jsem četl před spaním na zahradě, když jsem byl ještě mladý klučina, a na přelomu minulého a letošního roku jsem se k ní vrátil, abych ji vychnutla znovu a v plnosti. Opět jsem ji četl před spaním, tentokrát však nahlas (jako společný čas čtení s partnerkou). A myslím si, že přes název "Dodré a ještě lepší jitro" je to dokonalá kniha pro dobré a ještě lepší spaní.

Kniha plná příběhů, které vykreslují svět jako místo, které je plné krásy, po které se můžete natáhnout. A tato kniha je plný výzev a přání do života čtenáře; vyzývá ho, aby se natáhl po kráse tohoto světa a aby se stal jedním z těch, co z něj dělají krásné místo. Je to kniha plná něžného humoru, který zaheřeje u srdce, rozněžní a pohladí.

František Nepil je velmistr slova. Některé jeho věty a formulace by se daly vystavovat v galerii jako samostatná umělecká díla, celé fejetony jsou pak slepeny z drahokamů perfektně volených slov. A ilustrace od M. Bartáka jsou dokonalým dokreslením plným hravého slovíčkaření a nevšední kreativity.

5 08.01.2022

Pokud očekáváte od této knihy řadu krásných povídek, které u vás navodí Vánoční náladu podobně jako vůně lineckého, bramborového salátu a jehličí z vánočního stromku, jste na špatné adrese a zapoměli jste si přečíst anotaci.

Krása kolektivu autorů je, že každý staví a předává příběh úplně jinou formou; když se postaví vedle sebe do jedné sbírky, získáte pestrou směs, kde bude každá povídka čerstvým soustem. Že je to sousto hořkosladké? Není takovým soustem život sám?

5 04.01.2022

Krátce:

Kdo potkal Nac mac Fígly a nemiluje Nac mac Fígly, je pro mne podřadný tvor.

Kdo potkal Toničku a bábu Zlopočasnou a nezamiloval si je stejně jako Nac mac Fígly, je tupec.

A za tím si stojím odhodlaně jako Fígl!

5 30.12.2021

Za mne je kniha Dvě Věže nejlepší knihou trilogie Pána prstenů, kterou jsem četl podstatně víckrát než zbylé dvě knihy.

V této knize se rozděluje děj na dvě linie: jedna je akční, krásná a plná nových věcí, druhá je zdlouhavá a plná deprese a tíhy. Jejich kombinace je ale krásná a posouvá děj nezadržitelně (byť mírně rozvlekle) k vrcholu. Ale kdo se bojí vleklosti, nečte Tolkiena.

5 28.12.2021

Když se řekne Kafka, téměř každý koho znám, si vybaví Proměnu, lepší aspoň Proces jako věc o které slyšeli. Ti nejlepší pak tvrdí, že pokud jde o Proces, Proměna se může jít bodnout. A já s nimi spokojeně souhlasím. Jedna z nejpodmanivějších knih, která vás přesvědčí, že kdybyste šli do domů na kraji města a našli byste cestu na (v letním dusnu se topící) půdy, byly byste tam uviděli ...

... ale to už si přečtěte sami. Stojí to za to. Do posledního písmene. Mám Proces od letošních narozenin doma a je v krátké řadě "přečíst znovu dřív, než mnohé ještě nečtené knihy, které si chci přečíst"; a to úplně zaslouženě.

5 27.12.2021

Autor dokázal v této krásné knížce, kterou projdete za pět minut, ale rezonuje ve vás aktivně klidně dva týdny, krásně ukázat zvrhlost lidské společnosti, která si myslí, že ví nejlépe, jak je komu, a co mu pomůže. Řeší neexistující problémy a ještě je na to hrdá. Také je to povzbuzení, že i člověk, kterého to semele, není nezvratně ztracen.

5 27.12.2021

Konečně jsem se dostal k druhému dílu knihy, kterou mám doma a které si velice vážím. Nádherné krátké příběhy ze světa autismu, který je tak náročný a vzdálený, ale v podání Martina Selnera tak krásně uchopený, že si z něj člověk odnese úsměv i poučení.

4 09.10.2022

(SPOILER) Na tuto knihu jsem (opět) narazil díky Databázi knih a jejímu nemalému fondu eknih zdarma. Zatímco mám svou papírovou knihu na stolku u křesla, beru ji na delší cesty nebo poklidná odpoledne, v mobilu/čtečce mám drobnější zajímavé věci, kterými si spestřuji kratičné přesuny hromadnou dopravou nebo čekání ve frontách.

