Babo komentáře u knih

Dočetla jsem,tedy skoro dočetla. Mám velice rozporuplné pocity.Bavilo mě číst o Istanbulu,podivovala jsem se nad tím, jak moc se chtěli podobat Evropanům,je to snad problém hranice mezi Evropou a Asii ? Překvapilo mě,že si krásná turkyně barvila vlasy na blond. To jsou samozřejmě podružnosti, o tom tento román o tragické lásce samozřejmě není.To mě spíš usvědčuje o tom jak málo nebo spíš nic o Turecku vím.
Takže místo kde se děj odehrává je naprosto unikátní (pro mne )Příběh sám je také zajímavý,přesto jsem nakonec nevydržela a přeskákala jsem až k tragickému konci. Přece jen téměř 600 stran číst o milostném strádání bylo pro mě fakt moc.
I přesto si myslím,že na tuto knihu nezapomenu a je možní,že sáhnu po nějaké další od Orhana Pamuka.

2 07.06.2015

První kniha od Charlotte Link a myslím,že jsem objevila další spisovatelku jejíž styl psaní se mi líbí.
Dobře vystavěný příběh,zajímavé postavy , žádný cukrkandl ,prostě román jak má být. Už se těším na další.

5 04.06.2015

Tak jsem se dnes z našich médií dověděla jak se u nás mají chudí a jak jich přibývá. Mám pro ně radu :vypnout mobil, zrušit internet ,tipnout cigaretu a přečíst si Divoké labutě.Ať si udělají čas i když chápu , v případě,že jsou od rána do večera v práci nebude to jednoduché .
Možná by je potěšilo , že mít jednou denně maso , nemít na kroužky pro děti a co víc , nemít na nové oblečení fakt není důvod považovat se za chudé.Obávám se,že právě naši "chudí" by si představovali život úplně jinak a to jim může zaručit jediná správná strana.
Pokud má někdo pocit,že píšu něco co na tuto stránku nepatří,tak se omlouvám,ale ať přemýšlím jak přemýšlím ,co že mi tato kniha dala,tak mě nenapadá nic jiného než, že takovou hrůzu nikdo z nás nezažil a ani si ji neumí představit. Samozřejmě to nikomu ani sobě nepřeju.
A to si myslím,že 200gramů masa na měsíc , jednobarevné , neforemné oblečení , rozdělené rodiny a snad i ta nelidská práce , bylo to snesitelnější z celé doby.
Neumím si všechnu tu nenávist mezi lidmi, neustálý strach z obviňování , bití a týrání představit
Řekla bych,že nikdo z nás .A abychom si to mohli jen představovat je potřeba takové knihy číst a nezapomínat.
Vždyť takový šílenec se může kdykoliv objevit. Obávám se, že i kdekoliv.

11 28.05.2015

Je moc fajn,že jsou lidé,kteří umí vrátit čas .Umí vdechnout život lidem,kteří již před tisíci lety odešli na západ a přece nikdo nepochybuje,že skutečně chodili po této zemi , že měli neomezenou moc nad lidskými životy , že milovali , plodili děti, nechali stavět chrámy jaké , obávám se, v dnešní době s dnešními technologiemi by nebyl dnešní člověk schopen postavit. A to vůbec nemluvím o ruční práci.
Věřili , tedy alespoň podle slov autora, že tyto chrámy budou obdivovat i po tisíci letech.
Ano,toto jsou hmatatelné důkazy jejich existence , aby nešlo jen suchá fakta jsou spisovatelé ,kteří umí propojit historická fakta s fikcí a vznikne příběh lásky sochaře Piaje a dcery faraona Ramesse II., který i přes svoji moudrost nemohl dovolit mísení božské krve s krví obyčejného "řemeslníka"
A jak to všechno dopadlo? To už si musí každý přečíst sám.

