Atuin komentáře u knih

Svého času jsem je četla stále dokola, bylo v tom hodně zábavy a nechybělo i něco jiného, dodnes se k němu tu a tam vrátím, protože ty situace a v podstatě hlášky zahřejí u srdce a rozesmějí. Stejně jako všechny ostatní reálie, které jsou psány pečlivou rukou člověka který ví ke komu se obrací.

8 30.06.2013

Také se mi svého času tento díl líbíl ze všech nejméně, al později jsem i jemu přišla na chuť, protože knížka jako je Kája Mařík se prostě neopouští.

Velice živé a velice srdceryvné dílo- samozřejmě podložené manýry pana autora myslím v dobrém slova smyslu, takže čtenář se stává v okamžiku otevření knihy jakousi houbou :) - nemohu říct že bych podlehla plně a zcela veškerému dílu autora, ale některé jeho knihy přeci jen otevírám ráda znovu, přeci jen si to zaslouží, zvlášť nedáli vám spát až do samého konce..

5 30.06.2013

Matné zlato, jako závěr pentalogie, se mě osobně opět jevil jako nejlepší z celé série, což se mi u této autorky stává pravidlem. Návrat na samý počátek, k samé podstatě rozuzlení gradoval tím, jak úchvytně popsala autorka zátoku a vůbec svět který kolem svých hrdinů vytvářela.

4 30.06.2013

Kniha ( jako Adams vůbec) nemůže urazit nikoho komu není cizí smysl pro podobný ( nebo i jiný:)) humor, dá se na ní využít řada báječných superlativů a vždy s ní půjdou ruku v ruce. Ujetina není problém, ale ani vážná poezie, která přesahuje i vesmír samotný.

Velice dobrá kniha, která tlumočí všechny možné peripetie Londýna ( a nejen Londýna) z mnoha úhlů,které do sebe zařadí vždy všechny důležité detaily i velikosti celé Anglie

2 30.06.2013

Předně je dobré říct, že Alois Jirásek nepsal literaturu faktu, tak jak si ji mnozí dnes představují. Tento suverén, který uvedl v život český historický román- a nejen on- ( což není synonymum pro literaturu faktu) velice dobře a se zápalem jemu vlastním vylíčil pohnuté osudy Chodů a ony pohnuté byly ať už se na to podíváme jakkoliv. To že Chodové měli o obsahu listin, které byli psané latinsky velice nepřesné povědomí a zřejmě i přehnané představy,je patrné i v románu.
Navíc každý kdo napíše že jsou fakta překroucena, by si měl možná uvědomit že se autor pouze pokoušel vystihnout situaci té či oné doby a psal pro lidi ne pro nějakou suitu a hlavně psal česky, což bohužel dokáže dnes jen málo docenit, bereme to jako samozřejmost a často překrucujeme samu češtinu, Tak mu odpusťme že se zasoustředil na vyostřený konflikt Chodů proti vrchnosti jako takový, protože je to kniha velice dobrá, a srozumitelná.

6 28.06.2013

Čtu F.M. Dostojevského ráda a čtu jej často, protože se čte velice dobře. Píše, vyjadřuje se takříkajíc z patra a nezatěžuje sebe ani čtenáře těžkopádnými nuancemi, které u mnohých jiných autorů navalí na dílo zbytečnou tíhu. Je to vždy o dobré práci s jazykem a o dobré spolupráci se sebou samým, i kdyby jen v těch chvílích kdy psal. Je neustále v kontaktu jak sám se sebou tak s čtenářem.
I Zločin a trest je kniha která se v podstatě čte jedním dechem, Nahota duše odkrytá v tak přesvědčivých kolážích, v takovém dialogu srdce a mysli, že jakkoliv zůstává i zde autor zastáncem svých názorů, předložil neúnavné a napínavé dílo, které nemá šanci jen tak zestárnout.

8 26.06.2013

Římská sága o krizi republiky, počínající dílem První muž Říma konče Kleopatou a Antoniem je vynikající celá, je velice přesná svými svými reáliemi a tím čím přesná není je to čím přená ani být nemůže..snaží se o dokonalost v každém směru, takže se děj táhne přes dlouhá bitevní pole, dlouhé náboženské obřady, dlouhé projevy v senátu, mimo senát až do těchnejhlubích osobních rovin.Autorka výborně využívá znalosti jazyka, takže se člověk může pokochat také rozvitými větami..... V díle Přízeň Fortuny se již setkáváme s mladým Caesarem, Pompeiem, Ciceronem... Caesar se konečně - paradoxně za pomocí Sully- vymaní z tenat, která na něj upekl paranoidní Gaius Marius a smí vzít do ruky meč.....

6 14.06.2013

On Sokrates byl tak trochu provokatér. Dovedl uvést v naprostý zmatek téměř každého koho oslovil, a že na ulici zastavoval opravdu každého. Nepsal, a tak Platón, kterému bylo dvacet let když Sokrates zemřel působil jako jakási houba. Soudní jednání které bylo nad ním vedeno mohlo dopadnout i jnak kdyby "pan mluvka" tolik nemluvil, ale starého psa novým kouskům nenaučíš:)
Atheňané měli možná pravdu, co se vydaní za sice uchvatné až monstrózní sochy týká, jelikož by za jednu takovou pořídili jistě jednu možná dvě flotily a vyrazili směr západní sředozemí, ovšem to by tu pak nenastala krize a Feidovo umění by nebylo zahnáno do vyhnanství, on by si nevybral Olympii a neměli bychom jeden ze sedmi divů světa slavnou sochu Diovu. A velkou sochu Diovu. S románem samotným možná tento komentář ani nikterak nesouvisí, za což se omlouvám.

