Atuin komentáře u knih

Velice komorní, velice empaticky a citově obsažný příběh z prostředí hudby a umění. Je to až snově odvyprávěno a příběh plný citu, stejně jako slova. Chicago se zhmotní před očima, ačkoliv v knize vládne mírné bezčasí. Je to příběh obrácený do sebe a ne ven s minimem postav, ale hluboce dojemný. Je to romance která ve vás oživí chuť hrát na klavir.....

7 13.05.2021

Na mě tato kniha zapůsobila velice silně a přitom je to psané s jistou dávkou ironie a lehkosti. Jenže ty hrůzy. Být dítětem, vůbec člověkem bylo v takových časech a mnohých případech opravdu strašný. Kniha má dobré dialogy a postavy jsou z masa i krve. Je to napsané s citem, některé momenty jsou podány tak že vám i vykouzlí úsměv na rtech, ačkoliv k smíchu nejsou. Některé v sobě mají jistou malebnou sferu, jistý podkres. Čte se to rychle a dobře.

9 12.05.2021

Hodně dobrá kniha, vlastně výjimečná kniha a to jak svym slohem, který umí šokujícím způsobem přecházet z malebných až poetických opisů do dech beroucí reality a temnoty a ještě jiných podrobností, tak příběhem. Je to jako když zapomenete šlápnout na schod, ale ta atmosféra je mistrovská. Hladomor, kdy vlastní matky zabíjí své děti je strašný. Velice atmosférické svým způsobem komorní vyprávění z lehce nestandardním postupem v němž je vidět stará i nová škola. 5/5 ...kniha se vám dostane pod kůži a za nehty, vyryje brázdu v jakékoliv půdě....

16 11.05.2021

Půjdu proti proudu. Nezpochybňují že se autor po řemeslné stránce snaží. Ale ta snaha je příliš vidět takže to šustí papírem a je to vypocené. Myslím že historický román by měl dokázat vytvořit atmosféru, ať už svou formou vyprávění, nebo tím že autor vytvoří mimo jednoduchých schémat a postav i fresku doby. Takhle se to sice sympaticky čte, ale nijak zvlášť objevný to tedy není. Jazyk jednoduchý, postavy také, vlastně mi to dost silně připomíná jisteho našeho autora. Nebudu jmenovat.
Možná se mi hodnocení ještě rozleží v hlavě ale zatim zklamání a nemohu si pomoct. Výsledek je 2,5/5
Sám nápad je dobrý ale je to bez chuti, bez čehokoliv co by vás oslovilo dovnitř, co by zachutnalo. Slova. Občas pěkná věta, která však hrdinům vůbec nesedí. Naroubované, ale uznávám čtivé.

12 07.05.2021

Je to do nebe volající drzost napsat takovou knihu a vdechnout život takovým, takovým... mužům a ženám...Protože po dočtení si uvědomíte zásadní věc, že dnes již nejsou tací muži, ( minimálně jistě ne ve velkém ) nemohu říct zda existuje taková láska, v širším měřítku, člověk by si to strašně přál ale co je zásadnější, další takovou knihu prostě nepřečtete. Je to moc krásný a živý rukopis a obrázek doby, země a lásky. Takže pozor. Úplně vás to k sobě přiková i když se může zdát začátek matoucí, pomalý až ospalý kniha je to perfektní, protože skládá dohromady prvky které jsou s námi navždy i když je třeba nevidíme..ty muže, tu lásku....