3 21.05.2015

Jak už tady někdo psal,nedokázala jsem se do knihy začíst a tak jsem to nakonec vzdala-

1 14.05.2015

Příběh Súdánky ,která po utrpení a ztrátě svých nejbližších je velice silný a nutí mě zamýšlet se nad tím kdo vlastně jsme. My lidé,nejchytřejší,nejvyspělejší forma na této planetě.Obávám se,že nad naší inteligencí stále vítězí touha po moci,bohatství a nadřazenost nad ostatními.Bezcitnost , zvrácenost a sadismus by už do 21.století nemělo patřit.Obávám se, že se tak nikdy nestane.Stačí prolétnout historii lidstva a těch válek a lidského utpení je tolik a změna nikde.Jen zbraně a způsoby mučení jsou jen dokonalejší .
Nechci tím říct,že je to vpořádku a že bychom si na to měli zvyknout.
Říkám si co je utrpení jednotlivce, rodiny a celých vesnic proti zkorumpovaným politikům, zbrojařským koncernům,všem těm těžařským společnostem toužícím po větších a větších ziscích.
Doktorka Halima žila svůj klidný a obyčejný lidský život,snila si svůj sen o pomoci svým lidem. I tento sen měl svoje noční můry.Rozdílný přístup Arabů k černým sůdáncům ledacos naznačoval.
Po všem utrpení se nakonec dostala do Británie a chtěla začít nový život.Věřila,že je zachráněna,ale jaké bylo její zděšení když jí a jejímu manželovi byl zamítnut azyl.
říkala jsem si,jak se k tomu postavit.Chápat ji? Ano. Litovat ji? Ano.Soucítit s ní a všemi ,kteří si prošli tím peklem? Jistě že ano.
Ale právě v této době kdy se do Evropy hrnou tisíce černých imigrantů si nejsem tak úplně jistá. A nakonec jsem i přímo v této knize našla odpověď

"Frances u nás byla pečená vařená.Nemohli jsme ji odmítnout pohostinnost, i když v polovině případů byla namol.Jedna moje část si o ni dělala starosti a chtěla ji pomoci. POkaždé jsme jí uvařili nějaké jídlo a snažili se jí rozveselit. Nakonec Sharif přidělal na naše dveře kukátko,abych se mohla podívat,kdo za nimi stojí.Když jsem na Frances neměla čas , prostě jsem jí neotevřela. Cítila jsem se provinile - v naší kultuře to bylo velmi špatné chování - ale její návštěvy už byly nad moje síly."

6 13.05.2015

Skvělá knížka.Nejvíc se mi líbí,že nejde o žádný slaďák,že autorka nemá zapotřebí nastavovat děj "tvrdnoucími bradavkami" a přesto jde o lásku s velkým L.
Nejsem si úplně jistá jestli takové charaktery jakými hlavní hrdinové byli vůbec existují,ale kniha byla napsaná velice přesvědčivě a promyšleně.
Prostě pro mě to byl velice silný příběh a jsem zvědavá i na 1. díl :-)))

5 10.05.2015

Dočetla jsem knihu a i když jsem dlouho zvažovala kolik dát hvězdiček a dlouho jsem uvažovala o třech,dokonce i otom,že knihu nedočtu,nakonec dávám čtyři s konstatováním,že nebyla zase až tak špatná.Spisovatelce se podařilo vystihnout povahu naivní dívky poloviny devatenáctého století s takovou přesvědčivostí,že mi fakt šla na nervy.
Je ale pravděpodobné,že v té době dívky z dobré rodiny uměly krásně vyšívat,ale to bylo asi tak všechno.Trvalo hodně dlouho než se aspoň nepatrně otrkala a stala se pro dnešního člověka snesitelnou.A jak mám dojem už tady někdo psal,kniha skončila v tom nejlepším a tak trochu otevřeně.Znovu ji už určitě číst nebudu ,ale nakonec se docela dala .

