Atlantis komentáře u knih
Již nechci číst,
Mistr Kápě tě zatrať.
To informace nová?
Či mám ji již znát?
Och, autore mocný,
já zase čtu dál.
Atlantis
Databáze knih
Bože, jak já tuhle ságu nenávidím. A zbožňuju zároveň. Tohle prostě není fantasy pro odpočinek, mozek vám pořád pojede na plné obrátky, budete přemýšlet nad každým rozhovorem. Je to narážka? Že by nová informace? Odhalení? Nebo ne?
Děj je oproti prvnímu dílu mnohem svižnější, občas brutálnější. Úplně mi nesedlo prostředí pouště a občasný les jsem vítal asi tak jako postavy knihy. Neustálé kameny, písek a vítr byly prostě nezáživné.
Dům mrtvých sleduje několik příběhových linek, které se více či méně prolínají. Já si oblíbil nejvíce děj okolo historika, který se mi zdál nejvíce "klasické" fantasy. Kalam v pořádku, Mappo s Icariem jsou hádanka na hádanku, Šumař nic extra. Jednu postavu jsem ale naprosto nenáviděl. Felisin. Kápě, jak já čekal, až se jí něco stane. Přitom její putování je nabité událostmi a byla škoda, že tahle zabitíhodná postava dostala tolik prostoru.
Na plný počet to není, na to se děj někdy až nepříjemně táhne. Oproti Zahradám je to ale masivní krok dopředu a já se už těším na další díl. Jen si napřed musím chvíli odpočinout. Lehké čtení to prostě a jednoduše není.
Velice kladně hodnotím starý komiks. O prapůvodních Guardians jsem věděl jen to, že k nim patřil i Yondu. Starý příběh společně s popisem dalších eskapád, který je klasicky v zadní části svazku, mi evokoval staré sci-fi příběhy s Markem Stonem nebo Perry Rhodanem. Krásně naivní a celkově lehce zvláštní. Jako příklad si vemte epizodku, kdy vesmírné lodi vypadne dynamo z osy. Tohle už dneska v žádném sci-fi nenajdete.
S čím mám malinkatý problém je tentokrát překvapivě nový příběh. I když akce nechyběla, pořád jsem měl pocit, že tak nějak přešlapujeme na místě. Navíc je vidět, že jde teprve o počátky Guardians, jak je máme rádi a některé postavy nemají ještě úplně vybroušené charaktery. Drax je moudřejší, Gamora agresivnější, Star Lord nudnější. Schválně porovnejte s Thanos Imperative, kde už jsou všichni rozjetí a nastavení tak, jak je rádi vidíme.
Za mě tedy velice solidní komiks, který v červeném UKK patří k dosavadním vrcholům. Další díl, který mám v plánu koupit, je až číslo 18 - Deadpool.
Tak takhle ne. Příběh absolutně vytržený z kontextu, bude vám nabídnuto několik záhad a vyřeší se kolik? Přesně tak, celá nula z nich. Pokud by šlo o první díl, bylo by hodnocení někde úplně jinde, ale tohle si prostě neužijete.
Kresba byla ve většině případů klasická moderna, ale někdy se výrazy postav zvrhávají do takových karikatur, že by se za ně nemusel stydět ani Kačer Donald (a to komiksy s Donaldem miluju). Jako příklad se mrkněte například na scénu, kde Batmana léčí Alfred po souboji se svalovcem, kdy Bruceův obličej je jako z Looney Toons, nebo na scény s Damianem, který je nakreslen prazvláštně.
Lehce zklamal i starý komiks. Opět o ničem, Talia je zde tuctová dáma v nesnázích a je vidět, že její vývoj nebyl v téhle fázi ani náhodou plánovaný.
Nepříjemnou poznámku mám i k překladu. Není vyloženě špatný, ale občas neskutečně skřípe, slovosled neplyne tak, jak by měl a nepříjemné vás vytrhuje z děje. Sám jsem překladatel a tyhle překlady šustící papírem chápu, ale můžou se vyskytovat někde v amatérských titulcích a ne v oficiálně vydávané knize.
