Atuin komentáře u knih

Mrazivé, velice mrazivé čtení. Komorní koncept rozhovorů s několika různými lidmi, které vás šokují už od začátku svou schopností mluvit bez velkého hluku a vřavy. Obrovky lidské, obrovsky přínosné.

Ty podmínky ( např. délka vojenské služby), ten stres a nepředstavitelnost je nepopsatelná a neumožňuje to člověku žijícímu jinde to pochopit. Jakkoliv si kdokoliv myslí že žije v nějaké diktatuře...tak NEŽIJE...

22 17.02.2021

No teda, musím říct že jsem velice příjemně překvapená a velice pozitivně nastavena na pokračování. Jako čekala jsem že to bude dobré, ale že to bude až tak dobré..autorka si dala záležet aby to bylo sakra dobře napsané. Dialog nevázne, dává smysl, popisné scény vystihují vše excelentně. Jako na plátně a zároveň o stupeň výš..Nemohu se dočkat pokračování..

22 27.05.2020

Není to od autora nijak neobvyklá kniha. Totiž není to nic co by již sám svému publiku nevyjevil. Musím uznat ale že zde mu však celý ten koncept slov nějak víc sedí, slova mají barvu a dají se považovat za skutečnější, vymazlanější.
Není to o nějakém zdoláváním hory( :-)), kniha se čte ( jako všechny jeho knihy) velmi dobře - dokonce ani písmenka nejsou tak malá, u Odeonu mi začíná dost vadit ten silně přebělený papír, s nímž by se zcela určitě dalo něco udělat, kvalita knih by jistě neutrpěla)
Mě kniha silně připomíná Kroniku ptáčka na klíček a nejen jí ( v jistých rovinách i Mitchellovo sencislo9, což je ovšem pocta Murakaminu, takže to se ani nedivím). A v tom je ten zádrhel. Sebevymazlenější forma tuhle chybu ( v uvozovkách) nemůže odstranit.
Kdo Murakamiho nečetl, pro toho to musí být nečekané. Ostatní mají trochu smůlu, ale jen trochu
Nehodnotím, mám pocit že můj systém vůči této knize zamrzl. Něco mi nmi to vyloženě. Láme se to ve mně mezi 3 a 4/5.... ovšem stále v tom nemám jasno. Možná že mi Murakami svou poslední knihou trochu víc zamotal hlavu, protože opravdu mě se to zdá víc lyrické ( což není to přesné slovo), víc slohově propracované..a to má v mém v mém případě každý autor u mě z poloviny vyhráno, dovedu mu to potom sníst úplně. Za to bych mu tady klidně dala těch hvězd 5.

Douška : Ještě takový drobný detail. Už v létě kdy kniha vyšla v Polsku ( s přebálkou na které jsou štětce), jsem si myslela že Murakami zde bude mít jakési těžiště v tolik známé knize Obraz Doriana Graye, ale Murakami se chytil jiného scénáře a to Velkého Gatsbyho...( ve spojení když se nechá autor strhnout jako vždy hudbou a ještě k tomu Don Giovanni...)

Nejlepší řešení jak se vyhnout problému s formátem a topologii knihy je pořídit si ji v elektronické podobě.
Nakonec jsem to tak udělala a odbouralo to hodně diskomfortu, Murakami má tak větší šanci pro svůj vlastní prostor a protože přežívá druhé přečtení tak záhy po sobě, a přežívá ho dost výrazně hodnotím 4,5/5.
Evidentně jsem před tím válčila spíš s Odeonem než Murakamim. ( Což mě trochu mrzí protože s Odeonem na kordy být nechci :-)).

Čtivé, velice čtivé, chytlavé a umění jako prvek v komorním přístupu autora je dost vyvedené... Když si člověk odmyslí že mu některé postavy cestují z románu do románu a že jeho tvorba je vlastně jeden velký epos, jsou tam prvky jako vždy hudební, takže kdo miluje klasickou hudbu a ví jaké to je jí poslouchat, i tady bude mít šanci vstoupit za oponu dojmů, prvky historické, takže kdo má rád Japonsko bude opět poučován a odváděn do síní dějin, prvky umělecké, takže vstoupíme do palety skutečné i abstraktní, prvky erotické, protože to jsou Murakamiho poznámky pod čarou. Chvíli se točíte v atmosféře málem gotického románu.
Je to kniha atmosférická jako vždy, nevybočuje z řady, ale nutí vás se ptát. Je to záměr? Nebo omyl.
Já pochybuju že autor který by se vešel do takového množství žánrů a uspěl by, se vlastně může mýlit, zejména nad vlastní knihou...
Překlad výborný...

