B-artX komentáře u knih
Moore je legenda, král komiksu.
Bažináč je jedno z lepších děl, co se v DCKK objevilo. Po kolika tuctových komiksech dostáváme skvělé čtení s velmi originálním dějem. Bažináč jako postava je něco úplně jiného, než klasičtí DC hrdinové. Nepůsobí tak "dokonale" jako třeba Superman nebo Wonder Woman, je to spíše depresivní obraz toho, co bývalo mužem, ale je rostlinou. Moore dal této postavě skvělou hloubku a já si jí hned zamiloval. Podobné postavy mi ve velkých komiksových světech chybí.
Příběh jako takový má sice svoje slabší momenty a zvláštní linky, to mi ale moc nevadilo, jelikož jsem předpokládal, že se vše vysvětlí v dalším díle. Místy hororovější a mystičtější nádech dával komiksu drsnou dospělejší náturu. Jak část s Kamarou (Opičí démon) tak část s Woodruem jsem si velmi užil. Jistě nejlepší komiks, co jsem četl za poslední půlrok. Spokojenost, doporučuji.
Nepřátelé státu je docela fajn komiks pro začátečníka v Dc Comics. Někomu, kdo je, ale trochu více znalý tohoto světa to, ale moc neřekne. Přišlo mi to takové předvídatelné a bez atmosféry. Hlavní duo protagonistů však fungovalo a chemie mezi nimi byla docela uvěřitelná. Jejich myšlenky byly někdy trošku nucené. Takové to: S- "Vím nad čím Bruce právě teď přemýšlí..." a Batman nečekaně nad tou věcí fakt přemýšlí. To bylo takové hrozně nereálné, protože takto lidi v reálu moc často nepřemýšlí, natož tak, když se to objevuje v každém sešitě, někdy i víckrát. Přesto to ale bylo takové příjemné, protože se to v komiksech moc často neobjevuje. Story jako taková je ale fajn. Antagonista Luthor je skvělej a fighty mě bavily. Zápletka s asteroidem je svým způsobem docela dobrá. Pokud je na komiksu něco opravdu špatné, tak kresba, která kazí toto docela zajímavé dílo. Kresba McGuinnesse mi naprosto nevyhovovala a kvůli ní snižuji hodnocení. Postavy vypadaly na některých stranách nereálně a jaksi podivně ne-li komicky. Nemyslím si, že se k tomuto komiksu ještě někdy vrátím. Je to docela nuda. Před rokem by se mi to líbilo více, ale teď už mám nároky výše. Retro je ale fajn. Taková fajn blbina. Celkově trošku lepší 3*. Spíše nedoporučuji.
Docela fajn čtení. Zápletka byla fajn a docela mě to bavilo. Kresba moc pěkná. Jinak to ale bylo docela neukončené (v rámci zápletky) a takové... nijaké. Nemělo to ani jeden větší zajímavý moment. Jako všechno fajn, ale fakt by to chtělo více na rozjezd série a zrovna s Batmanem. Na tento komiks přesně sedí: Neurazí, ale ani nenadchne. Fajnovka, 80%.
Vskutku zábavný komiks. Díky Černé sféře jsem si tento tým oblíbil zase o něco více. Kresba se mi líbila a výběr postav byl dobrý. Zápletka a děj obecně byl docela dobrý, je to velmi jednoduché a takové hloupoučké, ale fajn. Číst si o založení Suicide Squad bych asi znova nedal, ale toto šlo. Jak říkám, nic komplexního, taková fajn hloupoučká oddychová akce.
Docela zábavný fajn komiks. Pojetí Země 2 se mi velmi líbilo. "Opační" superhrdinové byli docela zajímavý a Luthor byl veliký sympaťák. Země 2 je docela zajímavé dílko, které kdyby bylo o klidně i o dva sešity delší, komiks by byl hned o level výše. Bylo to takové uspěchané, ale přesto zábavné.
