Anushka1 komentáře u knih
Musím přiznat, že ke čtení třetího dílu jsem se musela chvílemi nutit. Nedokázala jsem se do něj začíst jako u předchozích dílů. Obzvláště v části, kdy se Hirka nachází ve světě Umpiri. Ale i tak hodnotím tento díl a celkově sérii Havraní kruhy plným počtem. Pěkně vytvořený fantasy svět. Hirka jako hlavní hrdinka byla fajn.
I druhé pokračování Havraních kruhů je super. Hltala jsem každou stránku a čekala jsem, co se z toho nakonec vyvine. Plynule pokračuji posledním dílem a jsem fakt zvědavá, jak tohle všechno dopadne.
Druhá kniha autorky se dost výrazně liší od její prvotiny. Ta byla o hrdinských činech. Tady se naopak dostáváme do zlodějského podsvětí plného intrik a vražd a trochou dávky magie.
Jsem opravdu ráda, že jsem jako první četla Beznaděj. Protože jinak by mě dej Strážců zákona asi hodně odradil. Troufám si dokonce říct, že jsem se nijak zvlášť do děje nevžila a dočetla to jen proto, že nerada nechávám nedotčenou knihu. Dělalo mi dost potíž se zorientovat v množství postav.
Musím se přiznat, že mi nějakou dobu trvalo se začíst a ani poté mě děj nevtáhl na 100%. Obecně nemusím tahle božská témata. Námět je určitě obecně zajímavý, ale není to můj šálek kávy. Proto dávám "jen" 4*
Dlouho mi trvalo, než jsem se do této knihy začetla. O čemž svědčí i to, že jsem ji nakonec četla něco přes měsíc. Podobně dlouhé knihy čtu mnohem rychleji. Duchařské téma mám celkem ráda, ale tady mě to nějak nevtáhlo do děje. Nakonec se ukázalo pár celkem zajímavých zvratů. Ale finální zúčtování bylo takové hodně urychlené, když vezmu, jaké vyprávění tomu předcházelo. Kingovi dávám málokdy 3 hvězdy, ale tady bohužel musím.
Poslední dobou mám štěstí vzít do ruky od Kinga díla, která mi dávají dost zabrat. Geraldova hra není výjimkou. Prvních 100 stránek jsem knihu neustále odkládala a od úplného ukončení čtení mě odradilo pouze to, že kniha má pouze nějakých 280 stránek. Řekla jsem si, to dám, i když mě to nebaví. Mám radši knihy, kde se něco pořádného děje. Právě cca. od té 100. stránky příběh začne mít konečně nějaký děj. Už to není jen o tom, že je Jessie připoutána k posteli a slyší ve své hlavě hlasy. A *spoiler* postava retardovaného úchyla mi tam přišla nějak navíc. Jakobi chtěl King docílit u čtenáře alespoň nějakého wow efektu nad nechuťárnou. Přijde mi, že děj by se víc hodilo zpracovat jako povídku a ne samostatnou knihu.
V tomto díle je rozvinuto hned několik příběhových linek. Líbilo se mi spojení příběhu s naším světem a zapracování postavy samotného spisovatele do příběhu.
Mnozí tuto část považují za nejlepší. Mám ji někde těsně za Pustinami. Příběh mladého Rolanda a jeho prvního ka-tet je velmi čtivý. Nelze zapomenout na Susan a další úžasné postavy, které provázely Rolandovo dospívání v muže.
Tři vyvolení už jsou trochu víc čtivější, než Pistolník. Seznámíte se s novým ka-tet. Nejlepší pasáže s Dettou.
První díl Temné věže se trochu vleče. Člověk ho prostě musí přelouskat, aby se dostal k tomu zlatu, co následuje po něm.
Pamatuji si, jak jsem během čtení posledního dílu Temné věže chtěla Kinga každou chvíli zabít za to, že zabíjí všechny ty úžasné postavy. Jak jsem ho za to nesnášela. A konec? No, přečtěte si to sami :D