Babo komentáře u knih

Kniha se mi moc líbila. Téměř sto let , několik generací a řekla bych , vše se mohlo stát.Způsob psaní paní Mornštajnové se mi moc líbí.Příběhy plynou,tak jak plynou lidské životy. Se svými šťastnými dny, s tragédiemi, láskami i nenávistí .
Ještě mi zbývá přečíst Hotýlek a doufám,že než jej přečtu , vyjde další kniha této autorky.

27 09.09.2019

Soumrak dne je moje první kniha autora.
Není to , aspoň podle mne, jednoduchá kniha k vodě.
Na druhou stranu není ani nijak náročná na čtení . Přesto je dobré se soustředit. Při čtení jsem měla pocit, že jsem se ocitla na panství Downton
Konec pro mě nebyl překvapení, celou dobu jsem měla dojem, že přesně sem se celý příběh a vlastně život vypravěče ubírá .
Vpodstatě se nejedná o nic veselého a často jsem byla na pana Stevense naštvaná .

6 04.09.2019

Přidávám se k čtenářům,které 3.díl zklamal. První necelá polovina se mi stále líbila,ale když potom na mnoha stránkách stále rekapitulovali , co způsobuje mor a představila jsem si,že mám před sebou 300 stránek,tak jsem to vzdala.
4. díl už číst nebudu . Stejně tak se přidávám k těm,kterým lezl na nervy trpaslík Enano se svojí rádoby veselostí. 1. části mi připadal skutečnější.
Ale to je jenom můj názor.

5 01.09.2019

I druhý díl se mi líbil. Při čtení jsem měla pocit návratu do mých mladých let.Je to takový dobrodružný román . Hlavní hrdinové se ocitli mezi piráty , přežili ztroskotání ,aby se nakonec vrátili zpět do Anglie. Ale na jak dlouho ?

3 27.08.2019

Kniha na mě působí jako takové road movie středověku .
Příběh , i když se odehrává v temném středověku , působí jako docela příjemná cesta z kláštera přes nástrahy inkvizice , život u kočující společnosti až na moře .
Autor se zřejmě snažil obsáhnout co nejširší záběr léčitelství .
Občas jsem se musela usmívat jak byl Vito téměř geniální ,ale jako celek se mi kniha líbí a pokračuji do druhého dílu .

3 21.08.2019

EdMcBain byl můj oblíbený spisovatel v době , kdy se ještě stávala fronta na banány . Potom nějak zmizel a teď jsem ho opět objevila. Je to už tedy klasika. Nejdřív mě překvapilo , jak málo čtenářů napsalo komentář . Myslím,že i když už je jiná doba , jiní oblíbení autoři , tak Ed Mc Bain je pořád velice čtivý .
Určitě zase někdy sáhnu po některé z jeho mnoha detektivek .

8 13.08.2019

Tak tato kniha mi sedla. Dobře se četla a když se nad tím lehce zamyslím,tak vlastně se autor vyhýbal ,aby konec byl lehce předvídatelný .
Hlavní postava se mi líbila svojí touhou po vědění ,svojí cílevědomostí v době pro ženy nelehké .
Takový druh knih mám ráda a takovým lidem patří můj obdiv .
Nejen výkřiky o nespravedlnosti ,ale konkrétní činy .

3 04.08.2019

Stručně řečeno : poněkud morbidní příběh.
Minulost,která svými pařáty dosáhla až do současnosti.
Poněkud těžko uvěřitelný děj ,ale proč ne?

3 29.07.2019

Že se mi kniha líbila dokazuje i to , že jsem ji přečetla na mě nezvykle rychle .Měla spád a samozřejmě napětí .
Že se takové věci stávají je fakt , těžko říct kolik takových pronásledovaných nakonec unikne ,ale na můj vkus se ve zprávách docela často objevují případy , kdy se odmítnutý muž nevyrovnal se skutečností a často příběh končí tragicky .
Jak toto pronásledování skončí v Katzenbachově knize , to už si musí každý čtenář zjistit sám .