Moc pěkná knížka. S odstupem času mě mrzí, že mi rodiče v dětství Hobita nečetli. Tehdy by se mi knížka velmi líbila- skřeti, elfové, Bitva pěti armád, trpaslíci a drak na pohádkovém pokladu by byli přesně něco pro mě. Musím přiznat, že jsem Hobita četl hlavně kvůli Pánovi Prstenů, na kterého jsem se dlouho chystal. Nyní jsem rozhodně rád, ze jsem si tuto milou knížku přečetl.
Jediné, co bych vytkl byla jistá zdlouhavost- knížku jsem četl stejně dlouho, jako jiné, třeba dvakrát delší knihy. Ale jsem spokojen, příjemných 83%. Knížku určitě budu předčítat svým dětem.
Robin: Rok jedna je průměrné DCKK. Nový příběh mě bavil a ten druhý byl klasicky příjemně slabomyslný. Příběh dost odsýpal a já si ho užíval, nebylo tam moc nudných chvil a přečetl jsem jej jedním dechem. Příjemná byla rozmanitost záporáků a Alfrédovi myšlenky. Když opomenu předvídatelnost, tak jsem spokojen. Není to komiks, na který budu ještě někdy vzpomínat, ale nenudí. Slušných 80%.
Tři opravdu silné příběhy. První mě bavil ze všech nejvíce, pohled z obou stran barikády, který se poté propojil na konci byl dost drsný a nečekaný. Druhý, spíše psychologický příběh, dobře ukázal zvěrstva války na Japonské frontě. Poslední příběh byl takový.. neukončený. Dostali jsme několik scének, ale ne jeden pořádný děj, jak se mi zdálo. Kvůli prvním dvěma příběhům jsem chtěl dát čtyři hvězdy, ale po přečtení doslovu musím hodnocení zvednout na pět. Moc zajímavý komiks s nádhernou kresbou.
Nejhorší komiks, co jsem kdy četl. Nudný děj, nezajímavá kresba a velmi mnoho nezajímavého a nicneříkajícího textu. Komiks bych si jinak nekoupil, ale někdo na Facebooku to vychvaloval, tak jsem si řekl, proč ne. Škoda peněz. Už nikdy víc.
Námět je dost originální a příjemně švihlý. Je to prostě taková ta kravina, co vás napadne, při dlouhé chvíli, ale na rozdíl od většiny podobných nápadů, autor ten svůj zrealizoval.. no a.. nápad fajn, zbytek ne. Za mě docela nuda. Dost jsem se musel přemáhat k dočtení.
Jako.. zas tak úžasný to nebylo. Čapka miluji, a tak jsem se pustil do dalšího jeho díla, po Válce s mloky či Povídek z jedné kapsy jsem byl dost nahypován na další dílo tohoto mistra a ono jako nic. Nejlepší část byla zcela jistě "Prokop partyzán", u té jsem se skvěle nasmál. Zbytek byl takový.. jako nic moc.
Křest ohněm byl zatím ze všech knih nejhorší. Děj byl neuvěřitelně natahovaný, po většinu času se tam vlastně nic nedělo. Po výborném Času opovržení docela zklamání. Ale A.S. psát umí a překlad je skvělý, takže to vlastně ve finále vyšlo. Jakože jo.
Knihu rozhodně táhne čtveřice nových postav- Milwa, Cahir, Regis a Zoltan. Ty byli zcela nejlepší na celé knize. Za to Geralt se chová jak asociální hňup a z malé Ciri je vrahoun. A pak že Arya je mad.. Marigold si jede svoje a tentokrát jeho řeči nejsou tak cool, jako bývaly. Ale pořád dobrý.
Linka čarodějek byla neuvěřitelně nudná. Moc si z ní nepamatuji, protože jsem jí četl v polospánku. Jo, tak bad to bylo.
Knize by dle mého hodně přidalo, kdyby jsme slyšeli o víc o celkovém dění války a banda se víc účastnila bojů, třeba přepadávali nějaké menší, polomrtvé skupinky Veverek nebo nějaké Nilfgarďany. To by zvýšilo napětí, které tam skoro vůbec nebylo.
Linka čarodějek tam moc prostoru neměla, ale stejně tam byla "až moc".
Potkani jsou hrozný. V minulé knize se mi líbili víc.
Ale stejně.. bavil jsem se. Jakože jo. I když to tady docela hatuju, tak to bylo fajn. Za mě 86%.
