Ay.Le komentáře u knih

Tohle byl opravdu intenzivní zážitek...! Myslím, že ve mně bude dlouho rezonovat a neumím si teď představit, že začnu číst jinou knihu, tak silný dojem ve mně zanechala...

3 07.05.2021

Nepamatuju si, kdy naposled se v nějaké knize sešly tak strašně nesympatické postavy, což zapříčinilo, že jejich osudy mi byly v podstatě ukradené a jejich chování mi občas přišlo úplně mimo. Když k tomu ještě přičtu to, že konec mě nijak nepřekvapil, vyšší hodnocení než 2* téhle knize dát nemůžu.

3 18.08.2016

Kniha není úplný propadák, ale ani žádné terno. K plusům patří detektivní zápletka, která knihu znatelně drží nad vodou, bohužel ale počet stran zbytečně zvyšuje chvílemi až robředlé nípání se v pocitech hlavních postav, které je navíc staví do jiného (nesympatičtějšího) světla; někdy jsem se až zarazila, jakým pro mě iracionálním způsobem se Strike s Robin chovají a jak až dětinsky ty jejich rozepře vyznívají.
Musím říct, že jsem upřímně zvědavá, jak bude série pokračovat, ale knihu si asi radši nejdřív půjčím.

3 18.07.2016

Rozjezd byl zase pomalejší, ale najednou to přišlo - děj začal mít takový spád, že člověk musel pořád číst, obracet stránky, dokud to nedočetl. Takovou potřebu čtení jsem u prvního dílu této trilogie nepociťovala... ale Dívka, která si hrála s ohněm mě teda pěkně dostala. Vřele doporučuju!

3 30.11.2014

Restaurant na konci vesmíru je stále zábavná a čtivá záležitost plná bláznivých situací, ale chybí tomu pevnější struktura. Navíc přestože hrdinové mají loď Srdce ze zlata, a tudíž nějaká ta nepravděpoddobná událost je velmi pravděpodobná, časem ty opakující se situace, kdy se posádka dostane do maléru (jsme tu zavření! a brzy umřeme!), ze kterého se dostanou jedině zázrakem typu deux ex machina, začnou být méně záživné.
V učitých částech jsem se ale bavila a kniha je i tak fajn, každopádně já osobně díly prokládám jinou literaturou, pak se ty náhody a blázniviny nehromadí tak moc a dokážu si je o to víc užít.

3 09.12.2013

Musím říct, že jsem nikdy nefandila tomuto typu literatury. Už odzákladky, kdy jsem musela povinně přečíst nějakou hrůzu od Rudolfa a měla jsem z toho skoro trauma, jsem dívčí literaturu nesnášela, natož abych ji dobrovolně četla, a když jsem vyrostla, dokázala jsme vzít na milost jen Na Větrné hůrce.
K Pýše a předsudku jsem se dostala přes film, který jsem si jednou pustila z nudy a z touhy podívat se na něco "nesložitého" a výsledek mě neskutečně mile překvapil, proto jsem si hned při další návštěvě knihovny půjčila předlohu a přečetla ji za tři dny, hodně i ze zvědavosti, jak film odpovídá knize, ale nejen proto: kniha je čtivá, zábavná a i po tolika letech dokáže čtenáře vtáhnout a souznít s ním. A ačkoli mám občas ráda neveselé konce, které dokáží dát příběhu ten správný "šmrnc", tady by se to nehodilo:) Neskutečně mě bavilo sledovat vztah pana Darcyho a Lízy a nepochybuju o tom, že za pár let si knihu zase ráda přečtu:)

3 12.12.2012

Snad každý zná knihy z koncentráků, tahle kniha ale pojednává o Židech za druhé světové války jinak a nejlepší na tom je, že takové skupiny opravdu existovaly..podle mě rozhodně stojí za přečtení, té skupince prostě musíte fandit.

3 13.10.2012

Nenáročné a předvídatelné čtení, u kterého svůj intelekt nebudete potřebovat, nicméně pro unavený mozek je tahle kniha celkem obstojná alternativa.

2 24.03.2021

Nevím, čím to je, že knihy, které jsem si kdy půjčila v knihovně v sekci "humoristické", nikdy humoristické nebyly... Tenhle román byl nudný, dost kostrbatý, nekonzistentní, a byla jsem hodně ráda, že jsem se dostala na konec, přitom nápad to mělo, téma mi připadalo správně netradiční, jen to nějak nevyšlo s jeho zpracováním.