13 29.05.2013

Líbí se mi zajímavý styl této autorky,líbí se mi neobvyklé peripetie,ale povětšinou se mi z celé série líbí nejvíce poslední díl, který se časově vrací před všechny předchozí a kde je je nejvíce ke všem problémům budoucím řečeno. (V této sérii je Matoucí zlato).Perla v mlze mě zaujala tím že je zřejmé kam se ponese duch třetího dílu,a to do zpět do zátoky.
Ovšem potom co mi Ghiselle tak lezla na nervy opravdu nevím jestli nebude lepší se vrhnout do kouzla zátoky hned a zjistit tak záhady rovnou pátým dílem:)

2 29.05.2013

Velmi zajímavý příběh, přesto jsem v něm zaznamenala místy jakousi křečovitost ( což možná bylo způsobeno překladem, nevím, a právě ona způsobila že jsem z původních čtyř sklouzla ke třem hvězdičkám) jakkoliv se vše jevilo plynulé a znělé. Mnoho se dalo předvídat, jelikož jsem měla pocit že jsem o tom četla již nkde jinde,(jinak) nevím, možná za to mohly ty časté odkazy na literární díla s nímiž se hlavní hrdina uměl ztotožnil.

Výrazné dílo, je jako krajina, místy se zdá vše suché až bezkrevné, místy je cítit silný neklid pod nohama jako před zemětřesením. Hlavní hrdina je zkoupán nejen za čin který provedl, ale za "jiné pocity" a protože jiné pocity neexistují tak je, dle veřejného mínění, pro jistotu nemá, je velmi zajímavým, tvrdým a bolestným a přesto jakoby omluvitelným způsobem odlištěn.

Velmi čtivé a velmi dobře napsané. Vyprávní nikde nezakopává ani nenudí, ač možná autor neměl v plánu vytvořit svižné dílko, podle mého názoru je kniha velice pružná a velice zajímavá.

10 19.05.2013

Znovu velmi, velmi povedné, Plynulé pokračování které na některých místech překonává díl první,Čílové zjístí že ani zaslíbená země neznamená věčný klid a mír a přírodní katastrofy sebou přinesou zajímavé scénaře.Pokračování je plnýé zvratů tak i jisté neunavitelnosti mysli.

3 09.05.2013

Terry Pratchett ve velice dobré formě:) No koho by nepohtil Svatý les, nebo taková Rubína, která jde s dobou a o nějaké házení šutrem mezi oči už nemá zájem, chce květiny a co takhle strom:) Obdivovatel je přeci pěkný kousek ten by na to luční kvítí ani pořádně neviděl.....Psát komentáře k T.P. je těžké, protože Zeměplocha se buďto zalíbí nebo nezalíbí a když se zalíbí tak celá od Okraje po Střed a je pak v podstatě úplně jedno v jakém příběhu se nacházíte,jen když se tam nacházíte. Užijte si ji, se vším všudy.

11 06.05.2013

Velice dobrá kniha a velice chytlavá, vzdor některým ekvivalentům, a tím však nemyslím život na neutronové hvězdě. Časová odlišnost mezi číly a námi pozemšťany je tak fascinující, že během Kontaktu jsem byla chvilkama naměkko Příběh se stránkami nabírá na otáčkách a stává se nejen čtivým, víc a víc pružným,ale hlavně logickým a na otázky které podvědomě vyvstávají v hlavě směle odpovídá.
Plně saturované tím čím má hard scifi být. Zkrátka nic není" vycucané z prstu" Čílové prostě stojí za poznání:)

6 06.05.2013

Musím říct, že mě někdy až zaráží:)jaké brutality jsme jako děti ochotni a schopni přečíst, s naprostou suverenitou.:) velice dobře si pamatuji, že to byla jedna s mých nejoblíbenějších knížek, a postavy jako Kostěj Nesmrtelný, Baba jaga kostlivá noha jsem zbožňovala, vždy mě zajímalo kde je podsluneční království a proč krkavci nejsou oblíbení, když jsou ochotni létat tak daleko pro živou a mrtvou vodu.Člověk by neřekl kolik je v těch příbězích utrpení, mordů, či pomyšlení na ně, je až s podivem že nám to vůbec dovolili číst. Ale kniha je to pořád úchvatná, temné lesy, krásní koně sem tam nějaké kouzlo.

19 22.04.2013

Tento díl byl velice průlomový, konečně zde vyrystalizovalo to co nemohlo bý ponechánou stranou, jakkoliv autorka občas popírá sama zákonitosti svého vlastního světa, je jí tato lokální nelogičnost odpuštěna tím, že si se čtenáři, svými postavami a vůbec výborně rozumí.

8 22.04.2013

Každé slovo, každá pasáž se člověku dostane pod kůži, dramatické, osvěžující, celistvé, jedním slovem nádherné a přitom je to plné tolik těžkých břemen a zvláštních protivenství,ale čas v tom pracuje tak nějak jinka, koho by neokouzlil kraj v němž i s Otakara padá tíhá a plyne v jeho potůčkách, koho by nevydráždili boje, kdy se meče lámou o klamavé hradby ještě klamavějších přátel, koho by neoslovilo děvče které zavane severem jako duch starých bůžků......

5 15.04.2013