"Chci právníka."
"Právník ti nepomůže."
"Ježíši Kriste!"
"Ani ten ti nepomůže."
Třetí díl je plný drsného naturalismu, silných momentů, deprimovanosti a vyrovnávání se ztrátou blízkého. Ze první trojice Skalpů jistě nejlepší, kvalita skočila oproti minulým dvěma skokově a drží se po celou dobu komiksu. Opravdu skvělé čtení.
Druhý díl Skalpů je obdobně dobrý jako ten první, možná i o trošku lepší. Příběh je tentokrát více nekonzistentní a zaměřuje se spíše na konkrétní postavy než jen na Dashe. Kasino v rytmu Boogie nám otevírá zákoutí a charaktery postav z minulého dílu, příběh se ale tolik nerozvíjí. To ale vůbec nevadí.
Stejně jako u minulého dílu se mi nejvíce líbí kresba od Guéry, ta je obzvlášť parádní. Stejně tak obálky od Jocka.
Sémě zkázy nebylo vůbec špatný, ale dost tomu chybělo. Nedokázal jsem se do příběhu tolik dostat jako třeba u filmu, protože se všechno děje tak rychle, že si na to člověk pořádně nepřivykne a nevybuduje si k tomu vztah. Děj jako takový těží jen z toho, že má fakt super námět, protagonistu a lore, jinak to vlastně není nic moc extrémního. Rozhodně nejzajímavější a nejvíc zapamatovatelný je vizuál díla, nebýt jej, rozhodně by nebyl Hellboy tolik známý.
Když v knihovně uvidím dvojku, určo po ní sáhnu, ale že bych byl z Hellboye nadšený jako třeba z Sin City nebo jiných klasik, to rozhodně říct nemohu.
Nová kapitola příběhu Útoku titánů přichází. Nyní již hrdinové ví, jak se věci mají a já se nemůžu dočkat na jejich další jednání. Naprosto parádní čtení, které uklidnilo situaci po Bitvě o Zeď Mariu v minulých dílech a otevřelo mnoho možností do dalšího dění, na které se nemůžu dočkat.
Velmi zajímavé dílo poukazující na těžký život dělnické třídy na začátku minulého století. Wolker píše velmi pěkně, básně měly často silnou myšlenku. Když si k tomu pak přečtete ještě nějaké to vysvětlení, hned všechno dává větší smysl. Přečteno za jeden den a rád si to vezmu i k maturitě.
Přečetl jsem si to jen kvůli tomu, abych mohl říct, že jsem přečetl Manifest komunistické strany. Nic víc. Ve svém počátku se to tváří docela inteligentně, Marx vesměs dobře (ale za to černobíle a bez nadhledu) popisuje problémy tehdejší "buržoazie". Poté ale skáče od pojmu k pojmu a ve své podstatě to je "buržoazie špatný, proletariát dobrý". Je to subjektivní směs Marxových přesvědčení, o kterých historicky víme, že jsou utopická a disfunkční. A hlavně to je šílená nuda. Ale jo, aspoň můžu říct, že jsem to přečetl.
Za mě nejnudnější část Yorickova příběhu. Část s agentkou 711 mě moc nebavila, jít do hloubky Yorickova charakteru bylo zajímavé, ale zbytek už byla vesměs nuda. Za to Soutěska vdov byla super. Zase další originální pohled na tento svět. Vesměs průměrný komiks, na Y podprůměr.
Posledního z mužů jsem si užil. Dynamický začátek s proskakováním na dění po světě, příběhový a pomalejší střed a naopak rychlí konec jako celek fungují velmi dobře. Natolik dobře, že jsem si hned otevřel další díl. A popravdě hned po tom i třetí. Skončil jsem až v půl druhý u čtvrtého dílu. Hlavní hrdina je takový pablb, ale sympaťák, který má veliký potenciál do dalších dílů. Přesto, že je postav docela dost, jde se v nich díky jejich vzhledové rozmanitosti (kromě prezidentky a Yorickovy mámy) docela dobře vyznat. Kresba je jednoduchá a na oko příjemná. Doporučuji. Dávám plný počet.