Když jsem knihu četla poprvé vypla jsem na stránce 266 a řekla jsem, že jakkoliv zbožňuju Valdštejna tak tady se mi sice " líbí" ten nápad a nápaditost, ten obraz kdy střechy sjíždějí z domů a je strach se vmáčknout mezi lidi, ten psychický nátlak France (který tak zběsile vyprávěl, vzpomínal a všechno hodnotil) i jeho východisko jako propuštěného člověka na svobodu, ale že mě z toho prostě bolí hlava. Když jsem se chtěla ke knize vrátit nebylo ani možnosti navázat, kniha mě do sebe prostě nepustila, takže sem ten brajgl na úrovni každodenního života začala znovu a opatrně si to dávkovala. Jako ten překlad je výborný, ale musím říct že musel být psychicky dost náročný, aby udržel tempo se vším tim kontrastem který kniha nabízí, se vší tou silou s jako se do vás zahryzne a s tím vším co vlastně zahrnuje, já vůbec nezpochybňuji že by tato kniha vyžadovala další čtení, pro lepší " přehled". Je to kumšt v tom vyjádření, v těch až kontrmelcích, v těch schizofreních obratech a zákoutí a při tom vás to udeří střízlivostí a jasností.
Není to jednoduchá kniha, je to svým způsobem vynikající čtení, nehodnotim. Dala bych buď 5* nebo 4,5* ale měla jsem momenty kdy mě autor naštval že to napsal tak maniakálně i když ducha toho co chtěl postihnout postihl a člověk by musel být slepcem aby to neviděl... Alespoň tak můj dojem.

Zde mě autorka velice překvapila. Není to pouhý souhrn, je to velice kompaktní na takový rozsah, protože kniha je na VW poměrně silná. Je to přesně ten její ponor, s nímž přichází vždy pocit uklidnění, které četba jejích děl , vzdor svým tématům, alespoň u mě způsobuje, takový ten dotyk, přes hranice času, a let a až k ruce která vedla tyto řádky a živé skutečnosti, která nepomine.
Autorka tady předvedla, no prostě autorka se tady neuvěřitelně umě vyjádřila o věcech obecných i o věcech obecných méně. Šokující možná, výborné určitě. Svou silou to u mě porazilo knihu K Majáku a považuji to za nejlepší knihu VW.
Čtěte, ne z nějakých pseudointeluktualnich důvod, ale proto že je to kus velice dobré literatury. A na dotaz zda má nám klasika ( ačkoliv pojem klasika je pro 20.st. ještě takový nevhodný ) něco říct, potom věřte že ano. Zejména to že škatulkování knih podle času je úplný nesmysl. Řada lidí pak z přepjatosti a strachu nesáhnou po knihách které by je zcela určitě bavily a zajimaly.

15 05.05.2021

Mám s touto knihou úplně opačný problém. Začíst se do ní není nikdy problém, neboť Pasternak byl v tomto směru neuvěřitelný umělec. Problém je se vždy " odečíst" protože věty a vrstvy mi dlouho rezonují v hlavě a to jsem knihu četla již mnohokrát. Její vnitřní zápal a poetický podkres prostě vždy zadrnčí na těch důležitých místech. Nezapomenutelná kniha.

21 05.05.2021

Je to velice zajímavě napsaná kniha. Styl ma v sobě něco z úspornosti, něco lakonického a něco velmi osobního, což z toho dělá malém poetické dílo se zvláštním zabarvením, který přesně ukazuje scenérie i dojmy, jež jsou přeneseny na čtenáře s neobyčejnou silou. Pestrost jazyka je zde svedena stranou na stranu komorní až kniha je velice atmosférická.
Příběh je založen na skutečnostech což knize dává neuvěřitelný rozměr. Co se se dtane když nad hladinou objeví velryba a moře spolkne muže, bratry, otce...V začátcích 17.st. to mohlo mít následky katastrofální nejen kvůli katastrofě samé. Je to ukázka nejen strašných konců s nimiž nešlo nic udělat, ale i těžkého, tvrdého života. Jaká propast se může otevřít když se dostaneme tam kam nemáme a co by se nemělo dít.
Velice smutné. Dávám plný počet právě za ten styl kterým autorka dovedla vykreslit jak pocity tak prostředí, ačkoliv je to psáno v přítomném čase - z jisté části-

11 05.05.2021

Kniha je tématem i grafickým zpracováním výborná. Omotá si vás kolem prstu, natolik že na konci nebudete mít ani moc chuť ani potřebu ji hodnodnotit, protože kniha je tak nějak živá a vytvoří v paměti nezapomenutelné obrazy. Zaujme veškerou pozornost a člověk se nerad od ní odpoutává a těžko k ní zase usedá když ví, že bude muset za chvilku zase vstát. Proto hodnotím 4,5/5. Za což uznávám autor vůbec nemůže. Jinak je radost ji držet v ruce i přesto že vyvolává smutek. Je to velice citová kniha, mluví mnoha jazyky a vytváří jednu neodiskutovatelnou pravdu. Poslední části mají velkou osobitost.