1 03.05.2015

Dočetla jsem knihu a nemůžu jinak než doporučit.Moc se mi líbilo jak spisovatelka popisovala nádheru šatů,šperků, krásu zahrad,rituály oblékání , tradice zvyky tak odlišné od evropanů.
Čína miusela být nesmírně bohatá země,ale tak jak už to bývá to bohatství patřilo jen někomu a za tou nádherou a neustálou snahou o dokonalost se skrývaly mnohem temnější stránky lidské povahy.
Celý ten život v Zakázaném městě mi přišel jako veliké divadlo. Úsměvy, pokora a poslušnost ,ale ve stejné míře intriky,nenávist,vraždy.Neustálý boj o přízeň nejen císaře,ale i náklonost hlavního eunucha Nebylo nemožné z ničeho stát se někým,ale mnohem jednodušší bylo přijít o hlavu.
Kniha se věnuje především životu v paláci a mezinárodní problémy zmiňuje jen okrajově,i když právě tyto problémy byly nakonec pro Čínu zničující.

2 27.04.2015

Hodně zajímavá kniha,samozřejmě neobyčejný život císařovny Wu nepřipouští nic jiného.
Spisovatelce se podařilo vdechnout život císařskému dvoru v 7. století.A ať byly pohnutky císařovny jakékoliv, v knize vše vypadá tak skutečně a pravděpodobně .
nezbývá mnoho místa k vlastní fantazii .Nejedná se o žádnou romantiku,ale o neustálý boj .
Intriky,vraždy ,to vše přináší vláda nad nekonečnou říší.
Lidská povaha se od těchto dob příliš nezměnila .Neuvěřitelná touha po moci a bohatství
jakoby vedla kroky nejvyšších úředníků obklopujících císařský dvůr.

2 22.04.2015

Dočetla jsem druhou část australské ságy o osídlování nejmenšího kontinentu a musím konstatovat,že tato kniha se mi líbila víc.Možná proto,že co v první části začalo,nyní se naprosto přirozeně uzavřelo.Kniha nebyla jen dobrodružnou cestou na neosídlený západ,ale líbilo se mi,že postavy nebyly černobílé .Určitě mě nutila přemýšlet o tom jestli bylo možné austrálii sice osídlit,ale přitom nezničit a nevyvraždit původní obyvatele. Obávám se ,že ne. Byl to skutečně střet doby kamenné a moderní doby a i ti , kteří přežili do dnešní doby se většinou nikdy s takovým obrovským skokem nevyrovnali.

5 16.04.2015

Po přečtení knížky jsem si jen potvrdila,že kam noha bílého muže vkročila , tam nastaly obrovské problémy. Ať už to byla Amerika , Afrika nebo Austrálie
Jak by asi pokračoval život původních obyvatel je asi zbytečná otázka.Čas nejde zastavit .
Je tak zvláštní,že v Evropě vystavěli nádherné stavby, lodní stavitelé koráby, které zdolávaly oceány a v Austrálii neznali koně.Jak je možné, že se mezi nimi nenašel žádný vědec, žádný stavitel , žádný bankéř ,,,,,
Jak dlouho by asi trvalo než by začali budovat města ,dokázali by vůbec opustit tento nejmenší světadíL Byly ty vzdálenosti mezi jednotlivými kmeny tak veliké , že uvízli, skoro se mi chce říct, v pravěku ?To je samozřejmě přehnané,měli svůj život a zřejmě byli spokojení.

Ta doba byla určitě hodně dramatická,ale měla jsem pocit,že knize chybí šťáva. Možná spisovatelka chtěla obsáhnout příliš mnoho ,ale i tak doporučuji knihu přečíst, určitě téma je zajímavé a druhý díl už čeká k přečtení.

7 09.04.2015

Nevím jestli má smysl hodnotit knihu jako takovou,když osud madam Mao je tak neuvěřitelný sám o sobě,že kniha nemůže jinak než pokulhávat za skutečností.
Nebýt miliónů mrtvých asi bych napsala ,že hlavní postavy jsou chovanci psychiatrické léčebny s ostrahou.
Co bylo silnější? Láska k Maovi nebo touha po moci? Myslím,že to byla ambice vyniknout a když se nestala známou herečkou a osud ji do cesty postavil obdivovaného revolucionáře, nebylo co řešit.
Zvrácenost a nakonec skutečné šílenství vládců miliardové Číny bylo překonané snad jen stalinistickým Ruskem.Žádná kniha tuto hrůzu nedokáže skutečně vystihnout , takže když napíšu,že mi v románu chyběla přímá řeč,která jak známo vyprávění oživuje jsou to jen zbytečná slova.