Obrovské zklamání, ale od DC UKK mne zatím neodrazuje.
Tak jsem se těšil a tolik jsem byl zklamaný. Považuji se v této oblasti za lehce poučeného laika a čekal jsem, že si vědomosti prohloubím, ale nestalo se. Autorka přitom tolikrát naznačuje velice zajímavé souvislosti, ale často jen proto, aby je v další větě opustila. Například u Fridy Kahlo řekne jen, že v mládí se jí stala zvláštní nehoda. Proč ale proboha tuto nehodu nepopíše?
Některá díla mají nehorázně zgeneralizované popisky, a tak, i když se třeba nacházejí v sekci změněno nebo ukradeno, se dozvíte jen zevrubný popis díla, ale už ne, proč se v dané rubrice nachází! A to je prostě špatně.
Dal bych jednu hvězdu za zpracování, které je vysoce kvalitní. Druhá hvězda je zde proto, že v knize nenajdete pouze popisy obrazů ale také šperků, soch, architektury apod.
Jsem neskutečně nadšený. Knihu jsem přečetl jedním dechem. Čekal jsem, že kvůli svému tématu bude plná nechutných popisů života v táboře, mučení, trápení hladem a nevím ještě čeho.
Pokud tohle od knihy chcete, běžte dál. Král Krysa je studie lidí, jejich chování a myšlení. Jak se každý jednotlivec jinak adaptuje na neutěšené životní podmínky.
Poslední kapitoly mi zůstanou v mozku ještě dlouho, takovou syrovost a přitom naprostou opravdovost jsem už dlouho nezažil. Škoda, že neexistuje nějaké pokračování na způsob Cesty zpátky od Remarquea, myslím, že osudy hrdinů v civilním životě by bylo skvělé sledovat.
Na plný počet to rozhodně není a čtvrtou hvězdu dostává ode mě Sběratel jen díky závěru, který mě opravdu překvapil.
Rhyme je pitomá hlavní postava, která vám poleze na nervy svým všeználkovstvím (aby si čichnul ke třísce a poznal, jakou kolínskou vrah používá a kde si ji koupil, je naivní blábol).
Na druhou stranu kapitoly, kde Lincoln není, jsou napsány na výbornou a rychle odsýpají. Zejména když sledujeme postup Sběratele.
Vyzkouším ještě další díl, ale úplně nadšení nesdílím. Přirovnal bych situaci k prvnímu Nesbovi, tam byl první díl taky silný podprůměr.
Není to na plný počet, bohužel. Jde sice o skvělý origin, kresba je líbivá, ale něco tomu chybí. Možná trochu více akce, možná lepší vhled do Lantern universa.
Co ale musím rozhodně pochválit, jsou dialogy postav. Už dlouhou jsme nečetl tak uvěřitelné repliky. Každou chvilku jsem čekal, kdy Sinestro začne znít klišoidně nabubřele nebo až mi začne Jordanova oprsklost lézt na nervy, ale nestalo se. Jeden příklad za všechny - když Strážci vysvětlují pravidla Lanternů, celou dobu si říkám: "Proč? Proč to musí být zrovna takhle? Vždyť je to do očí bijící kravina." a v tu chvíli se Hal zeptá přesně na to samé.
Takže ano, komiks to je velice dobrý a jak nenávidím originy, tak tady jsem si vlasy z hlavy netrhal, ale šlo by to i kapánek lépe.
Neskutečně jsem se na tuto knihu těšil. Moje očekávání bohužel splnila jen z části. Hodnocení může obsahovat mírné spoilery.
První půlka je skvělá a troufám si tvrdit, že srovnatelná s předchozími díly. Problém ale nastává při přesunu do Volaru. Není zde snad kapitola, kde by nebyla popisována nějaká bitva. A věřte mi, že neustálé "hbité uhýbání před jeho útokem" a "ani si nestačil uvědomit, že jej trefila šipka přímo do očního důlku" se velice rychle omrzí a vy se budete modlit, aby si to lidé na chvilku sedli a povídali si. Myslím si ale, že tento problém musel tušit i Ryan, a proto se vždy snaží jednotlivé bitvy nějak ozvláštnit - ať už bojem s gorilou, ano čtete správně, s gorilou, nebo vyhledávání sedmi mini-bossů.
