bábuška komentáře u knih
Hezký příběh, i když začátek mi trval trochu déle, než jsem pochopila. Nejsou zde ani popisovány žádné krutosti, když, tak mírně. Osmdesátiletá Greta vzpomíná na dětství, ale vzpomínky už se jí pletou, provází jí při tom terapeutka Alicja a konečné rozuzlení je tak překvapivé, že stojí za to, knihu si přečíst.
Těšila jsem se na třetí díl osudů Anny a její rodiny. Čas se přehoupl do třicátých let a s ním pozvolný nástup některých zfanatizovaných obyvatel. Rodina Schvarzenbergova se drží starých pořádků, ovšem syn Karel matku zklamal. Majitelům hotelu se přestává dařit, i ztráty v rodině jsou bolestivé. Romantika a klid v lůně alpských velehor se zcela zratil a zůstává na nejmladší generaraci aby opětně vybudovala to, co válkou ztratila. Tato poslední část trilogie je smutné čtení.
Krutý osud Maďarska roku 1956 není popsán do hloubky, jen útěk mladé žena Ráchel a jejího otce přes Rakousko do Anglie, kde vychovává dcerku a věnuje se otce archeologa. S ním se pak dostává na slunnou Sardinii, toto období je popisováno s láskou jak ke kráse ostrova, tak k lásce místního rybáře. Jejich vztah je něžnou pohádkou která nezůstává bez následků, ale otci končí období výzkumu a tím i návrat celé rodiny do Anglie. Ráchel prochází mnoha problémy, stěhování do Ameriky a zpět, výchova dcerky Angely a malého syna Toma, tak jak to osud přináší. Celkem odpočinková kniha, která se pěkně čte, zvláště pak popis Sardinie.Mohu doporučit.
Pěkně napsaný příběh několika žen, každá má svůj problém, ale čas vše vyřeší. Děj se odehrává v městečku na pobřeží Tichého oceánu v Irsku, což dodává knize idylický rámec. Kniha o lásce, pohodová, hodně mi připomíná Zlaté náměstí.
Paříž ve stínu hákového kříže a na jedné staré fotografii tři rozesmátá děvčata. To vše, neustálý hlad, v zimě spánek v nevytopeném bytě, v létě vedro k nedýchání. A stejně jim nechybí odvaha pomáhat okupované zemi, i když končí v táboře nucených prací a nakonec se navrátí pouze dvě z nich. Po jejich stopách se vydávají dvě z vnuček a prožívají všechny hrůzy války, které musely prožít jejich babičky. Velice emotivně napsaná kniha, která zanechává silný dojem.
Anna je sice v manželství spokojená, ale na svou první lásku nezapomíná. Jakmile se Michael a Anna se dozví že k manželství byla donucena podvodem, následuje rozvod, ovšem Leonhard se cítí ponížen a Anně nedovolí vychovávat společného syna Karla. S tím se setkává jako s dvacetiletým mladíkem, ale navazování styků je pomalé a bolavé. Přijde první světová válka, Michael ja nucen narukovat a Anna dokáže silou vůle zachovat hotel v chodu, ovšem Leonhard klade neustále nástrahy na cestu. Velkým kladem knihy je popis krásné alpské přírody.
Nejprve mě upoutala obálka, potom prostředí anglického venkova a tajemství starého panského sídla. Romatika rozkvetlých zahrad i když momentálně zanedbaných a uprosřed nová dědička a stará rodinná tajemství. Kniha se krásně četla a byla okořeněna indickými recepturami.
Příběh začíná tragédií celé rodiny. Mladá lékařka zůstává sama se svou nemocnou matkou a věrnou přítelkyní, policii se nedaří najít důvod vyvraždění mladé rodiny. Kniha je od začátku napínavá, těžko se od ní odtrhnout. Vanda je příjemná postava, také její věrná přítelkyně Monika. Až konec přinese rozluštění, pro mně překvapivé.
Hodně mi to připomínalo anglický gotický román a není divu, když mimo pobyt v nemocnici, je Kate nucena žít v ponurém zatuchlém zámku, kde se žije málem jako před sto lety. Jen protože s pomalu léčí po těžkém úrazu a převládá v ní pocit že žije v jiné době, důvěřuje v obou polohách své přítelkyni z mládí a ani v jednom případě nepozná
že jde o faleš a závist. Ani chování ostatních obyvatel zámku není přátelské, jen láska k malému synkovi Felixovi a skutečné přátelství Matta dokáže příběh dovést ke klidnému konci. Celkově na mě kniha působila dost ponuře.
Citát Jean-Paula Sartra je skutečně pravdivý a výstižný. Nečekala jsem od této knihy že mně tak zaujme, ale paní autorka dokonale vystihla vrozenou krutost Ondřejovu a překvapivou Editinu slabost v tomto nerovném páru, i když na druhé straně je to žena úspěšná a soběstačná. Je to zatím druhá kniha od této autorky, ale byla jsem velice potěšená, přečetla jsem ji poměrně rychle a mohu jen doporučit.
Pro změnujsem opět sáhla po odpočinkovém čtení, příběh je hezky napsán, smutný konec jedné lásky přejde do lásky nové, vše dobře končí.
