babystar
komentáře u knih
Rytíř ve zlaté zbroji
Jude Deveraux (p)
Moje zamilovaná kniha, kterou jsem už četla několikrát a stále se vztekám na neurvalého Douglessina přítele a fandím Nicholasovi.
Mám ráda babí léto
Marie Chvojková
Skutečný příběh a jedna z mála knih, která mne rozplakala.
Místo splněných přání
Jude Deveraux (p)
Jediná kniha, která mne svého času přinutila přemýšlet, zda i v mém životě byla situace (jakási životní křižovatka), kdy bych mohla změnit svůj osud.
Mořský vlk a veselá vdova aneb proti všem
Miloslav Švandrlík
Milá knížka, kterou jsem pro zlepšení nálady četla během čtyřiceti let už několikrát. Moje maminka kdysi tvrdila, že si autor dělá legraci ze starších žen, ale já si myslím, že s humorem vystihl situaci, kdy začínají působit feromony, rozum odchází bůhví kam a nastupuje příroda...
Bestie
Dominik Dán
Dost děsivé čtení o psychopatickém vrahovi, který si své oběti vybíral náhodně a díky náhodám a cestování po Evropě dlouho unikal před spravedlností. Dost deprimující je, že jeho oběťmi byli lidé, kteří měli tu smůlu, že byli ve špatnou chvíli na špatném místě.
Cela číslo 17
Dominik Dán
Opravdu drastické čtení o bezmocnosti člověka, jenž byl odsouzen za čin, který nespáchal a musí se vyrovnávat s vězeňským životem mezi opravdovými zločinci, proti nimž je bezmocný. Naštěstí mu přijde na pomoc detektiv Krauz...
Provinilé manželky
James Patterson
Dost drastické čtení o tom, jak se luxusní dámská jízda změní v horor a zhýčkané ženy musí čelit nebývalému zlu. Někdo to nezvládne a někdo zabojuje a pomstí se.
Jediná cesta vede nahoru
Carole Matthews
Příjemné čtení o tom, že nemáme házet flintu do žita, že všechno zlé je k něčemu dobré, že peníze nejsou všechno a že mezi lidmi, kteří neoplývají bohatstvím se najdou opravdoví přátelé
Chlápek od vedlejšího hrobu
Katarina Mazetti
Nejdřív jsem viděla film, který mne nadchl. Když vyšla kniha, tak jsem po ní hned sáhla a kniha nezklamala. Krásná ukázka toho, jak s lidmi zamávají hormony. To jde vzdělání i intelektuální zájmy bokem a s člověkem to začne mávat...
Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění
Zdeněk Šmíd
Příjemný a humorný pohled na českou mytologii i dějiny. Stojí za to přečíst i vícekrát.
Češi na vlásku - Příručka národního přežívání
Benjamin Kuras
Bezvadná kniha o české a moravské duši. Moje první seznámení s knihami B. Kurase (ještě v době, než se začal zabývat ožehavějšími tématy). Považuji ho za Čecha s typicky anglickým humorem. Když si chci zlepšit náladu, tak se ke knize velice ráda vracím.
Zelená jako smaragd
Kerstin Gier
Třeba už dětinštím, ale celá trilogie se mi moc líbila. I když neumím putovat časem, tak jsem se vrátila do doby prvních lásek a bylo to fajn. Včera jsem byla na výletě na krásném zámku v Lednici a při pohledu z okna do parku jsem si fakt představovala, že najednou přeletím časem a v dlouhých šatech se budu elegantně procházet parkem. Při mé smůle bych ale určitě skončila jako nejposlednější služka, která chodí topit do nádherných kachlových kamen a na nějaké procházky parkem nemá čas. Ach jo!!
Modrá jako safír
Kerstin Gier
Už dlouho se mi nestalo, abych byla naštvaná, že musím, opravdu musím, přestat číst, abych ráno byl schopna vstát, a pak se celý den těšit, že si zase večer počtu. Je to zamilované i napínavé, není to drastické a hrdinové se pohybují v tolika časových rovinách, že člověk neví, zda zítra už bylo včera, nebo včera bude zítra...