22 11.12.2018

To já nedám bez slz, slova která dělají Cyrana Cyranem jsou komentářem sama o sobě, jestli se někdo přistihne že se u něj nudí nebo něco podobného, měl by se stydět. Strašně stydět.:) kdo se přistihne, že je Roxana natrvrdlá může na sebe být pyšný a kdo u závěrečné scény neuroní slzu je suchar:)

22 12.07.2013

Stanete se kamen a bude do vas tesáno. Mozná na vás na konci dýchne že z vás nezůstalo nic, nebo že vás kdosi zanechal v neůplném tvaru, jenže souhrn těch chodeb, cestiček a jizev už vám nikdo neodpáře. Je na každém z nás jak se v podobných labyrintech potom zorintujeme a dokážeme s nimi vycházet. Kniha umlčí i naučí mluvit.

Je to takový náš zázrak

21 29.08.2023

Excelentní, mistrovské, dech beroucí. Člověk si to musí odžít, musí ten příběh a svět mít pod kůží, jinak si možno zlámat i vaz, zlomené srdce s tím musí počítat každý.

Hlavně je na této sérii vidět že ji nelze číst jednou, že aby ji mohl člověk porozumět musí ten příběh přijmout víckrát. Je vlastně hodně naivní si myslet že přečteme li jakoukoliv knihu jednou že jsme se s ní sžili.
Bez pardonu kniha ( knihy) mého života.

Přísahám na volavku

Powodzenia viedźminko. Powodzenia na szlaku...

Čteno v originále

Douška: Vidlička: s tím není třeba se trápit, prostě vám to nesedlo, to se stává. Obdivuji že jste i za takových okolností došla k poslednímu dílu. To se počítá.

Třetí kniha v níž autorka zpracovává totéž. Sice má neodiskutovatelně nenapadnutelnou formu, ovšem schéma a archetypy postav jsou stejné ( málem zaměnitelné).
Dost souhlasím s mnohými komentáři ( například dagmar7365 aj.) kde ne celkem jasně řečeno kde taková rozpolcenost vzniká. Možná by bylo dobré odpoutat se od toho že česká beletrie musí mít tyto atributy a naučit své jazykové schopnosti ( které Tučková má přímo TOP) využívat na běžnější témata. Na tohle by by byla pěkná publikace aby nemusel vzniknout takový napůl hybrid. Přečetla jsem knihu dvakrát z odstupem 1 měsíce a zvažovala jsem všechna pro a proti ale za mě to Opus Magnus Kateřiny Tučkové není. Pro srovnání. Nefunguje to to tak jako třeba v tvorbě Olgy Tokarczuk Knihy Jakubovi. Je v tom patrná nejistota. A méně je někdy více. Nejvíce se mi líbí Tobiin deník a vhled do některých dokumentů. Celkově mi to ale pohromadě nedrží. Od autorky si ráda něco přečtu, ale byla bych ráda kdyby opustila tyto vody, tj. toto schéma....
Moje hodnocení 3* nemá být vyslovením že je kniha špatná je ve mě rezonuje pocit mírného zklamání. Protože tohle všechno už přes jiné postavy a " příběhy" od autorky víme, chtělo by to závan čerstvého vzduchu, který zobrazil klidně věci nelehké ale jinou metodou.

Přeji všem krásný den a snad se s autorkou ještě někdy na stránkám setkám. Protože když vydala své Žitkovské bohyně bylo to pro mě ( a dosud je ) jako zjevení v našich vodách, stejně jako Gerta...

Mám s touto knihou úplně opačný problém. Začíst se do ní není nikdy problém, neboť Pasternak byl v tomto směru neuvěřitelný umělec. Problém je se vždy " odečíst" protože věty a vrstvy mi dlouho rezonují v hlavě a to jsem knihu četla již mnohokrát. Její vnitřní zápal a poetický podkres prostě vždy zadrnčí na těch důležitých místech. Nezapomenutelná kniha.

21 05.05.2021

Tentokrát autor slovy nešetřil. Příběh je poměrně rozsáhlý, ale má pořád to tempu, šťávu a celkově zvuk. Zdá se mi že by se možná Juraj rád vrhl na historický román jako takový, některé momenty jsou tam vic jak chytlavé, ovšem stejně jako obraty v soubojích. Autor nepřekračujte ale svoje sebou vytyčené meze a tím nehyzdi color celé dynamiky pribehu, kterou vystavil. Jen občas pomrkne. Moc pohodové čtení.

21 09.02.2021

Jsem si po Bile nemoci říkala, že si od Čapka znovu přečtu něco méně znepokojivého a něco méně na zabití ( svoje), třeba Zahradnikuv rok, nebo Dášeňku, ale jak jsem začala po té " jeho poličce " v knihovně motat dopadlo to úplně jinak. Na divadle jsem to bohužel nikdy neviděla, což mě nyní o to víc mrzí, protože vím že bych to teď už taky nemusela přežít. Tak lehce popsat tak silné pravdy, s takovou až eleganci a nadhledem....Četli jsme to s manželem v jeden podvečer a můj muž prohlasil, že už mě odhalil, prý ho chci regulérně zabít.