Každý, kdo někdy četl "Trůny" nebo právě Stín krkavce zná moc dobře problém dělení kapitol podle hlavních postav. Ne všechny vám prostě přirostou k srdci, a tak se kolikrát nemůžete dočkat, až se zase vrátí váš oblíbenec. V Královně ohně jsem bohužel trpěl přesným opakem - v druhé polovině mi přišli nesnesitelní téměř všichni kromě Vélina. Třeba Frentisovy kapitoly bych nejradši přeskočil.
I přes tato negativa jde o výborné, strhující, velkolepé a hlavně čtivé fantasy, které velice slušně doplňuje a uzavírá mytologii tohoto světa a já jen doufám, že se Ryan mezi Obdařené ještě někdy vrátí.
POZOR! Nečtěte v této knize úvodník, připravíte se o značnou část překvapení!
Musím tentokrát dát "pouze" čtyři hvězdičky, ale byl jsem celkově velice spokojený. To, kdo bude Hush (tedy česky Ticho) jsem si myslel už od minula. Netušil jsem sice, jak to autoři zamotají, ale povedlo se jim. Kresba klasicky výborná, rozpoznáte, kdo mluví, jaký útok právě provádí apod., což po několika červených UKK velice oceňuji. Příběh jsem hltlal, i když posledních pár stran bylo podle mne zbytečné motání již tak zamotaného klubka, nestěžuju si. Na co si ale stěžovat musím, je použitá barva a typ písma. Možná se vám to bude zdát jako banalita, ale Batmanovi "myslící" bubliny, a že jich tady je, se velmi špatně čtou a ruší to požitek z kvalitního komiksu. Závěrečná klasika je vítanou třešničkou na dortu.
DC komplet si zatím drží kvalitu a hlavně jsem od něj dostal to, co jsem čekal od červeného UKK - počátky hrdiny a k tomu zajímavý příběh. I když jsem pravidelný odběr neplánoval, Green Lanterna si za dva týdny určitě koupím.
Skvělé. Už si ani nepamatuji, kdy jsem si u knihy tak odpočinul, jako právě u Hildy. Když jsem uviděl obal, moje první myšlenka byla - ten hafan v rohu vypadá jako z Adventure time. A po otevření - tohle má feeling jako Mumínci. No a stačilo knihu otočit dozadu a obě moje doměnky se potvrdily.
Na příbězích je krásně vidět, jak se Pearson rozkoukal a rozjel. První příběh s trolem je parádní, moc se v něm nemluví a kresba je jednodušší (alespoň v porovnání s druhým příběhem). Elfové a obři v druhém příběhu jsou zábavní a vše neskutečně rychle uteče. Je zde jasně patrný posun - více detailů, více humoru, více textu, více všeho. Strana, na které není nic jiného než Hilda, obr a malebné údolí kolem nich by stála za vytisknutí a zvětšení na plakát.
Už dlouho jsem se tak netěšil na druhý díl čehokoliv jako právě u Hildy.
Honem Ricku! Pospěš si Ricku! Rychle Ricku! Právě takto vypadá polovina vět kapitána Marvela v prvním příběhu.
Z tohoto komiksu mám silně rozporuplné pocity. A mám pocit, že nejen já, ale například i vydavatel. Pokud se hned v úvodníku dozvíte, že vás asi v polovině kniha silně zmate, není to dobrý začátek. A konečné shrnutí je vlastně popis neustávajícího nezájmu o tuto postavu, což je vtipně vidět i v prvním příběhu, kdy se postavy neustále ptají, co to má být za kašpara.
První příběh je neskutečně naivní. A tím myslím i na poměry starých komiksů. Rick Jones, univerzální parťák padesáti různých hrdinů, o sebe klepne náramky a najednou je tu Captain Marvel. Celou dobu jsem si říkal, že je to naprostá kopie konkurenčního Shazama a ono se v závěru knihy dozvíte, že tomu tak opravdu je. Příběh hloupoučký, ale překvapivě nenudil.
