Atlantis
komentáře u knih
Na vlně
Kazu Kibuishi
Ale doprčic, tady se něco výrazně pokazilo. Už dva předchozí díly ukazovaly, že Kibuishi si není jistý v kramflecích a finále bylo jen poslední hřebíček do rakve. Je naprostá pitomost představit ve finálním díle pět nových postav a na nich postavit celý "epický" závěr. Doslova nikoho noví učni nezajímají, nikdy jsme o nich ani nemluvili a je prakticky urážka, že odsouvají hlavní a oblíbené postavy na pátou kolej. Nekoná se ani žádné fenomenální zakončení, vše vyřeší pokec a... láska? Já ani nevím, bylo to tak nijaké, až to bolelo. Na několika finálních stranách se pak autor pokouší vyždímat pár slziček, ale zbytečně.
Jsem zklamaný, Amulet mě opravdu hodně bavil a takový finiš si nezasloužil.
Chaotická vřava
Kojoharu Gotóge
Končí nám monumentální souboj, roztažený na několik sešitů a já jsem v podstatě spokojený. Sice mě dere, jak každý druhý přežije probodnuté srdce, ale zábava to byla.
Odsouzenci
Júto Suzuki
Já mám nějak pocit, že většina Sakamoto days jsou fillery. Zábavné, nenudím se, ale nikam se neposouváme, status quo se vždycky resetne na začátek. Ještě si nestěžuju, ale uvidíme, jak dlouho to může vydržet.
Ohnězář
Kazu Kibuishi
Super, zaplňujeme mezery, chystáme se na finále, nic úplně památného, ale pořád velmi solidní díl.
O démonech a lidech
Kojoharu Gotóge
Celý díl je jeden dlouhý souboj a vlastně - proč ne? Je dostatečně zábavný, aby udržel moji pozornost, klasický šónen - odemykání ultimátních sil apod. Já se bavil.
Kosti, pasti, slepice
Jeffery Russell
2,5* Značné zklamání, rozčarování a nevyužitý potenciál. Kosti, pasti, slepice jsou ve všem až smutně průměrné. Humor je jalový, hodně tlačený na sílu s nucenými rádoby moderními narážkami. Hlavní postava se topí v moři ostatních, je neskutečně pasivní a ve výsledku je v příběhu téměř zbytečná. Trpaslíci, tedy většina vedlejších postav, v knize tak nějak existují vedle sebe a kdo si k některému z nich dokázal vybudovat vztah, tak se asi vyzná i v trpaslících v Hobbitovi (myslím v tom filmovém). Přitom je tady ale obrovský potenciál - svět je sice jednoduchý, ale vtipný, práce Kobkanýrů je roztomile podrobná a když se bude s postavami dobře pracovat, bude s nimi zábava.
Obecně ale tahle kniha působí tak nějak začátečnickým dojmem. Jakoby si doma někdo hrával D&D a chtěl si sepsat jedno hrozně vtipné sezení, kdy se se všemi nerdy kolem plácali do kolen, když se jeden z nich vytentoval do vázy (reálná událost v knize). Do druhého dílu se nepohrnu.
Akira 5
Katsuhiro Otomo
Velmi solidní díl. Kupředu se tedy hýbeme jenom šnečím tempem, ale je zde velice solidně budovaná atmosféra, vidíte tu nezměrnou moc postav. Ale hlavně - ta kresba! To je prostě něco úchvatného. Měsíc s dírou v sobě mi bude v hlavě ještě chvíli rezonovat.
Jednou budeš Arab 6: Dospívání na Blízkém východě (1994-2011)
Riad Sattouf
4,5* Téměř dokonalá záležitost, ale plný počet hvězd dát nedokážu. Asi si nejprve zhodnoťme poslední díl a až na závěr pár slov k celé sérii. Ve finále sledujeme již dospělého Rijáda, který je výrazně poznamenaný svým dětstvím. Stále ho trápí hlas jeho otce, pořád za sebou táhne vinu za matku a nejmladšího brášku. Ale jak jde čas, věci dozrávají, lidé umírají a lidská psychika zpracovává traumata. Bylo zajímavé sledovat, jak se z hlavní postavy stává respektovaný umělec (a potěší i třeba zmínka o autorech Donžonu), jak se mu daří pracovně, ale osobně už možná méně. Konec mi přišel docela uspěchaný, tak proto to malé zamračení.
Ale jako celek je Jednou budeš Arab skvělá série, kterou budu doporučovat, kudy budu chodit a přemýšlím, jak ji využít i ve svých hodinách výchovy k občanství. Ten unikátní popis střetu kultur, kde nutně není vítěze, ten pohled na svět před téměř padesáti lety, který dnes už prakticky vymizel a vlastně sledovat tu transformaci... byla to brilantní jízda. Už dlouho se mě komiks takhle nedotknul a já tleskám. Víc takových počinů.
Hravý průvodce Brnem
Eva Obůrková
Nejsem Brňák a nikdy jsem se za něj nepovažoval, ale už v tomto městě studuju a pracuju... fíha, bezmála dvacet let. Mám to tu relativně rád a s dcerami je Brno naše častá výletní destinace (znáte třeba apku Skryté příběhy? Doporučuju!), a tak jsem po tomhle na pohled krásném průvodci sáhl. Jenže ouha. Pominu, že na konci ani nejsme v Brně nebo že jsou některé výlety jen směs toho, kam vás doveze šalina. Problém je jinde.