Rudá jako rubín
Kerstin Gier
Jsem hóóódně starší ročník, ale tuto knihu jsem překvapivě přečetla na jeden zátah. Opravdu milé počteníčko. Dívenka, odstrkovaná rodinou, je náhle nositelkou časoprostorového genu a bez dlouhodobé přípravy se musí vyrovnat se skoky do minulosti. Už jsem zvědavá, kam dospěje podraz záhadného hraběte Saint Germaine. Nedalo mi to a podívala jsem se i na film, ale kniha je mnohem lepší.
Svatý grál
Jan Bauer
Podle mne nic moc. Málem jsem to vzdala, ale nakonec zvědavost zvítězila. Dominikán Pavel je prostě nesmrtelný?! No a konec, kdy starý chlap nalítne červenající se dívčině, mne prostě dostal. Málem jsem na něho řvala, že je v... a čekala, kdy ho někdo klepne.
Pád císařova zetě
Jan Bauer
Tak jsem se zase dověděla kousek mně neznámé historie o vévodovi Rudolfu IV. (těch Rudolfů u Habsburků bylo nějak moc). Dominikán Pavel je takový agent 007 středověku. Nezranitelný, nesmrtelný a každou chvíli zmizí a objeví se někde jinde a ke všemu ještě nestárne. Karel IV. je už popisován skoro jako stařeček (i když stihl ještě zplodit 6 dětí a papež Urban V. mu vytýkal příliš moderní oblečení, kterým dráždí norimberské měštky), ale mnich Pavel je stále frajer (přitom by měl být starší), bez něhož si neschopný Karel ani "neškrtne". No nevím, nevím....Nicméně čtu dál...
K výšinám císařského trůnu
Jan Bauer
Uf!! Stát se císařem dá ale fušku! Tolik všelijakých intrik, až jsem se v nich ztratila. Ale vše dobře dopadlo. Knihy v této sérii mají pro mne kouzlo v tom, že jsem vždy napnutá, jakou "omáčkou" obalí autor skutečnou historickou událost. Tentokrát to byl noční požár v Pise, při návratu císaře z korunovace. Taky jsem se poprvé zamyslela nad tím, jaký pocit musela mít čtrnáctiletá holka (Anna Svídnická), když si měla brát skoro čtyřicetiletého chlapa. Pro mne v tomto věku už byl i devatenáctiletý voják stařec. Neměly to ty šlechtičny lehké, ale Karel byl alespoň hodný.
Smrt na jazyku
Jan Bauer
Hrozně mne zajímalo, jak se autor popasuje s těžkým úrazem Karla IV., který ho na několik měsíců "přikoval na lůžko". A musím říci, že jsem byla spokojena. "Omáčka" kolem ochrnutí Karla se mi líbila. Dominikána Pavla, i když má být hýbatelem dějin, vnímám jako fikci, kdežto život Karla IV. jako skutečnost, a proto jsem zvědavá, co bude dál. Cesta k císařské korunovaci je lemována mnoha zločiny a intrikami, až je mi to trochu nepochopitelné. Ale vyznejte se v myšlení středověkého člověka...
Arcibiskupův noční host
Jan Bauer
Je mi sympatický Karel IV. a znám i základní fakta z jeho života, proto se mi na knize líbí, že autor používá známá fakta (v tomto případě o objevení "lži markraběte" Waldemara) a "obaluje" je svou fantazií. Jak by se to mohlo ve skutečnosti odehrát. Dominikána Pavla beru jako synonymum náhody, štěstí, deux ex machina či jak to nazvat, co Karla v jeho životě provázelo. Anna Falcká byla pro mne pouze jméno, teď jsem si dovedla představit dívku plnou života a emocí. Ovšem vylíčení Karla IV. neodpovídá mým představám. V mládí holdoval vínu, ženám a zpěvu, ale nechce se mi věřit, že by se později "zahazoval" se služkou.
Král zvedá meč
Jan Bauer
Mám ráda osobnost Karla IV. a tento příběh je trošku jiným pohledem na jeho život. Základní historické události, které jsou v knize, ty opravdu Karel i jeho bratr Jan Jindřich prožil, ale autor si přidal "omáčku" která ukazuje, jak k těmto událostem došlo a tam, kde šlo o štěstí nebo náhodu, strčil dominikána Pavla jako "šedou eminenci", která hýbe světem. I tak lze popularizovat naše dějiny a jsem zvědavá, jak bude autor pokračovat.