Atlantis
komentáře u knih
Starcova jeskyně (barevné vydání)
Jeff Smith
Měl jsem teď od Kůstka velkou pauzu, takže jsem asi vypadl z jeho světa i kouzla. Ale moc jsem se nebavil. Všechno mi přišlo takové natahované, hop sem, hop tam, trocha humoru alá fyzické gagy. Kdybych četl víc kontinuálně, asi by mě šokovalo odhalení záporáka nebo info z historie, ale takhle to byl jen "dobrý" komiks.
Akira 6
Katsuhiro Otomo
3,5* A jsme na konci. Nebo ne? Finále totiž svým vyprávěním nijak nevybočuje od předchozích dílů a to je přeci strašná škoda. Souboj s monstr slizákem, lehké metafyzické zamyšlení a hotovo. Kulisy zůstávají stejné, postavy se chovají pořád stejně, akce je pořád dokola. Nejvíc mě štve samotný Akira - za všech šest dílů neudělá prakticky nic. Kromě jedné věci, která by se určitě dala vyřešit i jinak. Je kolem něho budován mýtus, vy čekáte, až něco... a ono nic. Odsuňte trošku ten potah manga klasiky a dostanete sice velmi dobrou, ale ne dechberoucí sérii.
V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha první
Gó Tanabe
Sry, ale já se neskutečně nudil. Atmosféra na mě téměř nefungovala, prakticky jen na začátku a pak na samotném konci. Chápu, co mě mělo ohromit, kde jsem měl mít husí kůži až na zadku, ale nějak to nepřišlo. Jestli je druhý díl zároveň i poslední, tak si ho přečtu, jinak s díky odcházím jinam.
Gantz 25
Hiroja Oku
Konečně! Konečně jsme se dosekali do závěru zbytečně dlouhého souboje. A přitom začátek byl před několika sešity slibný - nové město, nový (úchylný) tým. Ale poslední kapitoly se už jenom řvalo a řvalo. Vítám finální twist, ale už se těším na konec.
World of Warcraft: Válečníci Azerothu
* antologie
Válečníci Azerothu jsou destilát všeho, co nenávidím. Super krátké příběhy, střídající se výtvarníci, povídky o postavách, ke kterým nemám vztah. Ale sakra, je to tak příjemně napsané, ten Warcraft z toho úplně tryská, že jsem si čtení zatraceně užil.
Zápal
ONE (p)
Co to bylo za sh*t? Polovina knihy jsou naprosté fillery, nijak neprovázané s hlavním dějem, ten jsme prostě usekli a nazdar, někdy se vrátíme. Humor? Akce? Nic. Tuna keců, probíráme situace, které jsme zažili a viděli v minulých dílech. Tohle bylo sakra nepovedené.
Řbitov zviřátek
Stephen King
Asi je to už oficiální - King mě nebaví. Nelíbí se mi styl jeho psaní, nudí mě slovní průjmy postav. Můžete argumentovat, že by bez toho nebyla dostatečně nastavena atmosféra, ale já jsem přesvědčený, že by to šlo jinak. Řbitov mi přišel brutálně předvídatelný zhruba od poloviny knihy. Už pak jen vlastně čekáte, kterého ze členů rodiny se "to" bude týkat. Přitom se mi líbilo prostředí i staré indiánské tajemno, ale to tempo - vážně potřebuju tři strany textu o tom, jak postava přelézá plot? Asi to s Kingem nadobro zabalím, nesedíme si.
Blue Lock 3
Munejuki Kaneširo
Sám sobě se divím, že se tak bavím. Možná je to tím, že se sportovní mangou nepřicházím často do styku, ale i přes všechna klišé je za mě Blue Lock velmi solidní akční oddechovka. Ještě by to chtělo trochu míň kecat a budu spokojený úplně.
Taktický přesun
Kojoharu Gotóge
Tenhle díl mi úplně nesedl a bude to kvůli jeho tempu. Před nedávnem jsme vylezli z obrovského boje a nesedí mi, že se zase mlátíme se super silnými démony. Jinak jsou souboje zajímavé, ale chtělo by to změnit tempo.
Rána
Mike Carey
Rána na mě působí, jakoby by byla prvním dílem druhé série nějakého seriálu. Takového toho seriálu, kde je první řada úplně luxusní, ale ve druhé už autoři vaří z vody. Nebavil jsem se. Nezajímaly mě nové postavy, nudily mě jednotlivé scény.