A nenudí ani příběh druhý, kde mi kresba silně připomínala obaly desek Iron Maiden a podobných skupin z osmdesátek. Příběh slušný, ale naprosto vytržený z kontextu a vlastně zbytečný.
Captain Marvel je pro mě nejrozpoluplnější komiks červeného UKK. Není špatný, vůbec ne, ale ani dobrý. Silně naivní až hloupé příběhy, kde je vidět, že ani tvůrci si kolikrát nevěděli s postavou rady.
Červené UKK mne o svých kvalitách ani v nejmenším nepřesvědčilo, a proto s ním po deseti dílech končím a v budoucnu už zaoupím jen tituly, které mě zaujmou (v nejbližší době tedy Guardians of the Galaxy a Deadpoola, možná původního Human Torche).
Byli jste nadšení ze Staříka? Přišla vám Analfabetka lehce nad průměrem? Tak potom jste byli na Zabijáka Anderse stejně naladěni jako já. Bohužel se kouzlo Staříka ani v nejmenším neopakuje.
Největším problémem je fakt, že v Zabijákovi nenajdete ani jednu sympatickou postavu. Opravdu. Hlavní postava je tupé násilné pako, farářka s recepčním morálně a psychicky narušené postavy, kterým se prostě nedá fandit.
Příběh samotný má tolik logických kiksů, že bude přímo fyzicky cítit, jak se vám právě narovnal minimálně jeden mozkový záhyb. Už dlouho jsem u žádné knihy tak toužebně nevyhlížel konec. Který je vskutku ubohý. Dvě hvězdičky dávám jen proto, že ještě pořád zde jsou zbytky po Jonassově smyslu pro humor a práci se slovem.
Nejlepší červené UKK. Výborný poměr akce a humoru. Překvapivě mě bavil i starší příběh, který na poměry obsahuje poměrně málo textu a velké množství panelů na celou stranu, kde není ani písmenko, což se stává maximálně jednou za deset let. Stylem kresby a způsobem vyprávění mi připomínal mix komiksů s Kačerem Donaldem a Asterixe. Pět hvězdiček
Nuda, nuda a ještě jednou příšerná nuda. Když začalo červené UKK vycházet, čekal jsem, že půjde vždy o to nejlepší, co daný hrdina dokáže nabídnout. A to tahle kniha pro Luka Cage prostě není.
Starý příběh je klasická zívačka s nezajímavou zápletkou. To už by udělali lépe, kdyby tady byla story o kooperaci Power mana s Punisherem v době, kdy byl Punisher černoch.
Mimochodem kresba je příšerná. Postavy vypadají jedna jako druhá a kdyby neustále dokolečka neopakovaly svá jména, měl bych kolikrát problém je rozlišit. Kresba je také velkým otazníkem nového příběhu. Osobně mi nevadila, bral jsem ji jako příjemné osvěžení, ale například akční scény spadají až do karikatur.
V poličce mi leží ještě dva nejnovější díly červeného UKK, od kterých ale čekám kvalitu srovnatelnou, ne-li horší. Momentálně to vypadá, že nejlepší komiksovou knihou v trafikách bude DC UKK.
Pokud srovnáme s prvními díly černého a červeného UKK, vychází DC UKK jako jasný vítěz. Moderní příběh (který má stejně většina čtenářů raději než ty staré - dívám se na tebe, červené UKK) se čte perfektně, kresba se mi líbila hlavně ve "flashbacích" a první Batmanův komiks je vítaným doplňkem.
Na rozdíl od předcházejícího dílu, kdy se mi zdálo, že dvě klíčové události jsou na sebe naroubovány na sílu, v Prázdném trůnu vše hladce odsýpalo. Výborná kniha, parádní zvraty, škoda lehce useknutého konce. Úvodní kapitola navíc dokazuje, že by svoje vlastní vyprávění utáhl i Uhtredův syn.