Tato kniha mne zaujala svým názvem, po dohledání dobrým hodnocením, tak jsem po ní sáhnul a nečetl si o ní dopředu vůbec nic. A to bylo moc dobře. Pokud čtete tento komentář, patrně jste si v popisku knihy přečetli věty "Sbírka experimentálně-fantastických textů. Recenze fiktivních knih (...)". Přesto to tu označím jako spoiler: já si to totiž dopředu nezjistil.

Musím říct, že mi tato skutečnost zůstala skryta asi první tři nebo čtyři recenze, než jsem začal k jedné z nich něco hledat. Nenašel jsem nic. V tu chvíli mne to napadlo, našel jsem si popis Atraktoru a ... byl VELICE SPOKOJENÝ: autor dokázal napsat recenze tak přesvědčivě, že jsem mu je sežral i s navijákem. A to je známka dobře odvedené práce.

Skutečnost je, že minimálně tři knihy jsou takové, že jejich myšlenky mne nadchly a chci je šířit dál. Ať už nad pivem nebo doporučením této knihy. Další jsou moc povedené. Jen u jedné knihy to autor silně přepísknul; byť myšlenka v ní naznačená je skvělá, nehodila se mi do konceptu a neměla ono uvěřitelné vyznění.

Co bych chtěl dodat závěrem, abych autora vychválil ještě víc, než jsem to již zvládl: čtení této knihy nebylo o nic horší s vědomím, že je to mystifikace, než bylo ve chvíli, kdy jsem jí plně věřil. A to je také důkaz skvěle odvedené práce.

4 15.01.2022

Přidávám se k rozčarovaným držitelům tohoto krásného diáře (je jich docela dost k nalezení v komentářích v záložce diář; tady tak nějak chybějí). Přestože se stále považuji za HRDÉHO DRŽITELE tohoto diáře, o jeho praktičnosti už po třetím dni nemohu mluvit pozitivně. Zapisovat lze prakticky jen na stránku s poznámkami, neboť mnohdy není pro data narození a úmrtí místo na levé straně; ta mi slouží jen k tomu, abych si tam poznačil data narození svých příbuzných (ani ti se občas nevešli).

data (dny) jsou velká, zbytečně se zúžil prostor na poznámky. Věřím, že by se vešly i dva sloupce na levou stranu: jedna pro autory knih a druhá pro diářové zápisky. Začínám mít pocit, že nakonec také skončím u tohoto diáře jen jako čtenářského deníku, zatímco skutečný diář opatřím ještě mimo vody Databáze knih.

Grafika? super!
Materiál? příjemný!
Dva záložkové proužky? bezva!
Použitelnost ale bohužel omezená ...

4 03.01.2022

Tuto knihu jsem četl jako poslední ze všech (které jsem přečetl: ke Stříbrné židli jsem se nikdy nedostal a Poslední bitvu jsem rozečetl asi třikrát, ale nedokázal dočíst) a přestože nebyla příběhově nikterak silná, její hodnota pro čtenáře, který již zná svět Letopisů Narnie, je nedozírná, neboť je to kniha, která vysvětluje původ celého světa a mnoha věcí, které se v onom světě přihodily.

4 31.12.2021

Za mne jednoznačně nejlepší kniha celé série, která mne nejvíc chytla za srdce a nepustila ani po odložení knihy. Tento příběh dostává do celé série nový vítr, když ukazuje velikost a rozmanitost světa, kterou mi ani Plavba Jitřního poutníka nedokázala ukázat. Útěk chudého chlapce, urozené dívky a mluvícího koně.

4 31.12.2021

Tohle je tak dokonalý literární počin, až se člověk divý, že něco takového vůbec může existovat. Pratchett zde předvedl svou geniální nápaditost. Vzpomínám si, jak jsem si řekl po prvním dočtení této knihy, že chápu, proč ho lidé tak milují. Poprvé jsem toto prohlásil u první knihy od něj, podruhé u Zloděje času.

4 30.12.2021

Pratchetty si na Zeměploše dokáže dělat (a dělá) vkusnou legraci ze všeho, co ho zrovna napadne. Nešetří nic, co mu přijde pod ruku, takže není překvapení, že se dostalo i na církev a víru obecně.

Kniha vypráví příběh jednoho z malých bohů, jehož věřící se chytili do pasti liturgie a přestali v něj věřit. On je uvězněn v podobě želvy a nemá dost moci (dost věřících), aby s tím dokázal cokoli udělat. Jeho život je závislý na jednom prostém mladíkovi a na tom, aby v něj lidé zase skutečně uvěřili, a on se opět stal velkým mezi malými bohy.

4 29.12.2021