2 22.07.2019

Po přečtení prvních stránek jsem si říkala , nic moc, dialogy takový rádoby vtipný , asi mě to nebude bavit . Hodnocení ale vysoké , jak je to možné ? Že bych to přece jen zkusila a uvidím. Asi jsem udělala dobře. Kniha se krásně rozeběhla , objevil se mladý Jan Lucemburský ,dialogy se ustálily na normální úrovni . Přesto to není úplně ono . Mám ráda historické romány, přečetla jsem spoustu knih od Jean Plaidy , některé jsem si i koupila a to už dělám opravdu výjimečně , protože při dvojím balení všech knih při rekonstrukci bytu , jsem si řekla dost . Na co jsou knihovny ? Tak u Rytířů jde spíš o dobrodružný román na pozadí s historickými postavami české minulosti .
Je pravda , že to byl jeden z důvodů ,proč jsem knihu začala číst .
Trochu se stydím,že jsem četla o rodu Plantagenetů a české historii v knihách se vyhýbám.
Chci říct, že i když mě nakonec kniha bavila, tak těch skutečných faktů tam moc není.
Nevím jestli pokračovat dalším dílem ,ale zase na druhou stranu , jak to všechno dopadne s Čírkem, Wolframem a Křivákem ?
Toť dilema .

5 17.07.2019

Zjišťuji ,že nemám na to, abych tuto knihu dočetla. Přečetla jsem sice již několik knih o týrání dětí, ale ne o sexuálním zneužívání těch nejmenších těmi nejbližšími. Myslím, že nejsem žádná útlocitná květinka , která by si snad myslela, že život je jedna procházka růžovou zahradou, ale co je moc je moc.
Když si představím, že by se něco podobného mělo stát mým vnučkám , tak se mi otevírá kudla v kapse a kastrace je na světě.
Je to prostě čtení pro silné povahy , bez ohledu na to jestli je kniha pravdivá nebo se jen pravdě blíží .

Zase jiný příběh z 2.světové války . Nalákalo mě prostředí cirkusu , chvílemi jsem byla na rozpacích jestli věřit všemu , co autorka píše ,ale nakonec , tedy za konec a doslov se mé hodnocení dostalo na 4 * .
Líbí se mi i snová obálka.

3 14.07.2019

Kdysi jsem viděla film , zabývající se tímto neuvěřitelným případem(případy) a tak tato informace o tom , co se dělo ještě v druhé polovině 20. století v rádoby civilizovaném světě , nebyla překvapující . Co na to říct ? Kniha se četla dobře a sama skutečnost , že někdo může jen tak nechat zavřít někoho do kláštera a není odtud úniku je naprosto šílená . Jaká to musí být bezmoc , to si ani neumím představit .
Říkám si , že každý problém musí mít řešení ,ale často to tak není .

12 10.07.2019

Moc jsem se těšila na pokračování,ale nakonec si říkám,proč jej autor vůbec psal. Bylo to jen opakování prvního dílu . Ašer Lev byl obdařen talentem ,ale současně nepochopením nejbližších. Někdy jsem měla dojem,že jsem se vrátila do středověku a ne na konec 20. století .
Ašer Lev byl vlastně velice nešťastný a osamělý muž .
Na jednu stranu obdivovaný a na druhou zatracovaný .
A konec knihy byl otevřený jako šíré pláně .
I tak na obě knihy budu vzpomínat , jako na něco mimořádného .
Pomalu začínám věřit, že nenávist k Židům je z velké části stará několik tisíc let a skutečně se za ní skrývá přesvědčení,že Židé to byli ,co ukřižovali Ježiše.
Potom chápu zděšení Ašerových rodičů při pohledu na jeho obrazy Ukřižování .