16 05.05.2021

audiokniha
Knihu jako takovou jsem četla už mnohokrát. Za mě je to vůbec nejlepší dílo od tohoto autora a samo dílo je vyloženě nesmrtelné. Nyni jsem si před časem pustila po dlouhé době film a ten mě odpálil znovu k předloze. Ovšem musím se doznat, že teď ten přebělený papír a font Odeonu způsobil, že jsem sáhla po audio verzi, která mě kupodivu v českých vodách nezklamala. Po Šikmém kostelu, Posledním království je to jedna z těch opravdu lépe interpretovaných audioknih.
Samotný příběh je sázka na jistotu. Je li vám blbě, bude vám ještě hůř a každá část vypovídá o tom v jaké imaginaci se vlastně nacházíte a to co někteří považují za nevyváženost je zcela jasný záměr, protože začátek je začátek a střed je střed a konec je konec. A jedno s druhým má společného hodně a vlastně vůbec nic. 5/5

19 03.05.2021

To JE kniha. To je opravdu slast číst. Díky překladateli to ma snad ještě větší grády. Je to intimní a zároveň otevřené neuvěřitelným dálkam. Vypravěčský styl ne natolik skvělý, že ani nebudete vnímat ten rozsah vět a objem slov v jedné větě, všechny úseky, a že to má mnoho " pater" působí čerstvě, pevně a přesně. A hlavně působí na srdce. Kniha se vás dotkne.5/5
Máme tu víc jak jednu vypravěčskou identitu. Otevírá to témata která si hrají jak s pamětí čtenáře tak s pamětí všech účastníků. Kdo je vlastně účastník lze s určitým pevným zájmem sledovat, ale často autor mate tím, kdo vlastně vypráví.
Kniha vyzařuje to se nyní tak módně zkloňuje z každou možnou knihou a to jest : magický realismus. Je velice sugestivní až smyslná.

8 30.04.2021

Autor má jistý neodvolatelný dar vyprávět, umí popsat dobové prostředí i reálie velmi poutavě a zajímavě. Hutně až klasicky.Téma " podzemní železnice" není v našich vodách ještě tolik otřelé, takže i kdyby překladatelka místy váhala jak se do různých situací a fragmentů příběhů vcítit, dá se se to přehlédnout. Jistý nedostatek vidím pouze v tom že hlavní hrdina sám o sobě není postava výrazná ( i přes jeho " výjimečnost) a konec mě maličko zklamal, protože jsem ho typla v polovině knihy. Ovšem kniha má vyvolat jiné dojmy a ty na těch 80% + i vyvolá. Podle mě je to lepší titul než například Podzemní železnice a autor stojí za pozornost.

10 30.04.2021

Za mě jedno velké zklamání. Autor si podle mého ukousl trochu moc a už v tomto ( neli i v minulém díle) je vidět jak moc se v tom plácá. Balancuje na úrovni těžké červené knihovny a chvilkami kdy si vzpomíná že chce být vlastně velkým kritikem doby apod a nejde mu ani jedno. Jestliže Stavitelé mostů je luxusní záležitost a v podstatě i Norský Dandy, potom od třetího dílu je to jízda směrem dolů. Postavy ztrácí svůj pel a nové postavy takovou dynamiku ani nemají. Různé situace se vrší na sebe v situacích vyloženě nehodivých a vyloženě špatných. Lauritz jako osobnost je postava bohužel na zabití. A vypadá to že mu hrdinové s nimiž začal tak nějak zestárli aniž by to zrovna autor pro toto dějinné období chtěl, jako by jim mělo být alespoň o 20 let méně, které promrhal....