Hravý průvodce Brnem se nedokáže najít. Pro koho vlastně je? Pro lidi kteří jsou mimobrněnští? Ti se v extrémně detailních popisech brzy ztratí. Pro puberťáky? Na ty jsou pokusy o úkoly trapně jednoduché. Pro malé děti? Ty se ztratí v pojmech a v knize si kvůli hustotě textu a absenci zajímavých ilustrací listovat nebudou.
A tak je asi Průvodce pro lidi jako jsem já. Pro ty, co znají ulice a důležitá místa, ale chybí jim historický kontext. Pro takové, kteří nasají drobné zajímavosti (a těch je tu spousta), a pak s nimi otravují partner(k)y. Ale takových nás asi moc není.
Hravý průvodce Brnem je lehce nadprůměrná kniha, která láká obalem, ale zklame obsahem.
Supernova
Kazu Kibuishi
3,5* Špatné to rozhodně nebylo, ale předposlední díl patří k těm nejslabším. Podivné scény na cizích planetách mě vyloženě iritují, závody BMX jsou trapná výplň, celé je to takové... zbytečné. Opravdu se těším na finále a přeju postavám uspokojující závěr a ne tohle patlání.
Star Wars: Vyvolený - Světlo pohasíná
Charles Soule
Spíše ke čtyřem hvězdám, ale dát je nemůžu. Ze začátku mě totiž výrazně iritovalo chování postav. Palpatine je jak milosrdný dědek, Vader brečí... to mě nebavilo. Zbytek knihy je ale dost slušný, jakmile se Skywalker vyvzteká, dostanete solidní komiks.
Košile noci
Joann Sfar
2,5* Au, au, au, tohle bylo bolavé. Zenit byl skvělý, ale Úsvit mi výrazně nesedl. Hravá atmosféra je pryč, všechno je podivně nepříjemné, postavy jsou otravné a já dočetl spíše z povinnosti.
Láska ve střihu cosplaye. 2
Šin'iči Fukuda
Ve dvojce se lehce vytratilo kouzlo prvního dílu. Ano, romantická linka se rozjíždí slibně, ale přišlo mi to méně vtipné, méně úchylné, méně svižné.
Láska ve střihu cosplaye. 1
Šin'iči Fukuda
Manga, která na první pohled může vypadat holčičí. Ale ona je to asi spíš úchylárna pro kluky? To zaměření mi není úplně jasné. Ale nic to nemění na tom, že jde o poměrně sympatický počin s vtipnými scénami, ale nevidím v tom potenciál na nekonečnou řadu.
Holmes z Kjóta 2
Mai Močizuki
Největší slabinou téhle manga série je právě titulní postava Holmese. Je to tak neskutečně nesnesitelná osobnost, že se jen modlím, aby mluvil co nejméně. Ale jinak se z nějakého důvodu bavím. Jde o příjemně plynoucí, informacemi nabitou a překvapivě i romantickou četbu.
Totální chaos
Tacuki Fudžimoto (p)
Dost psycho díl. Ale v dobrém, je totiž plný neskutečně atmosferických okamžiků a otevírá zase další možnosti pro tenhle svět. Hodně jsem se bavil, hvězdu dolů za velmi jednoduché vyřešení.
Šílená ze Sacré-Coeur
Alejandro Jodorowsky
Šílená ze Sacré-Coeur je šílená... splácanina. A to se ještě krotím. Uznávám, že problém bude s největší pravděpodobností u mě. Spolupráce Jodorowského a Moebia mi nesedí. Nemám rád Incal a mám u něj vlastně ty stejné problémy jako tady - chrchlá se na vás nápad za nápadem, podivně popletené a propletené, filozofie, božství, metakecy, metabaroni, narkobaroni, kozy, péra, bezďáci, vysokoškoláci... Je to prostě divné a já se vlastně i nudil. A troufám si tvrdit, že měl i Moebius plné zuby téhle zakázky. Je to vidět na třetím albu - to je šíleně ukecané a mnohem jednodušeji kreslené. Celkově je tenhle komiks takové nic. Není to moc vtipné, sexy, akční ani hluboké.
Takopího prvotní hřích 1
Taizan5
Ty kráso, to byla ale depka. První šokující okamžik mi doslova vyrazil dech a já přestal chápat, co od téhle mangy čekat. Takopí je sonda do nefunkčních japonských rodin a o dopadu na malé děti. Je to hnusné (i výtvarně mimochodem, kresba se mi vůbec nelíbí), je to znepokojivé, celé čtení je tak zvláštně ulepené a podivné. Atmosféru má tahle manga rozhodně unikátní, jen se trošku bojím, že v budoucnu o bude jen deprese pro depresi, uvidíme.
Berserk 8
Kentaró Miura
3,5* **smutné povzdechnutí** Bude to trvat ještě dlouho? Já nechci číst Berserka jako středověké fantasy. Já si jej zamiloval kvůli té nechutné démonické atmosféře prvních dílů. Kde je? Ale asi jsem vyměkl, protože osmička mě relativně bavila. Navíc se Miurovi nedá upřít skvělý výtvarný styl, některé panely jsou dechberoucí a krásně dokáží vypíchnout velikost daného okamžiku.
Akira 4
Katsuhiro Otomo
OK, dobře, tomu říkám návrat v plné parádě. Více psychotický díl, lehce se zase něco víc dozvíme a já se bavil. Kresba je skvělá. Je z ní cítit její věk, ale v tom nejlepším možném smyslu. Jo a btw, to se Otomo naučil kreslit prsa, nebo co měly všechny ty scény znamenat?