Pohádkově krásná kniha dosud neznámé autorky. Jako motto bych citovala úvod do první kapitoly. " Řemeslo známé jako malířství vyžaduje představivost i šikovnou ruku... aby mohlo obyčejným očím ukázat to, co vlastně neexistuje." Ocitáme se v roce 1338 v kraji Toskánska, rozpáleného italským sluncem, v čase mohutné výstavby měst a tím i bohaté malířské výzdoby. Ve městech je mnoho mistrovských dílen s tovaryši i mladými učedníky a mistr si zakládá na tom, když může vyškolit syna a předat mu své umění i dílnu. Když jej však Bůh požehná pouze dcerou, i když ta má více nadání než někdo jiný, vyvstává problém. A to je děj který nás provází celým románem, ve kterém se mimo jiné setkáváme s technikou starých mistrů i s běžným životem obyvatel středověké Itálie. Překrásná kniha.
Krásná obálka napověděla děj knihy. Rozbité město, rozbité rodiny, mezi sutinami hledání hledání čehokoliv co bylo možné sníst a mezi tím dvě ztracené děti. A hodně obyvate stále věří Fühlerovi a jeho slibované zázračné zbrani a silné armádě bránící Berlín. Přichází silné rozčarování příchodem Rudé armády, tragický osud je dvanáctiletého děvčátka, brutálním způsobem znásilněného deseti ruskámi opilci .Potrestání by měli být jiní a ne bezbrané oběti. Po podepsání kapitulace prohlásí každý, že nebyl v žádné fašistické straně, nesouhlasil se stávající politikou, a tak zůstávají navenek všichni čistí, ale zaseté učení v nich zůstává dál. Bohužel i v dětech. Je to krutá kniha, ale myslím, že pravdivá.
Po dlouhé době jsem vytáhla z nostalgie příběh , který se dá číst stále dokola a stále nás dokáže okouzlit, když nás zavede mezi lidi putující od štace je štaci, tvrdě pracující a přinášejíci kus radosti ostatním. Vždy nás dojímá osud malého kluka Vaška, přesazeného z horské šumavské chalupy do úplně jiného světa a jeho růst do dospělosti až ke stáří. Všichni, kteří jeho životem prošli, jsou sami o sobě osobami zajímavými a rádi se s nimi po čase opět setkáváme.
Mlčenlivé ženy se mi líbily víc, tento román vypráví o třech různých ženách, jejich různých osudech. Každá z nich má své tajemství, které si chrání, ovšem konec příběhu ukáže, že vlastně problémy každé z nich je spojí a stanou se báječnými přítelkyněmi. Stojí za to, si tuto knihu přečíst, vždyť každá z nás má svůj podobný příběh a tato kniha ukáže, že nestojí osamocená.
Tato kniha se nedá číst jako jiná beletrie. Četla jsem již více knih s podobnou tématikou,
ale tolik bolesti a žalu, týrání nevinných dětí pod rouškou "výzkumu" pod patronací
strýčka Doktora Mengeleho - vraha všech vrahů - nikdy nepotrestaného..... Příběh Perly
a Staši však osvobozením nekončí, rodné Polsko rozbité napadrť, zima, hlad, potulující
se lidé hledající části svých bývalých rodin, toto vše vypráví tato kniha a popisovaná bolest
zůstává i nadále v nás.
Na jedné straně zlo v osobě tety Vilmy, která nedokáže dvěma malým náhle osiřelým neteřím vytvořit teplo domova, spíše naopak. Starší Eugénia si později přivydělává v rodinách, kde dítě je na obtíž a ona citlivě přistupuje k jejich potřebám někoho milovat. Když vyroste mladší Emka, jde v sestřiných stopách. A tak nahlédneme do různých rodin, těm, ke kterým byl osud štědřejší, tak i k těm, kteří si musí své místo na slunci vybojovat. Autorka opět citlivě vystihla jak osobní příběh Eugénie, tak její mladší sestry Emy.
Setkala jsem se s touto autorkou poprvé a byla jsem mile překvapena. Žádná těžká literatura, milé odpočinkové čtení s trochou tajemna odehrávající se v Londýně v roce 1862. Celkem věrně jsou popsány stavovské rozdíly mezi zbohtlickými rodinami a těmi, kteří jsou v jejich službách. Stejně tak lidí žijících na okraji společnosti v zatuchlých brlozích, bojujících o kus chleba. Je to vlastně příběh chudé dívky, jež ke štěstí přišla.
Slibovala jsem si od této knihy asi víc. Nina na mě působí nezrale, místy naivně. Až ztráta zaměstnání ji donutí udělat zásadní rozhodnutí, zkoupí knihy z rušených knihoven, koupí starou dodávku a vydá se na sever Skotska, kde je vítanou senzací, neboť i tam, v řídce obydleném kraji lidé rádi čtou. Nina je okouzlena okolní krajinou, čistým hvězdnatým nebem i severní polární září. S krajinou se sžívá, ale o knihách se toho nedozvíme mnoho. Alespoň já.
Dočetla jsem další krásný a smutný příběh z doby nástupu nacististického režimu, kdy se mladá Sophie z lepší rodiny zamiluje do syna kuchařky. Posléze je vyhnána z domu, Hannes odešel do Španělska bojovat s frankistickým režimem. Druhá dějinná linie se odehrává již na začátku nového století, kdy se objeví starý Sophiin deník a dívka Jule začíná své pátrání po osudech osob zmiňovaných v deníku i osudu samotné pisatelky. Dozvíme se o krutých rocích během války, rozbombardovaném Hamburgu. Jule rozplétá osudy nalezených zbytků bývalých rodin a po velikém úsilí stmelí přeživší dohromady. Kniha je to velice zajímavá, mohu doporučit.