9 28.04.2021

Někde jsem slyšela přirovnání k Medvědu a Slavíkovi. No tak to ani omylem. To že někam namrskáme slovanská božstva, vytvoříme nějaký artefakt a hrdinku ( bože hrdinka nemá z Vasjou vůbec nic společného) která s nimi promlouvá jako by se nechumelilo ještě neznamená vůbec nic. Kniha nemá atmosféru, je mdlá a ušitá horkou jehlou. Možná překlad něco zachraňuje ale i tak je to marné.

12 15.04.2021

Mě by teda ani nenapadlo že se na tuto knihu, stejně jako na Húrinovy děti či Beren a Lúthien vrhne někdo kdo není v jakémsi kontextu obeznámen ze Silmarillionem, tedy stěžejnim dílem Tolkiena, která vyrostla v jeho srdci jako Strom a jako ten se rozrůstala a kořenila celý život. Jeho i ten náš. Je to jeho svět, to ostatní je jen pozadí. I když krásné pozadí.
Pád Gondolinu v této podobě je jakési dovolení pohlédnout hlouběji dál....
Nikdo není ostrov a Tolkienovo příběhy tím méně, jsou ukotveny v prostoru a čase společně a nepatří jen sami sobě,ale každý přelévá neco z minulých do budoucich.

17 09.04.2021

Knihu jsem četla před dvěma lety v polském překladu poprvé. Narazila jsem na mi úplně náhodou. Je to vcelku zajímavý příběh. Napsaný je maličko kostrbatě a je znát že se autorka vyžívá v " knižním jazyce" který mnohdy tak úplně nesplývá s prostředím, ovšem zase umí vytvořit atmosféru že budete mít dojem že v té horké Austrálii opravdu jste. Nyní si dávám re-reading a pořád to funguje.

9 05.04.2021

Uvědomujete si nekteří že je to literatura z poloviny 17. st. Možná by bylo dobré si to před čtením uvědomit.Slova jako klišé a nic nového by po potom vyzněla samotným pisatelum do ztracena.

Tato kniha by mohla být o mnoho lepší, kdyby autor využil jiný styl vyprávění. Krátké kapitoly se mohou zdát svěží a zábavné,ale vy výsledku tomu tak není, ve výsledku to vyznívá příliš úsečně jako když vám někdo odsekává. Banálně až povrchně. I přítomný čas se na to nehodí. Postavy jsou tak jen stínem toho čím mohli být, stejně jako prostředí. Plnohodnotný román by tomu slušel víc než skákání od nikud nikam. Kniha to ale není špatná, jen nemá takové fluidum. Drží pohromadě vlastně jen díky několika málo prvkům z nichž jeden ten že se od čtenáře očekává že ví co je mezi řádky.
Jinak takhle má vypadat perfektní obálka a grafické zpracování. Dávám 4 * ...ale čistě jen ze slabosti k Tonymu...( Ovšem to mohl být autorův záměr - vyvolat ve vás vášnivou debatu se sebou samým. Zažehnout plamen. )
Je to kniha která mě hodně rozjitřila tím že úplně vidím její lepší verzi ale při tom ji nehodnotim nízko.

7 01.04.2021

Jak začít. Tak možná tím že komentář k obálce si nechám na konec :-)).
Pravděpodobně to není nejlépe napsaná kniha jakou jsem kdy četla ale ukrývá výborný příběh. Už Dickens měl problém u své kritiky se svou jednou knihou, kterou psal do novin ( původně) po částech. Myslím že to byl Ponurý dům. A to v tom smylu že se říkalo že to není rozhodně jeho nejlepší kniha ale určitě jeho nejlepší příběh. S touto knihou se to má velmi podobně ačkoliv ji s Dickensem vůbec nesrovnávám to pozor. Nechávám ji krásné stěžejní misto v " ženské literatuře" za což se vůbec nestydim.
Má se to s ní následovně : Vydáte se po jejích stopách za jasného dne, potom vyletite vzhůru s představou dalších jasných dnů, ale ocitnete se v mracích které houstnou a je jen otázkou času kdy narazíte do nějakého železničního mostu nebo spadnete bez pomoci do oceánu.... Prostě třída..

Douška: obálka je otřesná a jedinou slabinou této knihy. Snobsky jsem ji sundala a asi už ji nechci nikdy vidět oko v oko.

30 01.04.2021