2 02.04.2015

Kniha se čte dobře i když zjištění,že se pod jménem Judith Gould skrývají muži,je pro mě překvapení,protože styl psaní mi přijde čistě ženský.

30.03.2015

Od Folleta jsem již přečetla čtyři knihy a všechny se mi líbily.Pád Titánů je ale pro mě veliké zklamání.
Začátek se mi líbil,ale v okamžiku kdy se bohatý aristokrat "zapletl" se svojí hospodyní a světe div se ona přišla do jiného stavu a on ji opět překvapivě opustil, tak jsem začala pochybovat jestli je tato velice kladně hodnocená kniha to co bych chtěla čist.
Samozřejmě toto byla jen jedna linie,postav je tam mnohem víc,ale ani drama první světové války mě nepřesvědčilo a tak jsem se dnes rozhodla netrápit se a knihu odložit.
Mrzí mě to o to víc,že mám koupený i další pokračování.
Tak snad někdy.....

2 30.03.2015

Skvělá kniha.Přemýšlela jsem jestli dát 5 nebo 4 hvězdičky,ale myslím,že není důvod tu jednu ubírat.Uvědomila jsem si,že jsou dva druhy knih,které mě nikdy nezklamou.
Spisovatelé,kteří mají dar neotřelých metafor a ti,kteří píší vyprávěcím jazykem,ale s neobyčejnou fantazií.
K těm druhým patří L.Walden .Kniha byla nabitá událostmi a samozřejmě není normální ,aby jeden "rod" zažil tolik neštěstí , lásky a nenávisti,ale spisovatelka příběh napsala tak,že jsem jí uvěřila.
Je pravda,že posledních asi dvacet stránek mi přišlo uspěchaných,ale když napíšu,že hned zítra jdu a půjčím si další její román,tak to asi vypovídá o všem.

4 28.03.2015

Nic neobyčejného,nic objevného.

2 22.03.2015

Kniha je pěkně tlusťoučká a celkem dobře se čte.I když se jedná o osudy 5 žen,nejvíce mě zaujal příběh dcery jedné z nich.
Čtyři kamarádky,které život svedl dohromady ještě jako patnáctileté prožívají první lásky , první ztráty ,první úspěchy i neúspěchy.Čas plyne a jejich cesty se stále více či méně prolínají a celou knihou se vine tajemství kdo je matkou malé Lili,která se po mnoha letech zneužívání stává slavnou herečkou .
Rozuzlení je překvapivé ,ale ne zase tak důležité. Mohla to být kterákoliv z nich .

2 18.03.2015

Je to druhá kniha od L. Jacksonové , kterou jsem přečetla a ano dá se. Čte se velice dobře .Jen styl psaní mi trochu vadí .Ale to je asi daň za to, že žena se snaží vcítit do myšlení muže. Jsem přesvědčená o tom, že muži jednají a určitě k sobě nepromlouvají. A neumím si představit,že budu někoho pronásledovat a přitom se mi budou promítat vzpomínky....
taky takový detail , kam že to zmizela "Jennifer " po skoku do moře ? Nebo Ďáblova kotle?
Trošku mystična zřejmě ,ale jinak kdo chce něco oddychového a přitom napínavého,doporučuji.

1 01.03.2015

Dočetla jsem 2.díl a měla jsem dost dlouho dojem,že nemusel být napsaný.Je to jako když vidím film s otevřeným koncem a říkám si,jak by to asi pokračovalo.Po 1. díle jsem si to neříkala ,považovala jsem osudy sourozenců vcelku za uzavřené,nikdo nemá život plný událostí hodných zaznamenání a pokračování mi přišlo jako taková nastavovaná kaše,za každou cenu se dobrat nějakého konce.Taky bych řekla,že byl napsaný stylem není potřeba číst první část , všechno bylo připomenuto.
Nakonec ale jako by se spisovatel přece jen odpoutal od minulosti a synové hrdinů první části se stali svébytnými a svůj život žijící lidé.
Jak se říká konec dobrý,všechno dobré.

24.02.2015