Sněm vyšších Měsíců
Kojoharu Gotóge
Jak bývá dobrým zvykem, po velké akci je potřeba lehce odpočinkový díl. A není to na škodu, dvanáctka je hodně vtipná a zároveň se blíž podíváme na vyšší Měsíce. Opět jsem se bavil a jsem zvědavý, jak se vysekáme z finálních stránek.
Vercingetorixova dcera
Jean-Yves Ferri
Poměrně slabý díl, dokonce tak moc, že jsem zapomněl, že jej mám předčený. Dcerunka je otravná a humor se rychle vyčerpá. Asi nejslabší díl od nových tvůrců.
Talli: Dcera měsíce II
Sourya Sihachakr
Oproti prvnímu dílu je pokračování takové klasičtější dobrodružství, ale pořád se hodně bavím. Neskutečně mě baví kresba, humor je tak akorát. Svět se rozrůstá příjemným tempem a já se těším na další díl.
Sbohem, Eri
Tacuki Fudžimoto (p)
Fudžimoto je známý hlavně jako autor Chainsaw-mana. A upřímně? Asi by měl radši zůstat u tohoto žánru. Sbohem, Erin se mi hrozně nelíbilo. Panelování OK, kresba taky, ale s jedním velkým problémem - některé panely jsou (asi pro iluzi pohybu) rozmazané. A mně to doslova zvedalo žaludek. Ta neschopnost zaostřit mi byla doslova fyzicky nepříjemná, asi jako když máte nové brýle. Nedokázal jsem ocenit ani jednu z hlavních postav, vůbec mě nezajímaly, postupné odhalování mě nechávalo úplně chladným. Nic jsem při čtení necítil a to považuju za největší problém, protože prostor pro hloubky tu byl obrovský.
Gantz 24
Hiroja Oku
Nic moc, jedna dlouhá, nepřehledná akce. Na začátku jedna úchylárna, jinak nic moc.
Blue Lock 2
Munejuki Kaneširo
Bavím se mnohem víc, než jsem si po prvním díle myslel. Za mě by se mohlo míň kecat a víc hrát, ale jinak je akce povedená, postavy se mi sice motají, ale alespoň není jedna jako druhá... Jen tak dál.
Lucasovy války
Laurent Hopman
Super, skvěle provedené. Pohled do zákulisí vzniku prvních je detailní, ale nenudí. Člověk se upřímně až diví, že vůbec čtvrtá epizoda vznikla. Chválím, že se komiks nebál kritiky Lucase, scénáře prostě jsou jeho jasnou slabinou. Líbila se mi kresba, krásně sedly tlumené barvy a celkové decentní provedení.
Pod ochranou lišky
Kevin Sands
2,5* Tipuju, že do dvou týdnů nebudu vůbec vědět, že jsem tuhle knihu četl. Alchymistovu šifru mám hodně rád, celá série bez větších problémů funguje, ale Zloději stínu... (btw co to je za pitomý překlad) jsou přinejlepším tuctoví. Nejlepší přirovnání mě napadá k Šesti vranám od Bardugo, tohle je totiž taková jejich light verze. Jenže kde Vrány válely vyšperkovanými plány, zajímavými postavami a vysokými sázkami, tak tady zbývají jen ty vysoké sázky. Musíme zachránit svět, protože... eh... protože jsme zloději? Celé to nedrží pohromadě, svět je nezajímavý, postavy až na výjimky tuctové. Hlavní postava si v hlavě zase povídá s mentorem, ale oproti Alchymistovi je to tady spíš tupé, systém kouzel je sice originální, ale ve finále naprosto nevyužitý a když se mě zítra zeptáte na jméno hlavního hrdiny, neřeknu Vám ho, protože naprosto ničím nevyniká. Jestli půjde jen o duologii, dám si někdy i druhý díl, ale celou dlouhou sérii z tohoto světa nechci.
Ateliér špičatých klobouků 11
Kamome Širahama
Já chápu, že jsme dohnali ve vydávání Japonsko a musíme čekat, ale ty velké mezery mezi jednotlivými díly mi nesvědčí. Ateliér mě nikdy nechytil natolik, abych si k postavám vytvořil silnější pouto a když je teď vidím jednou, dvakrát za rok, tak je mi to vlastně celé úplně jedno. Tenhle díl je navíc brutálně nudný, zajímavé stránky napočítáte na prstech jedné ruky. Nádherná kresba zůstává, ale to je tak jediný klad.