5 08.07.2019

Tak jsem si listovala čtečkou a narazila jsem na jméno Potok Chaim . Nic mi to neříkalo a protože jsem se nemohla rozhodnout,co číst , tak jsem knihu otevřela a rozhodně nelituji .
Nevím jestli by se našel člověk , který nic neví o pogromech nebo konečném řešení nacistů za druhé světové války . Kdo ale zná myšlení a tradice ortodoxních
Židů . Myslím,že tak maximálně z nějakých dokumentů si vybavujeme muže v černém , s pejzy , modlící se u Zdi nářků .
Nejsem zastáncem žádné víry fanaticky vyznávané . Ani té židovské .
A tak chápu ten neustálý nejen vnitřní boj , nadaného malíře s otcem , který celý svůj život zasvětil studiu Tóry a šíření židovské víry a doma musí řešit problém se synem,který má úplně jiné zájmy .
I když ve svém konečném hodnocení , musím konstatovat, že si syn s otcem neměl co vyčítat , tak přístup Ašera mi byl bližší .
Člověk by neměl svůj talent zahodit a opravdoví umělci to nikdy neměli jednoduché .
V této knize je ale střet mezi talentem a vírou . A to je ,alespoň pro mne něco nového a neznámého .

8 01.07.2019

Určitě je to zajímavá kniha,přesto jsem na rozpacích. Poslouchám ji jako audio a nevím jestli je to přednesem,ale občas mě docela děsí ,co jednotliví pamětníci říkají a hlavně jak to říkají.
Ty roky byly naprosto šílené , kdy studenti terorizovali své učitele,kdy děti ve jménu velkého vůdce udávali své rodiče ,kdy lidský život neměl žádnou cenu a najednou je po všem a žádná lítost,žádné uvědomění si , jen hrdost na své zvrhlé činy.
To mě vážně děsí ,ale asi by se nedalo čekat , že nacisti svých činů litovali ,stejně jako dnešní islámští teroristi.
Davová psychóza je opravdu nebezpečná a nezastavitelná .
Lidé by si měli dávat pozor , jestli ještě jednají za sebe nebo za dav.

9 01.07.2019

Asi jsem od knihy čekala víc té atmosféry 50.let a New Orleansu ,říkala jsem si čím to je. Nakonec jsem si uvědomila,že mi kniha připomíná nějaký dívčí román. A to nemyslím nijak zle , vždyť příběh vypráví 17 slečna. Takže se autorce podařilo vystihnout myšlení mladé dívky a to je dobře. Dala bych 3.5 * ,ale to nejde a na 4 to pro mě není.

4 28.06.2019

Před docela dlouhou dobou jsem přečetla několik Deaverových knih a byla jsem nadšena.Postupně mě nadšení přecházelo,knihy se mi zdály hodně podobné a tak jsem je přestala číst. Možná vyzkouším nějakou novou .

7 27.06.2019

Pro mě je tato "obézní" knížka především zdrojem informací a pochopení , jak že to v tom Rusku probíhalo . Je to průřez historií od roku 180 až do konce 20.století .
Není to klasický román ,ale ani literatura faktu .
Připadala jsem si jako bych seděla na pobřeží nekonečného oceánu a sledovala příliv a odliv . Ne slané vody,ale obrovských vojsk , která se přelévala sem a tam. Vojska Čingischána, útoky Tatarů ,sem a tam. Pochopila jsem problematické vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou,mezi Ruskem , Finskem a ostatním Pobaltskými státy a samozřejmě Polskem .
Nyní je rok 2019 a nic nekončí . Historie pokračuje , paměť národů přirozeně navazuje na předchozí staletí .
A pokud někdo někdy naváže na tuto knihu , scénář bude zřejmě stejný .
Jsem moc ráda,že jsem knihu přečetla i když je mi jasné,že detaily mi z hlavy vypadnou,ale ten základ snad zůstane a nebudu překvapená současnou averzí mezi jednotlivými státy.

11 26.06.2019

Jak už je to dávno,co jsem tuto knihu četla . Vím,že se mi líbila až tak,že jsem ji četla opakovaně . Zajímalo by mě,jak by na mě působila nyní.

8 20.06.2019