21 14.11.2020

Nezaměnitelná kniha, postavy vycházejí ze skutečného světa, nejsou to žádné maskary a přesto že je kniha mnohdy až nepřijemně pravdivá má v sobě neuvěřitelné kouzlo. Člověk se přizpůsobí, nalomí a říká že takové knihy snad ani nemusí hodnotit.
Mimořádné dialogy, krátké, výstižné, ostré.
Na takový kousek člověk nezapomene.
Střípky které nejsou nikdy natolik vzdálené aby jim člověk nerozuměl, ovšem jen málokdy tak dobře napsané že se dají ( i opakovaně) číst. Bez patosu a přehánění.

Mě se to dostalo pod kůži první kapitolou a u toho zůstalo i s tím, že jsem autorovi nějaké ty výmoly v běhu akce odpustila, protože je to napsáno chytře a poutavě. Ale ano půl hvězdičky ubírám za to, že ona chytrost a poutavost byla na konci schválně záměrně maskována něčím jiným, ačkoliv autor umí velice dobře pracovat se slovy i s prostředím. 4,5/5. Knihu mohu doporučit.

21 24.07.2019

Já budu asi za kulturního barbara. Já jsem filmové zpracování neviděla - tedy dosud neviděla- protože to chystám napravit. Ale potom co o tom vím tak si myslím že kniha dosahuje a dosáhla mnohem vyšších kvalit, tedy ne že Forman na ně tak zcela nedosáhl. Klidně mě opravte. Kniha je " úžasná ". Jede to jako po drátku, dává to smysl a má to dostatečnou sílu aby vás to drželo při zdi. Vyprávění skrze Indiána byl úžasná věc, nápad který se osvědčil. 5/5

21 20.06.2018

Tak tady mě Backman opravdu odzbrojil. Je to neuvěřitelně útlounká záležitost, ale prostoru je v ní až až, pro vlastní myšlenky, pocity i ty autorovo.

21 17.05.2018

Jakmile člověk otevře Harryho Pottera je povětšinou ztracen a je úplně jedno pokolikáté to je (Samozřejmě existují výjimky, které by si knihou ani nepodepřely dveře,ale ty by to však o sobě měly vědět a knihu ani neotvírat ). No a pokud jde o toto ilustrované vydání je člověk ztracen dvojnásob. Živé obrázky, které komentují knihu sami za sebe, prostě člověka odzbrojí. Neuvěřitelně se těším na další díl. :-)

To není kniha, to je tobogán, turbulence za turbulencí, nadsázka až absurdní, benevolence taková že to s člověkem často opravdu hází, ovšem ne tak že by se řezal smíchy. Ovšem humor je to vyložený a vyložený. A pořád, na poněkolikáté mi sem sedí dvě slova -geniální absolutno.
Jenže pro ta dvě slova se k ní nevracím, ale pro tu neodělitelnost toho a onoho, pro horko v Jeruzálemě a migrénu Piláta, pro to prásk a říz a celé rozhraní.

K takové knize se vůbec nedá psát komentář. Jsem strasně ráda že je to výsledek české autorky, to je úplná krása. Zvláštní poděkování právě jí. Nenechte si tento vlak minout. Něco vás může míjet ale do něčeho je nutno vstoupit.

20 29.02.2024

Tuto knihu vřele doporučuji. Je to velice dobře napsaná autobiografie, zanechá ve vás silný a neodmyslitelný pocit a zážitek a jen tak na tuto knihu nezapomenete. Četla jsem v polském překladu na jaře a velice se těším na rereading v češtině. Všechny tři části jsou velmi pod kůži a třetí je úplný masakr.

20 22.11.2022

Kniha mě velice - velice mile - překvapila. Je to přesně jedna z těch knih které jsou uvnitř přesně tak poutavé jako obálka. Příběh je napsán vřelým jazykem, opisuje všední nevšední peripetie, které zasazené do kontextu doby působí křehce a silně zároveň. Atmosféra je báječná a na to že je to debut smekám. 5/5
Německé autorky mají na tento druh knih evidentně veliký talent!

20 03.09.2021

Skvělý čtenářský zážitek a recept na to jak poskytnout hlavě tu zprávnou potravu a přitom se úžasně odreagovat. Funguje to mistrně. Vrána novokaledonská je pěkný kvítko. A není nad to když víte jak rozlousknout ořech, pokud tedy poblíž máte nějakou tu krizovatku se semafory je vždy šance :-)). Geniální knížka 5/5

20 06.03.2021