2 28.01.2017

Musím říct, že na mě kniha udělala velký dojem. Perfektně napsaná detektivka, která nepustí, dokud neotočíte poslední stránku. Rozuzlení je skvělé a ten konec? Brilantní!

2 22.07.2016

Příběh se mi líbil, stylistické zpracování za ním ale značně pokulhávalo. Sice si knihu těžko přečtu ve švédštině, ale nevěřím, že by ta nekontiunálnost vět a kostrbatost vyjadřování byly otázkou pouze překladu. Bohužel ale tyto formální nedostatky hodně ovlivňují celkový pocit, proto dávám 3*

2 11.06.2015

Tak já nevím, musím říct, že jsem trochu na rozpacích. Je to něco trochu na způsob Sestupu a pádu od Evelyna Waugha, ale tady mi byly všechny postavy hodně nesympatické, v čele s Dixonem. Nějak jsem nedokázala pochopit jeho jednání, jeho pohnutky k takovému jednání. Možná je to dáno dobou, dnes už by se k Margaret takhle nikdo nechoval, ale vcítit se do toho nějak stejně nedokážu. Na to, že to má být humoristický román, jsem se zasmála žalostně málo, tak 3x, a to ještě po výměně překladu Hilské na ten Muchův. Pokud se chcete u tematicky podobných knih OPRAVDU zasmát, spíš doporučuju Hostující profesory, tady nic moc k popukání nebylo...

2 30.03.2015

nejsem zadna mekkota drsnost v knihach snasim v pohode ale z tohohle mi bylo strastne tezko a spatne a pritom viana miluju..penu dni povazuju za genialnost nejtezsiho kalibru ale srdcervace jsem bohuzel nebyla sto skousknout..

2 06.02.2012

pro havlicka mam slabost:) i kdyz neviditelneho nic neprekona

2 06.02.2012

S přečtením Analfabetky jsem si po značném zklamání ze Staříka dala načas.. a ze začátku to fungovalo celkem dobře, ale čím déle jsem četla, tím více se kumulovaly nesmyslné situace, "zvraty" psané na efekt, hloupé postavy se stávaly hloupějšími a nesnesitelnějšími, až jsem to sotva dočetla... Ale alespoň mám jasno, že od Jonassona už nic číst nemám.

1 06.04.2018

Uf, asi už stárnu, ale především konec (cca posledních 15 stran) mnou pořádně otřásl! Depresivní téma napsané tak brilantně a mrazivě, že po přečtení ve vás zůstane silný pocit znechucení, rozhořčení a zděšení, že takoví lidé opravdu mohou existovat.
A rozhodně nechápu, jak někdo může únosce litovat!!!

Brrr, teď si budu muset od čtení na chvíli dát pauzu, abych ten silný zážitek nějak vstřebala.

1 20.10.2015

Trvalo mi dlouho, než jsem se začetla, první část sice víceméně má své opodstatnění (hlavně tedy pasáže zaobírající se životem zvířat), přesto jsem se skrz to prodírala těžce, popisy kanadského domu byly nudné, nezáživné, všudeprostupující inklinace k vyznávání náboženství chvílemi až otravná. Druhá část už mě bavila více, začetla jsem se a těšila se na konec, který měl být úžasný a skvělý, když jsem se k tomu ale dostala, zmohla jsem se jen na rozhořčené "Co?!". Chápu tu paralelu, mnohovrstevnatost příběhu, i onu autorem poskytnutou možnost subjektivního výkladu, přesto mě to zpochybnění rozčarovalo a víc zklamalo, než potěšilo, a musím říct, že ten pocit neukončenosti a nespokojenosti z podoby slibovaného velkolepého finále mě zasáhl opravdu nemile. Proto dávám 3*

1 29.11.2013

rozhodně existují lepší příručky. takhle je sice celkem pěkně přehledná, ale spousta informací se buď dost opakuje nebo se zase pouze nakousnou a nedovysvětlí, ze stylistického hlediska proto musím mít výtky. a vysvětlovat slovo integrace opisy tohoto slova (např. "něco bylo integrováno") mi přijde prazvláštní a nevhodné. od akademických titulů profesor/ka a docent/ka bych rozhodně čekala více.

1 18.12.2012

Velkolepá kniha, kterou by měl mít každý, kdo se považuje za šečtělého, přečtenou!

1 04.11.2012

nejkrasnejsi kniha (a take jedna z tech podmanive smutnych)..cetla jsem poprve a dostalo me to..cetla jsem podruhe a zase me to dostalo a budu cist klidne znova a znova protoze tahle dokonala kniha se mi nikdy neomrzi