asfalt komentáře u knih
ZKLAMÁNÍ!'!!
Zakoupil jsem tuto knihu, doufaje, že se dozvím něco o P.Ch. a šamanských meditačních technikách
Bohužel... je to nicneříkající deníček zamindrákované holky
Úžasná kniha... tak citlivý a lidský vhled do výchovy dítěte a chování člověka, jak to snad jen Jaroslav Dušek umí. Všem, ať mají či nemají děti ji vřele doporučuji... uvědomíte si, jak je člověk i bez "systému" silný.
Paráda! Pobavil jsem se. Deczi je sice sebestředný hovado, ale žije si krásnej a nikým nekontrolovanej život. A poznal jsem díky té knize C. Browna a ten fakt válel.
Úžasná kniha! Plná krásných a pravdivých myšlenek. Žít jako Fukuoka musí být bezpochyby sen každého svobodomyslného člověka!
čtivé, drsně vyprávěné v lidsky srozumitelném, poetickém modu
pěkné, oddychové čtení na léto. občas i vtipné, vsuvka o převtělení psa v holuba mě pobavila. Závěr trochu zmatený - P.H. se do toho asi trochu zamotal...
nedočetl jsem - působí stejně zhovadile, jako kniha Alchymista, nechápu, jak mohl Coelho se svou antiliterární tvorbou prorazit za hranice Brazílie!
..buble, ssss, prsky bubl, prsky sss blble...
Vaření z vody, tak na mne kniha ve finále působila.
Začínala tak slibně, a až asi do tří čtvrtin to bylo krásné kriminální dílko plné popisu barvitých vzpomínek hrdinky knihy a nelehkého vyšetřování vraždy jejího manžela zasazeného do tajemné a nehostinné krajiny Skotského venkova. Takto svěže a s vidinou napětí s až psychologickým podrobným průnikem do tajů a podhoubí všech důležitých postav a dějových linek jsem dílem proplouval... a pak BUM!
...máte pocit, že autor se zamotal do velikého množství postav a musí se z toho galimatyáše rychle dostat nějakým radikálním činem. Třeba tím, že děj rázně zlomí, když se najednou začne usilovat o život hlavní postavě románu Niamh. Od té chvíle děj ztrácí napětí a octneme se v jakési frašce, která vrcholí vraždou francouzské policistky a tragikomickým návratem údajně zavražděného a pohřbeného Ruairidhe, kolem něhož (vzpomínek na jeho krátký život) a vyšetřování jeho pařížské vraždy se děj celé knihy točí.
Konec je zmatený a násilně vnucený happy-end mi vůbec nesedí k této jinak zajímavé příhodě.
Nikdy bych nevěřil, že autor takového literárního škváru, jakým byla kniha „Alchymista“, která se nedala číst, napíše i knihu, která se číst dala...
Tou knihou je „Veronika se rozhodla zemřít“ - kniha nejen o jedné dívce, jež řeší existenční problém.
Veronika dojde i díky prostředí, ve kterém se ocitla: blázinec, k metamorfóze ve svém smýšlení o životě. Snad i díky lásce, se jí už nechce zemřít, a svět kolem ní již není tak fádní…
To je zásadní gró knihy: kdo je vlastně blázen? Ten, kdo má na to papír, či ten, kdo ty papíry rozdává?
Kromě nudných pasáží o duchovním zrání, astrálních cestách, Bohu apod., které je potřeba přečíst s polozavřenýma očima, je to svěží dílko, kniha nutící k zamyšlení a kladoucí mnoho otázek… a o to nám přece jde, ne? Nechceme číst nudnou knihu, kde je vše jasné a čtenář si knihu přelouská, aniž se jedinkrát zamyslí;
možnosti volby, existenční filosofie – zapojení fantazie!!!
Pěkné počteníčko, autobiografická sonda do života pisatele knih nenásilně obohatí a uklidní
Byl jsem trochu rozčarován. Po veleúspěšných a exceletně propracovaných knihách jako Jatka č. 5, Sirény z Titanu, Galapágy apod., jsem se dostal k jeho posmrtně vydaným povídkám. Ač je prý napsal dřív, než své slavné romány, očekával jsem i od nich jeho specifický humor a dokonalou prací s dějem plným překvapení, bohužel: povídky jsou velice syrové, psány jakoby někým úplně jiným, kdo je téměř začátečník ve psaní literatury.
Ano, Nabokovovo umění tvorby krásných souvětí ani zde nezklame. Zklamalo mě však předlouhé povídání o cestách otce hlavního hrdiny, a taky líčení jeho knihy o Ruském básníkovi (podle mě zbytečně dlouhé a celkem nudné)
Jinak byl román Dar super knihou a splněním všech očekávání, jež od VN mám
Perfektní čtení, Nabokov umí zaujmou a vtáhnout do děje; jeho tvoření vět a kladení slov je balzám pro oči.